Kontrasty: Biblické úvahy a modlitby na týden modliteb za jednotu křesťanů
Vloženo Pátek, 10. leden 2014 @ 14:02:46 CET Vložil: Stepan |
poslal Nepřihlášený 18. – 25. ledna 2014
První den: Společně… jsme povoláni ke svatosti
Ex 19,3-8 Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým
Ž 95,1-7 On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou
1P 2,9-10 Kdysi jste vůbec nebyli lid, nyní však jste lid Boží
Mt 12,46-50 Kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka
Tři body k zamyšlení
My všichni, kdo vzýváme jméno Páně, jsme společně povoláni k tomu stát se svatými, „posvěcenými v Kristu Ježíši“ (1K 1,2). Kniha Exodus toto shromáždění Božího lidu popisuje jako zvláštní vlastnictví, království kněží a svatý národ.
První list Petrův chápe naši účast na tomto společenství svatých jako konečný důsledek toho, že nás Bůh společně povolal a utvořil z nás „rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu“. Ruku v ruce s tímto povoláním jde také poslání, abychom společně hlásali mocné skutky Boha, který nás „povolal ze tmy do svého podivuhodného světla“.
Ze slov Matoušova evangelia pak zjišťujeme, že jako společenství svatých máme svou jednotu v Ježíši Kristu rozšiřovat i mimo okruh vlastní rodiny, rodu či společenské třídy, neboť modlit se za jednotu a usilovat o plnění Boží vůle lze jedině společně.
Otázky
§ Co pro vás nebo pro vaši církevní tradici znamená pojem „společenství svatých“?
§ Jak nás naše povolání stát se „národem svatým“ vybízí k tomu, abychom se nebáli překročit hranice svého místního křesťanského prostředí?
Modlitba
Milosrdný Bože, společně se všemi, kdo vzývají jméno Páně, a navzdory tomu, že jsme rozptýleni, slyšíme tvé volání, abychom se stali svatými. Učinil jsi z nás rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý. Mocí svého Svatého Ducha nás shromažďuj ve společenství svatých a posiluj nás, abychom konali tvou vůli a hlásali mocné skutky Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.
Druhý den: Společně… vzdáváme Bohu díky za milosti, kterými nás skrze druhé lidi obdarovává Dt 26,1-11 Hospodin nás vyvedl z Egypta Ž 100 Vzdávejte Hospodinu chválu, dobrořečte jeho jménu Fp 1,3-11 Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás J 1,1-18 Milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista Tři body k zamyšlení Podle Deuteronomia vděčnost znamená žít v pevném a trvalém vědomí Boží přítomnosti v nás a kolem nás. Je to schopnost rozpoznávat aktivní a oživující působení Boží milosti v každém člověku – ve všech lidech a za všech okolností – a vzdávat za ně Bohu díky. Radost, která z tohoto působení milosti vyplývá, je tak nezměrná, že může zasáhnout i „bezdomovce, který bude mezi vámi“. V kontextu ekumenických snah znamená vděčnost být schopen radovat se z darů Boží milosti, které byly uděleny ostatním křesťanským společenstvím. Takový postoj otevírá dveře ekumenické výměně darů a umožňuje, abychom se jedni od druhých navzájem učili. Božím darem je veškerý život: od okamžiku stvoření přes čas Božího vtělení, zjevujícího se v životě a působení Ježíše Krista, až do doby, v níž se právě nyní nacházíme. Děkujme Bohu za dary milosti a pravdy svěřené nám v Ježíši a dovolme jim, aby se projevovaly v každém z nás i v našich církvích. Otázky § Jaké dary Boží milosti jsme už do svého církevního společenství přijali z jiných církevních tradic? § Jak mohou křesťané různých tradic lépe přijímat a sdílet rozmanité dary, které Bůh každému z nás svěřil? Modlitba Milující a milosrdný Bože, vzdáváme ti díky za dary tvé milosti, které smíme zakoušet ve své vlastní tradici i v tradicích jiných církví. Dej nám milost svého Svatého Ducha, aby naše vděčnost stále rostla a posilovala se vzájemnými setkáními, při nichž budeme nově zakoušet tvůj dar jednoty. Prosíme o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Amen. Třetí den: Společně… nejsme pozadu v žádném daru milosti Jb 28,20-28 Hle, bát se Panovníka, to je moudrost Ž 145,10-21 Otvíráš svou ruku a ve své přízni sytíš všechno, co žije Ef 4,7-13 Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování Mk 8,14-21 Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Tři body k zamyšlení Jób si uvědomuje, že ačkoliv byl připraven o vše, zůstává mu bázeň Boží, tedy moudrost. Jako bratři a sestry v Kristu jsme i my, navzdory tomu, jak nás naše rozdělení ochuzují, obdařeni hojností nejrůznějších duchovních i hmotných darů potřebných k tomu, abychom mohli budovat jeho tělo. Navzdory Božím příslibům, navzdory životu a nesmírné lásce Ježíše Krista, však i my, podobně jako učedníci v Markově evangeliu, zapomínáme na to, v čem spočívá naše skutečné bohatství, a tak mezi sebou dáváme povstat rozdělení, hromadíme mamon a mluvíme i jednáme tak, jako bychom „neměli chleba“. Kristus není rozdělen: společně máme k dispozici dostatek darů, abychom se mohli dělit mezi sebou navzájem i se „vším, co žije“. Otázky § Jak se stalo, že jsme zapomněli na hojnost Božích darů, a místo toho naříkáme, že „nemáme chleba“? § Jak se můžeme lépe dělit o duchovní i hmotné dary, které nám byly svěřeny k tomu, abychom z nich dávali ostatním? Modlitba Bože věrný, který otvíráš svou ruku, dobrořečíme ti za to, žes nás obdařil všemi duchovními dary potřebnými k tomu, abychom mohli dosáhnout míry Kristovy plnosti: za moudrost, za dary služby a za chléb. Pomáhej nám, abychom byli znamením tvé štědrosti a ve vzájemné jednotě přinášeli dary tvého věčného království do všech míst, kde vládne utrpení a nouze. Prosíme o to naplněni Duchem a ve jménu toho, který nás obdařil darem chleba svého života, vydaného za nás, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Čtvrtý den: Společně… svědčíme o Boží věrnosti Pl 3,19-26 Hospodinovo milosrdenství, jež nepomíjí Ž 57,8-12 Až do mraků sahá Boží věrnost Žd 10,19-25 Ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný L 1,67-75 Bůh navštívil a vykoupil svůj lid Tři body k zamyšlení Věčná jednota Otce, Syna a Ducha nás intenzivněji vtahuje do Boží lásky a zve nás k tomu, abychom měli ve světě účast na Božím díle lásky, milosrdenství a spravedlnosti. Milosrdenství a spravedlnost nejsou od sebe v Bohu odděleny. Naopak: spojuje je neochvějná láska, již nám Bůh zjevil, když s námi i s celým stvořením uzavřel smlouvu. Nastávající otec Zachariáš svědčí o tom, jak Bůh projevil své milosrdenství, když dodržel svůj slib daný Abrahamovi a jeho potomkům. Bůh zůstává věrný své svaté smlouvě. Souběžně s vytrvalou modlitbou za jednotu církve nesmíme zapomínat ani na to, abychom se společně setkávali, podporovali jeden druhého a povzbuzovali se k lásce a dobrým skutkům slovy: „Bůh je věrný.“ Otázky § Kde ve svém životě a v životě vašeho společenství během uplynulého roku nacházíte projevy Boží věrnosti? § Jak nás Boží věrnost povzbuzuje k úsilí o jednotu křesťanů? Modlitba Věrný Bože, vzdáváme ti díky za tvou neutuchající lásku i za tvou věrnost, jež sahá až do mraků. Dej, ať nás při radostném očekávání plné jednoty tvé církve a při úsilí o její uskutečnění i modlitbě za ni provází naděje a důvěra v tvé přísliby. Prosíme o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána, a v moci Ducha Svatého nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Pátý den: Společně… jsme povoláni k pospolitosti Iz 43,1-7 Já budu s tebou Ž 133 Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně! 1J 1,3-7 Máme společenství mezi sebou J 15,12-17 Nazval jsem vás přáteli Tři body k zamyšlení Jsme povoláni ke společenství s Bohem Otcem, jeho Synem Ježíšem Kristem a Duchem Svatým. Přibližujeme-li se trojjedinému Bohu, přibližujeme se zároveň sobě navzájem při budování jednoty křesťanů. Kristus učinil v našem vztahu k němu zásadní proměnu, když nás nazval přáteli, a ne služebníky. Jako odpověď na tento vztah lásky se od nás žádá, abychom opustili své vztahy postavené na moci a převaze a stavěli na přátelství a lásce k druhým lidem. Ježíš nás povolal, abychom o jeho evangeliu vydávali svědectví jak před těmi, kdo o něm dosud neslyšeli, tak před všemi ostatními. Toto hlásání je zároveň pozvánkou ke společenství s Bohem a vytváří tak pospolitost mezi těmi, kdo ji přijmou. Otázky § Jak zakoušíte povolání ke společenství s Bohem? § Jak vás Bůh povolává ke společenství s druhými lidmi ve vaší církvi i mimo ni? Modlitba Otče lásky, tys nás povolal do společenství se svým Synem a vybral jsi nás, abychom přinášeli ovoce jako svědkové evangelia. Dej nám milost svého Ducha, abychom se navzájem milovali a společně setrvávali v jednotě a naše radost aby tak byla plná. Amen. Šestý den: Společně… usilujeme o shodu Sd 4,1-9 Půjdeš-li se mnou, půjdu Ž 34,2-15 Vyhledávej pokoj a usiluj o něj 1K 1,10-15 Abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení L 22,24-30 Vznikl mezi nimi spor Tři body k zamyšlení Nejednota, o níž hovoří První list Korintským 1,12-13, je důsledkem deformace evangelia a narušuje celistvost Kristova poselství. Prvním krokem k obnově jednoty je vůbec si připustit existenci konfliktu a rozdělení, jak to učinili i lidé z domu Chloé. Ženy jako Debóra a Chloé se v časech konfliktu a rozdělení stávají v Božím lidu prorockým hlasem a staví nás před nutnost snažit se o usmíření. Podobné prorocké hlasy mohou lidem umožnit, aby se znovu sjednotili ke společným činům. Když společně usilujeme o plnou jednotu smýšlení i přesvědčení, jsme zároveň povoláni hledat Pána a jeho pokoj, jak o tom píše žalmista. Otázky § Vybavíte si nějakou situaci, v níž se prorocké pojmenování bolestivého sporu v církvi stalo počátkem obnoveného úsilí o plnější jednotu? § Které otázky nás jako jedno ekumenické společenství dosud rozdělují? Jaké se nám nabízejí cesty k plnější jednotě? Modlitba Milující Bože, ty nám v časech konfliktu a rozdělení dáváš prorocké svědky. Sešli nám, kteří tě hledáme, svého Svatého Ducha, abychom se, spojeni v plné jednotě smýšlení i přesvědčení, stali nástroji smíření. Prosíme o to skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Amen. Sedmý den: Společně… se hlásíme ke Kristu Iz 19,19-25 Hospodin jim pošle zachránce Ž 139,1-12 Kam odejdu před tvým duchem? 1K 12,12-26 Trpí-li jeden úd… A dochází-li slávy jeden úd… Mk 9,38-41 Kdo není proti nám, je pro nás Tři body k zamyšlení Izajáš předjímal den, kdy se budou Egypťané i Asyřané společně s Izraelem klanět Bohu jako jeho jeden lid. Jednota křesťanů je součástí Božího plánu jednoty pro celé lidstvo, ba dokonce pro celý svět. Modlíme se za to, aby přišel den, kdy se budeme moci shromáždit při bohoslužbě spojeni jednou vírou a jedním eucharistickým společenstvím. Rozdílné dary jednotlivých církevních tradic jsou pro nás požehnáním. Když se je naučíme rozpoznávat v ostatních, povede nás to k větší viditelné jednotě. Křest nás spojuje v jedno Kristovo tělo. Ceníme si jednotlivých církví, k nimž přináležíme, apoštol Pavel nás ale zároveň upozorňuje, že všichni ti, kdo vzývají jméno Páně, jsou s námi spojeni v Kristu, neboť všichni jsme údy jednoho těla. Nikomu nemůžeme jednoduše říci: „Nepotřebuji tě!“ (1K 12,21). Otázky § Podle čeho lze poznat, že „se hlásíme ke Kristu“? § Jak může být věta „já se hlásím ke Kristu“ zneužita a místo jednoty tak mezi křesťany vytvářet další rozdělení? Modlitba Vzdáváme ti díky, Bože, za to, žes každý úd Kristova těla obdařil dary svého Ducha. Pomáhej nám, abychom se dokázali navzájem podporovat, respektovali své odlišnosti a usilovali o sjednocení všech lidí, kteří v celém světě vzývají Ježíše jako Pána. Amen. Osmý den: Společně… hlásáme evangelium Iz 61,1-4 Duch Panovníka Hospodina mě poslal hlásat radostnou zvěst Ž 145,1-7 Všechna pokolení chválí tvoje skutky 1K 15,1-8 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal L 4,14-21 Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli Tři body k zamyšlení Společným úkolem nás všech je hlásat novým způsobem radostnou zvěst – tu zvěst, kterou oznamoval prorok Izajáš, která se naplnila v našem Pánu Ježíši Kristu, kterou hlásal apoštol Pavel a kterou církev přijala. Ačkoliv je třeba, abychom si poctivě přiznali to, co nás od sebe odděluje, a přijali specifické prvky našich odlišných tradic, nesmíme nikdy pustit ze zřetele naše společné poslání, které spočívá v hlásání evangelia Ježíše Krista. Pavel je poslán „zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu“ (1K 1,17). Cesta k jednotě se nachází v síle kříže. Když vydáváme svědectví o působení Ježíše Krista ve svém vlastním životě i v životě našeho křesťanského společenství, stává se pro nás evangelium, které hlásáme, hmatatelnou a důležitou skutečností. Otázky § Jak je „evangelium“, které jste přijali, svázáno s kulturními a dějinnými okolnostmi jeho předávání? § Je tato skutečnost překážkou jednoty? § Jak by nám plnější jednota v Kristu pomohla k tomu, abychom byli lepšími svědky evangelia, které jsme přijali? Modlitba Milosrdný Bože, tys v moci Ducha poslal svého Syna Ježíše Krista, aby vykoupil tvůj lid. Sjednoť nás v naší rozmanitosti, abychom mohli radostnou zvěst o životě, smrti a zmrtvýchvstání Krista společně vyznávat a hlásat světu, který potřebuje jeho evangelium. Amen. |
