Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 239, komentářů celkem: 429555, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 496 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
ivanp
rosmano
Danny42

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116479342
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Člověk obraz Boží VI.
Vloženo Sobota, 01. červen 2013 @ 20:36:29 CEST Vložil: Stepan

Zkušenosti poslal Nepřihlášený

Lidská bytost je duch, duše a tělo.


Neschopnost v sobě samém rozlišit působení vlastního ducha od působení vlastní duše nás činí velmi zranitelnými před duchovním působením ducha zla. V oblasti duchovní můžeme svou svobodnou vůlí snadno působení ducha zla odmítnout a svou duchovní pozornost soustředit k Duchu svatému. Když není duchovní pokušení zavčasu odmítnuté svobodnou vůlí našeho ducha, infiltruje se duchovní pokušení z oblasti duchovní do oblasti duševní. A je zle! Přes duševní oblast je v podstatě možné ovládnout člověka úplně celého, ovládnout ho bytostně. Viz posedlost duchem zla. 

Nebojte se však. Bůh ví o omezené lidské schopnosti bránit se duchu zla svobodnou vůlí ducha, proto tam kde se rozhojní hřích, rozhojní se i Boží milost.

Mnoho z Vás co nyní čte, vede skrytě své marné niterné boje samých se sebou. Jsou to boje na úrovni duševní vyvolané pokušením, které nebylo zavčasu v pravdě Ducha rozpoznané a odmítnuté ve své původní duchovní formě a přešlo do formy duševní. Duševní boj s duchem zla je pak bytostně těžký, niterný, asketický. V tomto duševním boji se zlem často padáme a potřebujeme od Boha milost a sílu opět vstát. A tak stále dokola. A přitom stačí nepustit si ducha zla do duše. Jenže k tomu právě potřebujeme ztracenou, potemnělou schopnost rozlišení ducha od duše. Když dokážeme odmítnout ducha zla ještě v duchovnu, je vůči nám zcela bezbranný. Nemůže nás nijak ovládnout. Všechny ty novodobě proklamované duševní neřesti, svázanosti, závislosti jako třeba sexuální vášně, neřízené touhy duše, hněv, svárlivost, alkoholismus, kouření, drogy, gemblerství- to vše lze odmítnou v jednom okamžiku a navždy. 
Odmítnou svobodnou vůlí našeho ducha. 
Rázem je duše od svých duševních svázaností a závislostí osvobozená. Zlý duch to ještě několikrát zkusí, ale jeho odmítnutí svobodnou vůlí vlastního ducha je nyní již tak snadné..

Zlý duch to po velmi krátkém čase vzdá. Odejde a bude na Vás útočit oklikou přes jiné lidi, které má doposud ve své moci. Nic jiného mu ostatně ani nezbývá. Náš interní duševní boj samých se sebou končí a začíná duchovní boj externí. Boj na který jsme již připravení a náležitě vyzbrojení. Díky milosti Krista a pravdě Ducha jsme ve svém niterném duševním boji vítězové. Náš niterní boj je dobojován. Náš vojenský výcvik je u konce. Jsou z nás vyzbrojení válečníci bojující na poli duchovním, bojující za své ztracené bratry. To je boj Kristův.
K tomu Vám pomáhej Bůh ve Jménu Božího Syna..





Efezským 6:12  Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.

MVII

Podobná témata

Zkušenosti

"Člověk obraz Boží VI." | Přihlásit/Vytvořit účet | 104 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Člověk obraz Boží VI. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 01. červen 2013 @ 22:13:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen další zmatené blábolení.

Tělo křesťana hostí jak nesmrtelnou vlastní duši, která má svůj původ v Božím dechu (hebr. ruach) - Gn 2,7, tak hostí také Boha, je chrámem Ducha svatého (1 Kor 3,16).

Tato trojice je Božím obrazem ve světě viditelném.

Sám člověk bez Boha totiž vůbec není schopen ve viditelném světě pravdivě zjevovat Boha.

Člověk je bytostně závislý na Bohu, zatímco Bůh není závislý na nikom a ničem.




Nikdo z vás není schopen doložit z Písma "třísložkovou anatomii" člověka.
Mluvíte o "znovuzrození" a nerozumíte co to je, mluvíte o "novém duchu," který jste obdrželi od Pána a nevíte, o čem je řeč. Je - li "nový duch" člověka, logicky mu musel předcházet "starý duch" člověka. A nevíte ani co by se mělo stát s tím vaším "starým duchem" - který totiž odlišujete v jeho bytí od lidské duše.

Samé nedomyšlenosti a povrchnost v myšlení, zato dostatečná arogance "pravověrného" křesťana, který zde už svým chováním a soudy deklaruje svoji nekonečnou vzdálenost od Krista.





Re: Člověk obraz Boží VI. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 01. červen 2013 @ 22:16:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zatímco řecká filosofie očekávala, že posmrtnému životu v nesmrtelnosti se bude těšit pouze vyšší duše (nús) konečně osvobozená od těla,

křesťanské pojetí nesmrtelnosti je vázáno na celkovou obnovu člověka.



"Poslední Adam se stal obživujícím duchem."

To znamená, že nesmrtelnost je spojena se vzkříšením těla prostřednictvím Ducha, božského principu, jejž Bůh člověku předtím odňal v důsledku hříchu (Gn 6,3), a jejž mu vrací prostřednictvím spojení se zmrtvýchvstalým Kristem (Ř 1,4), nebeským člověkem a oživujícím Duchem (1 Kor 15,45-49).
Z "duší obdařeného" těla se pak stává tělo pneumatické (duchovní), neporušitelné, nesmrtelné (1 Kor 15,53, oslavené (1 Kor 15,43), osvobozené od zákonů pozemské hmoty (J 20,19), a od toho, jak se jeví navenek (Lk 24,16).



V širším smyslu může psýché označovat v protikladu k tělu (Mt 10,28) sídlo mravního života a citů .


(Fp 1,27) stojíte v jednom duchu;  - (Ef 6,6 ) Neslužte naoko, jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi služebníci čiňte Boží vůli z celé duše.);




Kol 3,23 - Všechno, cokoli děláte, čiňte celou duší, jako Pánu a ne lidem,
(Mt 22,37)
Ježíš mu řekl: "'Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'


(Mt 26,38-41)
Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte se mnou."
Pak poodešel kousek dál, padl na tvář a modlil se: "Otče můj, je-li to možné, ať mě ten kalich mine! Avšak ne jak chci já, ale jak ty chceš."
Potom přišel k učedníkům a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: "To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu?
Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo je slabé."



Psýché (duše) může dokonce také označovat duchovní a nesmrtelnou bytost.
(Sk 2,27)
Neboť nenecháš mou duši v pekle a svému Svatému nedáš spatřit porušení.

(Jk 1,21)
Odložte tedy všechnu špínu i přemíru špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

(Jk 5,19-20)
Bratři, kdyby někdo z vás zbloudil od pravdy a někdo ho obrátil zpět, ať ví, že ten, kdo odvrátí hříšníka od jeho bludné cesty, zachrání duši před smrtí a přikryje množství hříchů.



"První člověk, Adam, se stal živou duší."
To znamená jako bytost obdařená životem prostřednictvím své psýché (duše), ale životem čistě přirozeným a podrobeným zákonům hynutí a porušení.



Re: Člověk obraz Boží VI. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 02. červen 2013 @ 07:09:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk nezatížený mylnými představami žádných herezí zná jenom dva skutečné světy:


1.) svět viditelný, hmotný - trojrozměrný vesmír, jehož jsme součástí a ve kterém nyní žijeme.

2.) svět duchovní, který je královstvím Božím, svět andělů a svatých v nebi kolem Krista.
Svět duchovní ovšem neexistuje odděleně kdesi daleko mimo náš vesmír, ale zásluhou Boží transcendence nemá svá omezení v čase ani prostoru a podle Boží vůle může ovlivňovat dění v tomto hmotném světě. Existence světa duchovního má svůj původ v Bohu a přesahuje tedy naše smyslové i rozumové možnosti, přesahuje naši nynější skutečnost. Charakterizuje ho tedy posvátno a tajemnost.

Srovnej:  1 Kor 13,9-13


Lidské bytí charakterem svého stvoření zasahuje do obou těchto světů.
Člověk, jako jediný ze všech tvorů, byl stvořen k obrazu Boha, aby svým žitím vyjadřoval duchovního Boha Lásky ve viditelném světě. Lidské hmotné tělo tedy pochází ze země, duchová lidská duše, která ho obývá, pochází pak od Boha, z Božího stvořitelského dechu (ruach) - (Bůh je duch).

O všem jiném stvořeném v tomto světě Bůh jenom řekl: "Staň se!" - a stalo se.
Jenom člověka stvořil jinak.
Vzal již dříve stvořenou hmotu a vdechl do ní nesmrtelnou duši (lidského ducha).
Lidská duše se ve své existenci liší od jiných stvořených duchů (andělů) tím, že nyní obývá hmotné tělo, je sice nyní trošičku svázán tělem, ale přesto jím není zcela ohraničen, ale přesahuje vlastní tělo. Má schopnost komunikovat s Bohem (který je také duchem) a jen pro tuto skutečnost dokáže člověk zjevovat Boha ve světě viditelném.
Po naší smrti budeme pak jako andělé (duchové) v nebi (Mt 22,30) a naše oslavené tělo nás už nebude omezovat v ničem.


Z hlediska našeho nynějšího bytí nám pro život ve hmotném světě stačí jedno vlastní tělo, pro život ve světě duchovním jedna vlastní duše (duch).
Logicky ničeho víc už není třeba a ani být nemůže.
Člověk z hlediska svého bytí nemůže mít dvě různé samostatné duchovní formy bytí (duši i ducha), protože by se pak člověk stal schizofrenním.
Je jen jedna duchovní forma člověka, Bohem stvořená lidská duše, která je duchem podobně jako andělé.


Obě složky člověka (tělo i lidský duch) jsou však schopny vnitřního života, jsou schopny samostatných vztahů (psýché).
Lidské tělo (podobně jako těla zvířat) je schopno vztahů v rovině přirozenosti těla (např. mateřské lásky až k sebeobětování).
Samo lidské tělo je schopno duševního života podle své přirozenosti, má svůj rozum, vůli, city. Uvědomuje si tedy svou existenci, uvědomuje si své Já. Je schopno milovat i nenávidět, má své přirozené touhy, může být zmítáno vášněmi. Může nad lidským duchem zvítězit a vládnout mu, nebo naopak být podřízeno přirozeným touhám lidského ducha po Bohu.

Bohem vdechnutá nesmrtelná lidská duše(lidský duch) je také schopna vztahů - a daleko ušlechtilejších, protože sama přesahuje hranice tělesnosti.
Ve spojení s Bohem je proniknuta jeho láskou, takže dokáže milovat i nepřátele. Lidská duše je stvořena pro společný život s Bohem, je stvořena k "dýchání" Boha. Má vrozenou potřebu žít s Bohem a když není s Bohem spojena, neustále ho hledá. A až ho najde, až tehdy žije naplno. Stav těžkého hříchu je naopak pro duši jako když tělu zamezujeme dýchat vzduch - trápí se.


Skrze společenství lidské duše s Bohem má pak s Bohem společenství i lidské tělo a stává se chrámem Boha. Bůh pak přebývá v člověku, přebývá v lidském srdci, jako přirozená součást našeho bytí.
Jen v tomto stavu zjevuje člověk v pravdivosti Boží obraz do světa viditelného - obraz Boha trojjediného.


Stav člověka před Bohem odpovídá výsledku bojů mezi touhami lidského ducha a mezi touhami jeho těla.
Srovnej 1 Kor 9,25-27; Ř 7,14-25;
Když zvítězí v člověku přirozené touhy těla (sobectví, lakota, touha po moci a pod.) lidská duše se dostává do stavu otroctví hříchu. Ve své pokřivenosti pak přijímá společenství s vlastním egem, které si dosadilo na místo Boha, nebo v horším případě dokonce společenství se zlým duchem. Hřích pak, když dospěje, plodí smrt (Jk 1,15).
Takový člověk se pak stává pokřivenou karikaturou jednoho Boha ve třech osobách - tělo i lidská duše jsou svázány zlým duchem. Svázanost, posedlost zlým duchem jsou nejhoršími stavy otroctví člověka.



Re: Člověk obraz Boží VI. (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 02. červen 2013 @ 17:30:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tento niterný boj mezi duchem (který má svůj počátek v Bohu) a duší, která zastupuje materiální tělo, je znám již od počátku lidstva. Stojí zato připomenout spor Augustina a Pelagia, tedy spor hříšníka, obdařeného Boží milostí Duchem sv. a příkladně zbožného mnicha. Již z této doby víme, že boj se žádostmi duše a těla nelze bez působení Božího ducha zvládnout, ať se snažíme jak chceme. Viz též příběh jednoho z nezbožnějších mnichů Martina Luthera.

Stránka vygenerována za: 0.71 sekundy