Je víra také logickou záležitostí, v souladu s rozumem, nebo je souhrnem učení rozum zcela ignorující?


Neustále se zde v názorových střetech vzájemně obviňujeme z herezí. Jedním z bolavých míst je úcta ke svatým, vzývání svatých o přímluvu, která je zvláště z protestantské strany vytrvale emotivně napadána.


Malá ukázka našeho dialogu s Ivanem:


..."nikto na zemi sa nikdy nemodlil k zosnulým ..."...

No vidíš, v tom nemáš pravdu.
Právě tímto se liší křesťanství od ostatních náboženství.
Kristus zemřel (byl zesnulý) - přesto se právě k němu také modlíme. Protože věříme, že už byl vzkříšen, nyní je v nebi u Otce a vládne nebi i zemi.
Ze stejného důvodu naší víry ve vzkříšení se modlíme k zesnulým svatým. Protože věříme, že už byli vzkříšeni a nyní jsou spolu s Kristem  u Otce v nebi. naše víra nás opravňuje se na ně obracet o pomoc jako na starší bratry, kteří nás předešli ve víře.





..."nikto v nebi sa nikdy neprihováral za nikoho tu na zemi "...

Dokaž tedy toto své tvrzení také na základě Písma.


Písmo svědčí o opaku: nikoli "nikto v nebi" - ale už Kristus v nebi se za nás určitě přimlouvá.





Církev na zemi je Kristovým tělem
- přimlouvá - li se v nebi Kristus, dělají údy jeho církve na zemi úplně to samé: "... modlete se jedni za druhé, abyste byli uzdraveni. Vroucí modlitba spravedlivého zmůže mnoho. " (Jk 5,16)
Vždyť církev je sám Kristus. On je hlavou a my jsme přece jeho údy. Údy nemohou dělat nic v rozporu s hlavou, usilují o to samé, jako hlava - o spasení všech duší.




Také ta část církve, která je už oslavená v nebi je stále Kristovým tělem
- přimlouvá - li se Kristus, dělají svatí v nebi úplně to samé (přimlouvají se za nás - jinak by přece nebyli v jednotě s Kristem!)

Proč by měly údy těla dělat něco jiného, než co dělá hlava - Kristus?



My, dosud žijící na zemi, potřebujeme být uzdraveni. Potřebujeme tedy přímluvce jak mezi dosud žijícími bratry, tak zvláště přímluvce mezi svatými v nebi, jejichž modlitby jsou ještě účinnější (svatí v nebi mají blíže k Bohu). A úplně nejvíc potřebujeme přímluvce Krista.

Tolik ti nedá obyčejný zdravý rozum a potřebuješ to mít ještě explicitně napsáno zvlášť pro tebe?









Co je tedy v Písmu skutečně, oč se mohou opřít zastánci i odpůrci úcty ke svatým?
Já osobně se vždy držím logického dokazování.
Má - li mně kdokoli pomoci, potřebuje k tomu mít jednak ochotu pomáhat a pak také moc. Kolikrát bychom i my někomu chtěli pomoci, ale chybí nám k tomu účinná síla - moc.



Vládnutí mocí pomáhat je tedy nezbytným předpokladem každé účinné pomoci.

Mají tedy svatí v nebi vůbec takovou moc?





V jazyku Písma je moc vyjádřena specifickým způsobem - symbolem železné berly.
Železo je v lidstvu symbolem moci od doby, kdy nahradilo bronz.
Pohanský vládce Atila byl podle legendy pohřben pod třemi vrstvami kovu - zlata, stříbra a železa. Každý z uvedených kovů je symbolem nějaké jiné vlastnosti: zlato - symbol urozenosti (přisuzováno Slunci), stříbro - symbolem kvality člověka, ušlechtilosti (přisuzováno Měsíci), železo - znak svrchované moci (přisuzováno Merkuru).
Přemysl Otakar II. padnuvší v bitvě na Moravském poli, byl nazýván "Král železný a zlatý"! Ze stejného důvodu: byl totiž římským císařem a zároveň i králem českým - byl tedy mocným panovníkem.





Vláda železné berly (železného prutu) je tedy znakem moci, znakem pevné neomezené vlády.

Zj 19,11-16)
A uviděl jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň, a ten, který na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý, a ten spravedlivě soudí i bojuje.