poslal Nepřihlášený Stojím u pokladny superkvelbu se
zmrzlými pstruhy a skutečným pomerančovým džusem z Německa, přemýšlím o
podstatném. Pstruhy musíte v klidu smažit, nejprve prudce, na skutečném
olivovém oleji, předtím kořenit s citem a s dobrou směsí, do útrob dát
česnek, dijonskou hořčici a chilli omáčku, ke konci smažení zmírnit
oheň, pak zalít vínem nebo balzámovým octem.
Při placení mne
pozdravil anarchistický kamarád, který si bral pouze životní nezbytnosti
a byl otrávený, protože musel do práce. Slušně mne napadl, jak už byl
zvyklý za staletí organizovaného odporu proti ideologickým zvrhlíkům a
ekonomickým pijavicím: „Tak faráři se živí pstruhy! To se jim to žere,
když jim budou vracet majetek nakradený za staletí!“ Má vystudovánu
historii na Karlovce, chytrý je jak rádio, a píše málem tak dobře jako
já. Proto jsem se s ním nechtěl přít přímo u kasy.
Lidi byli i tak dost zvědaví, náš
rozhovor se vymykal běžné supermarketové tuposti. Pohledem jsem
zhodnotil jeho nikoliv anarchistickou postavu a stejně tak nahlas
odtušil, že trochu práce v církevním lese mu jistě neuškodí. Pravidelné
polní práce a dvoje žně, taktéž na církevním, jeho figuru opět vrátí do
mužného normálu. Venku jsem mu vysvětlil, že kdybych byl lesním a vodním
pánem, pak si jistě dopřeji pstruhy čerstvé, a nikoliv zmrzlé.
Tímto zásadním argumentem jsem se snažil onomu pobloudilému, až takřka
odpadlému synovi levicového anarchismu vysvětlit, že jsem zatím nic
neprivatizoval. Jinak bych neplýtval učitelským platem a panenským
olivovým olejem na ty pitomé zmrzlíky ze supermarketu, zajisté plné
těžkých kovů a jiného svinstva podávaného v závadném polském či
ukrajinském krmení "made in EU" pro české hlupáky jako já. Tomuto už
rozuměl. Zavezl mne autem domů a vysadil kousek od fary, kde nefarářuji.
Mám prý od něj pozdravovat Nejvyššího, až bude mít zapnutý mobil a bude
na příjmu.
Takže zákon o navrácení církevního majetku jde vesele do dalšího čtení a
vehementně jej prosazují ti poslanci, kteří ve velkém rozkrádají stát.
Když nakradli ruští carští kupci, tak aspoň postavili kostel, ale ze
svého. Oni ještě byli svým způsobem zbožní a věděli, že jednou budou
stát před Nejvyšším bez mobilu a bez šekové knížky. A že je bude krýt
jen a pouze ten kostel postavený sice z nakradeného, ale z vlastního
nakradeného.
Nyní žijeme v postmoderní době, kdy si milenku necháte zaměstnat u
státního Pozemkového fondu nebo aspoň na krajském nebo na městském
sociálním odboru. No a my vám ji platíme z našich daní. Pak se ovšem po
smrti neobhájíte, to je marné. Stejně tak dopadnou i ti
poslanci-zloději, kteří si hledí uplatit Pánaboha rozdáním státního
majetku, který byl církevní jen do pozemkové reformy 1947, ale nikoliv
do osudného únorového data 1948.
S námi duchovními to ovšem nebude o mnoho lepší. Lidé nás budou možná
nenávidět doopravdy, protože budou nezaměstnaní, jejich děti bez podpory
a bez možnosti studia. Proč? Protože někdo rozkradl stát a ždibec ze
zlodějen dal i nám jako fíkový list a vysloužené držhubné. A pak budeme
mlčky baštit ty církevní čerstvé pstruhy, pochopitelně pouze v pátek, a
ne až v sobotu. Ryba je postní jídlo, nikoliv plnohodnotná denní strava.
Babička takovým lidem říkala "nehaňby". Po ztrátě cti totiž následuje i
ztráta studu.
No a pak dopadneme jako dnešní popové v Putinově Rusku. Patriarcha
Kirill byl odměněn ruskou obdobou Ropáka za „zázračné ruce“, z nichž
zmizely půlmiliónové rolexky. Cenzor nedopatřením zapomněl vyretušovat
jejich odraz na vyleštěném mahagonu. Církev se rozhořčila jako já u
pokladny. Ale neomylná zástupkyně Boha na zemi, na rozdíl ode mne,
požádala svého cara Putina, ať s tím něco udělá. Vy to možná nevíte, ale
pro pány s vysokými čepicemi je taková urážka patriarchy věc přímo
hrůzostrašná. Ruský demokratický samovládce s radostí zpřísní zákony na
„ochranu osobnosti“ omezující občanská práva a svobody.
A takto to za chvíli může dopadnout i u nás. Občané začnou nenávidět
církev za privatizaci majetku v situaci, kdy nebudou mít co do úst. Bude
jim naprosto jedno, že my z toho majetku máme pendrek a že nám za
komunistů a postkomunistů bylo se státním platem mnohem lépe.
Stát mafiánů a neofašistů pod pravicovými vlajkami ochotně „ochrání“
církev svatou a všeobecnou před jakoukoliv „potupou“ a „hanebností“.
Vždyť my přece patříme ekonomickým tělem a ideologickou duší k „nim“,
protože jsme umožnili další velkolepé podojení státního majetku. Než
takové svinstvo, to raději zmrzlé pstruhy „made in EU“ a drzého
anarchistu u pokladny.
Václav Umlauf
Zdroj: www.umlaufoviny.com
Autor je jezuitský kněz a vysokoškolský učitel - viz www.umlaufoviny.com/www/publikace/autor/autor.html