poslal Spuntik Vánočním kaprům hrozí genetické vyhlazení
Biologové poprvé chtějí geneticky upravit živočicha tak, aby jej vyhubili. Obětí má být evropský kapr, z pohledu Australanů cizorodá plevelná ryba, která zamořila jejich toky.
Vědci si vyhubení kapra u protinožců představují tak, že se po genetické úpravě nebudou rodit samice, čímž rod vyhyne. Než tak ovšem učiní, budou muset spolehlivě prokázat, že záměr nenapáchá víc škody než užitku.
Australská státní výzkumná organizace CSIRO chce zanést několik kopií genu nazvaného daugterless (bez dcer) do organismu kaprů pravidelně vypouštěných do přírody. Kopie genu ponesou kapří samci, což má být zárukou, že se rozšíří do populace. Postupně rostoucí početní převaha samců nad samicemi pak dříve či později skončí vyhynutím celého druhu.
Původem evropský kapr se 90 procenty podílí na rybí populaci v australském říčním systému Murray-Darling. Pro domorodé druhy pak nezbývá příliš prostoru a hrozí jim zánik přirozeného habitatu. Projekt v rámci vládního úsilí o obnovu skomírající řeky Murray financuje Murray-Darling Basin Commission.
Odborníci z CSIRO už údajně prokázali, že po zavedení jediného genu daugterless do vajíček ryb zebřiček se z 80 procent rodí samci. Nyní chtějí zavést několik kopií kontroverzního genu do severoamerické rybky mosquito, která se rychle množí. Tak lze za relativně krátkou dobu sledovat šíření genu v mnoha generacích po sobě.
V každém případě však bude třeba nejméně sedm let ověřovat navržený postup, aby se prokázalo, že je bezpečný a účinný. Teprve pak lze povolit vypuštění geneticky upravených kaprů do přírody.
Testy musí zahrnovat posouzení možných rizik včetně toho, zda se gen daugterless nemůže přenášet mezi různými druhy ryb. Je to však nepravděpodobné, neboť gen, ve skutečnosti upravený kapří gen enzymu aromatózy, se u jednotlivých druhů liší. Biologové museli také dát pozor, aby nevybrali gen, který by upraveným kaprům dal vrozenou výhodu. Pokud by geneticky upravený kapr měl proti přírodnímu jen o něco vyšší naději na přežití, vznikl by nevyvážený stav, zvláště pokud by se genetický kapr nedopatřením dostal do jiné části světa, než je Austrálie.
Někteří odborníci upozorňují, že teorie o geneticky modifikovaném kaprovi vypadá sice jednoduše, ale i při intenzívních pokusech je obtížné předpovídat, co se skutečně přihodí, když se geneticky upravený organismus dostane do prostředí s přirozeným výběrem. Upravené geny by také nemusely být stabilní. Pokud by přestávaly fungovat, jediné, co by pak po všech vědeckých peripetiích nastalo, by bylo zvýšení stavu nežádoucích kaprů. Panují rovněž obavy z toho, co se bude dít, pokud vymizí druh sice cizorodý, ale přesto takový, který byl po celá desetiletí součástí ekosystému.
Zastánci projektu míní, že našli metodu vhodnější oproti jiným postupům, jako by bylo třeba trávení ryb. Navržená metoda totiž nevytvoří tuny uhynulých živočichů. Na místě je však nejvyšší obezřetnost už jen proto, že existuje spousta případů snahy o biokontrolu, která se nakonec vrátila nezamýšleným způsobem. Vyřešením jednoho problému vzniká značné riziko, že záhy vyvolá další.
