poslal xb Jaký je význam nasycení zástupů rozmnoženými chleby? Navazuje na ně rozmluva Ježíše s učedníky zakončená otázkou "Ještě nechápete?", na kterou může být i pro nás dnes těžké odpovědět jinak než "Nechápeme." Tato část Písma je málo srozumitelná. Přetlumočím zde vysvětlení, které objevil evangelický teolog Otto Betz. Pouze z Písma bez znalosti mimobiblických pramenů se na to přijít nedá. Citáty z Bible jsou ze Studijního překladu.
V Markově a v Matoušově evangeliu shodně čteme, že Ježíš dvakrát zázračně nasytil zástupy. Poprvé rozmnožil 5 chlebů a 2 ryby, sebralo se 12 košů a jedlo 5000 mužů. Podruhé rozmnožil 7 chlebů, sebralo se 7 košů a jedlo 4000 mužů. Na to pak navazují tyto pasáže:
Marek 8,14-21:
Zapomněli vzít chleby; neměli s sebou na lodi víc než jeden chléb. A on jim nařizoval: "Dávejte si pozor, varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova." I dohadovali se mezi sebou, že nemají chleby. Zpozoroval to a řekl jim: "Proč se dohadujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte ani nechápete? Máte své srdce ztvrdlé? Oči máte a nevidíte, uši máte a neslyšíte? Nepamatujete si, když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc, kolik nůší plných úlomků jste sebrali?" Řekli mu: "Dvanáct." "Když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik naplněných košů úlomků jste sebrali?" Řekli mu: "Sedm." A říkal jim: "Ještě nechápete?"
Matouš 16,5-12:
Učedníci přišli na druhou stranu a zapomněli vzít chleby. Ježíš jim pověděl: "Dávejte si pozor a varujte se kvasu farizeů a saduceů!" Oni se pak mezi sebou dohadovali a říkali: "To proto, že jsme nevzali chleby." Ježíš to poznal a řekl: "Proč se mezi sebou dohadujete, malověrní, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte? Ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik nůší jste nasbírali? Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste nasbírali? Jak to, že nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Varujte se kvasu farizeů a saduceů!" Tehdy pochopili, že neřekl, aby se varovali chlebového kvasu, nýbrž učení farizeů a saduceů.
Lukášovo a Janovo evangelium obsahují každé pouze jedno rozmnožení chlebů a není v nich žádná pasáž, která by se podobala těm výše citovaným.
Autoři Studijního překladu Bible umístili nad Marek 8,14-21 nadpis "Varování před farizeji a herodiány". V Ježíšově době existovaly v židovství tři hlavní náboženské směry: saduceové, farizeové a esejci. Slovo "esejec" pochází z aramejského chasen, resp. chasaia, což znamená "zbožní" (Kurt Schubert, Židovské náboženství v proměnnách věků, str. 82). Lidé je tak nenazývali, pro jejich spojenectví s Herodem jim říkali herodiáni. Podrobněji k tomu viz kapitolu "Byli herodiání esejci?" od Otty Betze, str. 92 v knize "Ježíš a svitky od Mrtvého moře", jejímž editorem je James H. Charlesworth.
Autor Matoušova evengelia má teologicky blízko k esejcům a místy jeho text vychází z Kumránských svitků (např. blahoslavenství - Mt 5,3-5 vychází z 1QH 18,14-15, Mt 5,5-8 vychází z 1QS 4,3, viz David Flusser, Esejské dobrodružství, str. 103 a 127). Po uzdravení člověka s odumřelou rukou následuje verš:
Marek 3,6:
Když farizeové vyšli, hned se s herodiány proti němu radili, jak by ho zahubili.
Matouš 12,14:
Farizeové však vyšli a radili se proti němu, jak by ho zahubili.
Autor Matoušova evengelia neblahou zmínku o herodiánech vynechává a stejně tak z kvasu farizeů a kvasu Herodova dělá kvas farizeů a saduceů.
Podle Josefa Flavia bylo farizeů přes 6000 a esejců 4000. Otto Betz na str. 93 píše: "Farizeové kladli důraz na to, aby každý týden bylo v chrámu obětováno dvanáct předkladných chlebů, které jedli kněží, zatímco pro esejce bylo příznačné obětování sedmi bochníků chleba při slavnosti Posvěcení." Dvojice nasycení tisíců funguje u Marka jako symbolické poměření Ježíšovy nauky s naukou farizeů a esejců.
