 |
Právě je 269 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
cizinec
oko
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116527853
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Vzorec v Markovi
Vloženo Neděle, 18. červen 2017 @ 21:59:42 CEST Vložil: Tomas |
poslal xb Markovo evangelium má bez esejských rozšíření pravidelnou kostru, jejímiž žebry jsou dvojice rozmnožení chlebů a trojice předpovědí utrpení.
Marek 6,45-7,5 je shluk dublet (odkud jednotlivá místa čerpají je rozepsáno na http://quantum-mechanics.net/MkMtLk_Jn/Czech/#Mk6,45). Na dublety navazuje kritika farizeů, že upravují Zákon - Marek 7,6-13. Tento typ kritiky lze čekat od esejců.
Na kritiku farizeů navazuje Marek 7,14-23, kde Ježíš podobně jako Pavel prohlašuje všechny pokrmy za čisté. Pokud by skutečně už Ježíš šel proti ustanovením Zákona o pokrmech, muselo by to vyvolat velmi silnou odezvu, která by se do evangelií nějak otiskla. Ve všech čtyřech evangeliích je Ježíš odsuzován za porušování soboty, ne za porušování ustanovení o pokrmech.
Marek 7,17-18 vychází z Marka 4,10-13. Když vyjmeme celý dubletami zatížený úsek 6,45-7,23, dostává se verš 7,24 za rozmnožení chlebů, což koresponduje s veršem 8,10 za druhým rozmnožením chlebů.
Ježíš svolal zástup v 7,14 a 8,34. Přítomnost zástupu po 8,27-33 je překvapivá.
Verš 9,1 se na první pohled může jevit jako autentický nesplněný apokalyptický výrok Ježíšův. Na druhý pohled je velmi divné, že by Ježíš cílil svá apokalyptická očekávání až do doby, kdy už mnozí z jeho posluchačů budou po smrti.
Dvojice veršů 8,38-9,1 je asi reakcí na neslavné 8,11-13. Že 8,11-13 bylo pociťováno jako problém naznačuje to, že je obklopeno slavným rozmnožením chlebů 8,1-10 a rozuzlením rozmnožení chlebů 8,14-21. Pozdější autor vloženého úseku 8,34-9,1 se s 8,11-13 vypořádal jinak, inspirujíc se v 13,26-27.30.
Otázku z 8,37 rozvíjí 9,43-48. Úseky 8,34-38 a 9,42-49 jsou podobně tvrdé a polarizované, esejské. Verš 9,50 je o rozchodu křesťanství se židovstvím - viz Lv 2,13, Nu 18,19, 2Pa 13,5 a Fp 3,3.
Podobně jako v kritice farizeů 7,8-10 se o přikázání zajímá verš 10,19. Verše 10,29-30 velmi připomínají 8,35. Úvodní verš 10,17 se inspiroval v 5,2.6-7. Motiv nevejití do Božího království 10,23-26 nacházíme ve verši 10,15, který je součástí předchozí, zdánlivě velmi odlišné pasáže 10,13-16. Pasáž 10,13-16 je ovšem odvozena z 9,36-39 a závěrečný verš 10,31 z 9,35.
Když z Marka vyjmeme všechny výše identifikované úseky, zjistíme, že jednotlivá témata jsou řazena takto po dvojicích: První rozmnožení chlebů, 2 témata, Druhé rozmnožení chlebů až rozuzlení, 2 témata, První předpověď utrpení, 2 témata, Druhá předpověď utrpení, 2 témata, Třetí předpověď utrpení, 2 témata, Jeruzalém.
I v takto zmenšeném Markovi nacházíme dubletu - začátek rozuzlení rozmnožení chlebů 8,13-17 je napsán podle 4,35-40. Když vyjmeme rozmnožení chlebů, navazuje Ježíšův odchod na cizí území 7,24 na 6,14-29, což dává smysl.
|
Re: Vzorec v Markovi (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 19. červen 2017 @ 11:39:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Šalom alejchem, xb. Snad sneseš ode mne připomínku :)
Předně. Ješua/Ježíš tímto neprohlásil „všechny pokrmy za
čisté“. Mnohé překlady včetně kralické překládají naprosto jinak, ve smyslu, že
cokoliv člověk sní, očišťuje jeho tělo a to nečisté vychází z člověka ven
a znečišťuje ho (zvenčí).
Jeho spor se týkal právě rabínských přikázání/učení a
nikoliv Tóry/Zákona, kde takovéto přikázání/tradice, mýt si ruce před a během
jídla chybí. Ten předpis je dobrý, nicméně mnozí v té době asi učili, že
člověk se takovýmto způsobem vyčleňuje z B-žího obecenství a činí ho to „zlým“.
Je jistě pravda, že k jídlu by měl člověk přistupovat s úctou a
vděčností B-hu za pokrm, kterým B-h člověka živí a zaopatřuje člověku pokrm. A
k tomuto má přivést k zamyšlení tento rabínský předpis, nicméně mnozí
prostě asi zacházeli dále ve svém učení, než by bylo správné a činili z toho
„hřích“.
Ješua/Ježíš tímto poukázal na to, že nikoliv, co „do člověka“ vchází
člověka znečišťuje a tedy nikoliv nedodržení rabínského přikázání, ale to jak
člověk přistupuje k tomu, co činí, lépe řečeno: to z jakých důvodů a
příčin co činí. Také například Tóra nikde nepřikazuje vzdávat díky B-hu před
jídlem, ale až člověk pojí. Má to své důvody, ale modlitba před jídlem může být
právě oním „omytím rukou srdce“, než člověk zasedne k jídlu a nechová se
jako zběř. Samozřejmě toto v evangeliích vyvolalo protesty učitelů
otcovských přikázání, ale Ješua/Ježíš tím nijak Tóru/Zákon neporušil.
A ještě
jedna poznámka: Kdyby Ješua/Ježíš tímto zrušil micvot/přikázání Tóry/Zákona a s apoštoly
jedl vepře, chobotničky, sumce atd., pak by to jistě bylo v evangeliích zaznamenáno.
Ale Ješua/Ježíš žil podle nařízení Tóry/Zákona a svým jednáním ho rozhodně
nerušil. Také je zde ve Skutcích záznam o tom, že se apoštol Petr/rav Kejfa
bránil pojíst nečisté pokrmy z koše, který k němu přicházel ve
zjevení a rozvažoval, uvažoval, co to zjevení znamená. Jistě by se příliš
nerozpakoval z toho koše pojíst, kdyby Ješua/Ježíš, cokoliv takového učil,
že všechny pokrmy jsou čisté, tedy pro Žida poveleny k pokrmu a nikoliv
proto, aby se jim vyhýbal a jedl jen to, co B-h prohlásil za čisté. Petr/Kejfa
také byl označen rav Šaulem za pokrytce, protože stoloval s pohany a pak
při příchodu některých židů, kteří hlásali, že se pohané musí obřezávat a
dodržovat i otcovská/rabínská nařízení (i o pokrmech), se od pohanů odděloval
jako od nečistých. A přitom měl ono zjevení, že nikoliv styk s pohany znesvěcuje
žida. A i toto bylo jedno z rabínských přikázání.
Tolik ode mne k vysvětlení. Měl bych i další poznámky, ale toto prozatím stačí. Není to ke při s tebou. Jinak díky za srovnání. Ješua tu káral nařízení farizejských rabínů, tu esejských učenců/herodiánů, tu saduceje (mimochodem, existují názory, že saducejové byli kněžskou třídou právě esejců a byli spolčeni s Herodem a komplotovali s Římany, proto herodiáni). |
|
|
Re: Vzorec v Markovi (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 19. červen 2017 @ 07:56:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Někomu je Pīsmo živým božím slovem k poučení o věčném životě, a někdo se v něm pitvá jako v mrtvole...
|
|
|
Re: Vzorec v Markovi (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 19. červen 2017 @ 09:45:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | //Markovo evangelium má bez esejských rozšíření pravidelnou kostru, jejímiž žebry jsou dvojice rozmnožení chlebů a trojice předpovědí utrpení.
Kde je napsáno, že tam jsou esejská rozšíření? Nebo jak to lze objektivně dokázat?
//shluk dublet (odkud jednotlivá místa čerpají je rozepsáno na...)
Chybná a diletantská dedukce: Nelze prokázat, co čerpá z čeho. To tvrzení je jenom o domýšlivosti autora.
//Tento typ kritiky lze čekat od esejců.
Předpojatý komentář, který má patrně posílit tvrzení o esejských rozšířeních.
//Pokud by skutečně už Ježíš šel proti ustanovením Zákona o pokrmech, muselo by to vyvolat velmi silnou odezvu, která by se do evangelií nějak otiskla.
Ježíšovo působení a slova přece vyvolala velmi silnou odezvu, a do evangelií se otiskla. Kolik lidí bylo takto veřejně a velmi obecně známě zabita pro nic za nic, bez viny, jenom právě proto, že šli proti zvyklostem tamních představených, což považuji za vhodnější formulaci než jít proti ustanovením Zákona.
//Ježíš odsuzován za porušování soboty, ne za porušování ustanovení o pokrmech.
Nesmyslný statement. Ježíš byl odsouzen za vše dohromady, mimo jiné za to, že se vydával za Boha, odpouštěl hříchy, apod.
Dále už článek pokračuje povrchními nepodloženými spekulacemi, z nichž například u následujících nic nenasvědčuje tomu, že by na nich mohlo být něco pravdy:
//Že 8,11-13 bylo pociťováno jako problém naznačuje to, že je obklopeno slavným rozmnožením chlebů 8,1-10 a rozuzlením rozmnožení chlebů 8,14-21. Pozdější autor vloženého úseku 8,34-9,1 se s 8,11-13 vypořádal jinak, inspirujíc se v 13,26-27.30.
//Když vyjmeme rozmnožení chlebů, navazuje Ježíšův odchod na cizí území 7,24 na 6,14-29, což dává smysl.
|
|
|
|
|
