Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

   Pročítám si tu příspěvky lidí a mnohé jsou velmi zajímavou studií ideologií, postojů a myšlenek, dobrých i dost podivných slov, kterým lidé věří, ale také svědectví života a živého vztahu s Bohem.

   Na příspěvcích lidí jsem si všimnul jedné věci: Jsou tu lidé, kteří píší o sobě, o svojí víře, o tom, čím procházeli, čemu věřili špatně a pak jsou tu lidé, kteří hodnotí víru druhých, kterou ani pořádně neznají, jen z doslechu či ideologických pouček svých guru.



*******************************
 
   Od malička vyrůstám ve víře: Vyrůstal jsem ve směsici římskokatolické víry, kterou žila moje rodina i celá vesnice okolo nás a komunistické víry, kterou žila škola, televize, rádio, noviny a veřejnost (a jedna vesnice sousedů ;-).


   Když mi bylo okolo dvaceti let, přišla revoluce, svoboda, dostatek informací a musel jsem přehodnotit spoustu ideologických plků, které do nás komunisté lili a kterým jsem přes těžký (a tajný ;-) odpor jejich ideologii věřil.

   Pomatuju si na to asi půlroční období, kdy jsem s překvapením zjišťoval jak funguje svět za železnou oponou a jak velký rozdíl je mezi životem ve svobodné společnosti a životem, kdy má člověk naplánováno co bude dělat až do důchodu. A tak jsem zrušil smlouvu se státním podnikem na práci až do důchodu (kterou jsem uzavřel ve třetím ročníku školy, aby mne přijali na vytoužený obor... :-) a s překvapením sledoval, jak se vexlování stává legální součástí společnosti. A ještě o pár let později mi došlo, jak důležitý je obchod a podnikání.

*******************************

   Pomatuju si na jeden můj obrat ve víře v duchovní svět.

   Vždycky jsem věřil, že je "duchovní svět", že jsou andělé a démoni, ale ta víra byla tak nějak "virtuální", takové povídání, které jsem konfrontoval s vědeckým světovým názorem, počtem pravděpodobnosti a snahou lidí přičítat věci tomu, čemu věří. Jednou se na kolejích parta lidí vydala vyvolávat duchy a dost
se při tom bavili.

   Já se neúčastnil, byl jsem "věřící". Nakonec mne ale vyhecovali, abych přece jen "duchovi" položil nějakou otázku. Tak jsem položil otázku na jednu věc z přírody dostatečně daleko, o které přísedící nemohli vědět. "Duch" odpověděl přesnými GPS souřadnicemi místa a já musel přehodnotit počet pravděpodobnosti reality duchovního světa.

*******************************

   Pár týdnů po revoluci jsem se setkal i s mocí evangelia: Moje kamarádka byla uzdravena z těžké nemoci, můj přítel z kruhu a soused z kolejí, komunista jako poleno, se obrátil a přijal Ježíše. Na kolejích se obrátilo ke Kristu asi stovka lidí a tak jsme dlouho do noci seděli, měli otevřené bible a diskutovali nad duchovními věcmi, nad Bohem a jeho vztahem k nám, nad námi a naším vztahem k Bohu. Věřící i něvěřící, křesťané, krišnovci i baháisté.

   Diskutoval jsem dlouho, ale spíše na teoretické úrovni: Věřil jsem, že všemu věřím správně a hodnotil jsem spíše víru druhých lidí, jestli je správná nebo není správná. Co se shodovalo s mým pohledem, bylo správné a co ne, tak bylo špatně ;-) Svou víru jsem nehodnotil. Ta byla správná.

   Po asi půl roce těchto diskuzí jsem s překvapením zjistil, že věřím, že Ježíš zemřel za mne a že mám odpuštěné hříchy! Musel jsem tedy přehodnotit některé věci. Po dalších pár měsících jsem pak přijal Ježíše, můj život se změnil a musel jsem s překvapením přehodnotit od základů svoji víru, o čemž tu celkem
často píšu v mnoha článcích a příspěvcích.

*******************************

   Ale i když jsem přijal Ježíše, věřil jsem mnoha věcem, které jsem musel později revidovat.

   Všichni lidé, kteří šli dopředu na evangelizaci pro mne byli "spasení", radoval jsem se z toho, že se stovky lidí obrací k Bohu. Jenže pak jsem musel konfrontovat svůj názor s realitou. Někteří šli dopředu několikrát a žádné spasení nezažili, jen prázdná slova, bez moci. Uvědomil jsem si, že spasení je dar a že slova o víře v srdci, která spasení předchází, nejsou prázdná.

   Podobně jsem věřil, že jsem měl "špatné učení" a existuje "správné učení", které když lidé vyznávají, tak jsou spaseni. Rozpoznával jsem stále lidi podle učení. Vůbec mi nedocházelo, že samo učení bez moci k proměně života je jen prázdná slupka.

   A tak by se dalo pokračovat....

*******************************

   Když si čtu příspěvky lidí, jsou tu lidé, kteří prožívají věci podobně: V životě museli přehodnotit svojí víru, to, čemu věří a píší tu o tom.

   Pamatuju si na příspěvek Pastýře, který věřil cosi ve stylu, že pastor má mluvit svým ovečkám do výběru partnera a psal o tom, že změnil svoje smýšlení v této věci. Pomatuju si příspěvky Krispa, který nevěřil v moc Ducha svatého a duchovní dary a popisoval, jak musel přehodnotit svoje postoje.

   Je tu několik lidí, kteří procitli ze zákonického dodržování soboty a paradoxně k nim několik jiných, kteří pochopili smysl pracovního týdne a požehnání sobotního odpočinku.

   Jsou tu lidé, kteří napíší desítky věcí ze svého života, čemu všemu věřili či dělali špatně a museli to změnit, více lidí tu o své víře a přehodnocení svých postojů psalo (andulka, brusle, salom, op, rive, františek, grace, monsek, eleonora, joker, ...)

   Pak tu jsou lidé, kteří se snad nikdy v životě nespletli a proto mají právo hodnotit víru druhých a psát o druhých, což také s gustem dělají. O sobě pak nenapíší a neřeknou nic nebo jen málo, ani nemohou, protože jsou omotáni kličkami všelijakých učení, které opakují stále dokola jako gramofon.

*******************************

   Stalo se vám někdy, že byste věřili něco špatně?
   Že byste něco špatně pochopili a museli přehodnotit svůj názor?
   Že byste dokonce věřili zlým věcem a museli se od nich odvrátit?