Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Tento text je závěrečnou částí studie Aleše France „Koho očekává CÍRKEV ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE ?“.
Celá studie je zde: http://mujweb.cz/www/apologet/knihy/CASD.PDF   SOUHRN Učiňme nyní kratičký souhrn adventistického učení. Bůh, který  vytvořil celý vesmír, stvořil nejprve anděly a inteligentní Adamy z jiných planet a nakonec stvořil Zemi a člověka. Zároveň vesmíru vtiskl svůj Boží zákon, desatero, které je platné jak pro člověka, tak pro anděly. Lucifer, původně anděl, se však chtěl Nejvyššímu vyrovnat, a proto začal s Bohem – tj. Michaelem -  bojovat. Na svoji stranu přitom svedl i Evu s Adamem, a to tím, že Boha obvinil z nedůvěryhodnosti.

Tato obžaloba byla vyřčena před celým vesmírem a jeho obyvateli, a proto Bůh od této chvíle sbírá materiál na svoji obhajobu, aby se ke konci světa mohl před celým vesmírem obhájit. To je také důvod, proč Bůh doposud dopouští satanovy činy na zemi. Chce tak ukázal, že je satatan lhář, a shromáždit tak dostatek důkazního materiálu k soudnému dni, aby mohl prokázat svoji nevinu. Vraždy, války a ostatní zvěrstva, podněcovaná satanem, jsou tu jen proto, aby Bůh mohl prokázat svoji bezúhonnost. Satan od svého pádu svedl na svoji stranu celé lidstvo a nutí je, aby se vzepřelo desateru a neuctívalo Boha v sedmý den, to je v sobotu, ale v den nepravý, tj. v neděli. O tento den vede Satan s Ježíšem spor do dnešních dnů. Avšak porážku satana učinil Kristus, když dokázal, že je možné Bohu důvěřovat a v této důvěře podstoupil kříž. Tím ukázal, že je ďábel lhář a že Bůh si lidskou důvěru zaslouží. Poté Kristus odpočinul v sobotu v hrobě, aby zachoval a tím také potvrdil den pracovního klidu. Toto vše se odehrává před zraky mimozemšťanů, vesmírných lidí, které Bůh stvořil dříve než Adama. Po svém vzkříšení Kristus vešel do první části nebeské svatyně, kde konal smírčí službu za hříchy lidí. V roce 1844 pak vešel do svatyně svatých, aby začal tyto hříchy očišťovat a záznamy hříchů proto vnesl k prozkoumání do svatyně svatých. Zahájil tak první fázi vyšetřovacího soudu. Tím začala doba konce, která před vynesením rozsudku, což je druhá část vyšetřovacího soudu, na sklonku doby milosti, zahájí na zemi probuzení. Až tato doba skončí, Kristus oblékne královské roucho a hříchy Božího lidu vloží satanovi na hlavu. Po skončení doby milosti na zemi nastane doba soužení, neboť Kristus ukončil svou přímluvnou službu za svět. Padlá církev se sjednotí pod papežský úřad, který je představován dravou šelmou, jejíž hlava byla v roce 1798 zajetím papeže smrtelně raněna, avšak nyní je opět živá. Výkonnou mocí papežství budou Spojené státy americké, které nařídí uctívat neděli namísto soboty. Praví křesťané, kteří budou představování pacholíkem, jehož porodila žena oděná sluncem, se stanou terčem satanských útoků. Těmito pravými křesťany jsou ti, kteří nevěří v existenci pekla, nevěří ve věčnost lidské bytosti a za svoji normu učení považují prorocky inspirované spisy Ellen Whiteové. Pečetí těchto křesťanů je, že světí Boha v jediný správný den, a to je sobota. Těsně před tím, než se oklamaní lidé rozhodnou pravé křesťany zničit, sestoupí z nebe Kristus, který vzkřísí mrtvé, a křesťany promění k nesmrtelnosti a zároveň nevěřící zahubí. Církev jej bude následovat do nebe, zatímco satan zůstane zcela osamocen na pusté zemi jako kozel Azazel, obtížen vinami lidí, které na něho vložil Kristus. V nebi bude zatím probíhat soud, kdy svatí budou v knihách ze skutků nevěřících posuzovat, zda měl či neměl satan pravdu, když obvinil Boha z nedůvěryhodnosti. Po tisíci letech Kristus vzkřísí bezbožné, kteří budou chtít dobýt Jeruzalém, vynese nad nimi smrtelný rozsudek, a poté je zničí ohněm z nebe. Tímto ohněm soudu se očistí celá země. Na této zemi nakonec Kristus založí své království, jeho poddaní zde budou cestovat za svými příbuznými Adamy z jiných civilizací a studovat hlubiny Boží a konečně budou v klidu a bez pronásledování moci vychutnat svěcení každé soboty v týdnu. Z počátku jsme uvedli, že adventisté jsou historicky i doktrinálně příbuzní Svědkům Jehovovým. Uveďme proto nyní srovnávací tabulku, která uvádí jednotlivé shody a podobnosti. Podobnosti a shody v učení adventistů a Svědků Jehovových. znak adventisté jehovisté historický předchůdce Millerité Millerité výpočty konce světa rok 1844 rok 1914 (poprvé) vysvětlení neúspěchu Kristus vešel očistit svatyni v nebesích Kristus přišel neviditelně na zem očistit chrám spasení poslušnost přikázání poslušnost přikázaní Kdo je Kristus Michael implicitně Michael explicitně co je smrt spánek spánek co je peklo anihilace anihilace kdo je ostatek adventisté Jehovisté Křesťanské církve svedené ďáblem svedené ďáblem budoucnost vykoupených Život na obnovené zemi Život na obnovené zemi autoritativní spisy Proroctví E. Whiteové Strážná věž výlučná pravda Svěcení soboty Odmítání transfůze Této podobnosti jsou si adventisté velmi dobře vědomi, a proto se od učení Svědků Jehovových různými publikacemi distancují. Je však nutné podtknout, že alepospoň formálně adventisté věří a obhajují Kristovo Božství, byť v dalším učení nevědomky Božské atributy Kristu upírají. Přehled některých doktrín popírajících Kristovo Božství a poslání. Atributy Krista a jeho dílo Biblický pohled Adventistický pohled Podstata Život věčný Zemřel věčnou smrtí Původ Boží Syn Michael Oběť Oběť Melchisedechovská Oběť levitární Smíření Dokonáno na kříži Stále není dokonáno Vykoupení Hřích svatých vložen na Krista Hřích svatých vložen na satana Soud Kristus je soudce Kristus je obžalovaný Vláda v tisíciletém království Na zemi vládne Kristus Na zemi zůstává satan Víra v Krista Dar víry mají pouze svatí Dar víry mají všichni lidé Věrnost Smlouvu s Izraelem zruší satan Smlouvu s Izraelem zrušíl Kristus Zákon Kristus naplnil Zákon Kristus porušil sobotu Závěr Pokud dnes slyšíme, že rozsuzování učení brání jednotě a že poznání musí vycházet až z lásky, dostáváváme se do přímého rozporu se slovy apoštola Petra z 2 P 1,5-7 „Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku.“ Zbývá tedy otázka, zda je možné spolupracovat na evangeliu s těmi, kteří jej převrátili v pravý opak, a kteří svým učením popírají Kristovo dílo kříže, popírají Boží milost a ostatní křesťany prohlašují za odpadlíky? Je možné převzít zodpovědnost za to, že nově obrácení lidé budou díky naší nedbalosti a falešné toleranci vyučováni těmto doktrínám? Vezmeme si k srdci četná varování epištol před bludaři nebo se uspokojíme tím, že někdo používá jméno našeho Pána, a to nám bude dostatečným důvodem k tomu, abychom doširoka otevřeli náruč našich ekumenických paží? Budeme následovat některé americké církve, jež přizvaly ke spolupráci Mormony a Boží děti, neboť i oni věří v Ježíše Krista? Avšak pamatujme, že ne každý, kdo říká Kristu Pane, Pane, vejde do Božího království, ale pouze ten kdo činí vůli jeho Otce. Je snad vůlí Boží hlásat do křesťanských denominací evangelium zákonické samospravedlnosti a sektářské výlučnosti? Je Boží vůli popírání Boží milosti? Dá se vše přejít slovy o toleranci? Mgr. Aleš Franc