Vznik života (biogeneze) je v současnosti ne zcela vyjasněná událost, během které se z neživé hmoty stala hmota živá, jež se začala rozmnožovat, přeměňovat svoje okolí a vyvíjela se. Předpokládá se, že život vznikl na základě chemického procesu, při němž se jednodušší látky začaly spojovat do složitějších. Jejich vznik je nejčastěji vysvětlován takto:

V oceánu plavalo velké množství nejrůznějších organických látek, které, když se setkaly, spojily se; takto se navazovalo stále více různých sloučenin, až vytvořily jakousi kupu nazvanou koacervát; uvnitř koacervátů údajně docházelo k chemickým reakcím, ke kterým by v normálním prostředí nedocházelo, vznikaly první bílkoviny, jejichž struktura se následně nějak zabudovala do nukleových kyselin, a došlo tak k vytvoření určitého řádu, buňka se obalila membránou, začala přesně kopírovat DNA a dělit se atd. Toto je názor „neodarwinismu“.

Logicky myslící vědci mají k tomu své připomínky: Názor neodarwinismu je velmi jednoduchý a má mnoho nedostatků. Popisuje jen, jak by to mohlo všechno proběhnout, ale nikoliv důležité detaily, kterým se popis vyhýbá nebo u nich končí. Například paradox typu slepice a vejce, co bylo dříve - bílkoviny, nebo DNA není schopen darwinismus vysvětlit. Nejdříve prý byly proteiny a poté se jejich struktura přenesla do kódu DNA. Jak to všechno proběhlo, si už ale žádný darwinista netroufá vysvětlit. Že by se vše tohle zakládalo na náhodě? To je hodně nepravděpodobné. Jak tedy vůbec vznikly první buňky, je v současné době absolutní záhadou. 

 2. Zdravý selský rozum si klade smysluplné otázky. Je možné, aby se počítač vytvořil sám - vývojem, bez zásahu člověka? Všichni víme, že je to naprosto nemožné! Je možné, aby se počítač sám naprogramoval? To nepřichází v úvahu. Program může vytvořit jen myslící bytost. I počítač i naprogramování je dílem myslící bytosti - člověka, který má tvůrčí schopnosti. 

3. Živá buňka je daleko složitější než naprogramovaný počítač. Zastánci evoluce tvrdí, že se buňka naprogramovala sama, anebo ji naprogramoval pohyb mořské vody a různých látek, které se ve vodě nacházely. Když o tom přemýšlíme, ptáme se: Jak dlouho to trvalo myslícím lidem, než vytvořili počítač a než se naučili programovat? To nás vede k další otázce. Co pak je možné, aby nemyslící mrtvá hmota vytvořila počítač a naprogramovala ho?  Tak jako naprogramovaný počítač je dílem myslící a tvůrčí bytosti, tak i živá buňka, která je nesrovnatelně složitější než počítač, je dílem myslící a tvůrčí bytosti. Na toto logické uvažování stačí zdravý selský rozum.

 4. Podívejme se na jedno obyčejné pšeničné zrno; má v sobě tři zázraky: --výbornou mouku na koláče, --zázrak života, --program, podle kterého vyroste obilní rostlina s dalšími naprogramovanými zrníčky. Pšenice roste už na naší zemi tisíce let. Všechna pšeničná zrníčka mají v sobě tyto tři zázraky: skvělou mouku, život a program pro budoucí generace.

 5. Položme zastáncům vývojové teorie  zásadní otázku: Jsou vědci ve 21. století schopni vytvořit z neživé hmoty jedno pšeničné zrníčko, aby mělo v sobě výbornou mouku, život i program? Máme přece dnes tisíce geniálních vědců a stovky dokonalých laboratoří s nejmodernější technikou. Proč nevytvoří jedno pšeničné zrníčko?

Kladu vědcům, kteří zastávají vývojovou teorii, provokační otázky: Copak byla mrtvá hmota v moři chytřejší než vy, géniové 21. století? Copak podmínky v moři byly dokonalejší než vaše moderní laboratoře? Je to pro vědce nemožné vytvořit z mrtvé hmoty pšeničnou mouku? Je to pro vědce nemožné vytvořit život v uměle vytvořeném zrníčku?  Je to pro vědce nemožné dát do uměle vytvořeného zrníčka program, tak kvalitní jaký je v pšeničném zrnku?

 6. Kdyby vědci vytvořili z mrtvé hmoty pšeničné zrnko s kvalitní moukou, se zázrakem života i s kvalitním programem, jaký má každé zrníčko, pak by to nebyl důkaz vývojové teorie, ale důkaz geniality lidských mozků a dokonalosti laboratoří.

 7. Jelikož geniální vědci nejsou schopní udělat jedno zrníčko se zázrakem života i s geniálním programem ve stovkách svých laboratoří, je to důkaz, že k vytvoření pšeničného zrníčka byl potřebný daleko větší génius než všichni lidští géniové dohromady - takovým géniem je jenom Pán Bůh. Je úžasným Stvořitelem, laskavým Bohem, který miluje své stvoření. Je hoden toho, aby se před Ním sklonilo každé koleno s velikou úctou, obdivem a vděčností. Vývojová teorie, že z neživé hmoty vznikla vývojem živá a naprogramovaná buňka, je naprostý nesmysl.

 (Mgr.Stanislav Kaczmarczyk – farář ČCE)