Dneska, tak jako ostatně snad už každý den, protože se to jaksi stává pravidlem, jsem opět svědkem toho, jak zdeformované myšlení se čím dál víc projevuje u světských lidí. Včera jsem četla svědectví o tom, že se někdy před rokem narodil chlapeček, který se ani narodit neměl, protože doktoři mu nedávali moc šancí a doporučovali matce potrat. Dítě je vadné a hotovo, zněla prognóza. Dítě se však k úžasu svého okolí narodilo zdravé a má se čile k světu, nijak nezaostává za svými vrstevníky. Pod svědectvím byly kromě nadšených taky komentáře typu: to jsou blázni... ti mají víc štěstí než rozumu... teď sice vypadá normálně, ale co bude za pár let? postará se o sebe, nebo ho bude muset živit stát (rozuměj JÁ ze svých daní)?... lidi, co se rozhodnou donosit postižené dítě jsou sobci... atd. Zkrátka snůška bezcitných a hloupých výlevů na adresu navzdory všemu dnes šťastných rodičů.

No a co se člověk nedočte pod článkem o zvrhlé trojce?

"Čo to má čo koho trápiť??? o.O kým nikomu neubližujú a kým sú šťastní, nevidím na tom nič zlé..:)"

Závěr: i když jsi zvrhlík a děláš, co je proti přirozenosti a zdravému rozumu, je to OK, pokud jsi v tom šťastný. Ale pokud si někdo dovolí ponechat si svoje "nenormální" dítě a pak se z něj radovat, že normální je, tak to už v pořádku není... to se zkrátka neodpouští.