poslal rave Lidé a rasismus
Jednoho dne se na nástěnce v Gymnáziu Zikmunda Wintera v
Rakovníku objevily dva
papíry stejného formátu, ale jiného účelu. „Kdo se cítí
být příslušníkem hnutí Skinheads, napíše na tento papír své jméno a důvod svého
rozhodnutí." Na druhém papíru byla stejná slova, ale přihlásit se měl ten, kdo se
cítil být pankáčem.
Nevěřila jsem vlastním očím, když se na obou papírech
objevila dlouhá řada jmen. To však nebylo nic v porovnání s důvody jejich podepsání. Cítila
jsem v nich tolik hořkosti a jediné, co mi znělo v hlavě, byla věta: „Bože,
jak se může v lidech najít tolik nenávisti?„ Člověk by se přece neměl utápět v
tomto černobílém vidění světa. Měl by si všímat života kolem sebe, lidí s bílou či jinou
barvou pleti, které potkává, a ne, aby šel člověk proti člověku v zaměstnání,
studiu či v běžném životě jen kvůli svému přesvědčení. Nemůžu vám přikazovat,
jak se máte chovat, ale rozlepte oči a zkuste si uvědomit, že nezáleží na barvě či původu.
Jednou toto učte i své děti. Někde se totiž začít musí.
A jak dopadly rasisticky založené články v naší škole? Několik
dnů po jejich uveřejnění se na konci seznamu jmen objevilo několik slov:
„Lidi, jestli jste opravdu lidi, tak začněte přemýšlet!"
Veronika Švarcová
