Jinak mám pocit, že má odpověď je pro tebe moc složitá a teoretická. Mohl bych totéž napsat ještě trochu jinak:

Vycházej z toho, že na počátku existovala potřeba, aby se lidé mezi sebou dorozuměli pravdivě a korektně, a aby pravdivě popisovali svět kolem sebe. Jedním z prostředků, kteří lidé k tomuto účelu odhalili, byla logika nebo principy logiky, která vlastně formálním způsobem definovala (a následně i prakticky) jakým způsobem tvořit správně dedukce, závěry, jak se blížit pravdě.

Pokud si tedy uvědomíš příčinu a následky, tak by mělo přece platit, že pokud je člověk obecně pravdivý, přímý, plný těch správných životních zkušeností, a také dostatečně empatický, pak by principy, na nichž je založená teoretická logika, vůbec znát a vědomě používat nemusel, a přece by podle nich víceméně jednal. A rozhodně by mu přirozeně nevadili lidí, kteří sami na těchto principech vědomě fungují.

Naopak člověk bránící se skutečné obecně poznatelné pravdě, pravdivosti z nejrůznějších důvodů (může to být zjištnost, falešnost, zákeřnost, psychopatie, ...), se v blízkosti těch, co na principech skutečné logiky (tedy třeba ne to, co tu dlouhodobě předvádí oko) pracují, budou cítit velmi nekomfortně a budou mít pocit, že jim to nějak narušuje jejich vlastní svět, a to co oni sami tomu světu chtějí sdělit. A přitom si velmi pravděpodobně vůbec neuvědomují proč.

=====================================================================

Ještě k tomu, jak na tebe zřejmě působím (příliš teoreticky). Pokud tě opravdu zajímá něco více, zkus si přečíst něco o temperamentech podle Myers-Briggsové:

Hráči, strážci, idealisté a racionálové. Každý temperament se pak ještě dělí na další 4 podtypy, ale to už by na tebe bylo jistě příliš teoretické, i když tam teprve začíná ta skutečná zábava, pokud by ses chtěl dostat osobnostním charakteristikách skutečně na kloub. Přesto, pokud si o těch čtyřech hlavních temperamentech přečteš, a taky si všimneš jejich procentuálního zastoupení ve společnosti, možná pochopíš více. Není to dané profesí, ale mnohem více samotnou osobností člověka. U mne, jak bys asi správně odhadl, je aktuální ten poslední popisovaný temperament, a charakteristika hned začíná: "jsou abstraktní v komunikaci". Ono vůbec celá tato typologie je zajímavý nástroj, či zobecněný popis různých osobností lidí. Před pár lety jsem se tím zabýval hodně do hloubky, a ono to překvapivě dobře opravdu na většinu lidí, co jsem dostatečně dobře znal, pasuje - pokud je dokážeš správně otipovat, pochopíš je i sebe mnohem lépe a může to i výrazně vylepšit vzájemnou komunikaci.

K mému konkrétnímu podtypu by sis pak třeba ještě přečetl: Velmi analytičtí jedinci, jsou obvykle velmi logické a pragmatické osobnosti, často s velkým nadáním a nízkou tolerancí pro nespoutaný emocionalismus. Nejsou obvykle ovlivnitelní reklamou, slogany a podobnou manipulací a většinou neuznávají autoritu založenou na tradici, postavení či titulu. jsou silní individualisté, kteří dokážou aplikovat nové a neotřelé způsoby pohledu na věci. Rádi získávají nové poznatky. Mají intuitivní vhled do podstaty věci a jsou mentálně rychlí; nicméně, tato mentální rychlost nemusí vždy být navenek zjevná ostatním, protože si její velkou část nechávají pro sebe. Věří své vizi nezávisle na tom, co si myslí ostatní. Mohou být dokonce považováni za nejvíce nezávislý ze všech šestnácti typů osobnosti. Mají vrozenou touhu se vyjadřovat, tedy být kreativní konceptualizací svých intelektuálních návrhů. Analýza, formulace komplexních teorií a plánování komplexních postupů jsou jejich nejsilnější stránkou. Jsou si obvykle silně vědomi svých znalostí a schopností, čímž si postupně vytvářejí silnou sebejistotu ohledně svých schopností a talentu, což z nich činí "přirozené vůdce". Oproti INTP také mnohem častěji "ví, co neví". jsou obvykle nezávislí, vysoce inteligentní, individualističtí, plánující a rozhodní. Vnímají problémy globálně a rychle dávají do souvislostí nové informace s již existujícími principy. Nemají rádi opakující se jednotvárnou činnost, využívají svou intuici a důvtip spolu se schopností tvořivě syntetizovat fakta. Mají rádi věci logické. Dokáží být neústupní až tvrdohlaví. Jsou přímí a struční. Věci dokáží posuzovat racionálně, nestranně a někdy velmi kriticky. Kriticky mohou hodnotit i své blízké, ale většinou to dělají s dobrým úmyslem, přičemž druhá strana to ale může brát osobně. Věří především svému vlastnímu úsudku a nedokážou se i klidně jenom na oko podřídit davu. Mají rádi vyjadřování na úrovni a tlumené barvy.

Vypsal jsem ti v Wiki něco, co poznávám, že je mi docela blízké - ať se to tobě nebo mně líbí nebo ne. Samozřejmě toto je jen velmi stručný abstrakt, ale i z tohoto bys mohl některé věci pochopit. Třeba to, že diskutování na osobní úrovni, nebo užívání psychologické projekce, je takovému typu člověka neuvěřitelně cizí. A pokud se k něčemu takovému nechá strhnout, tak jenom proto, že dojde k přesvědčení, že narazil na někoho, s kým se jiným způsobem nedomluví. To podtržené je jistý můj problém, který si uvědomuji, když už ses na to ptal :-). Sice to vnímám primárně jako problém druhých lidí, hlavně těch iracionálních a přehnaně emotivních, jak reagují na konstruktivní kritiku (případně i to, že si tu kritiku vůbec svou iracionalitou, případně soběstředností, neempatičností vyslouží), ale je mi to nic platné, protože pro život je důležité to, jak působíme na druhé lidi, kým pro ně jsme, jak jim můžeme být prospěšní, a ne to, zda máme teoretickou pravdu. Tady je třeba průběžně hledat balanc a vyváženost.

Mohl bych Ti toho asi vyhledat mnohem více, různých vět, které jsem si v rámci charakteristiky MBTI směrem ke své osobnosti přečetl a uvědomil si, že velmi dobře odpovídají mé životní zkušenosti. A třeba bys pak mnohem více pochopil ty rozdíly mezi námi a tvé věčné nepochopení, a zcela nepřesné projekce, které si do mne mnohdy děláš. Ony totiž vůbec, ale naprosto vůbec na můj typ osobnosti nesedí - stačí, kdybys to trochu znal. Sám nevím, kým jsi ty, na to tě znám přiliš málo, a především, jevíš se mi spíše jako černá skříňka, která o své skutečné osobnosti prozradí jen velmi málo. A spíše tu jen účelově zaséváš, co zrovna chceš. A jak to na mé silně analytické myšlení působí, jsem ti naznačil mnohokrát. Ale taky jsem ti dal najevo, že příliš nevěřím, že zeryk představuje tvou skutečnou osobnost, a už proto bych se tě skutečného hodnotit příliš neodvažoval. Tvé myšlení a způsoby snad ještě celkem ano (jiných, přesnějších, teoretičtějších a obecnějších úvah a vyjadřování patrně schopen nejsi), ale to ostatní ode mne směrem k tobě, je spíše pohled na zeryka, který je pravděpodobně umělý, psychopatický a neexistující... Tím si pak můžeš vysvětlit to, když mnohdy máš pocit, že o tobě nepíšu pravdu. Na to ti mohu kontrovat další z popisných vět obecné osobnostní charakteristiky ke svému typu, které jsem četl a byly mi blízké: "Je téměř neschopen přetvářky a zrady. V tomto případě se nejedná nutně o morální zábrany. Spíš vůbec nevidí logický důvod se tak zachovat, protože cokoliv mu mohou druzí nabídnout, pro něj tak málo znamená oproti tomu, jak si váží své názorové integrity."

Tak jsem ti odhalil trochu více, když už jsi sám byl lehce otevřený. Stačilo by mi, kdybys konečně pochopil, že tvými prostředky se mnou opravdu nemá smysl 'bojovat', a že to opravdu na mne nemá naprosto žádný vliv. Jestli to nepochopíš a budeš v tom pokračovat, asi budu nucen tě nadále oblažovat podobnými teoretickými rozbory a citacemi, v naději, že to snad jednou pochopíš a poznáš sám.