Podívejme se na druhý příklad. V knize „Království v celé své slávě“ od Alana Vincenta se na straně 58-59 nachází osobní zjevení, ve kterém autor popisuje, jak k němu mluvil Bůh ohledně udělení titulu apoštol pro ženu. Autor knihy Alan Vincent sám také „apoštol“ píše:
Váhám, jestli to říci, protože bych potřeboval další týden na to, abych věci vysvětlil. Byl jsem před méně než dvěma lety na velké konferenci, kterou pořádal Joseph Garlington v Pittsburghu ve státě Pensylvánie. Já, Eileen a Cindy Jacobs jsme byli řečníky. Cindy musela odjet o den dříve a tak mě Joseph požádal, abych se za ni modlil a požehnal jí než odjede. Stála tam se svým mužem Mikem a já jsem na ně vložil ruce. Cítil jsem, jak na mě přišlo prorocké pomazání. Řekl jsem: "Nebudu prorokovat nad Cindy Jacobsovou." Problematičtější však bylo to, co jsem cítil, že mám říct.
Když Eileen začala směřovat ke svobodě, byla to šátkem zahalená žena, která neřekla téměř ani dobrý den. Ušli jsme kus cesty z místa, kde jsme byli. Bůh nás pomalu osvobozoval z našich omezujících kořenů, ve kterých jsme vyrostli. Určitě jsem dospěl do bodu, kdy mohu vidět vedle sebe muže a ženu, jak slouží v apoštolském partnerství společně. Takovým párem jsme zjevně my s Eileen, něco jako Priscila a Akvila. Je ještě jedna žena, Junias, ale ona by mohla být samostatnou apoštolkou, nebo by si možná mohla vzít Andronica, nejsme si tím jisti (Ř 16,7). Ale já jsem vždycky učil, že apoštolská služba je služba mužů, a otcovská role je role, kterou žena nemůže vykonávat. Můj hlavní argument byl v tom, že pokud nám chtěl Ježíš něco ukázat, proč neustanovil za apoštola ženu.
Vložil jsem na Cindy Jacobsovou ruce a Bůh mi řekl: "Řekni jí, že má používat titul apoštol bez pocitu viny a studu." Ale já jsem řekl: ;,Pane, tomu sám nevěřím." On řekl: "Řekni to!" ,,Ale já to nechci říct ... " A pak to ve mně začalo naléhavě hořet skrze Ducha svatého. Bůh řekl to, co chtěl, podobně jako skrze Bileáma. Myslel jsem si: To jsem to zavařil. Co jsem to řekl? Věděl jsem, že to, co jsem řekl, je pravda. Ta kazeta se okamžitě dostala všude. Řekl jsem: ,Pane, vím, že jsem řekl pravdu. Ale ani v Bibli jsem se nepřesvědčil, že to je pravda. Dej mi prosím nějaký biblický důkaz, protože mi budou lidé volat a budou se se mnou setkávat a dají si mě k obědu ... " Nepřestával jsem se ptát, proč Ježíš neustanovil za apoštola ženu. On mi řekl: ,,Alane, kdybych jako jednoho z dvanácti ustanovil ženu, v jejich kultuře měli takové předsudky v judaismu, že by ji snědli zaživa. Nejdříve jsem musel zlomit svázanost judaismu, než jsem mohl uvést království do jeho plné moci a svobody.“ Bůh řekl: "Podívej se na Junias, ženu, která byla apoštolem." (Ř 16,7) Ale já jsem namítl: "Ona byla provdána za Andronica, to ví každý.“ Bůh řekl: "Píše se to tam? Vůbec to tam není.“ A tak jsem začal číst ve spisech raných církevních otců. Dočetl jsem se, že během několika dekád začaly ženy sloužit ve všech mocných služebnostech z Efezským 4. kapitoly, včetně služebnosti apoštolů.
Alan Vincent popisuje, jak na konferenci na něho přišlo prorocké pomazání, během něhož k němu mluvil Bůh; v podstatě to byl rozhovor s Bohem. Porovnejme autoritu tohohle zjevení např. s autoritou zjevení pro apoštola Petra, viz Sk 10,9-16. Petr upadl do vytržení a na Alana Vincenta přišlo prorocké pomazání. Petr nejprve odmítl Boží příkaz (Nikoli, Pane... ), podobně také Alan Vincent (Nebudu prorokovat..., Pane, tomu sám nevěřím..., Ale já to nechci říct...). Která z těchto dvou událostí má větší duchovní autoritu? Logicky se jedná o stejnou váhu Boží řeči, ovšem s tím, že bez jedné události se církev opět obešla více než 1850 let! Podobně také popis prorokování při hledání Davida: Vyslal tedy posly, aby Davida zajali. Jakmile uviděli houf proroků v čele se Samuelem, jak ve vytržení prorokují, sestoupil i na Saulovy posly Boží Duch a také oni začali prorokovat. (1Sam 19,20) Jaký je tedy rozdíl mezi autoritou proroctví Alana Vincenta při jeho prorockém pomazání a proroctvími Samuela a dalších proroků při vytržení? Lze takto vůbec uvažovat? Zjevení, které Alan Vincent dostal, nejen že doplňuje Písmo, ale spíše je i v rozporu s Písmem. Např. plyne z Písma, že Junius byl(a) žena? Anebo, skutečně by Bůh ustanovil ženu do služby apoštola, když pro ženu platí určitá omezení, viz 1Tm 2,12? Měli bychom si tohle zjevení přidat k Bibli? Jedná se opět o „velmi pevné prorocké slovo“ a zároveň můžeme prohlásit, že Alan Vincent byl „unášen Duchem svatým“ podle 1Pt 1,19-21? Anebo bychom se spíše tímto neměli zabývat, protože to logicky není Boží řeč? |
