poslal Nepřihlášený Ekumenický patriarchát 3.5.2014 vydal
rozsáhlý dokument o problematických snahách Ruské pravoslavné církve
získat mezi světovými pravoslavnými církvemi prvenství (nyní je RPC na pátém místě v pořadí všech pravoslavných církví).
V tomto dokumentu o 53 stranách textu se také píše o místní církvi.
Tento důležitý text dnes převzalo několik řeckých zpravodajských
serverů.
V dokumentu se připomíná, že podle
podmínek Tomosu z roku 1998 bere Pravoslavná církev v českých zemích a
na Slovensku jako znak duchovní jednoty s Matkou Církví od Ekumenického
patriarchátu Svaté myro.
V textu se říká, že metropolitní správce Simeon měl právo požádat
Ekumenický patriarchát o pomoc s krizí v místní církvi. V otázce řešení
sporů v místních církvích je zdůrazněna zodpovědnost Ekumenického
patriarchátu za řešení těchto sporů v místních pravoslavných církvích
soustředěných okolo Ekumenického patriarchátu. Dokument dále připomíná,
že Ekumenický patriarchát má nejen právo z titulu Matky Církve řešit
problémy místních církví, ale má také jako jediný právo svolávat
Μείζονος καί Ὑπερτελοῦς Συνόδος všech pravoslavných církví. Tímto
způsobem má Ekumenický patriarchát s předsedajícím Ekumenickým
patriarchou jako jediný mezi pravoslavnými církvemi právo, bude-li to na
tomto velkém synodu odsouhlaseno, zbavovat trůnu biskupy ostatních
pravoslavných církví. Pravomoci Ekumenického patriachátu a Ekumenického
patriarchy jsou tedy nejen v otázkách udržení jednoho dogmatu víry, ale
také výkonné v otázkách řízení místních církví.
Dále se v
dokumentu píše, že po odstoupení metropolity českých zemí a Slovenska
vladyky Kryštofa v roce 2013 se metropolitní správce vladyka Simeon po
zlovolném vyhnání dvěma arcibiskupy a jedním pomocným biskupem, kdy byl
na místě metropolitního správce nahrazen jedním z nich, aby byl tentýž
později opět nekanonicky zvolen metropolitou, obrátil na Ekumenický
patriarchát s prosbou o řešení situace. Ekumenický patriarchát spolu s
většinou ostatních církví tyto nekanonické činy neuznal a prohlásil je
za neplatné. To znamená, že vladyka Jáchym není kanonicky zvolený
arcibiskup pražský a vladyka Rastislav není kanonicky zvolený
metropolita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.
Zahraniční pravoslavné církve s výjimkou Ruské pravoslavné církve a
Antiochijské církve následují rozhodnutí Ekumenického patriarchátu a
uznávají jen vladyku Simeona jako metropolitního správce.
V
otázce místní Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku ještě
tento dokument doplňuje, že když v roce 1948 arcibiskup pražský Savvatij
požadoval převést místní československou pravoslavnou církev z
Ekumenického patriarchátu pod Moskevský patriarchát, byla mu dána
odpověď, že to není možné, protože Matkou Církví je již Ekumenický
patriarchát. Tři roky potom v roce 1951 dostala místní církev
autokefalitu z Moskevského patriachátu, který ale k tomu vzhledem k výše
uvedenému neměl oprávnění. Proto nebyla tato autokefalita v
pravoslavném světě uznávána kromě satelitů Moskvy. Plné uznání
autokefality mohla místní Pravoslavná církev v českých zemích a na
Slovensku dostat až po skončení období komunistické totality z rukou
Ekumenického patriarchátu v roce 1998.
celý dokument najdete zde: http://www.ec-patr.org/docdisplay.php?lang=gr&id=1882&tla=gr
nebo také zde: http://www.ec-patr.org/arxeio/avidou-ravenna.pdf
odkaz na tuto zprávu jinde: http://www.romfea.gr/arthra-apopseis/24175-2014-05-04-19-59-25
nebo také zde: http://www.amen.gr/article17919
Zdroj: http://sul-zeme.cz
