Grano Salis - Předkládací zpráva MK k novele církevního zákona

poslal Petr Hlaváček

Předkládací zpráva MK k novele církevního zákona Vláda usnesením č. 811 ze dne 6. srpna 2003 vzala na vědomí „Zprávu o postupu Ministerstva kultury při aplikaci zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb.“. Hlavní principy navrhované právní úpravy byly součástí tohoto materiálu a jsou obsaženy v následujícím textu:

V návrhu zákona budou přesně vymezeny subjekty, které budou na MK evidovány. Kromě subjektů, které měly být evidovány před nálezem Ústavního soudu č. 4/2003 Sb., bude v novele navrženo evidovat i zařízení poskytující obecně prospěšné služby, jaké poskytují charity a diakonie a jim podobná jinak nazvaná zařízení. Z jasného vymezení těchto subjektů vyplývá, že je nutné ze zákona odstranit nejasný pojem církevní právnická osoba. Tento pojem je třeba odstranit i s ohledem na ustanovení § 8 odst. 3 zákona, v němž je stanoveno, že svaz církví a náboženských společností nemůže navrhnout k evidenci církevní právnickou osobu. Před nálezem Ústavního soudu bylo toto ustanovení logické, protože nešlo o „supercírkev“, která by zakládala např. farnosti, církevní sbory a řeholní společenství, ale o svaz právnických osob. Při extenzivním výkladu pojmu církevní právnická osoba dochází k nepřijatelnému omezení soukromoprávního subjektu, kterému by bylo zakázáno zakládat v krajním případě výkladu pojmu církevní právnická osoba všechny typy právnických osob podle právního řádu ČR. Pro subjekty založené církvemi a náboženskými společnostmi pro konání obecně prospěšných činností (např. charity a diakonie) budou navrženy podmínky jejich činnosti odpovídající podmínkám stanoveným v zákoně č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení takových podmínek je nezbytné s ohledem na to, že evidence právnických osob založených církvemi a náboženskými společnostmi nemůže a ani nesmí nahrazovat u církví splnění podmínek pro výkon činnosti těchto právnických osob v oblasti podnikání či jiné výdělečné činnosti podle právního řádu ČR, neboť takováto evidence by byla zcela v rozporu s čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. Do doby přijetí novely zákona, která je předmětem tohoto připomínkového řízení, bude Ministerstvo kultury evidovat diakonie, charity a jinak nazvaná zařízení provozující obecně prospěšnou činnost s tím, že ve výpisu z Rejstříku církevních právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb. bude uvedeno, že výpis z této evidence nenahrazuje oprávnění k provozování uvedeného předmětu činnosti a že takové oprávnění k výkonu příslušného předmětu činnosti vzniká až na základě zvláštních právních předpisů, které budou v závislosti na daném předmětu činnosti ve výpisu z evidence (Rejstřík církevních právnických osob) příkladmo uvedeny, pokud takový předpis existuje. Bude-li novela zákona č. 3/2002 Sb. schválena, stane se takový zápis ve výpisu z evidence zbytečným, protože povinnost postupovat podle zvláštních právních předpisů pro konkrétní předměty činnosti již bude stanovena novelou zákona č. 3/2002 Sb. Protože okruh připomínkových míst k návrhu předkládané novely zákona je širší než byl okruh připomínkových míst k materiálu Ministerstva kultury, ke kterému přijala vláda usnesení č. 811 ze dne 6. srpna 2003, je text tohoto materiálu pro účely připomínkového řízení dále uveden v podstínovaném textu. Příloha předkládací zprávy: Text materiálu, který byl podkladem k usnesení vlády č. 811 ze dne 6.8.2003

1. Úvod

Materiál je předkládán vládě na základě iniciativy ministra kultury. Předkládaný materiál navazuje na materiál „Zpráva Ministerstva kultury k aplikaci nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb.“, který byl v únoru 2003 předmětem připomínkového řízení. Cílem tohoto materiálu, stejně jako materiálu, který byl předmětem připomínkového řízení v únoru 2003, je jednak předložit vládě k posouzení postup Ministerstva kultury (dále jen „MK“) při aplikaci zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb., (dále jen „zákon“), jednak zajistit nový postup MK. Celý problém byl vyvolán skutečností, že nálezem Ústavního soudu byla zrušena legislativní zkratka „církevní právnická osoba“. Tento termín však v zákoně zůstal a nejasným se stalo, jaký okruh subjektů má být považován za „církevní právnické osoby“, protože nové vymezení tohoto pojmu není v odůvodnění nálezu Ústavního soudu obsaženo. Za dané situace je problémem, co je pro postup při aplikaci zákona po zveřejnění nálezu Ústavního soudu směrodatné, tj. :

zda nález Ústavního soudu a jím výslovně potvrzená ustanovení zákona, anebo nález Ústavního soudu a text odůvodnění nálezu, který umožňuje různé interpretace okruhu subjektů, které mají být „deklaratorně“ evidovány.

První z uvedených možností vychází z toho, že Ústavní soud ponechal v zákoně ustanovení § 3 a § 16, ze kterých vyplývá, které z oněch „církevních právnických osob“ mají být evidovány na MK, jak bylo podrobně odůvodněno v materiálu z února 2003. Druhá z uvedených možností umožňuje i interpretaci některých představitelů církví a náboženských společností (dále jen „církví“), kteří trvají na tom, aby všechny jejich subjekty, které oni sami označí jako církevní právnické osoby, byly evidovány na MK. Podstatou celého problému je to, zda mají být na MK evidovány jako církevní právnické osoby takové subjekty (většinou nazvané charity a diakonie), které podnikají či provozují zdravotnická, sociální, školská zařízení nebo školy (či dokonce i jen majetkové podstaty, jak je uvedeno v části 3 tohoto materiálu). Podle první z uvedených možností by taková evidence nebyla možná, zatímco podle druhé by možná byla. Postup MK (viz možnost (a)), popsaný v materiálu z února 2003, o němž je informace v části 2 tohoto materiálu, je předmětem různých stížností včetně ústavní stížnosti a jednání na různých úrovních. Po jednání u místopředsedy vlády JUDr. P. Rychetského dne 28. března 2003 byl připraven nový návrh řešení, popsaný v bodě 3.

2. K materiálu, který byl v únoru 2003 předmětem připomínkového řízení

Návrh postupu MK, popsaný v materiálu z února, vycházel z výroku nálezu ústavního soudu č. 4/2003 Sb., kterým byla zrušena legislativní zkratka „církevní právnická osoba“, vymezující (ve zrušeném § 6 odst. 2) subjekty evidované na MK. Jak je uvedeno výše, byl tento pojem používán v odůvodnění nálezu Ústavního soudu, avšak bez nového vymezení. (Nejasnosti lze ilustrovat např. i na konstatování v odůvodnění nálezu Ústavního soudu, že „účinky evidence se zásadně datují zpětně, tj. již ke dni založení církevní právnické osoby registrovanou církví ... a nikoli až ke dni evidence“, když ale bylo současně výslovně potvrzeno znění § 16 odst. 3 a 4 zákona s jinými časovými účinky evidence.) Pro účely této informace je zde uvedeno následující řešení, které MK v materiálu z února 2003 navrhovalo:

MK bude evidovat ty subjekty, které naplňují znaky církve, jako jsou např. u Římskokatolické církve její konference, církevní provincie, biskupství a arcibiskupství, farnosti, semináře, řeholní společnosti a jejich provincie, osobní prelatury a další, u ostatních církví jejich sbory, sdružení, diecéze, náboženské obce, eparchie, kláštery, domy řádů a kongregací, senioráty, monastýry, apod. a také sdružení křesťanů vyhovující výše uvedenému výkladu vycházejícímu z § 3 písm. a) a § 16 odst. 1 zákona. MK bude evidovat i subjekty označené jako „charity“ či „diakonie“, které jsou charakteru sdružení věřících soustřeďujících dary pro potřebné občany, ať již jsou či nejsou „osobami hlásícími se k dané církvi“, a poskytujících s těmito dary těmto občanům duchovní podporu a útěchu, anebo poskytujících metodickou pomoc při organizování charitativní činnosti. Překážkou jejich evidence na MK není ani pořádání dobročinných sbírek podle zvláštního zákona, ale ani zřizovatelská funkce subjektů, které provozují např. sociální, zdravotnickou, školskou a obdobnou činnost, anebo které provozují výdělečnou činnost či podnikají. Ministerstvo nebude evidovat takové charity a diakonie či jinak označené subjekty, které přímo provozují např. sociální, zdravotnickou, školskou a obdobnou činnost, které provozují výdělečnou činnost či podnikají.

MK přitom vycházelo z toho, že Ústavním soudem byl potvrzen soukromoprávní charakter církví. Konkrétně šlo o to, že např. v případě provozování zdravotnických zařízení se musí nestátní zdravotnická zařízení (tedy i církevní) řídit zákonem č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, který v § 8 oprávnění k provozování nestátního zařízení jednoznačně váže (mimo Prahy) na registraci u krajského úřadu. MK proto mělo za to, že by evidencí na MK (nabytí právní subjektivity podle právního řádu ČR) umožnilo nerespektování zákona č. 160/1992 Sb. tím, že registrace podle tohoto zákona by byla nahrazena evidencí podle zákona o církvích a náboženských společnostech. Stejně tak MK mělo za to, že nemůže připustit nerespektování zvláštních právních předpisů i u subjektů provozujících výdělečnou či podnikatelskou činnost. K tomuto lze uvést, že Ústavní soud nezrušil ustanovení § 10 odst. 3 písm. f) zákona, podle kterého jsou odlišeny církvemi založené subjekty jednak na evidované na MK, jednak na nabývající právní subjektivitu podle jiných zákonů. V připomínkovém řízení k materiálu bylo sděleno, že žádné připomínky neuplatňují tato připomínková místa: MZE, MZ, MO, MŽP, MMR a ČNB. Drobná formulační upřesnění textu navrhla tato připomínková místa : MŠMT, MPSV a MPO a doporučení k formulaci návrhu usnesení: MF, MZV, MS. Zásadní připomínky k materiálu vznesla tato připomínková místa : MI, MD a MV a zmocněnec vlády ČR pro lidská práva. V průběhu vyhodnocování připomínkového řízení se ukazovalo, že zásadní připomínky se patrně nepodaří odstranit. Na základě dalších jednání, jak je uvedeno v závěru části 1 tohoto materiálu, se navrhuje další postup řešení.

3. Nový návrh řešení postupu MK při evidenci podle zákona č. 3/2002 Sb.

Nový návrh postupu MK při aplikaci zákona č. 3/2002 Sb. po nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb. vychází z toho, že:

text odůvodnění nálezu Ústavního soudu umožňuje i výklad, že by podle zákona č. 3/2002 Sb. měly být evidovány všechny subjekty zřízené církvemi, které ony samy označí jako „církevní právnické osoby“, Ústavní soud současně ve svém nálezu č. 4/2003 Sb. nezrušil pro subjekty zřízené církvemi ustanovení jiných zákonů, jako je např. zákon o provozování nestátních zdravotnických zařízení, obchodní zákoník a živnostenský zákon.

Nový návrh postupu při aplikaci zákona č. 3/2002 Sb. ve znění nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb.:

Rejstřík církevních právnických osob bude rozšířen o zvláštní část pro všechny ty subjekty, které církve označí jako církevní právnické osoby. Ve výpisu z této zvláštní části Rejstříku církevních právnických osob bude zápis, že evidence podle zákona č. 3/2002 Sb. nenahrazuje oprávnění k provozování církví uvedeného předmětu činnosti a že takové oprávnění k výkonu příslušného předmětu činnosti vzniká až na základě zvláštních právních předpisů, které budou v závislosti na daném předmětu činnosti ve výpisu z evidence (Rejstřík církevních právnických osob) příkladmo uvedeny, pokud takový předpis existuje.

Konkrétně to např. v případě církevních zdravotnických zařízení znamená, že církví zřízená církevní právnická osoba by byla zapsána do zvláštní části evidence na MK. Ve výpisu z této evidence by bylo uvedeno, že touto evidencí není zrušena povinnost takovou církevní právnickou osobu registrovat podle zákona o nestátních zdravotnických zařízeních na krajském úřadu, stejně jako není zrušena povinnost dodržovat ostatní zákony, jako je např. zákon o péči o zdraví lidu a další zákony. Stejně tak by např. u podnikatelského subjektu církve, který provozuje autodopravu, bylo jednak uvedeno, že evidencí na MK nevzniká oprávnění k výkonu dané živnosti, jednak poučení, že trvá povinnost postupovat např. podle živnostenského zákona a zákona o silniční dopravě apod. K výhodám a problémům popsaného návrhu nového postupu MK

Nový postup MK při aplikaci zákona vyloučí, že by nadále pouhý fakt, že by na MK nebyly evidovány všechny subjekty zřízené církví jako církevní právnické osoby, jako jsou třeba i podnikatelské subjekty, bylo některými církevními představiteli označováno nejen v ČR, ale i v zahraničí, jako ohrožování náboženské svobody v ČR. Z volnosti dané církvím evidovat všechny subjekty, které samy církve označí jako církevní právnické osoby, vyplývají tyto problémy: Římskokatolická církev v návrhu základního dokumentu uvedla jako církevní právnické osoby majetkové podstaty, kterými jsou např. kostely, obročí (beneficie), záduší apod. Tyto majetkové podstaty byly vedeny v seznamu tzv. historických právnických osob, zrušeném ministrem kultury v prosinci 2001. V případě přijetí postupu podle bodu A) by mohly být navrhovány k evidenci na MK jako církevní právnické osoby tzv. historické právnické osoby s požadavkem na přidělení identifikačního čísla. Protože při jejich evidenci není v zákoně stanovena povinnost předložit výpis z katastru nemovitostí, bylo by nutné jejich výpis opatřit poznámkou, že evidence na MK není dokladem o majetku evidované právnické osoby. Patrně by také bylo nutné současně sdělit, že jde o právnickou osobu typu nadace, jejíž výpis z evidence MK ji neopravňuje jednat jako nadace, pokud nesplní podmínky zákona o nadacích a nadačních fondech včetně zápisu do nadačního rejstříku vedeného příslušnými soudy.
Poznámka. Jde v podstatě o návrh obnovit seznam tzv. historických právnických osob, ve kterém bylo skrytě obsaženo potvrzování právní kontinuity majetkových podstat v rozporu s usnesením vlády č. 24/1999. Podrobným šetřením (před zrušením tohoto seznamu) na katastrálních úřadech bylo zjištěno, že seznam cca 9 tisíc majetkových podstat obsahuje celkem 3 199 kostelů, z toho 2 741 ve vlastnictví katolické církve, 272 kostelů zapsaných na sebe, 101 v jiném vlastnictví, 85 kostelů již neexistujících (zbořených, zaplavených apod.), za které měla být požadována náhrada v rámci majetkového narovnání.
Postupem popsaným v bodě A) se dostanou do evidence na MK i subjekty s převážně podnikatelskou činností anebo i subjekty s výhradně podnikatelskou činností. Protože subjekty dosud evidované na MK měly statut nestátní neziskové organizace, bude třeba rozhodnout, zda takovými mají zůstat a využívat možností daňových zvýhodnění pro neziskové právnické osoby.
Poznámka. Je známo, že jako církve usilují v jiných státech o uznání (resp. registraci) i subjekty s převažující podnikatelskou činností. Vynecháním části ustanovení § 27 odst. 5 nálezem Ústavního soudu, které bylo na přání církví při přípravě zákona náhradou za konstatování „za církev nelze považovat společenství založené za jiným účelem, zejména za účelem podnikání, i kdyby jinak vykazovalo některé z uvedených znaků církve“, není možnost jejich registraci v ČR odmítnout.
Protože zákon byl koncipován pouze pro evidenci takových církevních právnických osob, které nepodnikají, neprovozují zdravotnická, sociální a školská zařízení a školy či právnické osoby typu nadací, nejsou v něm stanoveny ani podmínky pro hospodaření ani další povinnosti (jako je např. předkládání výročních zpráv), které jsou povinny plnit jiné soukromoprávní „necírkevní“ subjekty podnikající nebo provozující vyjmenovaná zařízení. Pouze u některých typů těchto subjektů (zdravotnická zařízení povinná se registrovat podle zákona o nestátních zdravotnických zařízeních a nadace povinné postupovat podle zákona o nadacích a nadačních fondech) by byla tato nerovnost odstraněna po evidenci na MK další „povinnou“ registrací. Napadnut může být i zápis (viz výše bod B) ve výpisu z evidence církevních právnických osob tak, jak je v současnosti napadán skutečnosti odpovídající (podle uvedeného předmětu činnosti) zápis, že „předmětem činnosti této právnické osoby není provozování sociálního, zdravotnického, školského či jiného obdobného zařízení ani výdělečná nebo podnikatelská činnost“ v případě evidovaných subjektů typu charit a diakonií. Citovaný zápis je uváděn dle skutečnosti, a to proto, že zákon nestanovuje povinnost po evidenci oznámit rozšíření předmětu činnosti. Bude docházet v případě některých subjektů ke „zdvojené“ evidenci (nebo evidenci a registraci), jako tomu bude např. u zdravotnických zařízení. Protože zákon nestanovuje povinnost evidence církevních právnických osob, budou některé ve „zdvojené“ evidenci, některé jen v evidenci (nebo v registraci) mimo evidenci MK. Nevyřešena zůstává v případě „zdvojené“ evidence otázka počtu evidenčních čísel dané právnické osoby. Např. u Římskokatolické církve u zdravotnických zařízení půjde o 3 evidenční čísla, když evidence na MK navíc podle požadavku této církve (§ 20 odst. 3 zákona) nebude obsahovat osobní údaje členů statutárních orgánů, které bude vést přímo Římskokatolická církev, která ovšem do registrace podle zákona o nestátních zdravotnických zařízení je tyto údaje povinna uvést. Komplexní informaci o dané církevní právnické osobě tedy by mohl získat občan pouze srovnáním výpisů z těchto 3 evidencí. Zavedení daného způsobu řešení - postupu MK - si vyžádá další finanční prostředky, které nebyly předpokládány v návrhu zákona. Lze totiž předpokládat značný nárůst evidovaných subjektů na MK. Dané řešení si pak konkrétně na MK vyžádá zřejmě 19 registrací změn základního dokumentu u těch registrovaných církví, které přijaly řešení navrhované MK podle bodu 2 tohoto materiálu, protože není důvodu, aby možnosti popsané v bodě 3 tohoto materiálu nevyužily. 4. Finanční zabezpečení nového postupu MK podle zákona č. 3/2002 Sb. ve znění nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb.

Finanční zabezpečení postupu popsaného v předcházejícím bodě 2 nemohlo být součástí návrhu zákona v části „Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet“, protože návrh zákona takový rozsah evidovaných subjektů na MK nepředpokládal. Proto MK v návrhu usnesení k materiálu předloženému do připomínkového řízení navrhlo navýšení počtu pracovníků o 2 osoby s vysokoškolskou kvalifikací s finančním zabezpečením na osobní náklady (platy, pojistné a FKSP). Na základě jednání s MF od tohoto návrhu MK ustoupilo na základě přesvědčivých argumentů týkajících se závěrů jednání skupiny G 8, dohody vládní koalice o restrikcích a dalších závěrů k této věci následně přijatých na úrovni vlády. Daný problém zajištění vedení Rejstříku církevních právnických osob v rozšířeném rozsahu bude podle doporučení MF alespoň do doby přijetí novely zákona zabezpečen dočasným přesunem (výpomocí) neobsazených míst v resortu kultury do odboru církví MK (dosud 2 pracovnice zabezpečují evidenci téměř 5 tisíc právnických osob). MF však neodmítlo ponechat v návrhu usnesení finanční požadavky na bezpodmínečně nutné náklady na vedení rozšířeného Rejstříku církevních právnických osob, který je veden nejen v listinné formě, ale je též zveřejněn na Internetu jako veřejně přístupný seznam. Jeho rozšíření si vyžádá jednak softwarové rozšíření příslušného programu, a to jak v centrální neveřejné části rejstříku, tak ve veřejné části rejstříku vedené na Internetu, o další část Rejstříku církevních právnických osob včetně formuláře pro nový výpis, do kterého bude potřebné v přechodné době zapsat předmět činnosti církevní právnické osoby a sdělení k této věci. Současně je potřebné připravit rozhraní pro předávání příslušných údajů jednak ČSÚ (podle § 27 odst. 9 zákona č. 3/2002 Sb.), když předávání údajů ČSÚ o evidenci a změnách v evidenci registru ekonomických subjektů v písemné formě je nadále nemožné zajišťovat, jednak MF pro ARES i pro potřeby finančních úřadů. Rozhraní se předpokládá elektronické ve formě XLM ve shodě s budováním informačních systémů ve veřejné správě. V souvislosti s rozhraním na ČSÚ a ARES je nutné provést výměnu stávajících číselníků územní identifikace MMR za číselníky ÚIR-ADR (MPSV), které zajistí jednoznačnost předávaných dat i pro další rozhraní na jiné informační systémy státní správy. Je potřebné zajistit i síťové propojení s dalšími správci částí registru ekonomických subjektů jako je Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proto se v návrhu usnesení k tomuto materiálu navrhuje tuto činnost zajistit podle prokázaných nákladů až do výše 5 mil. Kč. K tomu je dále uvedeno vyčíslení nákladů na tento úkol. Vyčíslení nákladů:

na softwarové zabezpečení úkolu

Programový modul Počet osobodní Cena Rozhraní na ČSÚ 39 390 000,- Kč Rozhraní na ARES 65 650 000,- Kč Správa číselníků 27 270 000,- Kč Zvláštní část Rejstříku CPO - centrální neveřejná část 49 490 000,- Kč Zvláštní část Rejstříku CPO - veřejná část - Internet 30 300 000,- Kč Ostatní služby 3 30 000,- Kč CELKEM 213 2 130 000,- Kč Cena za jeden „osoboden“ je stanovena na 10 000,- Kč, uvedené ceny jsou bez 5 % DPH. Cena s DPH, které je 5% činí 2 236 500 Kč. Ceny zahrnují veškeré práce spojené s realizací změn v informačním systému CNS - analýzu včetně dokumentace, programovou realizaci, testování, nasazení testovacích verzí, zkušební provoz, instalaci programového vybavení, školení a podpora uživatelů včetně helpu a uživatelské příručky a provozní dokumentace. Položka "ostatní služby" vyjadřuje čas na instalaci, testování prostředí a komunikaci u provozovatele (z důvodů rozhraní na jiné systémy), školení uživatelů apod.

na síťové propojení s ČSÚ a MF:

Cena síťového propojení se většinou pohybuje v rozmezí mezi 2,5 až 5 mil. Kč. S ohledem na současná restrikční finanční opatření se navrhuje částka na dolním rozmezí tohoto rozhraní. Návrh usnesení je formulován tak, aby byly finanční prostředky uvolňovány MF na základě předem dohodnutých a prokázaných nákladů z jednání mezi MK a MF. Finanční prostředky se navrhuje uvolnit z Všeobecné pokladní správy, ve které bylo na navýšení tarifních platů duchovních vyčleněno 61 mil. Kč, a ze které MK na základě skutečného počtu duchovních k začátku tohoto kalendářního roku dosud čerpalo pouze 51 mil. Kč. Navrhuje se z těchto dosud těchto nečerpaných prostředků (10 mil. Kč) uložit MF uvolnit částku do 5 mil. Kč podle MK prokázaných nákladů na zabezpečení postupu podle bodu 3 tohoto materiálu. Jde konkrétně o položku „Prostředky na novelu nařízení vlády č. 86/1993 - platy duchovních“ ve Všeobecné pokladní správě státního rozpočtu.

5. Závěr

5.1 Shrnutí problému Problém rozsahu církevních právnických osob evidovaných na MK podle zákona považuje MK za velmi závažný. Proto uvítalo, že tato problematika je předmětem ústavní stížnosti. Ačkoli je tato ústavní stížnost podle názoru MK podána takovým způsobem, že by mohla být zamítnuta z formálních důvodů (není podána jménem církve, ale jménem neevidované charity a jménem arcibiskupa Graubnera, který ji zřídil v církvi), MK požádalo ve svém vyjádření Ústavní soud o jeho názor, jaký rozsah subjektů je podle jeho názoru MK povinno evidovat. MK totiž v žádném případě nechce obcházet nález Ústavního soudu, ale není si jisto rozsahem evidovaných subjektů, které měl Ústavní soud na mysli. Problém, který se snažilo řešit MK v 1. i 2. materiálu, je v tom, že byl znejasněn rozsah církevních právnických osob, které by mělo MK evidovat v Rejstříku církevních právnických osob podle zákona ve znění nálezu Ústavního soudu. MK však není takový okruh osob schopno vymezit na základě textu odůvodnění nálezu Ústavního soudu. Dokonce ani není schopno tento rozsah jakkoli omezit. Při zásadě evidovat všechny subjekty, které církve samy označí jako církevní právnické osoby, by se do evidence MK dostaly např. subjekty s převažující či výhradně podnikatelskou činností, ale i majetkové podstaty, z nichž možná i jenom některé bude možno následně registrovat jako nadace. S ohledem na různá dosud neregistrovaná náboženská společenství by se do evidence na MK mohly dostat i zatím nepředpokládané subjekty (církevní právnické osoby) nejen typu sdružení občanů a majetkových podstat, které nebudou vykazovat ani ty nejzákladnější znaky právnické osoby podle právního řádu ČR. Poznámka. Pro informaci členů vlády uvádíme, že současné problémy v evidenci charit a diakonií, které jsou zveřejňovány, jsou způsobeny těmito důvody na straně církví:

V případě církví, které si stěžují na postup MK, což je Římskokatolická církev a Českobratrská církev evangelická, není dosud registrována změna jejich základního dokumentu. Dosud registrovaný základní dokument Českobratrské církve evangelické nepředpokládá zřizování diakonií. V případě Římskokatolické církve je v dosud registrovaném základním dokumentu uvedeno:
„Pokud Římskokatolická církev vystupuje na území České republiky jako právnická osoba ve smyslu právního řádu státu, je sídlem této právnické osoby Praha a jejím statutárním zástupcem je předseda České biskupské konference.“ (registrováno rozhodnutím MK č.j. 12541/95 ze dne 6.11.95“). „Právní subjektivitu mají rovněž Charity a další útvary církve zřízené podle kán. 114 CIC k naplnění cílů zbožnosti, apoštolátu nebo dobročinnosti. Tyto útvary jsou vedeny v evidenci registrujícího orgánu MK za předpokladu, že obecně právní předpisy nevyžadují s ohledem na stanovami upravený předmět jejich činnosti zápis v jiné evidenci či registraci.“ (registrováno jako změna rozhodnutím MK č.j. 10917/96 ze dne 29.10.1996).
Návrhy na evidenci nejsou vždy předkládány orgány církví, jak stanovuje zákon, ale i jinými subjekty. Např. v případě Charity Lipník nad Bečvou (na zamítnutí evidence podána stížnost Ústavnímu soudu) byl podán návrh sekretářkou Arcidiecézní charity Olomouc, když navíc zřizovatelem této charity je Arcibiskupství olomoucké, nikoli Arcidiecézní charita Olomouc. V návrzích na evidenci většinou není uveden předmět jejich činnosti, jak předepisuje § 16 zákona, anebo je uveden odkaz na obecný statut vydaný pro všechny charity v dané oblasti. V podkladech u některých charit nejsou uvedeni členové jejich statutárního orgánu, ačkoli alespoň v návrhu na evidenci podle § 16 uvedeni být musí, i když v případě dalších členů vede jejich seznam církev podle § 20 odst. 3. Jména dalších členů církevních právnických osob založených diecézemi, mezi které patří charity, odmítá církev MK sdělit, ačkoli je o ně MK žádána podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

5. 2 Obecně k výsledkům připomínkového řízení Z připomínkového řízení k předloženému materiálu, tj. z připomínek, jejichž vyhodnocení je uvedeno v příloze tohoto materiálu, a které byly vzneseny v poradách k vyhodnocení připomínek k tomuto řízení, jednoznačně vyplynulo, že by MK mělo navrhnout vládě, aby mu uložila vypracovat novelu zákona, kterou by bylo jednoznačně stanoveno především to, které subjekty budou na MK evidovány a za jakých podmínek. Dále by mělo jít subjekty, které by nevybočovaly z typologie právnických osob podle právního řádu ČR a jejichž evidence na MK by nenahrazovala splnění podmínek pro výkon činností v obecně prospěšné, výdělečné a podnikatelské činnosti. Z připomínkového řízení tedy vyplynulo, že by neměly být evidovány takové útvary církví a náboženských společností, které byly uvedeny v příkladech subjektů vytvářených církvemi a nově jimi označovaných jako církevní právnické osoby (např. tzv. historické právnické osoby), ale ani výhradně podnikatelské subjekty. V připomínkovém řízení se současně nepodařilo jednoznačně se shodnout na obsahu pojmu církevní právnická osoba. Z připomínkového řízení rovněž lze konstatovat, že pokud bude realizováno řešení uvedené pod body A) a B) v části 3 (druhý návrh řešení postupu MK podle zákona popsaný v části 3 tohoto materiálu), pak by mělo jít pouze o řešení přechodné do doby přijetí novely zákona s tím, že by byly evidovány subjekty, o kterých lze předpokládat, že budou evidovány i podle novely zákona, a k nimž bude připojena poznámka B), která pak bude promítnuta přímo do novely zákona. V připomínkovém řízení byl odmítnut návrh MK zajistit zatím zvětšený rozsah prací zvýšeným počtem pracovníků MK a jejich finančním zabezpečením. Nebylo však odmítnuto zabezpečení vedení 3 rejstříků podle zákona v jejich rozšířené podobě po stránce technické i softwarové. 5. 3 Postup MK po připomínkovém řízení

MK bude evidovat charity a diakonie a jinak nazvaná zařízení s obecně prospěšnou činností s tím, že do výpisu z jejich evidence (kolonka „Ostatní skutečnosti“) bude uvádět předmět jejich činnosti s poznámkou uvedenou v bodě B) ve 3. části tohoto materiálu. MK navrhne novelu zákona, ve které budou navrženy změny uvedené v následujícím článku 5.4
5.4 Změny zákona, které budou MK navrženy V návrhu zákona budou přesně vymezeny subjekty, které budou na MK evidovány. Kromě subjektů, které měly být evidovány před nálezem Ústavního soudu č. 4/2003 Sb. bude v novele navrženo evidovat i zařízení poskytující obecně prospěšné služby jaké poskytují charity a diakonie a jim podobná jinak nazvaná zařízení. Z jasného vymezení těchto subjektů vyplývá, že je nutné ze zákona odstranit nejasný pojem církevní právnická osoba. Tento pojem je třeba odstranit i s ohledem na ustanovení § 8 odst. 3 zákona, v němž je stanoveno, že svaz církví a náboženských společností nemůže navrhnout k evidenci církevní právnickou osobu. Před nálezem Ústavního soudu bylo toto ustanovení logické, protože nešlo o „supercírkev“, která by zakládala např. farnosti, církevní sbory a řeholní společenství, ale o svaz právnických osob. Při extenzivním výkladu pojmu církevní právnická osoba dochází k nepřijatelnému omezení soukromoprávního subjektu, kterému by bylo zakázáno zakládat v krajním případě výkladu pojmu církevní právnická osoba všechny typy právnických osob podle právního řádu ČR Pro subjekty založené církvemi a náboženskými společnostmi pro konání obecně prospěšných činností (např. charity a diakonie) budou navrženy podmínky jejich činnosti odpovídající podmínkám stanoveným v zákoně č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení takových podmínek je nezbytné s ohledem na to, že evidence právnických osob založených církvemi a náboženskými společnostmi nemůže a ani nesmí nahrazovat u církví splnění podmínek pro výkon činnosti těchto právnických osob v oblasti podnikání či jiné výdělečné činnosti podle právního řádu ČR, neboť takováto evidence by byla zcela v rozporu s čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny.

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace