Život víry: Dwight Nelson - Nekonečná milost
Vloženo Úterý, 20. listopad 2001 @ 22:55:47 CET Vložil: Effrime |
Velice mne zaujala kniha od mého oblíbeného autora Dwighta
Nelsona. Jmenuje se nekonečná milost. Velice překrásným způsobem poodhaluje
roušku nad jeho chápáním Boží lásky. Snaží se zde především poukázat na to, co
o Bohu říká Bible.
Věnuje se především těm méně srozumitelným textům SU, které
se zdají být v příkrém rozporu s tím, jak vnímáme Boha z Nového
zákona. Autor se zaměřuje na biblické postavy, jejichž život byl poznamenán
bolestí a utrpením, osamělostí i zklamáním. Přiblížím Vám zde pár částí
z jeho knihy. Snad Vás to zaujme natolik abyste si tuto skvostnou knihu
zakoupili.. z nakladatelství Advent-Orion.
(Effrime)
1.3. Kam patřím
Připomeňme si, jak podle Piageta chová člověk nebo spíš
malé dítě v prvním období vývoje. Pravidla považuje za něco daného,
přejímá je od nezpochybnitelné vyšší autority. Jsou pro ně svrchovaná a
ukazují, jak lze získat odměnu. Chceš něco dostat, dodržuj pravidla. To je
přirozený způsob uvažování malých dětí. A jak je to s dospělými? Jsou jiní?
Je možné, abych byl v jistém ohledu stále ještě
v prvním období svého vývoje? Nebo třeba vy? Neprojevuje se někdy tento
způsob uvažování v našem vztahu k Bohu?
Lidé v prvním stadiu vývoje vidí Boha jako autoritu,
přísného Otce, který určuje pravidla, jako svrchovaného zákonodárce. Odměňuje
poslušné a trestá neposlušné. Říká jen „to smíš“, „to nesmíš“. Bůh je
svrchovaná, nezpochybnitelná vyšší autorita. Pokud chcete mít podíl na jeho
odkazu, choďte po jeho cestách. Sejdete-li, pak o svůj díl přijdete.
Zapadá některá postava z Ježíšova příběhu do prvního
období?
Nejprve Vás asi napadne marnotratný syn. Ale zamyslete se
ještě jednou.
Nemusím Vám znovu vyprávět celý příběh. Pokud jste ho
však už dlouho neslyšeli, můžete si přečíst v Bibli text L 15, 11-32. A nyní
se podívejme na konec příběhu a zaměřme se na slova staršího bratra ve verších
28-30. Právě se vrátil z pole, od rána tvrdě pracoval a je celý zpocený a
zablácený. Slyší, jak se z domu ozývá smích. Co se to tam děje?! Zavolá si
jednoho ze služebníků a dozvídá se, že jeho dlouho ztracený bratříček se
najednou objevil. Dnes odpoledne přišel domů a otec uspořádal oslavu. Co na to
starší bratr?
„I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a
domlouval mu. Ale on mu odpověděl: „Tolik let ti už sloužím a nikdy jsem
neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se
poveselil se svými přáteli. Ale když přišel tenhle tvůj syn, který
s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.“ (L
15,28-30)
Slyšíte, co říká starší Bratr? „To tedy, otče, nechápu.
Jen si to uvědom. Tolik let už ti sloužím (ano, Ježíš říká ti sloužím)!
Dodržuji všechna pravidla, která jsi ustanovil, nikdy jsem žádné nepřestoupil.
Nikdy jsem nespáchal žádný velký hřích. Pravidelně chodím do shromáždění.
Odpírám si všechny radovánky, protože si myslím, že to ode mne očekáváš. Rád
bych se byl někdy pobavil, ale neudělal jsem to. Jen jsem ti sloužil. A co
z toho mám? Ty pořádáš oslavu pro mého bratra, pro toho hlupáka, který od
Tebe utekl, prohýřil tvůj majetek, spal se všemi ženskými z města a určitě
má AIDS. A já? Co já mám ze života, z toho, že jen dřu, poslouchám a
žádnou radost si nedopřeju? Nic. Žádné tele, žádnou oslavu, vůbec nic!“
……………………………v další části Starší mezi námi………………………
|