Grano Salis - Evoluce je slučitelná s křesťanstvím

Rozhovor Jana Regnera s arcibiskupem Józefem Žyčiňskim na http://www.radiovaticana.cz Dříve než se mons. Josef Žyčiňski stal lublinským arcibiskupem, napsal doktorát a habilitaci z filozofie fyziky. Jednalo se o relativistickou kosmologii, témata spojená jak s vývojem vesmíru, tak také s otázkou stvoření a vlastnostmi času. Dnes přednáší filozofii vědy na Filozofické fakultě Papežské teologické akademie v Krakově a je autorem či spoluautorem mnoha publikací týkajících se otázky evoluce. To mě přimělo k tomu, abych pro náš rozhovor vybral právě vztah evoluční teorie a víry v Boha...

Otče arcibiskupe, evoluční teorie se dostala do protikladu k víře ve Stvořitele světa. Jak k tomu došlo? Sám Darwin nestavěl evoluci do protikladu k víře v Boha. On se prostě jen vyhýbal teologii a metafyzice. Byl člověkem, který sbíral hmyz a zkameněliny a když měl odpovědět na otázku, zda evoluce probíhala sama, nebo jí řídil Stvořitel, vložil do jednoho z vydání knihy "O původu druhů" krátký odstavec o tom, že si nelze představit evoluci bez Boha. A tehdy ho u něj doma navštívil Engelsův švagr a jeden z německých filozofů a začali ho přesvědčovat, aby z následujících vydání zmínku o Bohu vyjmul. Darwin s tím však nechtěl souhlasit, protože se domníval, že bez Boha není možné evoluci pochopit. Ani mezi britskými přírodovědci nebyl na začátku žádný konflikt mezi teorií evoluce a vírou v Boha. Vytvořila ho až fundamentalistická kritika evolucionizmu, která začala okolo roku 1917 v Princeton ve Spojených Státech. Dodnes jsou jihoameričtí baptisté nejhorlivějšími kritiky evoluční teorie a obránci doslovné interpretace bible. Ale už v časech sv. Augustina bylo známo, že kdyby se Písmo svaté interpretovalo doslovně, tak kdybychom si například vzali popis stvoření Evy, bylo by třeba přijmout, že Adam měl před stvořením Evy buď o jedno žebro navíc, nebo že se stal po stvoření Evy mrzákem do konce svého života. Není možné doslovně interpretovat bibli. Svatý otec to zdůraznil již několikrát. A tak se v této věci liší křesťané věrní papežskému učení od fundamentalistů. Jak vlastně tento biblický fundamentalizmus vznikl? Biblický fundamentalizmus začal dobrými úmysly: na začátku 20. století vyjádřila skupina teologů v Princeton obavy, že když se vše začne měnit pod vlivem techniky a vědy, rozloží se svět lidských hodnot a bude zničeno to, co je nejdůležitější v naší kultuře. S tímto úmyslem začali hájit svět lidských hodnot a z počátku to dělali smysluplným způsobem. Ale po několika letech se dostali ke slovu lidé, kteří neznali teologii. Velmi často se jednalo o inženýry, kteří sice měli dobré úmysly, ale když hovořili o problémech metafyziky nebo teologie, neměli ponětí, o čem mluví. Zesměšňovali a místo obhajoby vyzývali do války. Také dnes je základním rysem různých fundamentalizmů válečná rétorika. Do Evropy se nedávno dostala kniha Philipa Johnsona, která je klasickým příkladem fundamentalistického pojetí. Jako kdyby byl pro Boha nějaký rozdíl mezi tím, zda vesmír byl stvořen před 6 tisíci nebo před 15 miliardami let! Nevidím důvod, proč by Bůh nemohl stvořit svět v jeho současné formě před 15 miliardami let. Kromě toho je jisté, že nebyl stvořen před 6 tisíci let, protože tato domněnka se naprosto nedá sloučit s tvrzeními současné vědy. Rozpor mezi vírou v Boha a evoluční teorií nevidí jen fundamentalisté, ale také někteří vědci, jako například biolog Richard Dawkins. Dawkins nám dává velmi svérázný příklad toho, jak člověk vědy chápe svět. Před třemi lety jsem jako hostující profesor přednášel v Oxfordu, kde Dawkins působí. Jeho kolegové mi prozradili, že studenti žertem říkají: "Jestli Dawkins během přednášky nezaútočí na Pánaboha, tak to znamená, že bude přednáška prodloužena, protože on to udělat musí." U Dawkinse se jedná o jistou psychickou potřebu války s náboženstvím, s teologií a s Bohem. Je zneklidňující, že v posledních Dawkinsových publikacích najdeme řadu vizí, jistý prvek ideologie a znatelný odpor ke křesťanství, ale relativně málo je jeho publikací čistě biologických. I jeho kolegové mu to vyčítají. Potřeba ideologické interpretace evoluce není jen mezi fundamentalisty, ale také na straně kritiků náboženství. Kromě Dawkinse je možné uvést i jiné příklady takových vědců: Weinberg v kosmologii, Hofstadter v teorii umělé inteligence... Mohli bychom sem zařadit také Edwarda Wilsona... Wilson se nyní změnil. Tento spolutvůrce sociobiologie si vzal za ženu praktikující katoličku a zdá se, že právě ona měla ve velké míře vliv na zmírnění jeho dřívější radikální kritiky křesťanství z hlediska sociobiologie. Je potěšitelné, když někteří kritici náboženství mírní svoje stanoviska. Příkladem může být Michael Ruse: Jeho první knihy před 20 lety byly velmi antikatolické, povrchní a psané z pozice nevěřícího člověka. Ale v článcích uveřejněných v minulém roce Michael Ruse překvapivě píše, že kdo chce být dobrým biologem a evolucionistou, musí být buď platonikem, nebo křesťanem, protože ona neviditelná skutečnost plánu je v evoluci velmi důležitá. Čím je způsobeno toto "hledání transcendence" u některých přírodovědců? Vše záleží na tom, jestli se na svět budeme dívat jako na hru náhody a nutnosti slepých nekoordinovaných sil, nebo zda v něm spatříme smysl, hodnoty, vývoj směřující k jistým hierarchickým strukturám. Mnoho vědců hledá v evoluci smysl. To, že je možné komplikované fyzikální prosesy popsat matematickým jazykem a že ten stejný zákon gravitace je možné aplikovat v případě pohybu různých fyzikálních objektů, je pro ně tak fascinující, že se odvolávají k Bohu a transcendenci. Vraťme se ještě k interpretaci biblického textu o stvoření. Jak by měl katolický křesťan chápat tyto stránky v Písmu svatém? Pro nás je nejdůležitější sdělení, že celý proces stvoření řídí Bůh. Svým působením je přítomen v díle stvoření, které procesem evoluce stále pokračuje: mění se naše vlastnosti, v kultuře se objevují nové projevy chování, roste naše citlivost k lidským právům a naše solidarita. Henry Drummond krátce po uveřejnění Darwinovy evoluce teorie napsal, že na úrovni nižších živočichů probíhá evoluce v projevech organismu, ale u člověka se projevuje v duchovní a psychické oblasti. Duchovním hodnotám a spiritualitě přikládáme příliš malou váhu, přesto že lze pocítit stesk po těchto hodnotách. Dokonce i New Age není ničím jiným jak křečovitou a primitivní formou hledání duchovních hodnot. Evoluce je slučitelná s křesťanstvím. Nemá smysl bojovat s biologickou teorií evoluce. Bude lépe přijmout ji jako vědecký způsob interpretace světa, který je slučitelný s křesťanským pohledem na člověka, a soustředit svou pozornost na náš duchovní rozvoj. Vývoj bude probíhat podle Božího plánu, když budeme užívat schopnosti, které člověku vdechl Stvořitel.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace