Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429544, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 436 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116465807
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky
Vloženo Sobota, 08. únor 2014 @ 10:23:43 CET Vložil: Stepan

Katolicismus poslal oko

Užitečnost dogmatu, jeho důsledky nebo snad jen spekulace?


Předně bych rád vysvětlil, že při setkání s pravdou je třeba ji prostě respektovat, přijat, i kdybych její užitečnost do hloubky vůbec nechápal. Protože každá dílčí pravda je součástí reálného světa ve kterém žiji a čím více se o tyto dílčí poznání pravdy mohu opírat, tím realističtější je i vlastní můj život - tedy tím v důsledku i pravdivější.

Vývoj poznání o neposkvrněném početí Marie trval poměrně dlouho a byl tedy završen už jen v církvi římskokatolické a v těch církvích, které jsou s ní v jednotě. Na druhé straně ale ani pravoslavné církve nejsou ve své víře nám zase až tak vzdáleny, i když samotné dogma odmítají. Osobně v tom spatřuji hlavně averzi vůči Římu (tedy nikoli důvody teologické), který kdyby cokoli nového vyhlásil, tak to bude pro pravoslavné vždycky špatně, vždycky nepřijatelné.
I v tomto je třeba vidět holou pravdu: pravoslavných církví je několik - a každá je autonomní, každá má svého patriarchu (který je u nich takovým malým papežem) a vzájemně se nedokáží domluvit na společné věci. Za dobu svého trvání se v podstatě nedokázali ani jednou sejít (svolat sněm) a na něm ujednotit své další poznání ve víře, posilovat jednotu víry. Proto také z těchto ryze praktických důvodů ani nemohou mít žádná další nová dogmata. Ustrnuli ve svém vývoji.

Toto je ale samozřejmě můj soukromý názor, se kterým pochopitelně nemusíte souhlasit.


Pokud se však považujete za křesťany, tak byste si měli uvědomit pár věcí:

První lidé hříchem ztratili výsadu svého společenství s Bohem. Bůh přesto hned následně oznámil svůj plán na záchranu lidstva.
(Gn 3,12-15)
Člověk odpověděl: Žena, kterou jsi dal, aby byla se mnou, ta mi dala z toho stromu, a já jsem jedl.  Nato Hospodin Bůh ženě řekl: Cos to učinila? Žena řekla: Had mě podvedl a já jsem jedla.  A Hospodin Bůh řekl hadovi: Protože jsi to učinil, buď proklet a vyvržen od všech zvířat a od veškeré polní zvěře, budeš se plazit po břiše a žrát prach po všechny dny svého života.  A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi símě tvé a símě její; ono tobě rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.


Nejdřív bych rád poukázal na duchovní skutečnost, na význam výrazu "žrát prach".
Hned o kousek dál máme vysvětleno, o jaký to "prach" se vlastně jedná:
(Gn 3,19)
V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, neboť jsi z ní vzat. Prach jsi a do prachu se navrátíš.

My lidé jsme tedy ve svých tělech doslova dáni satanu za pokrm!
Proto ona náklonnost člověka ke zlému, naše hříšná přirozenost. Hned po narození patříme satanu za pokrm! A satan se živí zlem, které v lidských srdcích rozpoutává. Přesto právě
pro svou vrozenou náklonnost ke špatnosti nedokážeme být satanu opravdovými nepřáteli
.

Až v okamžiku, kdy jsme ve křtu spaseni Kristem do Božích dětí
(a jsou nám pro Kristovy zásluhy smazány všechny hříchy), spaseni bez naší vlastní zásluhy, pouze z milosti - tak ve společenství s Kristem,
v moci Ducha svatého, se teprve stáváme skutečnými nepřáteli satana
.
Až tehdy, pokristěni a bez hříchů, se stáváme národem, milujícím dobré skutky (Tit 2,14) a máme tím i účast pro své spojení s Kristem na drcení hlavy satana.





"A položím nepřátelství mezi tebe a ženu"...

V tom Božím příslibu plánu spasení člověka (příslibu Mesiáše) se soustředím na tuto jeho první část:
Bůh zde neslibuje jenom Mesiáše, on zde
(a zcela neoddělitelně od naší spásy) slibuje i jakousi zvláštní mimořádnou a čímsi výjimečnou "Ženu".
Bůh hned také říká, v čem bude tato Žena výjimečná, čím se bude lišit od ostatního stvoření ("prachu").

Bude se od nás ostatních lišit nepřátelstvím proti satanu, které v ní vzbudí mimořádným způsobem samotný Hospodin.
Jak jsem však už nahoře uvedl,
nepřátelství se satanem
je možné jen ve stavu nezatíženosti hříchem, je přímo podmíněno bezhříšností a také přímo podmíněno přítomností Boha v lidském srdci.



Marie tedy z logiky věcí podmiňujících nepřátelství proti satanovi musela být jednak bezhříšná, jednak musela mít důvěrné společenství s Bohem.
Pro tyto dvě věci byla také andělem oprávněně nazvána "milostí naplněná" - protože ona sama byla takto dílem samotného Boha, sváteční nádobou v Božím plánu spásy.
Jako taková (z logiky věcí) nebyla pak určena ani jako "potrava pro satana" (prach ve smrti) - tedy nejen že nezhřešila, ale hned po smrti byla i s tělem (nádobou sváteční) vzata na nebesa.
(Ř 9,21)
Nemá snad hrnčíř moc nad hlínou, aby udělal ze stejné hmoty jednu nádobu ke cti a jinou k hanbě?

Ježíš toto Mariino vyvolení (že ona je tou Ženou z Gn 3,15) potvrdil hned na začátku svého veřejného působení na svatbě v Káně (J 2,4)
a znovu zdůraznil v posledních okamžicích na kříži (J 19,26).
Není pro to jiného vysvětlení, protože v semitském prostředí je takové oslovení matky synem zcela ojedinělé a jen záměr poukázat na souvislost s Gn 3,15 dává takovému oslovení vůbec smysl.



Rád bych zde nyní zdůraznil některé Slávkovy výroky ohledně "Bohorodičky".

..." Žena, která porodí, je bránou, skrze kterou projde na svět tělo a duch ...Marie porodila Ježíše (Boha a člověka v jednom těle - Mt 1,25), Marie byla tou branou, skrze kterou přišel Ježíš na svět."...

S tímto mohu bezezbytku souhlasit a postavit na tom svou další argumentaci.
A zde bych tedy rád poukázal těm, kteří se domnívají, že Maria později prý už nebyla Pannou, ale že měla i další děti, na prorocká slova Starého zákona:

Ez 44,2)
Hospodin mi řekl: Tato brána zůstane zavřena, nebude otevírána a člověk do ní nebude vstupovat, protože skrze ni vešel Hospodin, Bůh Izraele. Zůstane zavřena.




Proč tak lpíme (podle některých zbytečně a nesmyslně) na Mariině neposkvrněnosti?
Protože pravdivá skutečnost je jenom jedna a my se s ní setkáváme zkušeností víry. Pokusím se to nyní nastínit:
(Žl 30,3)
Hospodine, můj Bože, křičel jsem k tobě a tys mě uzdravil.
(Žl 107,20)
Poslal své slovo a uzdravil je; zachránil je z jámy.
(Mt 19,2)
Šly za ním velké zástupy a on je tam uzdravil.
(Žd 12,13)
a čiňte přímé stezky pro své nohy, aby se to, co je chromé, nevyvrátilo, ale naopak aby se uzdravilo.



Život křesťana je o jeho zrání pro nebe, je o uzdravení ze hříchu.
Nám tedy nejde jen o chvilkové uzdravení choroby těla, ale o celkové uzdravení našeho nesmrtelného ducha. A to se neděje rázem, ale pozvolna. Svoji náklonnost ke hříchu máme v sobě zažranou jako špínu za nehty. Potřebujeme být uzdravováni do čistoty dětské mysli. Nebudeme - li jako děti, nevejdeme do Božího království.
Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, jako muže a ženu.
Muž a žena se stávají rodiči a dítěti svojí láskou zprostředkovávají osobnost Boha. Jen takové dítě vyroste do zdravého nezatíženého jedince, které vyrůstá v prostředí otcovské i mateřské lásky. Ale protože naši biologičtí rodičové nebyli vždycky andělé a dopouštěli se ve výchově chyb i nelásky, zprostředkovávali nám obraz Boha do určité míry vždycky nějak pokřiveně. A to pokřivilo i nás, nemluvě o  dětech násilníků,  alkoholiků, o dětech rodičů drogově závislých či o sirotcích, vyrůstajících docela bez rodičovské lásky. Všichni jsme tak byli už jako děti do určité míry pokřiveni a potřebujeme být uzdravováni.
Potřebujeme být uzdravováni jako děti prostředím dokonalé rodičovské lásky.

Abychom mohli znovu prožívat své vztahy dětství, k tomu potřebujeme ideálního tatínka a maminku.

(Mk 10,15)
Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něho nevejde."

Kristus svoji maminku opravdu miloval dokonalou láskou. Když jsme byli malí, nebyla naše maminka tou nejkrásnější na světě? Jen si vzpomeňte!
Dítě může prospívat a zdárně se vyvíjet pouze v prostředí dvou proudů lásky: Lásky otcovské a lásky mateřské.



Nebeský Otec je zdrojem veškeré lásky (tedy i lásky otcovské a lásky mateřské).
Když jsme byli ještě docela malými dětmi, rodiče nám tedy v tomto nahrazovali Boha. Boha jsme poznávali nevědomky skrze jejich lásku. Každé dítě, kterému jeden z těchto proudů lásky chybí (chybí mu otec nebo matka), je tím nutně poznamenané, pokřivené ve svém vývoji. Poznáte člověka, který i třebas bez vlastní viny vyrůstal bez některého z těchto dvou proudů lásky (děti z rozvrácených rodin, děti opilců, narkomanů a pod). Každý, kdo neměl to štěstí a nevyrůstal v harmonické rodině, je tímto nutně poznamenán.


A Mesiáš přišel, aby uzdravoval ty, jimž puká srdce.
Jak jinak by však mohl uzdravovat, než zase těmi dvěma proudy lásky, lásky otcovské a lásky mateřské? Jedná se tedy o strukturu dvojího vydání Božího obrazu ve stvoření! Slovo, které se stalo mužem, muselo do svého zjevitelského díla začlenit i ženskou edici Božího obrazu. Vedle nového Adama, to měla být také nová Eva.

My jsme se ve svém lidství ve křtu stali Kristovými bratry a tím i Božími syny. Zatímco ve společenství s Kristem můžeme
proud lásky otcovské čerpat přímo tak, že participujeme na Kristu - na jeho vztahu s nebeským Otcem
,
proud lásky mateřské k nám logicky přichází taky participací na Kristu
- na Kristově vztahu lásky se svojí pozemskou maminkou, která svému dítěti od nebeského Otce zprostředkovává onen proud lásky mateřské. Nebo se domníváte, že Kristus  jako syn svou maminku už nemiluje?
My jsme totiž na křtu získali nejenom Kristovo bratrství, ale také své synovství vůči nebeskému Otci - ale stejně tak i své synovství vůči Kristově matce. Jinak bychom nebyli plnoprávnými Kristovými bratry, ale jen levobočci.


Kristova matka se tak stává opravdovou skutečnou matkou pro každého křesťana.

 Když v životě stojíme s Kristem, nemůže nás nezasáhnout proud lásky otcovské přímo z Kristova vztahu s nebeským Otcem. Vždyť Kristus nyní spočívá v Otcově náruči! (J 1,18).

Pokud ovšem někdo tvrdí, že mu to už plně stačí ( a že vztah s matkou nepotřebuje), je v situaci dítěte s rozvrácené rodiny, bydlícího s otcem a tvrdícího, že oni dva si ve všem vystačí a že jsou tak šťastní.
Víra bez mateřského proudu lásky od nebeského Otce je vírou poloviční, vírou omezenou, vírou okleštěnou o podstatný rozměr křesťanství!




Nynější role Marie jako Matky všech křesťanů, by se dala přirovnat k oknu:
Okno samo o sobě není světlem, ale pokud jím do místnosti světlo vstupuje, utváří s tímto světlem jakousi jednotu.

Jestliže takto vnímáme Kristovu matku, pak nám už v docela jiném světle vyvstane i smysl Písma:
(Zj 12,1)
A ukázalo se veliké znamení v nebi: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd


Tedy žena, oděná světlem lásky od nebeského otce, světlem lásky mateřské.

A všichni ti, kteří už jako děti onemocněli z nedostatku lásky (sirotci, děti různým způsobem zneužívané, pokřivené ve zdravém růstu), všichni ti dostávají takto v Kristu šanci na plné své uzdravení.  Nebudou už více oproti jiným (těm šťastnějším dětem) znevýhodněni nedostatkem lásky, uzdraví se!
Stačí se stát znovu dítětem a nechat se obmývat oběma proudy lásky otcovské a mateřské.
Oba tyto proudy mají svůj původ v nebeském Otci, ale onu mateřskou lásku získáváme skrze Marii, skrze vztah našeho bratra v lidství Ježíše Krista ke svojí mamince - tedy skrze naše nově nabyté synovství, plynoucí s pokristění, z ponoření do Krista..



Mariánská úcta je ve značné části praktikování křesťanské víry, která je však ve skutečnosti směřována "za Marii", Maria je pro nás jen čistým stvořeným zrcadlem tváře nebeského Otce.
Maria, jako stvořené zrcadlo, musí být prosta jakéhokoliv hříchu. Jinak by zrcadlo bylo poškozeno a ekonomie Božího sebedarování by byla zkompromitována.


Panna Maria je pro nás nedílnou součástí Božího zaslíbení v protoevangeliu (Gn 3,15). Je nedílnou součástí Božího plánu na vykoupení lidstva. Stala se Královnou nebe z moci výkupné oběti jejího Syna, který se stal králem nebe i země (Mt 28,18).
Panna Maria je tedy královnou nebe ve smyslu postavení tajemné "Gebirah" (královna - matka), jak o ní hovoří Písmo.




Někteří z vás toto Boží zaslíbení spásy zredukovali pouze na příchod Mesiáše, ale Boží příslib je širší, zahrnuje do plánu spásy i Ženu.
Nelze oddělovat Mesiáše od Ženy! (Gn 3,15; J 2,4; J 19,26). Bůh přece slíbil Ženu a její potomstvo!
Mariologie je proto nutným doplňkem christologie.
Písmo svaté je samo o sobě komentářem:

(Zj 3,21)
Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na mém trůnu, jako jsem i já zvítězil a usedl jsem se svým Otcem na jeho trůnu.



Ve stvoření má tedy Boží obraz dvojí, vzájemně komplementární vydání, muže a ženu.
Maria nepochybně zůstává jen lidskou bytostí, učednicí, věřící ženou. Zjevitelem Otce, Syna a Ducha svatého je vtělený Syn. Vtělené slovo nám skrze svou přijatou mužskou přirozenost zjevuje to, co odpovídá výrazovým schopnostem této konkrétní lidské přirozenosti.
To, co přesahuje možnosti této přijaté konkrétní mužské lidské přirozenosti, opět Slovo tajemně zjevuje skrze svou Matku na základě jedinečného vztahu, který k ní má
.




Je třeba si uvědomit, že jenom první osoba Trojice a Maria z Nazareta mohou vtělenému Synu říci zcela oprávněně: "Ty jsi můj Syn".

Díky svému jedinečnému vztahu k vtělenému Slovu se tedy Maria stává stvořeným zrcadlem, v němž se tajemě odrážejí mateřské a panenské rysy první osoby Trojice.
Marie tudíž není zjevitelkou v aktivním smyslu, skrze ni nám Slovo zjevuje to, co přesahuje výrazové schopnosti jím přijaté individuální mužské lidské přirozenosti. Je třeba si uvědomit, že redukce Božího obrazu pouze na jeho mužskou edici, by mohla vést k diskriminaci Božích dcer, což by se dostávalo do křiklavého rozporu s Ježíšovou praxí.
Základní myšlenkové pravidlo christologie je: "Co nebylo přijato slovem, nemůže být ani spaseno!"
Jenže Slovo hypostaticky nepřijalo ženství, z čehož by někdo mohl vyvozovat, že ženství tedy nemůže dojít spásy (lidé si totiž i na věčnosti uchovají svou mužskou nebo ženskou identitu.


Tato potřeba doplnění někým druhým je základní charakteristikou lidství obecně - právě na tomto základě můžeme vstupovat do Krista a utvářet jeho tělo, tedy církev, která postupně zraje do plnosti Krista a stává se "úplným Kristem" s hlavou i údy.
Nehovoří snad apoštol Pavel o tom, že na svém těle doplňuje to, co zbývá do plnosti Kristových útrap?
Pokud bychom si přáli, aby osoba vtěleného Slova byla absolutně soběstačná a sama v sobě naprosto kompletní, nestavělo by se to proti základním charakteristikám jednoho z Trojice (jedna osoba Trojice nemůže být bez ostatních dvou) i proti základním charakteristikám každé lidské osoby (jsme Božím obrazem jako společenství, jako jednota v rozličnosti)?

Jestliže tvrdíme, že christologie nutně potřebuje mariologii jako doplnění, jenom tím důsledně respektujeme základní pravidla trinitární teologie a křesťanské antropologie.






V Trojici Syn vychází z Otce jako z jediného principu a právě proto vtělené Slovo při svém příchodu na svět vychází z panenské  Matky, jako z jediného principu.
Panenské početí Krista z Marie není tedy jen vhodným způsobem příchodu vtěleného Slova na svět, jak tvrdili církevní otcové, ale plnohodnotným zjevením něčeho originálního z tajemství Nejsvětější Trojice. Dlužno podotknout, že titul "Bohorodička" nyní dostává nové a mnohem jasnější teologické  ospravedlnění, než jaké se nachází v christologických dílech minulých století.


Maria se ve své nové úloze v nebi stává matkou každého kristovce a všechny její děti se mohou (tím, že se nechají očistit Kristem a setrvávají spolu s ním ve společenství) nechat uzdravovat těmito dvěma proudy mateřské i otcovské lásky v ovzduší dokonalé Boží rodiny. Maria je jako vybroušený hranol dalekohledu, jako polopropustné zrcadlo, které nám od nebeského Otce zprostředkovává záři mateřské lásky -  to, co nám některým chybí k úplnému uzdravení.



Nežijme tedy nadále v "neúplné rodině", nežijme nadále v polovičních vztazích!
Žijme své životy naplno, jako skuteční křesťané, kteří se přímo koupají v rodinném ovzduší otcovské i mateřské lásky. Ale k tomu je třeba i opětování této lásky - vytvoření našeho čistého vztahu dítěte jak k Otci, tak také k naší společné mamince.

Jak už říkal kardinál Ratzinger: "Nechtěj po žádném svém činu o nic méně, než kolik ti může dát"!

Podobně hovořil i svatý Augustin: "Dělej to, co děláš"! (miluj a dělej, co chceš)

V podstatě se jedná o opravdovost života v každé naší chvilce. V každém našem činu dosáhnout naplňování Božího plánu, v každém našem činu se ztotožnit s Bohem, nechat se naplnit Bohem.


Podobná témata

Katolicismus

"Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky" | Přihlásit/Vytvořit účet | 613 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Sobota, 08. únor 2014 @ 11:47:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
http://www.gotquestions.org/Slovencina/neposkvrnene-pocatie.html

Mnoho ľudí omylom verí, že nepoškrnené počatie sa vzťahuje na počatie Ježiša Krista. Ježišovo počatie bolo bezpochyby nepoškvrnené…avšak táto predstava sa vôbec nevzťahuje na Ježiša. Nepoškrnené počatie je doktrínou rímskokatolíckej cirkvi ohľadom Márie, Ježišovej matky. Oficiálne vyhlásenie tejto doktríny znie, „…požehnaná Panna Mária bola úplne od prvého okamihu jej počatia, na základe výnimočnej milosti a privilégia Všemohúceho Boha, vzhľadom k dobrote Krista Ježiša, Spasiteľa ľudstva, zachovaná od akejkoľvek poškvrny dedičného hriechu”. V podstate je nepoškvrnené počatie presvedčenie o tom, že Mária bola uchránená od dedičného hriechu, že Mária nemala hriešnu povahu a teda bola vlastne bezhriešna.

Problém nepoškvrneného počatia spočíva v tom, že ho Biblia neučí. Biblia nikde nepopisuje Máriu inak ako normálnu ľudskú ženu, ktorú Boh vyvolil, aby bola matkou Pána Ježiša Krista. Mária bola bezpochyby zbožnou ženou (Lukáš 1:28). Mária bola zaiste úžasnou manželkou a matkou. Ježiš určite miloval a staral sa o svoju matku (Ján 19:27). Biblia nám však nedáva žiadny dôvod veriť, že Mária bola bezhriešna. V skutočnosti nám Biblia dáva všetky dôvody na to, aby sme verili, že Ježiš Kristus je jedinou Osobou, ktorá nebola „nakazená” hriechom a ani nikdy žiadny hriech nespáchala (Kazateľ 7:20; Rimanom 3:23; 2 Korinťanom 5:21; 1 Petrova 2:22; 1 Jánova 3:5).

Doktrína nepoškvrneného počatia vznikla z rozpakov nad tým, ako sa mohol Ježiš Kristus narodiť bezhriešny, ak bol počatý vnútri hriešnej ľudskej ženy. Táto myšlienka vyplývala z toho, že Ježiš by musel zdediť hriešnu podstatu po Márii, pokiaľ by bola hriešnica. Na rozdiel od nepoškvrneného počatia spočíva biblické riešenie tohto problému v porozumení toho, že samotný Ježiš bol zázračne uchránený pred znečistením hriechom počas toho, ako bol vnútri maternice Márie. Pokiaľ by Boh bol schopný uchrániť Máriu od hriechu, nebol by schopný uchrániť od hriechu Ježiša? Preto to, aby by bola Mária bezhriešna, nie je ani potrebné ani biblické.

Rímskokatolícka cirkev tvrdí, že nepoškvrnené počatie je nevyhnutné, pretože bez neho by bol Ježiš objektom svojej vlastnej milosti. Táto myšlienka sa zakladá na tomto – aby bol Ježiš zázračne uchránený od hriechu, čo by bol sám osebe akt milosti, znamenalo by to, že by Boh v podstate „omilostil sám seba”. Slovo milosť znamená „nezaslúženú láskavosť”. Milosť je udelenie niekomu niečo, čo si vôbec nezaslúži. Božie vykonanie zázraku uchránenia Ježiša od hriechu nie je „milosť”. Ježiš nemohol byť v žiadnom zmysle nakazený hriechom. Bol dokonalou a bezhriešnou ľudskoou podstatou spojenou s bezhriešnou božskou podstatou. Boh nemôže byť nakazený ani ovplyvnený hriechom, keďže On je dokonale svätý. Rovnaká pravda platí pre Ježiša. Na uchránenie Ježiša pred hriechom nebola potrebná „milosť”. Keďže Ježiš bol Božím vtelením, vo svojej podstate bol aj „imúnny” voči hriechu.

Preto doktrína nepoškvrneného počatia nie je ani biblická ani potrebná. Ježiš bol zázračne počatý vnútri Márie, ktorá bola v tom čase panna. To je biblický koncept narodenia z panny. Biblia ani len nenaznačuje, že by na počatí Márie bolo niečo významné. Ak podrobne preskúmame tento koncept logicky, tak aj matka Márie by musela byť nepoškvrnene počatá. Ako by mohla byť Mária počatá bez hriechu, ak by jej matka bola hriešna? To isté by sme museli tvrdiť o Máriinej babke, prababke atď. Takže na záver, nepoškrnené počatie nie je biblické učenie. Biblia učí o zázračnom panenskom počatí Ježiša Krista, nie však o nepoškvrnenom počatí Márie.

ivanp



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Sobota, 08. únor 2014 @ 15:57:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Staňo a díky za článek.

Pravoslaví

Tvůj soukromý názor je bohužel založen na chybných informacích. Pravoslavné církve zachovávají strukturu církve před rozdělením, tj.:

  • Ekumenický patriarcha, první mezi rovnými. Protože pravoslavný pohled na věc je takový, že ten, komu ten titul náleží, je od církve oddělený, přešlo to na patriarchu Konstantinopole. Ten je tedy teď první mezi rovnými - aspoň na papíře.
  • Patriarcha. Patriarcha je "hlava" konkrétní pravoslavné církve. Původně jich bylo pět.
  • Arcibiskup. Hlava v rámci pravoslavné církve v jedné zemi nebo velkém městě či více měst dohromady. Může být nad metropolitou, jemu rovný či pod ním - to se místně liší.
  • Metropolita. Biskup, který je hlavou velkého města či diecéze.
  • Biskup. Řídí jednu diecézi.
  • Titulární/pomocný biskup. Biskup bez diecéze
Všichni uvedení jsou biskupové a obvykle platí, že ten na jednom stupni plní i funkce pod ním. Je to jen trochu zjednodušené schéma. Situace v PC je asi taková jako když rezignuje předseda politické strany. Pak je totiž nějaký místopředseda (třeba první místopředseda) pověřen řízením. No a protože papež (patriarcha v Římě), který má být první mezi rovnými, přešlo to ne původně druhého. 

Není pravda, že po roce 1054 nebyly žádné pravoslavné koncily. Hned v roce 1094 byl jeden v Konstantinopoli. Roku 1484 byla svolána synoda do Konstantinopole (účast patriarchů: Konstantinopole, Jeruzalém, Antiochie, Alexandrie), která mimo jiné odmítla katolický koncil ve Florencii jako svolaný v rozporu s předpisy církve. Pravoslavní však žádné své koncily a synody po roce 1054 nenazývají ekumenické, protože "ekumenický" znamená celosvětový či celocírkevní a k takovému označení jim tam chybí římský biskup. Podle pravoslavného sebepochopení by bylo možné nazývat jejich koncily ekumenickými, ale už od toho 11. století panuje shoda, že by to nebylo dobré. Katolické koncily po roce 1054 vesměs považují za neoprávněně svolané a ani náhodou za ekumenické, protože tam zase nejsou patriarchové ostatní - třeba ten Konstantinopolský. Zde stojí za zmínku, že pravoslavní se nepokusili dosadit nějakého nového římského biskupa-patriarchu, ale ŘKC to udělala, takže v rámci ŘKC působil latinský patriarcha Konstantinopole. Prvním byl Tomáš Morosini, kterého tam dosadili hned po IV. křížové výpravě (1204-1211). Papež Inocenc III. to původně odmítli (Morosini se stal z podjáhna hned patriarchou), ale v roce 1205 ustoupil. Titul tohoto latinského patriarchy byl v rámci ŘKC zrušen v roce 1964. Ve stejném roce byly zrušeny i další dva latinské patriarcháty (Antiochie - první v roce 1100, Alexandrie - první v roce 1219). A tak jen v Jeruzalémě zůstávají dva patriarchové - jeden latinský (ŘKC) a druhý řecký (PC).

Zřejmě jsi neslyšel o koncilech v letech 1341 a 1351, které dogmaticky např. definovaly nauku o milosti. No a pak tu máme třeba koncily v letech 1662 a 1672.

O teologických důvodech, proč pravoslavní odmítají to dogma, jsme se už bavili. No ale tvůj text není o pravoslaví, takže jsem jen poopravil chybná fakta, na kterých stojí tvůj názor, se kterým teď lze souhlasit či nesouhlasit. :-)

Pravda za každou cenu?

Nejprve jeden citát:"Zachovávejme tedy mlčení a nesnažme se dogmatizovat o nejvyšší slávě Matky Boží. Nebuďme nadměrně mnohomluvnými jako gnostici, kteří ve své snaze vyslovit více, než je nutno, - a více, než mohli, - přimísili plevel svých herezí k pšenici křesťanské Tradice. Poslechněme spíše svatého Basila Velikého, který vymezuje to, co náleží do oblasti Tradice, řka, že je to "učení nerozhlašované a nevypravované, uchovávané našimi Otci v mlčení, nepřístupném žádné všetečnosti a tlachavosti, neboť byli zdravě naučeni ochraňovat svatost tajemství mlčením" " (V. Losskij, Nejsvětější)

I pokud je nauka o neposkvrněném početí pravdou, není to pravda týkající se spásy. Spousta katolíků (včetně církevních otců) tuto nauku neznala nebo přímo odmítala. Je však faktem, že toto dogma vrazilo další klín mezi křesťany (mezi katolíky a všechny ostatní), protože je pro ně pohoršením. Je pravda, že ač to zní neuvěřitelně, stojí i za odbornou pravoslavnou kritikou dogmatu jeho nepochopení. Častým argumentem je, že to dogma ruší ono krásné "fiat", kterým Marie odpověděla Bohu, ale jaksi se zapomíná, že i člověk bez dědičného hříchu by mohl "fiat" neodpovědět, neboť v tomto stavu byl Adam s Evou a zhřešili. Podívej se do listu Římanům, 14. kapitoly na verše 13 až 23. Vyhlášení toho dogmatu v polovině 19. století rozhodně neposloužilo k pokoji a společnému budování. 

Já jsem si dal opravdu velkou práci s tím, abych nastudoval a pochopil to některými navrhované další dogma o Marii jako co-Redemptrix. To "co-" se musí psát s malým "c", protože znamená "spolu s námi" a ne spolu s naším jediným Vykupitelem. Není to žádné definované dogma, ale z toho, co jsem si nastudoval, bych s jeho obsahem neměl problém. JENŽE - začne se to překládat jako Spoluvykupitelka (vlastně naprosto zcestný překlad) a máme tu další klín do těla Kristova, tentokrát možná i v rámci ŘKC. Svede to mnohé na scestí (třeba i katolíky, kteří si nedají tu práci se správným pochopením), bude to dalším pohoršením a kamenem úrazu.

No a tady vidím hlavní problém. Kolik lidí u vás ve farnosti opravdu rozumí nauce o transsubstanciaci? A nemyslím lidi, kteří to vysvětlí těmi správnými slovy - myslím lidi, kteří budou schopni odpovědět na otázky kladené v rámci scholastiky a Aristotela a kteří budou schopni tu nauku vysvětlit i v nesubstanciálním filozofickém myšlení či vlastními slovy, tj. něco jako trojiční dogma = 3x KDO v jednom CO. Jak víš, věřím v univerzální spásu, což je víra kterou sdílím s některými církevními otci a katolickými teology a učenci napříč stoletími, a to včetně dneška. Tato moje víra není z pohledu ŘKC herezí a katolík ji může vyznávat. Připusťme, že já mám pravdu v této věci a ŘKC v tom neposkvrněném početí. Asi uznáš, že ta "moje" pravda je důležitější informace. Přesto bych nikdy nechtěl, aby ji třeba právě ŘKC vyhlásila jako dogma, protože 1) z vlastní zkušenosti vím, že lidé si to vykládají scestně - stačí pohled na debaty pod mými články tady na GS, 2) vedlo by to k pohoršení a rozdělení, 3) mohlo by to mnohé svést na scestí. Jsem rád, že se ŘKC v praxi tomu mému pohledu přibližuje, ale žádné další dogma prosím.

Neposkvrněné početí

Gn 3,12-19

To je opravdu velmi zajímavý výklad. Primárně je to samozřejmě symbolické vyjádření potupy a hany (stejně tak jsou modly sráženy do prachu), ale ten tvůj výklad se mi fakt líbí. Vidím tu krásnou spojitost s Iz 40,15; Lk 22,31 a hlavně 1Pt 5,8. Díky za ten výklad. Celá ta kompozice je sama o sobě krásnou ukázkou celku. Had i Adam čeká stejný osud - dolovat své jídlo z prachu, ze země, která je prokletá. Had je k tomu odsouzen přímo, Adam nepřímo.

Naplněna milostí

Proč KC neučí o neposkvrněném početí Jana Křtitele? Vždyť o něm je též řečeno, že "bude již od lůna své matky naplněn Duchem svatým". Lk 1,15. No a co Judit? Podívej se, co vše je o ní v Bibli (protestanté prominou) řečeno. Je např. požehnaná nad všechny ženy na zemi, kdežto Jael (Sd 5,24) a Marie jsou požehnány "jen" mezi ženami (ne všemi).

"Ženo" a Ez 44,2

Sice by mě docela zajímalo, odkud čerpáš tu informaci o semitských zvycích v prvním století, ale ten výklad dává dobrý smysl. Nevíš náhodou, proč česká Jeruzalémská bible v tom Ez 44,2 nemluví o bráně? Já jen že ve francouzském i anglickém vydání, které mám k dipozici je tam použito slovo brána. A ještě víc mě zaráží, že v poznámkovém aparátu není nic o Marii, i když právě tento verš je jedním z nejstarších a nejčastěji používaných při debatě o Mariině věčném panenství. Proč myslíš, že ten hňup slávek mluvil o bráně? :-))

Muž a žena, matka

Tak pro mě byla v dětství (už od kolébky) nejkrásnější jedna teta a ne mamka. Vím to z vyprávění mamči, která mi to sem tam žertem "vytkne". V případě Boha se opravdu používá v Bibli mužský rod (např. Ježíšovo abba), ale jinak je zřetelné, že Ho nelze chápat jako muže - viz třeba Dt 32,18, kde je Bůh tím, kdo zplodil (muž), i tím, kdo porodil (žena). Je zajímavé, že feministkám vadí Bůh jako otec a nahrazují to buď slovem "rodič" či rovnou "matka", ale už jim nevadí, že Satan je všude popisován výhradně v mužském rodě. Myslím, že jako křesťané bychom měli používat právě ono "abba" (ten otec, můj otec, náš otec) a nepřekládat to. Vždyť je to obrovská milost a čest říkat Bohu stejně jako Ježíš. 

Nejsem si jistý, že správně chápu to, co jsi napsal o otci a matce. Naším Otcem i matkou je Bůh. Oním mužským prvkem (obrazem) ve zjevení je Ježíš a tím ženským pak přece nebeský Jeruzalém (Gal 4,25 a Zj  21,2-3 - Jeruzalém je v hebrejštině ženského rodu). Navíc Marie je přece jen člověk a tak ji nelze chápat jako jakýsi doplněk ženství k Bohu. Je samozřejmě možné nazývat ji matkou církve, ale jen a pouze v tom omezeném smyslu jako někdo může nazvat apoštola Pavla svým otcem. Jestli tě správně chápu, pak tím ženským aspektem je ten (ta) Jeruzalém.

Marie jako stvořené zrcadlo

Ještě že jsi tam napsal to slovo stvořené. :-) Opravdu nerozumím tomu, jak to myslíš. Asi o každém křesťanovi by se dalo povědět, že je jakýmsi zrcadlem, ve kterém se více či méně zrcadlí sláva a milost Boha. Tím, jak člověka přeměňuje Kristus v něm, stává se dotyčný více a více obrazem Boha (Kol 1,15; 2Kor 4,4 a 2Kor 3,18). Proč by ale měla být Marie od samého početí neposkvrněným obrazem?

No ještě bych asi měl co napsat, ale komentáře by zřejmě neměly být delší než článek.:-) A pravděpodobně se k tomu dostaneme.



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Sobota, 08. únor 2014 @ 16:55:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A zde bych tedy rád poukázal těm, kteří se domnívají, že Maria později prý už nebyla Pannou, ale že měla i další děti, .......


Marek 6:2  A keď bola sobota, začal učiť v synagóge. A mnohí, keď ho počuli, žasli a hovorili: Odkiaľ to tento má? A jaká je to múdrosť, ktorá mu je daná, že aj také divy sa dejú skrze jeho ruky?
3  Či nie je toto ten tesár, syn Máriin, a brat Jakobov, Jozesov, Júdov a Šimonov? A či nie sú aj jeho sestry tu u nás? A pohoršovali sa na ňom.

Pan Ježíš mal štyroch nevalastných bratov a minimálne dve sestry.


Oko ty si ten nasofistikovanejší podvodník na GS.



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Sobota, 08. únor 2014 @ 17:44:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko zde píše úvahu o pohlavních charakteristikách Boha [od odstavce Nebeský Otec je zdrojem veškeré lásky (tedy i lásky otcovské a lásky mateřské)].

Když Bůh stvořil člověka, jednalo se o jednu stvořenou osobu. Teprve oddělením z člověka stvořil Bůh ženu. Protože Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, dá se docela dobře usoudit, že Bůh zahrnuje obojí pohlaví, jak mužské, tak ženské. Stvořený člověk tedy obsahoval, jak to můžeme aplikovat ze zjištění genetiků, chromozómy XX a XY, tedy ženský i mužský. Bůh tedy zahrnuje obě pohlaví nerozdílně.

Pokud jako křesťané vyznáváme, že Kristus je obrazem Božím (Pavel), tedy pravý Bůh, tak Kristus zahrnuje obojí pohlaví. Není zapotřebí, aby byl k němu vytvářen ženský protějšek. Tím méně od člověka. Na tomto rozdělení oko zdůvodňuje mariánský kult, což je tedy z principu nelogické.

Svatba Beránkova, svatba Boží, je symbolické duchovní spojení Boha s Jeho lidem, v Písmu representovaném církví, (ta) Jeruzalémem, (tou) vyvolenou (-nými). Jde o duchovní spojení, nikoliv o fyzické, jak je platné v tomto hmotném světě pro muže a ženu.



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Sobota, 08. únor 2014 @ 20:40:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Hospodin Bůh vytvořil člověka z prachu ze země, a do jeho chřípí vdechl dech života; a člověk se stal živou duší.Člověk se skláda ze dvou částí z prachu to jest lidské tělo a z Božího dechu života. Tyto dvě části musíme od sebe oddělit.Marie jako Bohorodička by musela dát Ježíšovi obě tyto části. Bude mi někdo tvrdit že Marie vdechla v chřípí svému dítěti život??Pokud ano je to bohorodička pokud né tak není. Kdyby to Marie udělala a vdechla život Ježíši, tak by byla větší než samotný Buh



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Sobota, 08. únor 2014 @ 20:42:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hospodin Bůh vytvořil člověka z prachu ze země, a do jeho chřípí vdechl dech života; a člověk se stal živou dušíjestli je člověk takto stvořen kde je potom ta nesmrtelná duše



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 09. únor 2014 @ 14:36:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
v predchádzajúcej diskusii zaznela aj táto veta:
I pokud je nauka o neposkvrněném početí pravdou, není to pravda týkající se spásy....

...je to pravda...prečo sa táto téma opakuje s železnou pravidelnosťou?...čo sa stane ak budeme veriť v Máriino poškvrnené počatie ???....spustí sa lavína ktorá Máriu zhodí z jej rímskeho kresla ,,matky cirkvi,,...,,kráľovnej nebies,,...,,prvej po Bohu,,...,,bezhriešnej,,...,,večnej panny,,..atď...marianske dogmy patria k základným pilierom rímskeho katolicizmu...a keďže RKC je pohanské náboženstvo s kresťanskými prvkami, tak nutne v ňom musí byť kult ženy-bohyne...ako je to vo všetkých náboženstvách sveta...výnimka je len v židovstve a kresťanstve...Diabol bude statočne bojovať o rovnosť medzi Kristom a Máriou a zatiaľ sa mu to celkom darí...len si predstavte čo sa stane ak rímsky katolík uzná hriešnosť Márie, uzná že mala aj ďalšie deti a nie je žiadnou ,,matkou cirkvi,,  a nie je schopná počuť modlitby človeka...bŕŕŕŕŕŕ...hrôza pomyslieť....
...my kresťania si nedajme za žiadnu cenu ukradnúť jedinečné prvenstvo Krista, ktorý jediný počuje naše modlitby, je jediným našim kňazom, je jediným našim prímluvcom a jediným Kráľom vesmíru...v takomto pohľade nepotrebujeme Máriu k ničomu....ona splnila čestne a statočne svoju úlohu a preto ju odsuňme na ,,smetisko dejín,,...jej úloha skončila v čase keď zomrela a bola pochovaná...
ivanp



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: Legulda v Neděle, 09. únor 2014 @ 17:12:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko píše:

"A zde bych tedy rád poukázal těm, kteří se domnívají, že Maria později prý už nebyla Pannou, ale že měla i další děti, na prorocká slova Starého zákona:

Ez 44,2)
Hospodin mi řekl: Tato brána zůstane zavřena, nebude otevírána a člověk do ní nebude vstupovat, protože skrze ni vešel Hospodin, Bůh Izraele. Zůstane zavřena."



Pokud si přečteme uvedený oddíl z proroka Ezechiela, zjistíme, že prorok měl vidění o chrámu a městu (kapitoly 40 -48), který je spíše otázkou budoucnosti, prostě mu bylo dáno prorocké slovo, kde byla detailně popsána stavba chrámu, ve kterém měli obětovat kněží - levité Hospodinu. Zde se skutečně nepíše o Marii, o Ježíšově matce. Zde se popisuje kněžské obětování zvířat, popisuje se kromě východní brány také brány severní a jižní atd.

Je třeba si uvedené místo přečíst v kontextu, Ez 44,1-3 (ekumenický překlad):

"Pak mě odvedl cestou k vnější bráně do svatyně, obrácené k východu. Byla zavřená. Hospodin mi řekl: „Tato brána zůstane zavřená; nebude otvírána a nikdo jí nebude vstupovat, neboť skrze ni vstoupil Hospodin, Bůh Izraele. Proto zůstane uzavřena. Jen kníže, protože je knížetem, bude v ní sedat, aby jedl před Hospodinem chléb. Bude vcházet dvoranou brány a touž cestou vyjde.“


Tohle není prorocké slovo na Marii a na narození Ježíše jako jejího jediného dítěte, ale prorocké slovo na budoucí stavbu chrámu, ve kterém budou kněží - levité přinášet oběti Hospodinu, tedy starozákonné oběti.





Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 09. únor 2014 @ 19:33:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,

1)  co je lepší (nebo co je větší)  -  Boží láska nebo mateřská láska ?
                                                 1 a)  mateřská láska (Marie) je také Boží láska ?


      "Naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán, a mateřská láska je vylita do našich srdcí skrze Marii, která nám byla rovněž dána" .   -   tak nějak ?



2)  Ježíš je obrazem Boha,  Marie je zrcadlem Boha ?  
        Zdá se, že Marie v tom pojetí je dokonalejší a větší než Ježíš, protože zrcadlo lépe přenáší a zobrazuje odrážený objekt než obraz



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 10. únor 2014 @ 07:47:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
   Ahoj Stando.

   Díky za článek. Když jsem psal, že by ses tu měl více věnovat tomu, 
co žijete ve svých životech a čemu věříte místo toho, aby sis vymýšlel 
nepravdy o druhých, které ani osobně neznáš, myslel jsem přesně na toto.

  Jsem rád, že se tedy konečně trochu věnuješ popisování toho, 
v čem jsme jako ŘK žili, čemu jsme věřili, nad čím spekulovali 
a že to nemusím popisovat sám. Lidé, kteří římské katolictví neznají, 
se ve tvém článku mohou přesvědčit o čem je a "čemu opravdu ŘK věří".
Budu rád, když se popisování vaší víry a života budeš věnovat i nadále.

  Pokud by někoho zajímalo rozvedení těch vašich myšlenek, opět doporučuji 
výstižný dokument Vznešenosti Panny Marie, který dané učení dovádí do důsledků,
případně se podívat na různá zjevení, která pak na základě těchto nauk
přináší svá poselství a ta poselství se stávají nedílnou součástí víry ŘK.


  Toník




Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 10. únor 2014 @ 07:47:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
   Ahoj Stando.

   Díky za článek. Když jsem psal, že by ses tu měl více věnovat tomu, 
co žijete ve svých životech a čemu věříte místo toho, aby sis vymýšlel 
nepravdy o druhých, které ani osobně neznáš, myslel jsem přesně na toto.

  Jsem rád, že se tedy konečně trochu věnuješ popisování toho, 
v čem jsme jako ŘK žili, čemu jsme věřili, nad čím spekulovali 
a že to nemusím popisovat sám. Lidé, kteří římské katolictví neznají, 
se ve tvém článku mohou přesvědčit o čem je a "čemu opravdu ŘK věří".
Budu rád, když se popisování vaší víry a života budeš věnovat i nadále.

  Pokud by někoho zajímalo rozvedení těch vašich myšlenek, opět doporučuji 
výstižný dokument Vznešenosti Panny Marie, který dané učení dovádí do důsledků,
případně se podívat na různá zjevení, která pak na základě těchto nauk
přináší svá poselství a ta poselství se stávají nedílnou součástí víry ŘK.


  Toník




Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Úterý, 11. únor 2014 @ 10:15:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Oko,
přečetl jsem důkladně Tvůj článek a zjistil jsem zajímavou věc. Ty věříš výkladům, ale i pouhým spekulacím ŘKC učitelů, úplně stejně, ne-li víc, než písmu samotnému. S naprosto suveréní vírou předkládáš závěry, které s písmem nemají nic společného a jsou pouhou lidskou spekulací. Třeba to o té mateřské lásce. Už Ti to vytknul i jinak Tvůj zastánce, Slávek. Copak to nevidíš, že je to čirá spekulace nemající jedinou podporu v písmu? Kdyby byla ta mateřská stránka lásky nějak důležitá pro život křesťana, cožpak by o ní apoštolé nepsali? Cožpak by jim Ježíš neřekl, aby spolu s ním, uctívali Marii jako nebeskou královnu? ŘKC udělala z Marie nejdůležitějšího člověka po Bohu. Bůh ve svém písmu, ale nic takového neříká.Úloha Marie v díle spásy končí porodem a výchovou Ježíše do dospělosti jeho těla. Naposledy je zmíněna ve Skutcích, jak se modlí spolu s ostatními učedníky před vylitím Ducha svatého. A pak nic, ticho. Trochu divné na to, že by měla mít tak důležité postavení a vlastnosti, které ji ŘKC přisuzuje, ne? Na vytržené a znásilněné verše z písma se dá napasovat téměř jakékoliv učení. Důkazem jsou různé směry, proudy, denominace, sekty a všechna možná náboženství odvolávající se nějakým způsobem na písmo. Takže Tvé tvrzení, že to, co v tom článku předkládáš je založeno na písmu, je naprosto směšné. O každé důležité věci se písmo vyjadřuje vždy několikrát a to různými způsoby. V případě tak důležité osoby, jakou vy z Marie děláte, by to bylo nejméně třikrát a jasně by bylo vysvětleno, proč ji k uzdravení naší duše potřebujeme. Ale ono nic. A za příklad je ženám dávána Sára. Petr jistě znal Marii a věděl proč ji nedává za příklad.:)Dále by Ježíš nebyl zmiňován jako jediný prostředník mezi člověkem a Bohem.
Krásnou ukázkou, jak zoufale se snaží ŘKC napasovat Mariologii na bibli je tebou zmiňovaný Ezch.44,2. Jak cudně jsi opomenul verš 3. Neuraž se, ale dovedeš si představit nějakého knížete, jak sedí v Mariině pohlavním otvoru? Mluví se tam o knížeti, který bude jediný moci v té bráně sedat a jíst před Hospodinem chléb. Jediný kníže, který přichází v úvahu, aby v bráně, kterou vstoupil do chrámu Hospodin seděl, je Ježíš. Božím chrámem jsou nyní Ti, kteří Ježíše přijali jako spasitele a Pána. A do tohoto chrámu my vstupujeme jinou branou než Bůh. A v té bráně, kterou vstupuje do chrámu Bůh, sedí kníže Ježíš a dělí se s námi o chléb života. On je jediným prostředníkem mezi člověkem a Bohem. Tento výrok Ty svou mariologií popíráš.
Uvědom si, prosím, že v době porodu Ježíše Marií existoval a platil za Boží ještě kamený chrám. Chrám z našich těl Ježíš vybudoval až po vylití Ducha svatého o Letnicích. Tehdy znovu Boží sláva - Duch svatý - Šechina, naplnila Boží chrám - učedníky Ježíše Krista. Takže Mariiným tělem přišel Bůh v lidské podobě do světa, ale nevstoupil do chrámu, jak o tom píše Ezechiel.
Celá mariologie je zoufalá snaha antikristovského ducha svést Kristovy učedníky na scestí pohanských náboženství a mytologiíí a tudíž z cesty Pravdy. To, že Ty to tak urputně hájíš a odmítáš jakoukoliv kritiku učení o Marii, svědčí o tom, kde se duchovně nacházíš. Nemyl se, i satan dovede dělat zázraky, aby svedl mnohé, jak je psáno, např. ve Zjevení. To Ti říkám proto, že tady opakovaně tvrdíš, že Tvé společenství s Marií Ti přináší nějaké prožitky.



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: Mare v Úterý, 11. únor 2014 @ 17:53:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Stačí mi úvodní demagogie. Je to klasicky účelově nastaveno a účelově se pokračuje. Je konstatováno, že nejsme satanovi skuteční nepřátelé, když se rodíme v hříchu, ale stáváme se jimi až očištěním od hříchu Kristem.
To je lidský vývod a určitě ne biblická pravda.
Nedostatečnost takového vývodu je také znatelná v tom, že my spasením v Kristu nejsme bezhříšní.
Nelze z toho už vůbec vyvozovat, že ....žena...., podle vás Marie,......která byla Bohem postavena do role nepřítele,......,ŽE JE AUTOMATICKY BEZHŘÍŠNÁ !Připomíná mi to publikace jehovistů. Klasická sektářská manipulativní metoda !Kromě toho, že tato "žena" z Genesis není zcela jistě Marie, matka Kristova.
Takže nemám chuť ani potřebu číst cokoliv dále.



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Úterý, 11. únor 2014 @ 19:29:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko:
My lidé jsme tedy ve svých tělech doslova dáni satanu za pokrm! 
Proto ona náklonnost člověka ke zlému, naše hříšná přirozenost. Hned po narození patříme satanu za pokrm! A satan se živí zlem, které v lidských srdcích rozpoutává. Přesto právě 
pro svou vrozenou náklonnost ke špatnosti nedokážeme být satanu opravdovými nepřáteli

Bumerang:
Oko, katolický *****, takže podle tohoto co jsi napsal jsi satanův přítel a krmíš ho fakt dobře!
 A co znovuzrození? Příbytek Boha v srdci? Na to jsi opět ve své fanatické úchylnosti zapomněl.
Nestrkej všechny lidi do toho svého pekelného katolického pytle, a zůstaň v rámci tvého vyjadřování za VŠECHNY lidi- jen u toho svého papežského močálu.



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 12. únor 2014 @ 19:46:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když to shrnu,
tak musím konstatovat, že mně správně asi neporozuměl nikdo z vás.

Naše nedorozumění pramení snad z toho, že se snažíte vidět Marii jen jako samostatnou osobu (a takto samostatně ji hodnotit) - a já po celou tu dobu hovořím o čemsi úplně jiném, o úplně jiné skutečnosti VE VZTAZÍCH Marie a v její úloze na osud celého lidstva..





Já se nezabývám samotnou Marií, poukazuji na význam VZTAHU   Marie a Krista,

na vzájemné přebývání srdcí (perichorezi) vytvářející jednotu.
 

Toto vzájemné přebývání srdcí Ježíše a Marie v tom druhém je nejvěrnějším obrazem Trinitární perichoreze - vzájemnému prostupování osob v Božské Trojici.

Aby byl obraz věrný, musí být obě srdce svatá. To je podmínka.


Tato dokonalá jednota vzájemného přebývání srdcí Marie a Krista byla podstatnou skutečností "ženského prvku" v Kristu (Maria je v Kristově srdci)

je skutečností, která byla spolu s Kristem "přibita" na kříž  a probodena (meč bolesti - Lk 2,35; versus J 19,34;) a tato jednota v Kristu přetrvává navěky.

(Dokonalá jednota Marie a Krista proto, že jakýkoli hřích bránil jiným lidem k dokonalosti v takovém vztahu)

My věříme, že Kristus byl bezhříšný  že i Marie byla bezhříšná (milostí od Boha), připravená pro tento vztah.





Bylo tu naznačeno, že mé názory vybočují z ŘKC víry, ale není tomu tak.
Studuji současné katolické teology a tento článek je také hodně  teologický. Možná by i mnoho katolíků znejistělo a bylo zmateno. Jistě by některým slovům nerozuměli nebo správně nechápali  sdělovaný smysl vět.

Protože většina katolíků prožívá svoji víru prakticky (neučeně).
Víra je vztahem srdcí a učenost není nezbytně nutná. Pomáhá nám však se orientovat a dává otázky na naše odpovědi.
Vůbec však neplatí, že čím je člověk teologicky vzdělanější, že by měl být také svatější!

I učený se musí vrátit do dětské prostoty vztahu, jinak se mine cílem.



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 13. únor 2014 @ 10:46:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemám schopnosti a znalosti, abych se mohl této diskuse zúčastnit. Nebyl jsem vychováván v žádné víře. Snažím se však víru  a úctu v Panně Marii představit introspektivně a vžít se do žen, ale i mužů, kteří jí věří  uctívají. Myslím, že mnohá matka, která kdysi, když poznala život Marie z kázání z kostela, si především uvědomovala, co tato žena prožila. A on to nebyl život lehký. Stejně tak jako neměly život lehký ty miliony žen a maminek v minulosti. Bída, války, nemoci. Údajně až jedna třetina dětí zemřela ještě dříve, než dosáhla zletilosti. Otcové  a manželé umírali ve válkách. Těmto ženám tak byla Marie velmi blízká svým životem i sociálním původem. A lidé potřebují vzor. A když jim farář řekne, že Marie je v nebi u Boha a že se k ní mohou obracet, je jim blízká právě proto, že je to žena. A tak s ní začnou rozmlouvat a modlit se k ní. Svým způsobem to však není modlářství. To přece neznamená, že nevěří v Ježíše a v Boha. Akorát je jim Marie tak nějak bližší  a přes ní se spojují s Bohem. Připadá mi drsné, když charismatická a fanatická ženská začne drsně vytýkat staré babičce její víru a kritizovat Pannu Marii. Té babičce celý život tento způsob víry vyhovoval. Ona přece také věří v Ježíše. Věří v Boha.  Proč to ta druhá žena  dělá??? U mužů , a myslím hlavně i u mužů, kteří se dali na kněžskou dráhu, je Panna Marie obrazem čistoty a je jim blízká, protože jim připomíná třeba jejich hodnou maminku. Do toho vztahu se promítá nějak podvědomě i  pud sexuální, který musí tento muž celý život potlačovat. Nemyslím tím nějaké intimnosti, ale prostě touha potom políbení  a pohlazení, po obyčejné lásce. V dnešní době je mi těch mladých kněží líto, protože nikdy v minulosti nebyli vystaveni tolika pokušením. Myslím si, že Marie je v katolické církvi cíleně příliš vyvýšena. Je to vlivem tradic a způsobu života. Je to jejich způsob víry. Kdo má však dnes dokonalou víru ????  



Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 27. únor 2014 @ 14:48:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čtení z knihy Sirachovcovy.

Před věky, na počátku mě (Bůh) stvořil,
až navěky být nepřestanu.
Před ním jsem ve svatostánku konala svou službu
a pak na Siónu jsem obdržela sídlo.
Usadil mě v městě, které miloval jako mě,
v Jeruzalémě vykonávám svou moc.
V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny,
v Pánově údělu, v jeho dědictví.

Já jsem matka krásného milování,
bázně, poznání a svaté naděje.
U mne je všechna milost života a radosti
u mne je všechna naděje života a ctnosti.

Přistupte ke mně, kdo po mně toužíte,
a nasyťte se mými plody.
Vždyť vzpomínka na mě je nad med sladší,
mít mě je nad plástev medu.
Kdo mě požívají, ještě lačnější,
Kdo mě pijí, ještě žízní.
Kdo mě poslouchá, nebude zklamán,
Nezhřeší, kdo se o mě snaží:
Kdo mě vykládají, budou mít věčný život.




Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: timg v Pátek, 30. leden 2015 @ 13:54:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
-----Jenže Slovo hypostaticky nepřijalo ženství, z čehož by někdo mohl vyvozovat, že ženství tedy nemůže dojít spásy (lidé si totiž i na věčnosti uchovají svou mužskou nebo ženskou identitu----




Re: Důvody pro dogma o neposkvrněnosti Kristovy Matky (Skóre: 1)
Vložil: timg v Čtvrtek, 08. leden 2015 @ 19:30:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tenhle článek mi posloužil jako velmi dobrá  "antikoncepce"  a jako  varování před  Babylónskou....Jen nám ještě  ukaž ,  co máš dál v tom poháru.



Stránka vygenerována za: 4.00 sekundy