Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 237, komentářů celkem: 429553, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 421 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116477336
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Víra bez rozporů
Vloženo Úterý, 10. únor 2015 @ 14:57:12 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal unshaken

V poslední době se i zde na GS objevují články pojednávající o vysvětlování Písma. Jedna skupina těch „pravověrných“ dokáže krkolomnými, někdy až neuvěřitelnými způsoby, podat vysvětlení rozporných textů. Nejčastěji se začne od tak zvaného „přesnějšího překladu“. Ten vykladač zvolí tak, aby splňoval požadavky obhajované teologie, což v přesnějším vyjádření znamená obhajobu jeho ideologie.


Jiní zase dokáží skloubit verše Písma tak, aby to splňovalo jejich teologii, nejčastěji formulovanou nějakou velkou postavou či články věroučného vyznání.
Problém takového chápání Písma je v tom, že jiný vykladač použije stejnou metodu, aby tím dokázal pravý opak toho, k čemu přišel vykladač první.

Lidské výklady Písma činí z Boha bůžka

Největším problémem takového, troufám si tvrdit znásilňovaného Písma je v tom, že Bůh, který je závislý na jakémsi přesnějším překladu nebo na skloubení vytržených textů je tak rozporuplný, že to nemůže být nikdo jiný, než nějaký bůžek tvarovaný podle lidských potřeb. Takové poznání Boha je však mimo realitu, neboť Bůh není závislý na lidském zkoumání a názorech toho či onoho vykladače.

Poučení z kritického zkoumání Písma

Určitě je dobré něco vědět o metodách kritického pohledu na Písmu i o metodách jeho exegeze (výkladu). Sleduji výklady již dlouhou dobu a přesvědčil jsem se o tom, co zjistili mnozí již v počátcích křesťanství: Že Písmo je plné rozporů, dokonce si texty vzájemně protiřečí. Zejména některé texty Starého zákona vykreslují Boha jako národního, nenávistného bůžka, kterému je jedno, co bude s jeho stvořením vyjma svých vyvolených, kteří ho však musí uctívat v „zaslíbené zemi“ a v konkrétní budově, která se tím stává středobodem vesmíru.

Nedivím se těm, kteří po mnohém úsilí věnovaném studiu Písma od víry odpadli pro „naprosté nesmysly a bláboly v Písmu“. Já osobně, když jsem se kdysi několikerým podrobným a nezaujatým čtením Bible chtěl dozvědět odpověď na jedinou otázku „zda Bible obsahuje ve Starém zákoně přísliby, které si přisvojilo křesťanství“, jsem nalezl špatnou odpověď: Nikoliv. Vše je uvedeno pro „vyvolený národ“, tedy židy, a když je tam nějaká zmínka o ostatních, tak si to křesťané buď vytrhují z kontextu, což prorok tak určitě nemyslel, nebo šlo o služebnou podřízenost národů vůči Židům.

Verbální inspirace Písma byla již dávno odvržena jako věcně i logicky nepodložená - Bůh nikomu ruku nevedl ani neměnil autorovo myšlení. Lpění na Písmu jako na doslovném "papírovém papeži" způsobilo odpadnutí mnohých od víry a nadělalo více škody, než vysvětlování ateistů, že poznání vědy Písmo znevěrohodnilo.

Z kritického poznávání Písma však lidstvo získalo platný a mnohokrát ověřený názor: Pouhé kritické zkoumání Písma k víře nikoho nepřivede. Právě naopak. Neboť, jak poznali mnozí učenci dávno před námi, Boha nelze zkoumat, Bůh se dává poznávat sám.

Klad kritického zkoumání Písma

Jsem přesvědčen, že pokud chce člověk zůstat ve víře neotřesitelným, tak musí umět Písmo také kriticky poznávat. Neboť argumentace Božích odpůrců ho může bez znalosti slabin Písma přivést snadno na scestí, nebo dokonce odvrátit od Boha.

Na druhou stranu je nutné připomenout, že kdo se nechce slabinami biblických textů zabývat a o Božích cestách nepřemýšlet do hloubky, ten se bez kritického zkoumání Písma docela dobře obejde.

Síla víry přemáhá rozpory

Přestože o teologických velikánech se doslýchám jen okrajově, tak jsem došel k závěru, že nejlépe vyjadřuje mou víru v Písmu to, co myslel Karl Barth, totiž, že když Bůh považoval tak chybné Písmo dostatečné ke spáse, musí stačit i nám.

Vysvětlení rozporů je poměrně jednoduché:

1. Starý zákon popisuje vývoj poznání Boha od toho lokálního bůžka po svrchovaného vládce všehomíra. Stručně řečeno, žádný učený z nebe nespadl. A nejen to, Bůh se dával poznat lidem podle jejich konkrétních životních situací. Jak víme, tak obsáhnout životní situace lidstva není záležitostí jednoho člověka, ani otázkou několika málo let. Ale celých věků.

2. Nový zákon je pravým poznáním Boha přišlém skrze Ježíše Krista. Písma Nového zákona jsou však poznáním Boha vírou. Zde se zřetelně ukazuje, že Boha nelze poznat skrze nějaká pravidla, bohoslužebné úkony, oběti či dodržování nějakých řádů. Nový zákon nám zřetelně říká, že problémy člověka nevyřeší zákon, ale Bůh sám. Vše je založeno na víře. Již neplatí „slyš Izraeli“ s požehnáním, pokud budeš plnit, nebo zlořečením, pokud plnit nebudeš. Ježíš dokonce přinesl nový pohled na utrpení, které Starý zákon viděl chybně jako důsledek nějakého provinění: „Člověče, povznes se nad své potřeby, co budeš pít a jíst, povznes se nad své bolesti a trápení. Podívej se kolem sebe, copak nevidíš tu nádheru květů, nevidíš bezstarostnost nebeského ptactva? Vždyť ty jsi pro Boha víc než ta pícnina nebo vrabec!“

Neo-ortodoxie (nové pravověří)

Uvědomme si také, že doba kritického zkoumání Písma je již za námi. Trvala několik století. Je na každém, aby sice kritický pohled znal, ale sám ve svém přesvědčení přijal Boha do svého srdce. Bez podmínek, tak, jak se nám dal poznat Ježíšem Kristem.

A je zde ještě něco navíc: Když budeme na Nový zákon pohlížet planoucím srdcem, tak zjistíme, že když se zázraky dějí nám, tak se děly i pisatelům Nového zákona. Když my vyznáváme svou víru jako zázrak, kterým se nám Bůh zjevil svým slitováním a tento zázrak se stal i miliónům dalším, nemáme důvod o víře pochybovat.

Pokud mám dát něco k tomu „novému pravověří“, tak zmíním jeden poznatek, který jsem našel při hledání textů od Karla Bartha. Týkal se narození Ježíše z panny. Pokud jsem Barthovy závěry správně pochopil, tak doporučil, abychom věřili a nezkoumali, proč a jak se to stalo.

Nejsem teolog, abych zde popisoval ideu nového pravověří. Ale vím, že v Boha a Bohu se věří, a ne se kriticky zkoumají jeho činy jako u nějakého objektu.


"Víra bez rozporů" | Přihlásit/Vytvořit účet | 72 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Gratuluji Gregorie777! (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Neděle, 15. únor 2015 @ 11:14:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opravdu se snažíš vysvětlovat Písmo. Také jsem si jednou na jednom světské, serveru takto zacvičil. Minulo se to však účinkem. Časem jsem pochopil proč. Dobrá zpráva (evangelium) je jednoduchá. Takže když ji činíme závislou na složitých teologických výkladech, tak se mine účinkem. Ověř si to na autorovi oněch vyjmenovaných rozporů, ale nejprve si přečti, co napsal v závěru své i-net stránky. Ale hlavně ho neodsuzuj, jak jsi to činil u mně.

Přestože se ti zdá, že tady bludně filozofuji, tak mám nejradši jednoduchá vyznání víry. Nejradši si poslechnu svědectví. Každé dokazuje dotyk Boha se srdcem svědka. Bez teologie, bez koumání o tajích Písma, bez rozporů.

Pokud jsi nepochopil smysl mého článku, tak ti ho zpřístupním jako své vyznání, jak jsem se s rozpory vypořádal já. S odkazem, jak se s nimi vypořádali jiní, studovanější a kovanější v Písmu, než jsem já.

Přeji Boží požehnání.



Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 12. únor 2015 @ 17:21:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Unshaken píše:

Určitě je dobré něco vědět o metodách kritického pohledu na Písmu i o metodách jeho exegeze (výkladu). Sleduji výklady již dlouhou dobu a přesvědčil jsem se o tom, co zjistili mnozí již v počátcích křesťanství: Že Písmo je plné rozporů, dokonce si texty vzájemně protiřečí. Zejména některé texty Starého zákona vykreslují Boha jako národního, nenávistného bůžka, kterému je jedno, co bude s jeho stvořením vyjma svých vyvolených, kteří ho však musí uctívat v „zaslíbené zemi“ a v konkrétní budově, která se tím stává středobodem vesmíru.

Člověče uvědomuješ si vůbec, že píšeš jako nevěrec? 




Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 12. únor 2015 @ 17:22:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Verbální inspirace Písma byla již dávno odvržena jako věcně i logicky nepodložená -

Kým? Takovými jako Ty? 



Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 12. únor 2015 @ 17:24:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přestože o teologických velikánech se doslýchám jen okrajově, tak jsem došel k závěru, že nejlépe vyjadřuje mou víru v Písmu to, co myslel Karl Barth, totiž, že když Bůh považoval tak chybné Písmo dostatečné ke spáse, musí stačit i nám.

No, jestliže se odvoláváš dokonce na nevěrce a odpadlíka Karla Bartha, tak to už se nemusíme dál bavit...



Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 12. únor 2015 @ 17:32:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Unshaken mě překvapil. Nečekal jsem, že se z něj vyvine nevěrecký liberál, jako jsou většinou všichni intelektuálně zaměření lidé, kterých je ve skutečné Církvi naprosté minimum...

19  Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu.
Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa? Zdaliž Bůh neobrátil moudrosti tohoto světa v bláznovství?
26  Vidíte zajisté povolání vaše, bratří, že nemnozí moudří podle těla, nemnozí mocní, nemnozí urození;
27  Ale což bláznivého jest u světa, to sobě vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a to, což jest u světa mdlé, Bůh vyvolil, aby zahanbil silné.
28  A neurozené u světa a za nic položené vyvolil Bůh, ano hned, kteréž nejsou, aby ty věci, kteréž jsou, zkazil,
29  Proto aby se nechlubilo před obličejem jeho žádné tělo. (1Kor 1,19.29).





Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 12. únor 2015 @ 17:35:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A protože je intelektuálů v populaci velmi málo a v pravé Církvi ještě mnohem méně než ve světě, je 95% pravděpodobnost že intelektuál NENÍ znovuzrozen z Ducha...



Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 12. únor 2015 @ 17:36:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Což jasně potvrzuje stav různých teologů a vystudovaných farářů...



Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: husitka v Středa, 11. únor 2015 @ 09:00:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jenom k tomu Starému zákonu - i tam je jeho jádrem zvěstování budoucí mesiáš. Ježíš na cestě do Emaus vykládá Písma ve vztahu k sobě. Apoštol Pavel to ke Kristu bere rovnou od Adama.



Re: Víra bez rozporů (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 11. únor 2015 @ 09:21:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím si, že jej dobré se naučit rozlišovat dvě nám známé (a obě naprosto biblicky legitimní) cesty  k poznávání Boha.


První je cesta prostého srdce,
které vírou přijímá a srdcem  chválí Boha, aniž by se ptalo, jak se věci mají z pohledu lidského rozumu.
Je to cesta pastýřů Betlémských, kterým andělé zvěstovali narození Spasitele a oni se zaradovali a spěchali k jeslím, aniž by jakkoli spekulovali o ponížení Boha do největší chudoby, čemuž  se lidský rozum vzpírá.
Je to také ještě cesta i našich babiček, které se i při práci na poli vytrvale modlily a oslavovaly Boha písněmi. Nepotřebovaly tehdy znát teologické argumenty třeba proti kalvínismu, protože se s žádným kalvínistou nesetkaly.

Ale i tato cesta má své slabiny!
V dokonale homogenním křesťanském prostředí se sice osvědčila jako pro člověka asi ta nejdokonalejší k setkávání s Bohem, ale pod přívalem přemíry neustále útočících informací v dnešním globalizovaném světě se stal  takový člověk najednou velmi zranitelný, bez vzdělání ve víře neschopen čelit útokům světa, neschopen rozlišit pravdu od lží a polopravd.
A tak najednou, během dvou generací se z nás stal národ ateistů!
Babičky byly věřící a měly hodně dětí, vnuci jsou vez víry - zato však s velkými ambicemi v kariéře a v užívání světa - ale jejich vlastní děti jsou pro ně už překážkou a tak  raději nemají žádné.
Hodně dnešních lidí žije naprosto plytce a domnívají se, že Boha k ničemu nepotřebují.


Ta druhá cesta je cestou tří mudrců, které jejich vědecké bádání přivedlo k Ježíši.
Ukazuje se, že v dnešním světě aby člověk obstál ve víře, musí se v ní neustále vzdělávat. Poznávat dokonaleji křesťanskou víru i z pohledu vědy, z pohledu teologie - protože ta nám poskytuje docela nový rozměr prožívání naší víry, kde je zapojován také lidský rozum, nejenom srdce.
Ale ani zde to bez srdce v žádném případě nepůjde!


Člověk dnešního světa by se měl naučit tyto dvě cesty vhodně zkloubit, ale nijak je přitom nemíchat. Rozlišovat mezi nimi. Víra a věda jsou dvě souběžné koleje jedné cesty a nikde se nekříží ani nespojují.
Bůh nám dal rozum, abychom kriticky zkoumali i Boží skutky. Nikde nám to přece nezakázal.
Naopak, rozumovým poznáváním Božích skutků ve stvoření posilujeme svoji víru, protože se stále jedná o pravdivé poznávání reality, o pravdivé poznávání skutečnosti. A protože Bůh sám je absolutní Pravda, žádné dílčí poznání reality od Boha odvést nemůže - naopak, k Bohu blíž přivádí.




Stránka vygenerována za: 0.44 sekundy