|
Právě je 518 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116599524 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Homosexualita, náboženství a konec dějin?
Vloženo Pátek, 04. červenec 2014 @ 22:09:22 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Některé sociální fenomény se v historii
cyklicky opakují, jiné (a není jich málo) zasáhly dnešní civilizaci
bezprecedentním způsobem poprvé v historii. Jedním z oné druhé skupiny
témat je turbulentní vztah homosexuality a náboženství.
Téma po
celé věky tabuizované, pouze v časově či místně izolovaných etapách
historie nabývající kultického a rituálního rozměru, se dnes v mnoha
ohledech etablovalo (snad by se dalo říci právem).
Téma z logiky věci marginální se stalo tématem klíčovým, a to v
lidskoprávní agendě, lifestylovém kulturním mainstreamu, v pop ekonomii,
v diskursu konzervativní, liberální a socialistické politiky, ale i v
religionistice a sociologii náboženství.
Abych nadarmo neopakoval mediálně známé kauzy z jedné či druhé strany
barikády této kulturní války, zmíním jeden z pozoruhodných případů, o
které se v českém tisku příliš nepsalo. V dubnu se hlava anglikánské církve, arcibiskup z Canterbury, vyslovila pro další odklad
uznání homosexuálních svateb, neboť je vyděšena množícími se případy
pogromů vůči anglikánským křesťanům v Africe (ti jsou totiž některými
Afričany vnímáni jako agenti západního homosexuálního křesťanství).
Načež pokračovala během jarních měsíců mediální přestřelka mezi britskými a ugandskými
anglikány kvůli drakonické novele ugandského zákona, trestající
homosexualitu až doživotím. Tamní demokratický prezident podepsal tuto
legislativu začátkem roku, ve stejné době jako nigerijský prezident obdobný zákon ve své zemi. A podobně jako o tom nyní jednají, či již „úspěšně“ dojednaly úřady dalších zemí: Etiopie, Gambie a naposledy Bruneje (která zákon trestající smrtí homosexualitu zavedla v dubnu).
V posledních týdnech přinášely agentury zprávy o štěpení metodistů a presbyteriánů,
jiné komentáře vyjádřily pozdvižení nad červnovou volbou nového (podle
levice „homofobního“) biskupa největší americké církve Jižních baptistů
Ronnie Floyda. A skoro celé se to točí pouze kolem tématu homosexuality,
které je v Bibli věnováno všehovšudy šest krátkých pasáží.
Co se
to děje? Proč se homosexualita stala rozbuškou, bez které by mnoho
konfliktů posledních dvaceti, třiceti let vůbec nepovstalo? Navíc se
téma stalo politicky vděčným i v regionech nekřesťanského civilizačního
okruhu, jak už jsem naznačil „případem Brunej“. Jsou to právě islámské
země a centra islámské obrody, které začaly pronásledovat homosexuály jako nikdy dříve. Téma neobyčejně výrazně hýbe i hinduismem, buddhismem a judaismem. Alespoň pro názornost: v zimě indický nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí
nižší instance, čímž došlo k re-kriminalizaci homosexuality v Indii
(hinduistický region). Dalajláma bývá téměř každoročně veřejně tázán,
jak se věci mají z jeho buddhistického pohledu: jednou homosexualitu
odmítne coby odporující svatým textům, jindy se homosexuálů, coby
lidskoprávní ikona, zastane. A konzervativní větev judaismu
praktikovanou homosexualitu legitimizovala v roce 2006, čímž vzbudila
nemalé vášně reformních i ortodoxních judaistů, kteří tyto praktiky
nadále odmítají.
Vraťme
se však ke sféře křesťanství. Některé trendy na tomto poli jsou
paradoxně přesně opačné. I když v rámci katolické („katolikální“),
evangelikální a pravoslavné obrody posiluje snaha vůči LGBT agendě se
vymezovat, na straně druhé se mnoho dříve vyhraněných stanovisek
otupilo. A nemám na mysli jen rostoucí vliv tzv. pro-gay křesťanství (což
je mimochodem trend, který spolu s celou liberální teologií je opět
čímsi historicky bezprecedentním, byť nelze samozřejmě mluvit jen o
posledních 20-30 letech jako v kauze homosexuality).
Hnutí Exodus
International (EI), které po 37 let drželo anti-homosexuální prapor
konzervatismu a nabízelo uzdravení z homosexuality, podalo přátelskou
ruku tzv. gay christians (jmenovitě vlivnému hnutí GCN),
načež vloni samo sebe rozpustilo. Na troskách EI (a také pod vlivem
tohoto trendu) pak vzniklo v posledních dvou letech několik
„centristických hnutí (například Speak Love, Spiritual Friendship či
Imago Dei), které se k otázce hříšnosti homosexuality stavějí nejednoznačně. Sice ji explicitně neschvalují, na straně druhé však staví směrem k homosexuálním křesťanům různé kulturní mosty
(a nechci hodnotit, zda je to paušálně správné či nikoliv). Paralelně
posilují zvláště ve třetím světě tzv. ex-gay obrodné konzervativní
procesy, a to zvláště v rámci dynamicky rostoucího evangelikálního a
letničního hnutí.
Tato hnutí se snaží oprášit myšlenku, kterou
západní vědecký establishment (za problematických okolností) zavrhl,
totiž že homosexualita je (minimálně částečně) psychicky a duchovně
podmíněna, a lze ji léčit. Ani mezi konzervativci však není situace ve všech regionech stejná. Například v Brazílii
se letniční hnutí (které postupně prorostlo převládající část
evangelikální a katolické církve), vůči gay aktivismu příliš nevymezuje
(ani politika brazilské křesťansko-sociální strany Marca Feliciana není
tak relevantní, jak je obvyklé v podobných kruzích v okolních státech). A
co více, brazilští homosexuálové a evangelikálové často reprezentují obdobné politické elity.
Co
tedy můžeme v nadcházejících letech (či desítkách let) čekat? Oslabí se
tyto turbulence? Vydá se společnost konsensuální, tak říkajíc
brazilskou cestou (čímž samozřejmě nemám na mysli každoroční stovky obětí
z řad brazilských gayů a transsexuálů v rámci tamního pověstného
pouličního násilí)? Anebo bude polarizace mezi homofoby a homosexuály
pokračovat? A pokud, jaký je potenciál této polarizace? Přerostou snad
hospodářské sankce, které Západ začal v posledních letech na „homofobní
režimy“ uplatňovat, v ozbrojené konflikty? Zvlášť, pokud se afričtí
gayové začnou emancipovat kvůli takovým malichernostem, jako jejich
západní kolegové, a pokud vliv islámského fundamentalismu nadále
poroste? Volají již současné causy (jako například několik tisíc popravených homosexuálů v Íránu, lynče v Ghaně či protiteroristická opatření vůči homosexuálům v Keni)
po ozbrojené reakci? Anebo zůstane toto pnutí víceméně marginálním
problémem, jak je tomu (i přes výše napsané) v mnoha rovinách de facto
dnes? Či snad problém vyšumí? „Zamrzne“ v rámci nějakého statu-quo?
Těžko
předvídat sociologické procesy, pro které nejsou k dispozici historické
paralely či exaktní modely. Apologeti zmiňovaného letničního hnutí (ke
kterému se dnes hlásí podle některých odhadů
už kolem miliardy lidí), připisují (nejen) tyto bezprecedentní projevy
sociální polarizace na vrub chiliastickému očekávání. Což by mohl jeden
považovat za bláznivé. Na straně druhé: Existuje opravdu nějaké („trvale
udržitelné“) řešení této rovnice, než je onen, řekněme s nadsázkou,
neo-huntingtonský (a v posledku autenticko křesťanský) velký střet všech
fenoménů na konci dějin? Má výše uvedený střet ve své povaze vůbec
potenciál „vyšumět“? Těžko říci. Možná se odněkud shůry opět otevře
(jako už tolikrát v dějinách) prostor pro vítězství respektu, umírněného
konsenzu a pozitivních externalit. V postmoderní etapě dějin však
existují natolik specifické sociální rovnice, a o tolika neznámých, že
jsem ohledně takového řešení, spíše skeptický.
Tomáš Bílek
Prameny na poušti
|
Re: Homosexualita, náboženství a konec dějin? (Skóre: 1) Vložil: unshaken v Sobota, 05. červenec 2014 @ 14:04:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Článek z gayské komunity je zajímavý tím, že podle hesla "jsme tu my a jsou tu oni" staví do protikladu gaye a ty ostatní. Ještě článek přidává grády tím, že se jeví jako zaujatě křesťanský.
Jenže Písmo nám praví o hříchu a jeho odpuštění. Nejsme tu my v protikladu s oněmi. Je tu pouze jediný rozdíl, který se dá aplikovat: Buď jsme nebo chceme být součástí těla Kristova, nebo jeho součástí nejsme a ani nechceme být. Buď přijímáme milost našeho Pána, nebo nepřijímáme.
K informaci z článku: "Tato hnutí se snaží oprášit myšlenku, kterou západní vědecký establishment (za problematických okolností) zavrhl, totiž že homosexualita je (minimálně částečně) psychicky a duchovně podmíněna, a lze ji léčit."
Doporučil bych vyslechnout pořad vzdělané křesťanky o funkci mozku podle posledních výzkumů. Lze jej získat na Trans World Radiu v cyklu "Večery pod lampou". V jedné z částí, pojednávající o závislostech v souvislosti s procesy v mozku zaznívá: Když člověk chce, závislosti se zbaví.
O hříchu platí totéž: Když člověk chce, hříchu se zbaví. A křesťan má tu výhodu, že má pomocníka Nejvyššího, takže nepotřebuje tolik ani lékařskou podporu. A ty geneticky podmíněné vrozené vady sexuality lze dnes lékařsky docela úspěšně kompenzovat.
Pokud jde autorovi jen o to, kam tento svět spěje, máme tu knihu Zjevení i Ježíšovu otázku: "...Najde Syn člověka víru na zemi až se vrátí?" (Lukáš 18:8). Lze jen gayům a lesbičkám, ale i všem z křesťanů popřát, aby nebyli součástí skupin vyvolených k záhubě. |
Re: Re: Homosexualita, náboženství a konec dějin? (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. červenec 2014 @ 11:00:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nijak neodporuji smyslu tvého komentáře směrem k homosexuálům. Mám na to podobný názor.
Jen mě zarazila tvoje poslední věta: " i všem z křesťanů popřát, aby nebyli součástí skupin vyvolených k záhubě."
Jak toto ladí do kontextu s tím, že Bůh chce, aby byli všichni spaseni? (1 Tim 2,4).
Někde je v tomto tvém uvažování zjevná chyba.
Je - li pravdou to, že Bůh chce, aby byli všichni spaseni, nemohou být mezi lidmi žádné skupiny vyvolené k záhubě.
|
]
Re: Re: Re: Homosexualita, náboženství a konec dějin? (Skóre: 1) Vložil: unshaken v Neděle, 06. červenec 2014 @ 17:30:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Samozřejmě oko, že Bůh chce, aby byli všichni spaseni. To se prolíná celým Písmem, od samého začátku dává ruku k záchraně.
Pokusím se objasnit, co jsem myslel vyjádřením " i všem z křesťanů popřát, aby nebyli součástí skupin vyvolených k záhubě."
-- Kdo si říká, že je křesťan, ještě nemusí být kristovec --- Kdo si říká, že je křesťan, tak to ho ještě neopravňuje k jistotě, že bude zachráněn, když třeba přitom nevěří v Boha, Kristovi nevěří, nepřijal Krista jako Pána, za Krista se stydí, kdo vědomě překrucuje Písmo obsahující Boží slovo aby ospravedlnil svůj hřích...
A i ti všichni mají doposud naději, jako ji mám já, jako ji máš ty, jako ji má každý z nás. Napadá mne (snažím se vžít do tvého uvažování), zda jsi svou otázkou nemyslel časté výpady proti katolíkům, povětšinou končící zařazením mezi nepřátele Boží. Tak to tedy ani trochu. Nikde v Písmu nenajdeme, že by spasení záviselo na příslušnosti k nějaké církvi.
I když jsem psal o skupinách lidí vyvolených k záhubě, tak jsem předtím zmínil Zjevení. Nad nímž mi doposud visí velký otazník, neboť ničení v něm popsané do kontextu milujícího Boha nedokážu zařadit. Ale to jen můj problém, křesťanská ortodoxie založená na Písmu mluví jasně.
|
]
Re: Re: Re: Homosexualita, náboženství a konec dějin? (Skóre: 1) Vložil: unshaken v Neděle, 06. červenec 2014 @ 17:36:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě mě napadlo, zda svou otázku nemyslíš čistě logicky. Pak by jsi měl pravdu, neboť jsem měl raději použít místo slova "vyvolen k záhubě" výraz "předzvěděn k záhubě". |
]
Re: Re: Re: Re: Homosexualita, náboženství a konec dějin? (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. červenec 2014 @ 21:11:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslel jsem to logicky.
"Předzvěděn k záhubě" - souhlas.
|
]
|
|
Re: Homosexualita, náboženství a konec dějin? (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 07. červenec 2014 @ 15:42:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Sodomský věk..
Nastal buzerantský věk,temnější než středověk. Buzerují lidi v práci, někdy taky pro legraci.
Zastání ve světě zdejším není, úchylák z obrazovky se na nás drze kření, V oblečení ženském s obnaženým zadkem, poskakuje v divoce hříšném reji, a multikulti eurovolové to legalizují a přejí. Sodomskou normu radostně vítají, v chtíči po sexuálních zvrácenostech sami úchylně slintají.
Toto učit budou od školky dětí v pohádkách, úchylných leporelech kreslených, k výchově homosexuální vedených. Kde princ prince líbá a pak se vezmou, adoptují dívku něžnou, která jejich kněžnou, adoptují další dětí o které se vzorně starají- a takové hlouposti z obrazovek tárají.
Pro mediální blamáž došlo k změně pojmu, u mladých lidí nabytí dojmu, že bez sexuality zvrácené, při výchově je vše ztracené. Buzíci a lesby prý vychovávají děti pokojně a vzorně, k sexualitě odlišné dvorně. A běda tomu kdo se ozve toho policie na koberec pozve.
Mnohokrát položil jsem otázku probuzerantským lidem, zda své vlastní děti svěřili by buzerantům do výchovy s klidem.? Měli jste vidět jak ohryzek jim poskočil, a zlostný výraz v ksichtu naskočil.
Po otázce této, emoce v nich exploduje. O dětech cizích, to se jim to pane rozhoduje!
Cože? Děti vlastní do výchovy buzerantům dát, tak o tom si nechte jenom zdát!! To padla kosa na kámen! O tom se bavit nechceme, odejděte! Amen!
|
Re: Re: Homosexualita, náboženství a konec dějin? (Skóre: 1) Vložil: MilanH v Středa, 09. červenec 2014 @ 18:12:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslivec, začínám být tvým fandou! Dobrý... jo, máš pravdu... dneska je to samej "sofistikovanej" i nesofistikovanej úchyl. není mě úplně jasné, co je k tomu vede... nejhorší je, že lidi kteří by ti rozbili hubu, kdyby to na tobě jen stínem zpozorovali... tak sklapnou a ještě to i akceptují... - pokud jim to nějak přijde "ze zhora", tedy Brusel a Média plus částečně i "naše ČR" "zezhora"... holt móda...
nejhorší je, že si na to člověk pomalu, ale jistě zvyká... ne snad, že by v tom měl zalíbení.. - ale začíná to malu ale jistě, třeba i podvědomě... řadit mezi "věci normální".... a stává se i pro "křesťany liberální" absolutně "nepřijatelný"....
a nejhorší je taková ta pravda namíchaná se lží... ono doopravdy není řešení "být na ně zlej"... - jenomže to zas svět chápe takhle: "pokud jim opravdu srdečně nefandíš - tak seš na ně vlastně zlej..." pak jsou ti, kdo mají dvojí tvář... navenek "pro vše nové + "pravda láska", ale v reálu s nimi i skutečnými problémy pohrdaj... přes ty prostě neprojdeš...
AfrikaansAlbanianArabicArmenianAzerbaijaniBasqueBelarusianBulgarianCatalanChinese (Simplified)Chinese (Traditional)CroatianCzechDanishDetect languageDutchEnglishEstonianFilipinoFinnishFrenchGalicianGeorgianGermanGreekHaitian CreoleHebrewHindiHungarianIcelandicIndonesianIrishItalianJapaneseKoreanLatinLatvianLithuanianMacedonianMalayMalteseNorwegianPersianPolishPortugueseRomanianRussianSerbianSlovakSlovenianSpanishSwahiliSwedishThaiTurkishUkrainianUrduVietnameseWelshYiddish⇄AfrikaansAlbanianArabicArmenianAzerbaijaniBasqueBelarusianBulgarianCatalanChinese (Simplified)Chinese (Traditional)CroatianCzechDanishDutchEnglishEstonianFilipinoFinnishFrenchGalicianGeorgianGermanGreekHaitian CreoleHebrewHindiHungarianIcelandicIndonesianIrishItalianJapaneseKoreanLatinLatvianLithuanianMacedonianMalayMalteseNorwegianPersianPolishPortugueseRomanianRussianSerbianSlovakSlovenianSpanishSwahiliSwedishThaiTurkishUkrainianUrduVietnameseWelshYiddish English (auto-detected) » Hungarian
|
]
|
|
|
|