1. Z pohybu a změny: cokoli se pohybuje, pohybuje se proto, že jím něco pohybuje. Proto musí být něco (někdo), co je příčinou pohybu – Bůh.

2. Původně Avicennův důkaz z první příčiny: všechno, co jest, musí mít nějakou příčinu, a protože řetězec příčin nemůže být nekonečný, musí existovat první příčina – tedy Bůh.

3. Z nahodilosti: věci mohou být i nebýt a někdy tudíž muselo nastat, že nebyla žádná z nich; proto musí existovat něco, co nutně jest – a tedy vždycky bylo – tedy Bůh.

4. Ze stupňů: kdykoli užíváme slov „více“ a „méně“, předpokládáme nějaké absolutní „nejvíce“ a „nejméně“ – na nejvyšším stupni je Bůh.

5. Z účelnosti: věci v přírodě směřují k nějakým cílům, často k nejlepšímu, ačkoli samy nemají žádné poznání. Musí být tedy vedeny někým, kdo poznává – tedy Bohem.

Vystudoval jsem Základy společenských věd, tohle je obsah látky, která se vyučuje na střední škole. (a tak jsme to tam probírali) Neměl by sis doplnit středoškolské vzdělání, člověče? 

  Předmětem mé víry je slovo. Když někomu něco věřím, je to jeho slovo. Slovo, které někdo říká, které někdo napsal.

  Když někomu věřím jeho slovo, přijde mi to logické. Věřit někomu boty, hlavu, krásné oči nebo oblečení by mi přišlo nelogické.

  Když někomu věřím slovo, zapojuju do toho logiku, evidenci a poznání: Slovo, si samozřejmě ověřuji, než ho věřím. Speciálně u smluv, které s někým uzavírám si ověřuji, zda je protistrana a její slovo důvěryhodné, zda se dá věřit jejímu slovu, zda je možné předpokládat, že protistrana své slovo dodrží, zda je vůbec schopna slovo dodržet.

  Cizinec.

Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí (u)věřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají. 

Tato slova jsou 'z té knížky', co jí pohrdáš.

Jsou docela zajímavá. Na straně jedné mluví o tom, že kdo chce přistoupit k B-hu, musí věřit, že B-h existuje, na straně druhé lze k B-hu přistoupit jen tehdy, pakli ho člověk usilovně hledá. Jakoby tedy  člověk hledal toho, který je nedokazatelný v existenci, ale jedná, jako by někde existoval. Tedy jde o přesvědčení o tom, že to co je nedokazatelné v existenci, bude jednou prokázáno v existenci.

Co je tedy předmětem víry? To, co není vidět. To v co doufáme, že někde přeci je a bude to zjeveno. Víra je tak sama důkazem i moudrostí jednání pro toho, kdo nejen něco vyznává, ač to nevidí, ale také podle svého vyznání jedná, přesvědčen o tom, že se stane, co není a to i když vše zjevné svědčí o opaku, proti tomu, co vidí.

Lidé takto jednají docela běžně, že jednají podle toho, čemu věří, to je věrnost (činná víra), ale také i běžně vyznávají i to, čemu nejsou ve svém jednání věrni (jalová víra). Důkazem existence toho, co ještě není vidět, je pak to, že co není dokazatelné, bude jasně projeveno (zjeveno).

Inu 'bláznoství' pro mudrlanty.

Nevím, kdo tvrdil, že nebe, peklo, nebo dokonce smyšlený očistec, jsou zkoumatelné, ale wollek, kterého jediného zmiňuješ v tom tzv. článku, toto nikdy určitě netvrdil, ani si to nemyslel - ostatně celé je to napsané velmi zavádějícím způsobem.

Takže na tu slepeninu, co tu Nepřihlášený poslal, vlastně ani moc reagovat nejde. Je to tak vágně napsané, že vždy bude mít možnost kam uhnout.

-----------------------------------------------------------------------------------

Položme si na stůl pět mobilních telefonů. Nějaké klasické reprezentanty přístrojů z konce 90. let, pak modely cca 2002, 2006, 2010 a 2015. Zajisté při pohledu na ně uvidíme zřejmý vývoj. A když budeme přemýšlet, asi nás napadnou určité věci. Zeptal bych se, co by mělo být důkazem toho, že alespoň jeden z nich byl vyrobený lidskýma rukama? Osobně znám principy dokazování především z matematiky, a to tady rozhodně uplatnit nejde. Pak máme důkazy používané v přírodních vědách, fyzice, chemii... Jiné důkazy se používají třeba u soudu, atd. Jaký důkaz by to tedy měl být?

Co by při pohledu na ty telefony měli teoreticky usoudit představitelé evolučních teorií při zachování svých vlastních kritérií, je snad zřejmé - jenže tady by nesmyslnost jejich víry vynikla mnohem více najevo, resp. v tomto případě by raději dali přednost vlastní zkušenosti a pozorování. V případě vzniku a vývoje života, se jim to už tolik nedaří :-(. A vše vysvětlit rozmnožovací soustavou, variabilitou a přírodním výběrem? Třeba se nám i trh s mobilními telefony po miliónech let vývoje člověkem dostane až do fáze, že se budou samy množit a vylepšovat. Ovšem to stejně neřeší původní problém, ani původní otázku. Když nemůže vzniknout jednodušší systém, tak jej nahradíme předpokladem samovolného vzniku systému podstatně složitějšího... toto je wollekova velmi zjednodušená odpověď, kterou sice považuje za logickou, ale nikoliv za důkaz, Je to prostě wollekova celoživotní zkušenost, jak hodnotit události kolem sebe a dělat si z nich vlastní, nikoliv převzaté úsudky - jak to má v oblibě autor článku (už samotný argument, že většina vědců něčemu věří, ukazuje na způsob myšlení onoho autora). A wollek je rád konzistentní, tedy nebude si nastavovat měřítka a kritéria podle toho, jak se mu to hodí - tedy mohl by, ale těžko by pak mohl počítat s tím, že se bude přibližovat poznání pravdy. Té skutečné, nikoliv té pravdy, kterou máme každý sám v sobě.