„A já prositi budu Otce a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky“ (Jan 14,16).

„Paraklitos“ v naší bibli je přeloženo slovem „utěšitel“ a „přímluvce“. Toto slovo „paraklitos“ se dává jak Pánu Ježíši, tak Duchu svatému (Jan 14,16; 15,26; 16,7 a 1.Jan 2,1).

Duch svatý má mnohé úlohy. Jedna je také ta, aby nás věřící vyučoval, abychom nehřešili a abychom rostli v známosti Boží.

Můžeme tedy říci: Jsou dva přímluvci. Jeden je v našich srdcích, abychom nehřešili, druhý je u Otce, jestliže hřešíme.

Duch svatý zajímá se o nás tady na zemi a je stále s námi, aby řídil o spravoval naše srdce podle dobře libé vůle Boží. Pán Ježíš se zajímá o nás na nebesích, o nás, kteří jsme na zemi. Tam se zaměstnává našimi záležitostmi.

Tady potřebujeme Ducha svatého a Slova, které jím bylo vdechnuto, abychom nesešli na scestí. Tam potřebujeme přímluvce, kdyby noha naše se uchýlila.

,,Tělo“ a Duch jsou proti sobě. Smýšlení ,,těla“ je smrt, smýšlení (smýšlení lépe než ,,opatrnost“) pak Ducha je život o pokoj (Řím 8,6).

Tam kde je Duch, tam končí „tělo“. Ono přestává vládnout, poroučet a řídit. Tam ,,smrt ve hříších a tma“ ustoupila životu z Boha. Přítomnost Ducha svatého odstraňuje sobectví a rozlévá lásku v srdcích našich ke všem vykoupeným Božím, i k chybujícím. Vládne-li Duch svatý v plnosti našimi srdci, tu je v nich moc k vítězství nad každým hříchem. Je v nich moc, která umlčuje všechna přání, která nejsou z Boha. Je v nich moc k životu bohulibému a užitečnému.

Stane se ovšem, že přece jen „naše nervy někdy povolí“, jak mi to kterási sestra řekla. Vybuchneme, rozlobíme se - a hřích je zde. Co potom? Tu máme přímluvce u Otce, Ježíše Krista spravedlivého. On se za nás přimlouvá a také se námi zaměstnává. On viděl i náš hřích, i když my jsme si neuvědomili, že jsme hřešili. Ale náš přímluvce u Otce jej viděl a hned se jím zaměstnával.

Krev Kristova dala nám přistup do světla. My nyní v tomto světle chodíme (1.Jan 1,7). Přímluva Kristova nás v tomto světle udržuje, ospravedlňuje a očišťuje. Díka Bohu za Kristovu krev a za Jeho přímluvu.

Dílo Kristovo na kříži je dokonáno; Jeho dílo na trůnu Otcově po Jeho pravici dokonáno není. Trvá až podnes. Jeho přímluva neskončí dříve, dokud nebudeme s Pánem, dokud Ho neuvidíme tváří v tvář a dokud Mu nebudeme podobni.

Jako děkujeme Bohu za Kristovu krev a za Jeho přímluvu, tak musíme děkovat Bohu také za Ducha svatého. Krista Pána potřebujeme na nebi, Ducha svatého tady na zemi. Kéž bychom nikdy nepřekáželi Duchu svatému v Jeho díle v nás. Amen.