Grano Salis - Manželství

poslal Frantisek100

Chtěl bych se zamyslet nad něčím jiným než to, co tady naplňuje stránky. Nezajímají mne už restituce, které žádné požehnání naši zemi nepřinesou. Ale zamyslím se nad úplně jiným tématem, který má význam pro náš praktický život.

Žijeme v době, kdy manželství prožívá krizi. Obrovské množství manželství se rozvádí. Pamatuji si, že za totality jeden duchovní se rozčiloval nad společností, kde je až 25 % rozvodů. Dnes jsou tato čísla dvojnásobná a je vidět, že to není způsobeno totalitou. Čím to tedy je?

První zmínka o manželství je hned v úvodních kapitolách Bible. Bůh požehnal Adamovi a Evě. A protože je Bůh ten nejlepší psycholog, tak postupoval při stvoření prvního páru taktně a moudře. Nestvořil oba najednou. Napřed stvořil Adama a nechal ho nějakou dobu o samotě. Věděl dopředu, co se stane. Adam při pozorování života ostatních živých bytostí v ráji pochopil, že mu něco chybí. Zajímavé. V ráji a přece cítil, že to není ono. Zatoužil po tom mít k sobě také někoho podobného. A právě na to Bůh čekal. Stvořil mu Evu. To je úžasný Boží postup. Adam při pohledu na Evu zvolá plný radosti. Dnešní řečí asi tohle:

„ Bože, to je ono, po tom jsem toužil“ Adam tak vnímá Evu jednak jako bytost sobě rovnou a také jako Boží dar.

A podívejme se na to z hlediska Evy. Eva otevře oči, poprvé vidí svět a to první, co vidí a slyší, je šťastná Adamova tvář a jeho hlas. Ještě možná neviděla Boha, neslyšela Boha, ale vidí Adama. A možná, že nyní vnímá, že zdrojem jeho radosti je ona sama. A to možná bude ji úkol v manželství. Povzbuzovat ho, dělat doma atmosféru lásky radosti.

My další podrobnosti z ráje nemáme. My víme, že Bůh pak dal prvnímu lidského páru určité pověření. Za prve jim požehnal. Čili jim udělil zvláštní sílu, aby jako pár byli silní, šťastní…

Úkolem manželství podle Bible nebylo jen rozmnožení lidského rodu, ale také podmanění si Země a být jejím správcem. Úkol nejen pro první pár, ale pro všechny generace.

Vnímám zde hlavní základ manželství. Ti dva se vzájemné doplňují, jsou jedno tělo a každý z nich má svůj úkol. Jeden bez druhého však nemohou být. Muž je ten, kdo o ženu pečuje, chrání ji, stará se o obživu rodiny, a žena tam vnáší radost, cit, lásku. A to vše potřebují oba.

Bohužel vyhnáním z ráje, překročením božího zákazu, svedením Satanem, se život prvního lidského páru velice změnil. Manželství prošlo složitou cestou. Oba zakusili různá utrpení. Hřích narušil i to, co Bůh požehnal. Změnily se vztahy a pozice ženy se výrazně zhoršila. Muži svoje postavení zase zneužili.

Pán Ježíš však pak manželství zachraňuje. Vždyť právě na něm chce ukázat tajemství Boží lásky a našeho vztahu s Bohem. A ještě mnohem víc.

V NZ k Ef 5,21-25 je přece psáno, že se máme podřizovat v poddanosti Kristu jedni druhým.

Ta poddanost není na základě povinnosti, ale lásky. Neznamená, že jeden bude v pozici, kdy poroučí a druhý mu slouží, kdy jeden se má dobře a druhý trpí. Bohužel i někteří věřící pochopili tyto verše tak, že muž je pán a žena musí poslouchat. A někdy to vede k tomu, že žena je v pozici služky. Ale tak to není. Uvedu příklad, který se nám stal otevřel oči.

Už je tomu dávno, kdy jsme od věřících dostali nějakou knížečku o manželství. A tam autor popisoval, jak se má chovat manželka ke svému muži. Když přijde z práce, má mu udělat kafíčko a umožnit, aby si odpočinul, mohl přečíst noviny a prostě relaxoval. A ona je od toho, která se o tuto pohodu postará, protože to je její úkol. Četli jsme tuto knížku společně a pak manželka povídá, že se jí to nějak nezdá. Já budu celý den vařit, prát, uklízet, starat se o děti a ty přijdeš a já budu k tomu navíc obskakovat i tebe. To je nějak nespravedlivé. To se mi nelíbí. Kdy si já odpočinu. A tehdy jsme si uvědomili, kde je chyba. Jistě autorem té brožurky byl muž. A tak jsme si řekli, že takhle manželství vypadat nemůže. Muž, který přijde domů a takhle se chová, je vlastně sobec, který myslí jen na sebe. Miluje jen sebe a ne manželku, jinak by musel jednat jinak. Především, by se ji zeptal, jak se měla, jaké měl starosti, zda něco nepotřebuje, ocenil by její práci. A to kafíčko? To si dáme, až třeba děti budou v klidu a vše bude hotovo. To je láska! Bohužel křesťanský návod na šťastné manželství byl vlastně návodem, jak učinit šťastným jen manžela, manžela sobce, a na ženu moc nepamatoval. To není láska.

A tady jsem u toho. Láska znamená hlavně dávat tomu druhému něco, myslet na toho druhého, ale oboustranně. Pak, pokud je láska oboustranná, se vše ustálí ve správné rovině jako voda ve spojených nádobách , kdy jsou pak šťastní oba a žádný nemá pocit nespravedlnosti.

Proč je dnes krize v manželství ? Chybí láska. Chybí vzory. Ukazuje se, že většinou je manželství nefunkční institucí. Média působí na lidi tak, jakoby neexistovalo šťastně manželství. A ten biblický vzor byl také hodně pokřiven. Bohužel už i u věřících. Po celá staletí maminky trpěly a mužové vládli. Po takovém vzoru nikdo z dívek pochopitelně netouží a zvláště pak v dnešní době emancipace.

Ale v Bibli je něco jiného. Jen to umět číst a rozumět.

Hezký den František.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace