"Počkej, až přijde Mikuláš s čertem, ten ti ukáže," ozývá se v mnoha českých domácnostech. Stále více rodičů, kteří nezvládají výchovu dítěte, se Mikulášem a čertem snaží řešit kázeňské problémy. Některé děti skutečně určitou dobu sekají dobrotu. Na duších většiny malých dětí však návštěva pohádkových bytostí zanechá hluboké šrámy.
Pátého prosince večer přichází podle tradice do většiny českých domácností Mikuláš. Některé děti se na jeho návštěvu těší. To jsou ty, jejichž rodiče jim s dostatečným časovým předstihem vysvětlily, že návštěva Mikuláše je radostná událost. Že se nemusí bát ani čerta, ani anděla, protože tyhle postavy prostě k Mikulášovi patří a dítěti neublíží.
Vysvětlit dítěti, proč chodí Mikuláš, aby to pochopilo, je ale možné až v určitém věku - podle mého soudu po třetích narozeninách. Rodiče by si měli udělat čas na to, aby dítěti jemnou formou a s úsměvem vysvětlili, že Mikuláš je hodný, že děti obdarovává. Že Mikuláš je takový starý přívětivý dědeček. Vůbec není na škodu, když rodiče přiznají, že Mikuláš, čert a anděl jsou převlečení lidé.
V některých domácnostech návštěvu Mikuláše provází strach a pláč. "Jestli okamžitě neslíbíš, že budeš hodný, odnese si tě čert do pekla!" slyší některé děti. Jejich rodiče se své výchovné neúspěchy snaží jednou za rok řešit jakýmsi "zásahem shůry". A možná byste se divili, jak velké množství rodičů tímto způsobem přenáší své traumatizující zážitky na další generaci. Ať tak nebo tak, příchod Mikuláše (zvláště v doprovodu čerta, ale i anděla) je pro dítě vždy obrovský stres. Dá se dokonce přirovnat k těm největším stresovým faktorům, jako je například vstup dítěte do školy, rozvod rodičů nebo přestěhování se.
Čert by neměl dominovat
Na naší klinice jsme prováděli zajímavý výzkum. Snažili jsme se zjistit, kolik dětí zažilo nepříjemnou událost s čertem, po které začalo koktat. Byl to výzkum celorepublikový a dostalo se nám velkého množství odpovědí. Zjistili jsme, že padesát procent ze všech koktavých dětí začalo koktat po traumatizujícím zážitku s čertem. Čert zůstane čertem, to dětská dušička až tak nerozlišuje.
Čím je ale představitel čerta vyšší, čím hrůzostrašněji má začerněný obličej, tím je to pro dítě větší zátěž. Když ještě navíc rodiče takového čerta klidně nechají, aby se po dítěti sápal, nebo je dokonce strčil do svého pytle a odnesl z bytu, tak to musí být pro dítě nepředstavitelné trauma, naprostá ztráta jakékoliv jistoty. Čertem bych snad až zakázala strašit. Když už trváte na tom, aby mikulášská sestava byla úplná, pak by čert měl po celou dobu návštěvy stát někde v pozadí, za dveřmi.
Pokud chcete uspořádat mikulášskou nadílku tradičním způsobem (tedy se všemi pohádkovými postavami), pokuste se to zařídit tak, aby se odehrála v kolektivu dětí. Domluvte se třeba s jinými rodiči, aby k vám přišli se svými dětmi. Čím větší bude přesila dětí, tím méně se Mikuláše nebo čerta budou bát. Vždy ale buďte dítěti oporou. Buďte mu nablízku, aby se v případě potřeby mohlo uchýlit do vaší náruče.
LN, 2.12.2003, Ilona Kejklíčková, psycholožka, přednostka kliniky Logo v Brně
http://lidovky.centrum.cz/clanky/220558.phtml
|