Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 258, komentářů celkem: 429593, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 426 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

Mikim
oko
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116503296
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Evoluce je slučitelná s křesťanstvím
Vloženo Úterý, 10. únor 2004 @ 13:31:03 CET Vložil: peek

Studijní materiály Rozhovor Jana Regnera s arcibiskupem Józefem Žyčiňskim na http://www.radiovaticana.cz Dříve než se mons. Josef Žyčiňski stal lublinským arcibiskupem, napsal doktorát a habilitaci z filozofie fyziky. Jednalo se o relativistickou kosmologii, témata spojená jak s vývojem vesmíru, tak také s otázkou stvoření a vlastnostmi času. Dnes přednáší filozofii vědy na Filozofické fakultě Papežské teologické akademie v Krakově a je autorem či spoluautorem mnoha publikací týkajících se otázky evoluce. To mě přimělo k tomu, abych pro náš rozhovor vybral právě vztah evoluční teorie a víry v Boha...

Otče arcibiskupe, evoluční teorie se dostala do protikladu k víře ve Stvořitele světa. Jak k tomu došlo? Sám Darwin nestavěl evoluci do protikladu k víře v Boha. On se prostě jen vyhýbal teologii a metafyzice. Byl člověkem, který sbíral hmyz a zkameněliny a když měl odpovědět na otázku, zda evoluce probíhala sama, nebo jí řídil Stvořitel, vložil do jednoho z vydání knihy "O původu druhů" krátký odstavec o tom, že si nelze představit evoluci bez Boha. A tehdy ho u něj doma navštívil Engelsův švagr a jeden z německých filozofů a začali ho přesvědčovat, aby z následujících vydání zmínku o Bohu vyjmul. Darwin s tím však nechtěl souhlasit, protože se domníval, že bez Boha není možné evoluci pochopit. Ani mezi britskými přírodovědci nebyl na začátku žádný konflikt mezi teorií evoluce a vírou v Boha. Vytvořila ho až fundamentalistická kritika evolucionizmu, která začala okolo roku 1917 v Princeton ve Spojených Státech. Dodnes jsou jihoameričtí baptisté nejhorlivějšími kritiky evoluční teorie a obránci doslovné interpretace bible. Ale už v časech sv. Augustina bylo známo, že kdyby se Písmo svaté interpretovalo doslovně, tak kdybychom si například vzali popis stvoření Evy, bylo by třeba přijmout, že Adam měl před stvořením Evy buď o jedno žebro navíc, nebo že se stal po stvoření Evy mrzákem do konce svého života. Není možné doslovně interpretovat bibli. Svatý otec to zdůraznil již několikrát. A tak se v této věci liší křesťané věrní papežskému učení od fundamentalistů. Jak vlastně tento biblický fundamentalizmus vznikl? Biblický fundamentalizmus začal dobrými úmysly: na začátku 20. století vyjádřila skupina teologů v Princeton obavy, že když se vše začne měnit pod vlivem techniky a vědy, rozloží se svět lidských hodnot a bude zničeno to, co je nejdůležitější v naší kultuře. S tímto úmyslem začali hájit svět lidských hodnot a z počátku to dělali smysluplným způsobem. Ale po několika letech se dostali ke slovu lidé, kteří neznali teologii. Velmi často se jednalo o inženýry, kteří sice měli dobré úmysly, ale když hovořili o problémech metafyziky nebo teologie, neměli ponětí, o čem mluví. Zesměšňovali a místo obhajoby vyzývali do války. Také dnes je základním rysem různých fundamentalizmů válečná rétorika. Do Evropy se nedávno dostala kniha Philipa Johnsona, která je klasickým příkladem fundamentalistického pojetí. Jako kdyby byl pro Boha nějaký rozdíl mezi tím, zda vesmír byl stvořen před 6 tisíci nebo před 15 miliardami let! Nevidím důvod, proč by Bůh nemohl stvořit svět v jeho současné formě před 15 miliardami let. Kromě toho je jisté, že nebyl stvořen před 6 tisíci let, protože tato domněnka se naprosto nedá sloučit s tvrzeními současné vědy. Rozpor mezi vírou v Boha a evoluční teorií nevidí jen fundamentalisté, ale také někteří vědci, jako například biolog Richard Dawkins. Dawkins nám dává velmi svérázný příklad toho, jak člověk vědy chápe svět. Před třemi lety jsem jako hostující profesor přednášel v Oxfordu, kde Dawkins působí. Jeho kolegové mi prozradili, že studenti žertem říkají: "Jestli Dawkins během přednášky nezaútočí na Pánaboha, tak to znamená, že bude přednáška prodloužena, protože on to udělat musí." U Dawkinse se jedná o jistou psychickou potřebu války s náboženstvím, s teologií a s Bohem. Je zneklidňující, že v posledních Dawkinsových publikacích najdeme řadu vizí, jistý prvek ideologie a znatelný odpor ke křesťanství, ale relativně málo je jeho publikací čistě biologických. I jeho kolegové mu to vyčítají. Potřeba ideologické interpretace evoluce není jen mezi fundamentalisty, ale také na straně kritiků náboženství. Kromě Dawkinse je možné uvést i jiné příklady takových vědců: Weinberg v kosmologii, Hofstadter v teorii umělé inteligence... Mohli bychom sem zařadit také Edwarda Wilsona... Wilson se nyní změnil. Tento spolutvůrce sociobiologie si vzal za ženu praktikující katoličku a zdá se, že právě ona měla ve velké míře vliv na zmírnění jeho dřívější radikální kritiky křesťanství z hlediska sociobiologie. Je potěšitelné, když někteří kritici náboženství mírní svoje stanoviska. Příkladem může být Michael Ruse: Jeho první knihy před 20 lety byly velmi antikatolické, povrchní a psané z pozice nevěřícího člověka. Ale v článcích uveřejněných v minulém roce Michael Ruse překvapivě píše, že kdo chce být dobrým biologem a evolucionistou, musí být buď platonikem, nebo křesťanem, protože ona neviditelná skutečnost plánu je v evoluci velmi důležitá. Čím je způsobeno toto "hledání transcendence" u některých přírodovědců? Vše záleží na tom, jestli se na svět budeme dívat jako na hru náhody a nutnosti slepých nekoordinovaných sil, nebo zda v něm spatříme smysl, hodnoty, vývoj směřující k jistým hierarchickým strukturám. Mnoho vědců hledá v evoluci smysl. To, že je možné komplikované fyzikální prosesy popsat matematickým jazykem a že ten stejný zákon gravitace je možné aplikovat v případě pohybu různých fyzikálních objektů, je pro ně tak fascinující, že se odvolávají k Bohu a transcendenci. Vraťme se ještě k interpretaci biblického textu o stvoření. Jak by měl katolický křesťan chápat tyto stránky v Písmu svatém? Pro nás je nejdůležitější sdělení, že celý proces stvoření řídí Bůh. Svým působením je přítomen v díle stvoření, které procesem evoluce stále pokračuje: mění se naše vlastnosti, v kultuře se objevují nové projevy chování, roste naše citlivost k lidským právům a naše solidarita. Henry Drummond krátce po uveřejnění Darwinovy evoluce teorie napsal, že na úrovni nižších živočichů probíhá evoluce v projevech organismu, ale u člověka se projevuje v duchovní a psychické oblasti. Duchovním hodnotám a spiritualitě přikládáme příliš malou váhu, přesto že lze pocítit stesk po těchto hodnotách. Dokonce i New Age není ničím jiným jak křečovitou a primitivní formou hledání duchovních hodnot. Evoluce je slučitelná s křesťanstvím. Nemá smysl bojovat s biologickou teorií evoluce. Bude lépe přijmout ji jako vědecký způsob interpretace světa, který je slučitelný s křesťanským pohledem na člověka, a soustředit svou pozornost na náš duchovní rozvoj. Vývoj bude probíhat podle Božího plánu, když budeme užívat schopnosti, které člověku vdechl Stvořitel.

"Evoluce je slučitelná s křesťanstvím" | Přihlásit/Vytvořit účet | 20 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Evoluce je slučitelná s křesťanstvím (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 10. únor 2004 @ 14:32:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toto je wollekovo 'oblíbené' téma :-).
Pan arcibiskup sice tvrdí, že evoluce je s křesťanstvím slučitelná, dále tvrdí, že vědci nerozuměli teologii a že Bibli nelze brát doslovně, protože jinak by Adam byl žebrákem. Ovšem jediný náznak toho, že by tuto slučitelnost nějak doložil zde nenacházím ani vzdáleně, pouze samé prázdné nic neříkající řeči. Patrně pan arcibiskup předpokládal, že všichni vstanou údivem nad jeho objevem a utlumí veškeré své myšlenkové pochody....

A teď vážněji. Když jsem se ve větší míře setkal s křesťany, kteří zcela běžně akceptují evoluci jako model stvoření světa Boží cestou, okamžitě vyvstala řada otázek, nad nimiž nedokážu zavřít oči a které si nedokážu vysvětlil bez ohledu na to, zda bylo někdy napsáno prvních jedenáct kapitol knihy Genesis nebo ne. Evoluce podle mě odporuje duchu celého Písma, ne pouze zprávě o stvoření. Své základní výhrady jsem záhy formuloval do jednoduchých čtyř bodů, na něž mi dosud žádný teistický evolucionista nebyl schopen uspokojivě odpovědět. Věřím, Peeku, a další zde na Granu, že mě konečně uspokojíte:

1) Evoluce jako prostředek svého působení potřebuje smrt. Podle Bible smrt před tím než Adam zhřešil neexistovala. Ta je totiž až důsledkem hříhu člověka a Božího prokletí země (Gn 3:17). Lze smrt (i přírodní katastrofy) stále ještě považovat jako Boží trest za hřích, pokud by ji Bůh běžně používal dávno před tím, než se na Zemi objevil Adam?

2) Někteří tvrdí, že smrt zvířat je akceptovatelná i před pádem člověka. Nemyslím si to. Bůh totiž stvořil svět, který byl velmi dobrý (Gn 1:31). A podle Bible to byl právě lidský hřích, který tento dokonalý svět pokazil. Myslíte si skutečně, že by to byl velmi dobrý svět, pokud by v něm zvířata jednala stejně jako dnes (boj o přežití, umírání, vzájemné lovení se a pojídáni se někdy i za živa...)?

3) Pokud bychom stále připouštěli, že Bůh tvořil svět i se smrtí a zlem mezi zvířaty, jak bychom vysvětlili, že člověk umírá z důvodu svého vlastního hříchu, což je základní poselství Bible? První člověk Adam měl mít přece zaručený věčný život, a smrt měla být pouze výsledkem neposlušnosti vůči Bohu (Gn 2:17). Pokud by však první člověk byl potomkem pravěké opice, která již byla podléhající smrti, jak by potom lidská smrt a rebélie proti Bohu mohla být důsledkem lidského selhání. Potom by přece původcem smrti a zla byl sám Bůh, což také přímo kontrastuje s poselstvím Bible? Pokud to tak není, tak prosím o vysvětlení.

4) Ježíš zemřel pro všechny lidi, kteří kdy žili na zemi. Pokud zde skutečně existoval milióny nebo tisíce let trvající přechodný stav mezi zvířaty a člověkem, kdo z nich by ještě byl považován za zvíře a kdo už za člověka, tedy kdo z nich už by měl po smrti přijít do Boží přítomnosti, a kdo ještě ne? Bible a evangelium přece zřetelně předpokládá zásadní rozdíl mezi zvířaty a člověkem nejen tím, že člověk je stvořen k obrazu Božímu, ale také cestou spásy.

Vůbec mi nejde o doslovné chápání knihy Genesis, ale o základní principy křesťanské víry: dokonalé stvoření => lidská neposlušnost => trest, prokletí, smrt => Ježíš, v němž nás sám Bůh z této smrti vysvobozuje. V případě evoluční pohledu na svět totiž dáváme prvotní vinu za veškeré zlo a utrpení ve světě přímo Bohu, a 'rouhání' je v tomto případě možná slabé slovo. Pokud se v něčem mýlím, tak prosím o vysvětlení nebo uvedení na pravou míru.

Děkuji, wollek.



Re: Evoluce je slučitelná s křesťanstvím (Skóre: 1)
Vložil: peek (.peek@quick.cz) v Středa, 11. únor 2004 @ 07:21:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne že bych byl nějakým zastáncem evoluce, popravdě se mi tato hypotéza moc nelíbí...ale já osobně si otázku stvoření-evoluce nechávám otevřenou a myslím, že ani není nutné vyhraněně trvat na odpovědi buď-anebo.
Věřím, že původcem všeho je Bůh, jak to udělal (a stále dělá), nemůžeme pochopit, to bychom se stavěli Jemu na roveň.
Rozumím tvému přístupu, wolku, snažíš se velmi poctivě vycházet z biblické zvěsti a věřím, že se i modlíš o správné pochopení. Víš, mě trápí spíš tohle: je tolik poctivých křesťanů, kteří se o to snaží a přesto mají více méně rozličné výklady. Možná je to tak kvůli pokoře, nevím.
Nejčastěji na sebe naráží doslovné chápání bible s chápáním obrazným. Proč bychom nemohli brát pvní kapitoly bible jako básnický obraz? Že se na ně odkazují další, pozdější místa v bibli to přece nevylučuje. Odkazuje se přece i na jasné obrazy a podobenství. Ježíš sám mluvil většinou v podobenstvích, dokonce je psáno, že "jinak k nim nemluvil" (Matouš 13:34). Dá se tedy docela dobře usoudit, že je to Boží způsob sdělení.
Pokud jde o tvoji námitku smrti před prvním hříchem, mám dvě poznámky:
- Nejsem si jistý, jestli smrt je nutnou podmínkou k evoluci. Nutnou podmínkou je především čas. K mutacím přece dochází za života jedince, potomci již jsou tedy jiní a jejich potomci zase jiní - rodiče přece nemusejí nutně zemřít. Navíc se změny v genetické výbavě třeba mohou projevit i na rodičích, žijí-li dostatečně dlouho.
- Bible sice spíše naznačuje, že smrti před hříchem nebylo ("Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli"), ale může se tu mluvit o duchovní smrti. Nesmrtelní jsme (duše) přece stále, kde je jistota, že v ráji nebyla tělesná smrt? Pokud by nebyla tělesná smrt a všichni tvorové by plnili Boží výzvu "ploďte a množte se, naplňte zemi" asi by tu zemi za nějakou dobu přeplnili.
Ale jak jsem řekl, přes to vlak nejede ;))



Re: Evoluce je slučitelná s křesťanstvím (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Středa, 11. únor 2004 @ 17:27:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opravdu, diky za Wollekovy brilantni dedukce, je to zrejme jeho parketa. Nabidnu vsak svuj uhlel pohledu. Predstavte si, ze Pan Buh stvoril Adama. Adamovi bylo 5 minut. Byl by zde antropolog, ktery by jej vysetril a zjistil by, ze Adamovi je biologicky 30 let. Mel by pravdu antopolog? Adam ma jiz uzavrene rustove chrupavky, druhe zuby, ma vyvinute se*****arni pohlavni znaky a je plne dospely. Kolik mu je? 5 minut nebo 30 let? A nyni si predstavme Zemi. Je ji tyden. Prijde geofyzik, stanovi pocet druhu C izotopu (jakkoliv jsem si vedom problemu nekonstantniho prostredi) a rekne: 5 miliard! Jsem presvedcen, ze Pan Buh tvori jiz dokonale veci, ne polotovary, a proto verim, ze se zde nikdy veda a teologie uz z principu nemuze shodnout. Adam nebyl stvoren jako oplodnene vajicko a take rostliny byly stvoreny drive nez semena.



Stránka vygenerována za: 0.28 sekundy