Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 423 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116464558
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Kde je historická pravda o zločinech za války
Vloženo Úterý, 19. listopad 2013 @ 10:08:20 CET Vložil: Olda

Zamyšlení poslal Frantisek100

Moc mne to mrzí, ale po diskuzi s některými katolíky zde, začínám až skoro nenávidět katolickou církev. Co mne k tomu vede? Informace o zlu, které tato církev páchala třeba za II. světové války. Jistě, že těžko mohu sehnat objektivní informace o zločinech všech církví ze středověku. Každá strana hájí sama sebe. Kde je objektivní pravda? 





Jenže ve 20. století už existovala i jiná media, která mnohé zločiny zachytila i objektivem kamery. A protože tyto filmové dokumenty natočili lidé, kterým byla náboženská příslušnost lhostejná, zdají se být takové dokumenty dost objektivní.  Když jsem je shlédl  a poprvé se o těchto zločinech zde zmiňoval, tak jsem byl překvapen s jakým cynismem a citovou otupělostí to zde někteří katolíci zlehčovali a hájili. Žádná pokora, lítost či pokání. Takže předpokládám, že zločiny katolíků v době středověku musely být mnohem horší.

A tak najděte si ten čas a stáhněte si například tyto odkazy na zločiny za II. světové války.

Smutné je, že se tu nenajde nikdo, kdo by  toho litoval. Prostě stále nějak přetrvávají sympatie k fašismu. A ty filmové dokumenty to dokazují. A hrubost zde některých to potvrzuje.


"Kde je historická pravda o zločinech za války" | Přihlásit/Vytvořit účet | 55 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kde je historická pravda o zločinech za války (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 19. listopad 2013 @ 11:16:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud chcete znát historickou pravdu tak je třeba především nutné vycházet z historických pramenů a ne z protikřesťanské propagandy, i když i to může člověk neznalý reálií někdy zaměnit.

Černý ornát nebo růženec se v Církvi např. používal výhradně u zádušních mší za zesnulé. Diktátor nebo důstojník by asi knězi moc nepoděkoval, kdyby sloužil mši na jeho objednávku a takhle se na to oblékl.

Nejlepší na tom všem je že vždycky něco vypadne, pokud se šťouráme v historii a proto o té naší komunisti téměř nemluvili a moc se o ní neučí ve školách ani teď.

O blahoslaveném otci Stěpinačovi jsem ke své hanbě neměl ani tušení, dokud jste o něm nezačal Vy. O tom že exkomunikoval plošně každého duchovního který by se jakkoliv podílel na hrůzách války. V době kdy jeho národ bojoval o život a území. Na vlastní půdě, na široké frontě a za zády měl Jaderské moře. Měli bychom si z něho brát příklad. Z jeho víry a důvěry Bohu. Když se nebál že jeho země prohraje, lidé budou pobiti a ztratí území. Ani toho že bude vlastními „vlastenci“ zavražděn nebo umučen k smrti. Ani toho že opustí  Církev a pobijí věřící.

Byl bych rád kdyby otec kardinál Stepinač vstoupil do širšího povědomí v naší zemi. Jako příklad toho že se vždycky vyplatí aby se člověk držel Boha a spravedlnosti a jako přímluvce v osobních i veřejných záležitostech. Abychom se na něho obraceli ve chvílích ohrožení a tehdy když se snažíme s někým smířit.




Re: Kde je historická pravda o zločinech za války (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Úterý, 19. listopad 2013 @ 16:54:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stepinac za odměnu kardinálem      Monsignor Stepinac, který měl, jak říkal, “čisté svědomí”, zůstal v Záhřebu, kde byl souzen v roce 1946. Byl odsouzen k těžkým pracem, ve skutečnosti to však znamenalo, že byl přinucen zůstat ve své rodné vesnici. Odplatu lehce snášel, ale KC církev potřebuje mučedníky. Arcibiskup ze Záhřebu byl potom jmenován členem svaté kohorty a Pius XII. si pospíšil, aby ještě za jeho života mu byl udělen titul “kardinál” jako uznání za jeho “apoštolství, který odráží ten nejčistší jas.”      Seznamme se se symbolickým významem kardinálského purpuru: Člověk, který jej vezme na sebe, je ochoten vyznávat svou víru až do poslední kapky krve. “Usque ad sanguinis effusionem”. Nelze popřít, že by prolévání krve bylo v Chorvatsku opravdu nedostatek, a to právě během apoštolátu tohoto “svatého muže”, avšak krev, která zde tekla v mohutných přívalech nepatřila prelátovy! Na to papež asi zapomněl. Byla to krev ortodoxních věřících a Židů. Zde vidíme jaká panuje u římskokatolické církve “překroucenost zásluh”.      Pokud sama katolická církev takto překrucuje své vyhlášené zásluhy a je to vše podle ní v pořádku, pak tedy nelze monsignoru Stepinacovi upřít právo být kardinálem. “V diecézii Gornji Karlovac, v části jeho arcibiskupství se ze 460 000 ortodoxních věřících, kteří tam žili, stačilo ještě ukrýt do hor 50 000, 50 000 jich bylo posláno do Srbska, 40 000 jich bylo teroristickým režimem násilně obráceno na katolickou víru. A 280 000 jich bylo zmasakrováno.” (Cf. Jean Hussard: Vu en Yougoslavie; Lausanne 1947, str. 216)      19. prosince 1958 čteme v časopise Katolická Francie toto: “U příležitosti vyvýšení velikosti a hrdinství jeho eminence kardinála Stepinace se bude 21. prosince 1958 ve čtyři hodiny v kryptě Sainte-Odile, 2, Avenue Stephane-Mallarme, Paris 17, konat velké shromáždění. V jeho čele bude kardinál Feltin, pařížský arcibiskup. Shromáždění se také zúčastní senátor Ernest Pezet a reverend otec Dragoun, národní rektor chorvatské misie ve Francii. Jeho excelence monsignor Rupp bude celebrovat mši a přijímání.”      Tímto způsobem obohatila galerii velkých jezuitů nová postava, a v žádném případě ne bezvýznamná, kardinál Stepinac.
 



Frantíku, to nemůže dopadnout dobře... (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 19. listopad 2013 @ 19:36:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Frantíku, je mi tě hluboce líto. Máš svůj rozum silně pod vlivem Satana, který si s tebou hraje, jak on sám chce a našeptává ti, jak jsi duchovně dobrý. Bohužel jsi se vydal na doslova sebevražednou  výpravu, když si se přiznal ke svému boji proti ŘKC. Nečetl si Písmo sv. a cestu svatého Pavla do Damašku? Ty máš ale smůlu, nejsi apoštol svatý Pavel, jen naivní a hloupý trouba. Nenávidět Kristovu Církev, znamená nenávidět Krista, což bohužel ty nejsi schopen pochopit ke své vlastní škodě. A nenávidět Krista, to znamená pohrdat Božím Milosrdenstvím a svolávat na sebe Boží Spravedlnost. Pokud si myslíš, že jako bojovník proti Kristu v tomto boji zvítězíš, pak si blázen.



Re: Kde je historická pravda o zločinech za války (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 20. listopad 2013 @ 06:17:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Františku.

  Zkušenost s různými náboženstvími je všude stejná. Náboženství vedou s železnou pravidelností k tomu, že mění podobu společnosti ke svému obrazu. 

  Obvykle tak, že když procento členů daného náboženství dosáhne určité hodnoty, začne to náboženství prosazovat vlastní legislativu, jak procento dále stoupá a roste jeho světská moc, obrací se to náboženství proti "vnějšímu nepříteli", likviduje ho a vyhání a když se procento přehoupne hodně nad půlku a ostatní mají strach a už se na nic nezmůžou, obrátí se to náboženství proti svým vlastním, proti vnitřnímu nepříteli. Následně vyrazí do boje v okolí daného území, kde vládne, dobývat území nová.

  Křesťané a židé s tím mají vlastní nepříjemnou zkušenost, protože když nějaká duchovní moc začne uplatňovat své praktiky, je Boží lid obvykle "první na ráně".  Naše země s tím mají bohaté zkušenosti, ať už v podobě Říma, krátké epizody národního socializmu nebo internacionálního komunismu. 

  V létě jsem byl v Řecku, podívat se na ostrov Athos. V jeho dějinách jsou dvě smutná období, kdy byl vypleněn a obyvatelstvo (byť celkem nepočetné) zmasakrováno: Jednou Římem, jednou Islámem. Se Římem i Islámem mají křesťané stejnou zkušenost, jako s komunismem nebo socializmem. A je jedno, jestli jsou to katolíci, evangelíci, pravoslavní, letniční či "nedenominační". Když se podíváš do dějin, tak katolíci trpěli pod tou mocností zdaleka nejvíce.

  Teď žijeme ve velmi vzácné době, neskutečně vzácné, když se podíváš do dějin. Máme tu mír a svobodu, která byla v našich dějinách málokdy. Žádná z těch vražedných a nenávistných ideologií není u moci, neohrožuje nás nikdo z venku. Proto jsem s tebou tak nesouhlasil, když sis pochvaloval komunistické krádeže a haněl tuhle dobu.

  Toník



Re: Kde je historická pravda o zločinech za války (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 20. listopad 2013 @ 16:18:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
I toto bude podle Martina zvracení? Pokud je to pravda, pak to na zvracení bohužel je. Co však přesvědčí Martina? To je podle něj od Satana? Vyšlo letos 7.2. na euroservisu. To to katolíci jen přehlédnou a že se nic nestalo? Co když se to bude zase opakovat ? V Martinovi a jemu podobným záruka žádná není!!!!Doufejme, že většina věřících katolíků Bohu patří něco takového odmítá!!!
 

Po zničení Jugoslávie v dubnu 1941 Německem, Itálií a jejich spojenci, vznikl fašistický ustašovský Nezávislý stát Chorvatsko (NDH - Nezavisna država Hrvatska), vedená válečným zločincem a vůdcem (poglavnikem) ustašovců Dr. Ante Pavelićem. Německo a Itálie „darovali“ ještě ustašovskému NDH Bosnu a Hercegovinu, část Sremu. Hned po vzniku NDH začala masivní genocida Srbů, Židů a Romů. Hitlerův „létající diplomat pro Balkán Hermann Neubacher ve své knize odhaduje počet povražděných Srbů na 750 000, Chorvat Serge Krizman ve svém odhadu pro americkou OSS (Kancelář strategických služeb, Office of Strategic Services, předchůdce CIA) z roku 1943 uvádí počet Srbů povražděných Pavelićovými ustašovci do srpna 1942 na 600 000. Chorvatsko (NDH) mělo jednu zvláštnost, mělo koncentrační tábory i pro děti, Srbské, Židovské, Romské. Jedna z hrozných epizod v této genocidě Srbů v ustašovském Chorvatsku je masakr Srbů kolem bosenské metropole Banja Luky během 7. února 1942, kdy bylo krajně bestiálně povražděno celkem 2 335 (2298 ?) Srbů, z toho 551 dětí mladších 15 let.

Autor článku navštívil v září 2012 kostnici povražděných v Drakulići, nedaleko pravoslavného chrámu zasvěcenému velikomučedníkovi Georgii (Jiřímu). Za ustašovského režimu, bohužel, nemalá část katolického kléru podporovala ustašovce, nutila pravoslavné Srby, aby se stali katolíky. Sám arcibiskup záhřebský Alojzije Stepinac (pozdější kardinál, Janem Pavlem II. v 1998 blahořečený!) byl odpovědný za pokatoličťování, i když ani přechod na katolickou víru neznamenal pro Srby vždy záchranu života. Sarajevský arcibiskup Ivan Šarić ustašovce velmi podporoval, psal verše o Pavelićovi. Koncem války (1945) někteří významní činitelé katolického kléru (např. Krunoslav Draganović, profesor bohoslovecké fakulty v Záhřebu, pak člen ustašovského hnízda - koleje sv. Jeronyma v Římě), pomáhali organizovat tzv.“krysí kanály“ (nazývané i „klášterní cesta“), kterými se dostávali z dosahu trestajícího zákona významní ustašovští předáci (i sám Pavelić), významní nacisté, různí ustašovští vrahové. O těch krysích kanálech píše i známý lovec nacistů Simon Wiesenthal.

V otázce likvidace Srbů z oblasti Banja Luky (tč. hlavní město Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině), z které údajně ustašovské vedení NDH chtělo udělat hlavní město Chorvatska. Radil se o tom v Záhřebu významný ustašovský předák (stožernik) a právník Dr.Viktor Gutić s Ante Pavelićem. Několik dnů potom ustašovské úřady informovaly srbské obyvatele vesnic na předměstí Banja Luky Drakulić, Motike, Šargovac, že se musí zdržovat kolem 7. února doma, v souvislosti s údajným sčítáním obyvatel a s humanitární pomocí.

Ustašovcům v akci velel nadporučík Josip Mišlov a řádový bratr, prý dokonce vysvěcený (?) kněz bratr Vjekoslav Filipović ze sousedního katolického kláštera Petrićevac, jakož i tamní farář Nikola Bilogrivić. Masakr začal ve 4 hodiny ráno 7. února 1942, kdy tlupa ustašovců obsadila nedaleký důl Rakovac, kde povraždili 37 horníků. Pak vpadli do vesnice Motike, kde zavraždili 715 srbských obyvatel, pak do Drakuliće (zavražděno 1 363 Srbů), Šargovce (zavražděno 257 Srbů), celkem to bylo 2335 zavražděných Srbů, z toho 551 dětí mladší 15 let. Ustašovci nevraždili střelbou z pušek a revolverů, ale zabíjeli podřezáváním, sekyrami, bajonety, zvláštními palicemi, pažbami pušek.

Masakr provedli členové Pavelićovy osobní gardy a místní ustašovci, tedy i sousedé povražděných. Zabíjení skončilo brzy odpoledne 7. února, účastnil se ho osobně Vjekoslav Filipović, který organizoval i vyvraždění srbských dětí v základní škole v Šargovci (autor článku navštívil tu školu). Do třídy učitelky Dobrily Martinović vpadli ustašovci a Filipović ji nařídil, ať oddělí srbské děti a přivede jedno srbské dítě. Byla to droboučká Radojka Glamočaninová (autor se vloni sešel s jejím 78 letým bratrancem). Vyzvedli ji na katedru a Vjekoslav Filipović jí přede všemi prořízl hrdlo.

Nařídil ostatním ustašovcům, aby takto zlikvidovali i ostatní srbské děti z té třídy, že to bere na svou odpovědnost, že je potom vyzpovídá a promine jim hříchy. Ostatní srbské děti zavraždili hlavně bajonety a pažbami pušek. Po určité době po tomto masakru, aniž byl nějak potrestán, se stal Filipović majorem a velitelem části koncentračního tábora v Jasenovci, kde si pozměnil jméno na Vjekoslav Majstorović a pokračoval v surovém vraždění a týrání uvězněných. Učitelka Martinovićová po hrůzném masakru dětí ve své třídě zešílela. Spisovatel Tihomir Levajac napsal knížku, o 5 (!) stránkách, byla přeložena do deseti světových jazyků, ve které učitelka z blázince píše papeži Janu Pavlu II dopis o té události. Jan Pavel II totiž 22. června 2003 navštívil Banja Luku i klášter Petrićevac, aby blahořečil katolického laika Ivana Merce, který zemřel v roce 1928. Navštívil tedy klášter Petrićevac, kde 6. února 1942 domlouval řádový bratr, možná i vysvěcený kněz, Vjekoslav Filipović detaily masakru, pro který dostal přední ustašovský funkcionář Viktor Gutić požehnání od samotného Paveliće.. Papež sice mluvil povšechně o spáchaných zločinech, o vzájemném odpouštění hříchů, ale o provedení hrůzného masakru se jmenovitě nezmínil.

Kněz (řádový bratr) Filipović-Majstorović uprchl po válce do Německa, kde ho britské úřady zatkly a vrátily do Titovy Jugoslávie. Tam byl popraven. Ale příliš mnoho ustašovců, jejich předáků, trestu ušlo. Nejeden se zachránil „krysími kanály“, nebo byl přijat do služeb jako „znalec“ poměrů na Východě. V USA dlouho žil krvavý ustašovský ministr vnitra Andrija Artuković. Úřady Jugoslávie mnoho roků žádaly neúspěšně o jeho vydání do Jugoslávie, aby byl souzen pro válečné zločiny. Byl vydán teprve v roce 1986(!), odsouzen k smrti zastřelením, ale „pro nemoc“ nebyl popraven. Zemřel téměř devadesátiletý ve vězení v 1988.

Informace byla napsána jako připomínka k 71. výročí masakru těm, kteří příliš snadno zapomínají na poměrně nedávné události, aby nedovolili, aby se opakovaly. A aby zabránili obludnému růstu nenávisti mezi etniky. A je to také na místo kytičky před křížem kostnice, ve které leží ostatky ustašovci povražděných dětí z předměstských čtvrtí Drakulići v Banja Luce, v Republice Srbské, v Bosně a Hercegovině.




Re: Kde je historická pravda o zločinech za války (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 21. listopad 2013 @ 11:38:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokaždé když se modlíme za oběti nějakého konfliktu tak bychom měli pamatovat na všechny zúčastněné strany, nejenom za ty kteří nám připadají jako ti hodní a nebo alespoň lepší. Po vzoru blahoslaveného otce Stepinače, který se nebál trestat  v zájmu Boha a spravedlnosti vlastní národ, přestože byl ve svízelném postavení.  Nejenom za křesťany.V tomletom případě za katolíky, pravoslavné, muslimy i bezvěrce. Za nacisty i komunisty, za ustašovce i za četniky a za jejich oběti. Za lidi ze Srbska, Chorvatska, Černé Hory, Slovinska, Bosny , Hercegoviny a Makedonie. Za Němce i Rusy kteří ten konflikt podporovali.

Můžeme se modlit nad jakýmkoliv autentickým válečným filmem. Výhoda filmu je v tom že ty lidi vidíme před sebou a může to být daleko adresnější.




Re: Kde je historická pravda o zločinech za války (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Sobota, 23. listopad 2013 @ 22:37:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Franto, zkus třeba načíst toto:
Dr.Radomír Malý - Katolíci ve stínu hákového kříže

Ukázka z knihy:
Z katolických laiků byl nejznámější obětí nacismu konvertita ze židovství Alfréd Fuchs, předválečný ředitel ČTK a brilantní novinář. Byl r. 1940 zatčen a odvezen do Dachau, kde jej v zimě r. 1941 esesmani umučili poléváním studenou vodou za třeskutého mrazu. Přitom ho bili a nutili, aby zvedl pravici a řekl ´Heil Hitler!´ Polomrtvý Fuchs tak učinil, ale místo ´Heil Hitler´ zašeptal ´Heil Jesus Christus!´ Velmi těžce postižena byla také předválečná katolická tělovýchovná organizace Orel. Její činnost se stala po 15. březnu r. 1939 ilegální, gestapo slídilo po jednotlivých funkcionářích a pracovnících. Nejznámější obětí z orelských řad byl lékař dr. Jílek, popravený v Kounicových kolejích v Brně. Z kněžských mučedníků hitlerovského režimu je třeba jmenovat na prvém místě Josefa Štemberku, faráře v Lidicích, obci, jež byla za heydrichiády 10. června 1942 srovnána se zemí, ženy a děti odvlečeny a muži postříleni. Starcům nad sedmdesát byla nabídnuta milost, což se týkalo i třiasedmdesátiletého patera Štemberky. Ten ale odmítl se slovy „Dobrý pastýř neopouští své stádo…“ a postavil se ke zdi s ostatními muži, svými farníky. V brněnských Kounicových kolejích byl v červnu 1942 zastřelen děkan z Nezamyslic u Prostějova František Kvapil, údajně pro účast v ilegální odbojové organizaci, čehož důkazem měla být nalezená zbraň. Jednalo se nejspíše o provokaci gestapa, jemuž byl tento lidumilný kněz a skvělý kazatel již dlouho solí v očích. Počátkem roku 1945 byl v Praze popraven penzionovaný 63letý středoškolský profesor náboženství Karel Kratina, jenž měl údajně říci před špiclem gestapa, když procházel kolem vily státního tajemníka protektorátu K.H.Franka: „Tady bydlí ten holomek Frank.“ Před soudem však pater Kratina toto popřel. Přiznal ale další obvinění, že při kázání na májové pobožnosti varoval před „falešnými bohy, ve skutečnosti pouhými lidmi, jimž se ještě za života staví pomníky“.

http://www.michaelsa.cz/?page_id=34



Stránka vygenerována za: 0.37 sekundy