|
Právě je 423 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116471697 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Tvorba: Ohlédnutí za pontifikátem Benedikta XVI. z pohledu evangelikála Pavla Černého
Vloženo Pátek, 22. únor 2013 @ 16:07:58 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Papež Benedikt XVI. se zapsal do historie křesťanství jako skvělý
biblista a znalec teologie. I pro evangelické čtenáře jsou významné a
poučné Benediktovy spisy o církvi, nebo jeho rozsáhle koncipovaná
christologie. Pro mě je tento teolog, ještě jako profesor a kardinál
Josef Ratzinger, příkladem křesťana, u kterého se projevuje až vášnivý
odpor proti teologickému liberalismu. Benedikt rozpoznal, že rozvolněné
učení o autoritě Písma a z něj plynoucí relativizace věroučných článků i
etických hodnot je jednou z příčin slabosti a vyčpělosti zvláště
evropského křesťanství. Během svého pontifikátu pokračoval v boji s
relativizací věrouky a etiky a byl vždy citlivý na volnomyšlenkářské
excesy mnoha soudobých teologů.
Není divu, že z volby Ratzingera na papežský stolec se radovali např.
evangelikálové sdružení kolem početné německé evangelické aliance a
připomínali shodu, která v řadě oblastí panuje mezi novým papežem a
evangelikály (protestantským proudem, který zdůrazňuje osobní obrácení
ke Kristu, autoritu Písma a praktický život z Ducha svatého).
Mezi teologicky konzervativními protestanty a Benediktem existuje -
při všech teologických rozdílnostech - řada souhlasných stanovisek při
hodnocení duchovní situace v sekularizované Evropě. Jedním z příkladů
jeho vlivu je biskupská synoda (2008), která se zaměřila na autoritu
Písma a která silně podtrhuje autoritu svatých Písem jako autentického a
kanonického svědectví Božímu zjevení. Výsledné dokumenty ze synody jsou
silným a povzbudivým projevem ukazujícím stejným směrem jako
evangelická reformační zásada Sola scriptura. Církev jako společenství
věřících je zodpovědná za kázání životodárného apoštolského učení a
nesení evangelia v misii světu. Papež Benedikt se osobně osvědčil i v
dalších dokumentech, kázáních i přednáškách. Jeho důrazy vždy byly
evangelijní a věroučně vyvážené, jak jsme se o tom mohli přesvědčit i
při jeho návštěvě České republiky v roce 2009.
Jestliže se u stárnoucího muže projevovaly vždy biblicky jasné
postoje, neplatí to již beze zbytku o jeho projevech a rozhodnutích v
čele římskokatolické církve. Benedikt brzy po začátku svého papežství
pobouřil židy i muslimy jistou neobratností v otázkách mezináboženského
dialogu. Někdy působil nerozhodně ve věcech, kde byl odkázán na své
poradce a patrně na různá doporučení své kurie. Jako negativní se
ukázalo jeho rozhodnutí přijmout do církve čtyři biskupy vysvěcené
arcibiskupem Lefébvrem pocházejících z bratrstva Pia X. Jeden z nich,
Richard Williamson, se opakovaně projevoval jako popirač holocaustu. To
vrhlo na celou kauzu zrušení exkomunikace nedobré světlo. Podobně
zvláštní je apoštolský list Summorum pontificum (2007), kterým Benedikt
povolil opětovné užívání tridentské latinské liturgie. Je to jistý
návrat před 2. vatikánský koncil. Mezi protestanty to bylo vnímáno jako
závan pobělohorského katolictví a také někteří katolíci vyjádřili své
zklamání a obavy z návratu některých kněží k liturgii lidem
nesrozumitelné.
Ekumenu asi nejvíce zabolel jeho souhlas s publikováním čtyřbodového
dokumentu Kongregace pro nauku víry – „Odpovědi na otázky, týkající se
některých aspektů nauky o církvi“. Tento krátký dokument obsahuje
tvrzení, že jen katolická církev má právo se nazývat církví. Dokument
vyvolal mnoho rozhořčených reakcí především z protestantského světa a
různých ekumenických grémií, i když eklesiologicky neříká nic jiného než
např. deklarace Dominus Iesus, která vyšla v roce 2000 s podpisem
kardinála Ratzingera a sleduje dlouhodobou exkluzivní dogmatickou
pozici. Diskuse se začala točit kolem výrazu „subsistit in“
vyjadřujícího způsob přebývání jediné Kristovy církve v římskokatolické
církvi. Církvím vzešlým z reformace se v dokumentu přisuzuje pouze
statut „společenství“. To je tvrzeno v návaznosti na 2. vatikánský
koncil a jím schválenou věroučnou konstituci Lumen gentium, 15 a dekret
Unitatis redintegratio, 3. Otázka, která mnohé napadla, spočívala v
datování čtyřbodového dokumentu. Proč Benediktova kongregace pro nauku
víry musí zdůrazňovat tento trend v době ekumenického tříbení a nebývalé
mezicírkevní spolupráce na řadě projektů? Zde se opět papež jeví jako
biblicky přesný, ale zároveň eklesiologicky svázaný s institucí, v
jejímž čele stojí. Nedlouho předtím byla přece podepsána v Evropě Charta
oecumenica, která posiluje spolupráci katolických, pravoslavných i
protestantských církví v Evropě. Také kauza tzv. „Vatikan-leaks“ – úniků
důvěrné korespondence vatikánských prelátů a papežských úředníků
neposloužila k dobré pověsti ústředí církve. Pro každého dalšího papeže
bude velmi těžké sjednotit polaritu přístupů a zájmů jednotlivých skupin
v katolické církvi.
Přes výše zmíněné mínusy je Benediktův přínos ve věci rozvoje
biblistiky a christologie patrný. Také jeho zásadovost v etických
otázkách zůstává dobrou orientací a povzbuzením. Nikdo nemůže být
obdarovaný všemi duchovními charismaty. Jan Pavel II. byl charismatickou
osobností, která více oslovovala své okolí a svými omluvami za minulost
prošlapala cestu k další ekumenické spolupráci. Jeho jistý deficit byl
patrně v hlubších teologických otázkách. Benedikt jako vynikající teolog
se dobře pohyboval při výkladu Písma, v otázkách hermeneutiky a v
systematické teologii. Jeho jasné formulace, vycházející z celoživotního
studia Písma svatého a teologie, budou pomocí a povzbuzením pro
křesťany dalších dnů.
Pavel Černý, kazatel Církve bratrské autor byl v minulosti předsedou Rady Církve bratrské a předseda Ekumenické rady církví krestandnes.cz
|
Re: Ohlédnutí za pontifikátem Benedikta XVI. z pohledu evangelikála Pavla Černého (Skóre: 1) Vložil: Jan21 v Sobota, 23. únor 2013 @ 18:27:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) |
Je tento článek úlitbou za církevní restituce, které se právě teď podařilo za výrazné podpory CB prosadit?
Jestli v KC neexistuje nic lepšího než Ratzinger, který se ve své knize Úvod do křesťanství odvážil spekulovat, že Ježíš mohl být jen obyčejný člověk a nic by se nedělo, že narození z Panny je pohanský mýtus, že lidstvo se samo spasí evolucí ducha v bodě omega, že význam Kristovy smrti je třeba předefinovat jen jako příklad lásky, nikoliv akt vykoupení, že tento čin se nevztahuje na jednotlivce a další podobné nebiblické spekulace, pak to skutečně s křesťanstvím spěje mílovými kroky ke stavu, o němž bible prorokuje, že se budou dít "v posledních dnech". Možná se ve svých pozdějších pracech vrátil k ortodoxii, ale jeho praktické kroky ve sbližování s pohany a čaroději, které započal jeho předchůdce svědčí spíše o opaku a směřování k univerzálnímu světovému náboženství, kde Ježíš zaujímá jen jednu pozici vedle jiných avatarů. Je mi velmi líto, že CB za jidášský groš z restitucí odhazuje prapor reformace a míří zpět do "jediné pravé církve". Rekrutovala se však převážně z církve evangelické, i když její první představitel byl původem katolík, který se však musí dnes "v hrobě obracet".
Uvidíme, jak se bude chovat jeho nástupce, ale předpokládám, že bude muset ustupovat i ve věcech morálky v níž byl Ratzinger konzervativní, ale nedovedl se vypořádat s pedofilními skandály, které zdědil. |
|
|
Re: Ohlédnutí za pontifikátem Benedikta XVI. z pohledu evangelikála Pavla Černého (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 25. únor 2013 @ 10:20:11 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Pánbůh zaplať a žehnej. Na rozdíl od pana kazatele Černého ale považuji zrušení exkomunikace nad tradičními katolíky a povolení mimořádné liturgie za jedny z nejdůležitějších kroků papeže Benedikta XVI., přes všechny zdánlivé potíže a zároveň právě kvůli nim. |
|
|
Re: Ohlédnutí za pontifikátem Benedikta XVI. z pohledu evangelikála Pavla Černého (Skóre: 1) Vložil: vymylimimozek v Pondělí, 25. únor 2013 @ 17:17:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | že "evangelikála" :))))) Pavel Černy - evangelikál, jenomže římského typu určen pro práci medzi těmi zvířatami. Dá se říct, že patrí k lepšiemu priemeru, jenomže na Riveru samozřejme nemá :) |
|
|
|
|