poslal sivel
Modlitba není placebo
Vědecké studie prokázaly, že nábožensky založení lidé jsou zdravější než lidé nevěřící.
Dánský lékař Niels Christian Hvidt podal zprávu o projektu Zázraky v medicíně a teologie, který má za úkol vyzkoumat, jaká je souvislost mezi spiritualitou a zdravím, a dát odpověď na otázku, v co lidé věří, když jsou přesvědčeni, že modlitba za nemocné může pomoci.
"Věda postupně uznala," píše Hvidt, "že stav mysli má vliv na imunitní systém a celkové zdraví člověka. Vědecké studie prokázaly, že nábožensky založení lidé jsou zdravější než lidé nevěřící."
Hvidt připomíná pokus, který v 80. letech ve všeobecné nemocnici v San Franciscu řídil lékř Randolph C. Byrd. Jeho výsledky opublikoval odborný časopis Southern Medical Journal.
Soubor 393 pacientů byl tehdy rozdělen do dvou skupin, jedné pokusné a druhé kontrolní. Pacienti ani jejich lékaři nevěděli, kdo z nich je v které skupině. Všem se dostalo stejné péče, ale navíc každý věřící mezi nimi dostal seznam pacientů z pokusné skupiny, aby se modlil za jejich uzdravení. S lidmi, za které se modlili, se přímluvci nikdy nesetkali.
Po několika měsících podstoupili pacienti z obou skupin stejné testy. Ukázalo se, že pokusná skupina reagovala na léčení lépe než skupina kontrolní. Byrd proto došel k závěru, že "křesťansko-židovský Bůh má příznivý léčebný vliv". Později zopakoval pokus na osobách trpících AIDS, cukrovkou, depresí a dalšími chorobami, vždy se stejným výsledkem.
Projekt se teprve rozjíždí, těžko předvídat výsledky. Niels Christian Hvidt vydal loni knihu Zázraky - setkání mezi nebem a zemí, v níž tvrdí, že v případě zázraků v medicíně "může mít víra význam pro poznání reality". Hvidt očekává, že "víra lidem umožní konstruktivně žít s výsledky zkoumání zázraků v medicíně."
Naďa Klevisová
