Jde o rozpory v biblických textech, konkrétně o rozpor v otázce Božího slitování. V jednom biblickém textu je řečeno, že se Bůh slitovává, v jiném biblickém textu se zase Bůh neslitovává, viz příklady:

„A Hospodin se dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid.“ Exodus 32,14 „Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží?“ Numeri 23,19 „Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný.“ Exodus 34,6

Jak je to tedy? Slitovává se Bůh nad člověkem, nebo se nad člověkem neslitovává?

O pomoc s řešením „požádáme“ Tomáše Akvinského a jeho analogia entis. Analogia entis totiž řeší svým osobitým způsobem problém jak pochopit naprostý přesah Boha nad světem, ale zároveň Boží účast na Jeho stvořeném světě.  

V tomto myšlenkovém světě Tomáše Akvinského existují tři kroky:

1. Bůh se slitovává.
2. Bůh se neslitovává jako člověk. (jednoduše slitování v něm neexistuje tím způsobem, jak slitování rozumíme my sami)
3. Bůh je mírou veškerého slitování, Bůh je slitování samo.

Tyhle tři kroky se nazývají latinsky via affirmationis, via negationis, via eminentiae a jsou možným řešením „načrtnutého“ problému z úvodu článku. Je náš Bůh slitovný, slitovává se nad člověkem, nebo se neslitovává nad člověkem? Odpověděl jsem výše.

Analogia entis mohou být pomocí v dalších případech. Jako příklad, otázka: je Bůh spravedlivý?

1. Bůh je spravedlivý. (via affirmationis)
2. Bůh není spravedlivý.  Alespoň ne ve smyslu, jak chápeme spravedlnosti my sami. (via negationis)
3. Bůh je měřítkem, mírou spravedlnosti, ba Bůh je Spravedlnost sama. (via eminentiae)

Těžko totiž jinak můžeme vyřešit nejrůznější rozpory, které Svaté texty Bible obsahují. Analogia entis je možností, přínosem středověké scholastiké teologie.