poslal Petr Hlaváček
Víra v životě prezidenta Václava Klause
aneb Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne
Od prvního setkání s Václavem Klausem při mém uvedení do úřadu patriarchy Církve československé husitské 28. září 2001 jsem měl možnost poznávat výraznou osobnost, která mne zaujala především svým porozuměním pro práci církve v moderní společnosti.
Pro profesora Klause je typické, že duchovní směřování každého člověka považuje za soukromou, až intimní záležitost.
Sám prakticky nikdy o víře nehovoří na veřejnosti, ale lze ji postřehnout z jeho jednání v každé situaci, v důraze na odbornost, v cílevědomé práci v nasazení. Patrná je zejména v setrvávání na názorech, které zastával, pokud o nich byl přesvědčen - bez ohledu na to, zda v tu chvíli sklízel potlesk veřejnosti, nebo její kritiku. Při poslední Klausově návštěvě na úřadě ústřední rady Církve československé husitské jsme spolu hovořili i o etickém a morálním náboji církve, který by měl inspirovat veřejnost. Taková víra by měla člověku i dnes pomáhat při orientaci ve složitých mezilidských vztazích a odpovídat na otázky po smyslu jeho existence.
Při setkání s Václavem Klausem jsem poznal, že vnímá poslání členů církve podobně. Určitě se shodujeme v tom, že křesťanství by mělo přispívat k posílení základních hodnot demokracie respektováním svobody svědomí každého člověka - a tady cítím přímou vazbu dnešního pana prezidenta na ono biblické - Vaše slovo budiž ano, ano, ne, ne.
Jsem optimistou
Ve spisu Sebevražda, který vyšel roku 1881, Masaryk píše: "Když byli Češi násilně prováděnou protireformací znovu uvedeni do lůna katolické církve, celý národ se ocitl v úpadku... V krátké době vykonal český národ velice mnoho, ale veškerý pokrok nevyváží ztrátu zbožnosti. Češi jsou zvláštním příkladem náboženské polovičatosti." Ještě dnes pociťujeme, v čem byla tato diagnóza přesná a proč došlo v roce 1920 k vyhlášení Československé církve, v níž našli svůj domov už rodiče Václava Klause.
Jsem optimistou a přeji panu prezidentovi, aby dokázal právě na těchto základech stavět budoucnost České republiky jako rovnoprávného partnera v rodině evropských národů.
Jan Schwarz
patriarcha Církve československé husitské
