Bratrská jednota baptistů odmítla podepsat smlouvu o vypořádání podle § 16 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi. Jaký signál tím vlastně vyslala?

Pokud se přes olavné ódy na BJB dostaneme k jádru věci, zjistíme, že tento počin ze strany BJB je poněkud rozporuplný.

Tím, že BJB odmítla podepsat uvedenou smlouvu o vypořádání, pak se NEVZDALA:
- svých restitučních nároků
- práva podávat žaloby na stát

Tedy zatímco ostatní církve se rozhodly za svými restitučními nároky udělat jednou pro vždy "tlustou čáru" i přes skutečnost, že nedostanou zpět odhadovanou 1/3 původního majetku, BJB si stále ponechává možnost žalovat stát a požadovat své nároky v plné výši.

Toto prohlášení a tento závazek odmítla BJB na sebe přijmout, tedy ponechává si právo stát žalovat dle vlastního uvážení.

Restituční zákon totiž bez dalšího ruší zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví ve znění pozdějších předpisů a to včetně jeho prováděcích předpisů a to ke dni účinnosti, tj. k 1.1.2013.

Tedy od 1.1.2013 není jiného předpisu, který by upravoval vyplácení státních příspěvkům církvím (a náboženským společnostem), než je právě restituční zákon.

Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností pak upravuje § 17 restitučního zákona a to tak, že po dobu 17 let ode dne účinnosti zákona stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti.

A kdo je dotčenou církví? Podle mého názoru toliko církev, která podepsala právě Smlouvu o vypořádání, neboť pouze těmto církvím se stát zavazuje vyplácet příspěvěk, § 16 odst. 2 písm. f), zákona. Nikomu jinému.

Že se jedná právě o církve, které podepsaly tuto dohodu, lze dovodit i z dalších ustanovení § 17.

Podle odst. 2 se v prvních 3 letech přechodného období vyplácí příspěvek tak, jak byl stanoven v zákoně č. 218/1949 Sb., (i když už byl zrušen) a to ve výši stanovené v roce 2011.

Podle odst. 3 se pak výše příspěvku snižuje o částku odpovídající 5% částky vyplacené v prvním roce přechodného období. Zůdrazňuji, že v zákoně je uvedeno částky, nikoliv příspěvku. Proč? V prvním roce přechodného období (tj. 17 let od účinnsoti zákona) totiž stát též vyplatí 1/30 z částky finanční náhrady, tj. částky, jejíž přijetí právě BJB odmítla.

Tedy státem vyplacený příspěvek by ve 4. roce měl být ponížen o 5 % z 1/30 (§ 15 odst. 3 zákona) částky finanční náhrady a dále ponížen o 5 % z částky příspěvku roku 2013 (resp. příspěvku 2011).

A nyní nastává problém. Podle sdělení MK ČR citovaného i i Luďkem Šípem, tajemníkem VV bude MK ČR vyplácet BJB i nadále státní roční příspěvek. Na základě zrušeného zákona č. 218/1949 Sb., to ale být nemůže. MK ČR tedy bude vyplácet příspěvek podle § 17 restitučního zákona, ačkoliv BJB nepodepsala smlouvu o vypořádání a tedy není "dotčenou" církví.

Otázka dále zní v jaké výši. Pokud BJB nepodepsala smlouvu o vypořádání, nebude se snižovat státem vyplácený roční příspěvek o oněch 5% částky finanční náhrady (tedy 5 % z 1/30 z částky 227 862 069 Kč)

Podle mého názoru jsou pak tři možnosti, které mohou nastat:

1) BJB nepodepsala Smlouvu o vypořádání podle § 16 restitučního zákona, tedy odmítla od nabídku státu státní roční příspěvek, jak stanoví § 16 odst. 2 písm. f). Vzhledem k současnému zrušení zákona č. 218/1949 Sb. nemá nárok na žádný státní příspěvek a to s účinnosti od 1.1.2013.

Tento výklad je podle mého názoru jediný možný, neboť zákon nepředpokládá možnost, že by nějaká  církev nepodepsala Smlouvu o vypořádání a proto je i vyplácení státního příspěvku vázáno právě na podpis Smlouvy o vypořádání.

2) Stát bude potichu tolerovat shora uvedený nedostatek, přijme výklad, že § 17 nesouvisí s podpisem Smlouvy o vypořádání (což je ale v rozporu se zákonem, resp. jeho účelem) a bude BJB i nadále vyplácet po dobu 17 let státní příspěvek.

Ale v jaké výši? Musí to ale být ve výši, která nebude  zohledňovat vyplacení Finanční náhrady uvedené v § 16 restitučního zákona, neboť BJB nebude tato částka vyplácena. Tedy BJB bude částka Finančního vypořádání vyplacena fakticky v těch státních ročních příspěvcích, které nebudou poníženy o těch 5 % VFinanční náhrady, tedy v době 4. až 17. roku po účinnosti zákona. Jinak řečeno stát vyplatí BJB hodnotu Finanční náhrady prostřednictvím (nesnížených) ročních příspěvků vvyplácených v době 4. až 17. roku po účinnosti zákona, tedy v době, kdy ostatním církvím začne být roční státní příspěvek ponižován o oněch 5 % z 1/30 Finanční náhrady.

3) BJB se vzpamatuje, dojde jí, že tím podpisem smlouvy nejde jen o peníze, ale především o uzavření, byť jakkoliv nedokonalého, období totality a o vzdání se dalších možných restitučních nároků. K podpisu příslušné smlouvy pak má BJB čas 9 měsíců od účinnosti zákona, tj. do 1.10.2013.

Je potřeba zdůraznit, že uzavření smlouvy neznamená, že BJB musí přijímat plnění od státu; přijímat peníze je právo nikoliv povinnost.

A pokud BJB má dojem, že vyplácením Finanční náhrady podle § 16 restitučního zákona se jedná o pro BJB "nedovolenou" podporu státu církve, nic jí nebrání v tom, aby případně vyplacenou částku finančního vypořádání obratem posílala státu  na úhradu státního dluhu - účet rezervního fondu 123-3328001/0710.