Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 258, komentářů celkem: 429593, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 439 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Mikim
ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116502827
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Proslov ke křtu
Vloženo Pondělí, 06. únor 2012 @ 13:36:40 CET Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Křest v Izraeli byl úkon, kterým se Izraelci kulticky očišťovali před Bohem. A když Pán Ježíš vysílal své učedníky do celého světa zvěstovat evangelium, dal jim zvláštní příkaz: "Proto jděte, dělejte učedníky ze všech národů; křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého." (Mt 28,19)

Křest je symbolický čin poslušnosti. Nevězí za ním nějaká magická síla. I Pán Ježíš učinil takový krok poslušnosti, když šel z Galileje do Judska k Jordánu za Janem Křtitelem, aby se jím dal pokřtít. Čteme o tom u Mt 3,13-17. Jan Křtitel chtěl, aby křest proběhl naopak, aby Ježíš pokřtil Jana. Pán Ježíš však trval na tom, aby ho Jan pokřtil a aby tím naplnili veškerou spravedlnost. A staly se tři důležité věci: 

1) Boží Duch sestoupil na Ježíše. A právě to bylo pro Jana znamením, že Ježíš je Boží Syn. Vyznal to později takto: "Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: Na koho spatříš sestoupit Ducha a zůstat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým. A já jsem to viděl a vydal jsem svědectví, že On je ten Boží Syn." (Jn 1,33-34)

Do doby křtu Pána Ježíše v Jordánu Jan neměl potvrzení od nebeského Otce, že právě Ježíš je ten zaslíbený Mesiáš. Ale když viděl Božího Ducha jako holubici sestupovat na Ježíše, obdržel jasné znamení, že Ježíš je Mesiáš - Boží Syn.

2) Byl slyšet hlas z nebe: "Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení." Toto Boží svědectví o Ježíši jako o Božím Synu bylo něco jedinečného.

3) Svědectví o Ježíši slyšelo mnoho svědků. K Janu Křtiteli "vycházel... celý Jeruzalém, celé Judsko i celý jordánský kraj" (Mt 3,5) - takže křest je svědectvím před veřejností, před církví, aby i druzí nastoupili tuto cestu. Při křtu Ježíše v Jordánu Izrael obdržel svědectví o tom, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn. Tak skrze křest byla naplněna spravedlnost.

O křtu se dnes mluví jako o svátosti, o posvěceném jednání. Je tomu skutečně tak. Není to magické nebo mystické jednání, které by samo v sobě mělo nějakou moc. Křest nemůže mít žádný význam, pokud křtěnec nevěří. Křest musí být spojený s vírou. Kojenec nemůže věřit. Proto jsou víra a návazný křest tak důležité. Křest je svědectvím o tom, čemu věřím. K tomu je třeba rozhodnutí. Je to takové rozhodnutí, které pro mnohé lidi není zcela jednoduché. Co řekne rodina, přátelé..., ale to rozhodnutí je opravdu zásadní.

Mám za to, že křest nemluvňat je jeden z nejlstivějších tahů satana. Tím vlastně uloupil mladému člověku osobní rozhodnutí pro Pána Ježíše. Není tedy divu, že ty církve, kde je rozšířen křest nemluvňat, jsou bez života a moci. Lidé pokřtěni jako nemluvňata do církve vklouzli. Ale křest je rozhodnutí vůle - jít cestou za Ježíšem. A z toho, že většina křesťanů je pokřtěna ve věku nemluvňat, vidíme, že ne vždycky většina má pravdu. Bůh totiž neuznává žádnou demokracii, kde většina určuje, co je pravda. Jedinou normou pro život věřícího člověka je Boží pravda. A přece křest dospělých je nejvíce potíraná skutečnost v křesťanství. Je to veliké vítězství toho, který dává otázku ohledně Božích přikázání: "Tohle vám řekl Bůh? Na to není třeba tak přesně dbát!"

Křest není nějaké sebeuskutečňování, sebeprosazování, ale vzdání se sebe sama. Křest znamená umrtvení vlastního já, starého života a začátek nového života v poslušnosti Bohu. Ján Křtitel řekl: "On (Kristus) musí růst a já se menšit." To platí i pro nás. Pán Ježíš musí v našich životech růst a my se musíme zmenšovat. Čím dál více musí být na nás vidět Jeho obraz, aby se lidé v nás potkávali s Ním.

Apoštol Pavel nás upozorňuje, že náš starý člověk musí být vložen (pokřtěn) do smrti Krista Ježíše. Je tu však problém: toho starého člověka máme pořád. Co s tím máme dělat? Proto Pavel v Řím 6,11 říká: "Tak se i vy považujte za vskutku mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu." Je třeba, abychom znova a znova viděli starého člověka ve smrti s Pánem Ježíšem. Je potřebné, abychom si při ranním ztišení připomínali: i v tomto dni mám na sebe vzít svůj kříž. Odkládám starý život a oblékám si nový. Můžeme se modlit: "Pane, chci denně používat Tvou lásku, dobrotu, trpělivost  jako zbraně světla." Je nutné, abychom měli výzbroj z Ef 6,11-18, kterou nám Pán nabízí, abychom opravdu denně využívali jako zbraně světla lásku, pokoru, trpělivost...

Jsme povolání k tomu, abychom byli vojáky Ježíše Krista. Nemáme žádné prázdniny. Až budeme u Něho, potom si odpočineme od bojů a zápasů. Nyní však bojujme ten dobrý boj víry a poslušně kráčejme v šlépějích svého Pána.


Podobná témata

Zamyšlení

"Proslov ke křtu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 22 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Proslov ke křtu (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 06. únor 2012 @ 14:27:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak se vy spoludiskutující stavíte k překřtívání dospělých?
V Písmu nemáme ani návody, ani žádný praecedens.



Jeden křest (Skóre: 1)
Vložil: Vaszti v Pondělí, 06. únor 2012 @ 19:18:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je jeden křest na odpuštění hříchů - ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého.



Re: Proslov ke křtu (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2012 @ 07:29:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zase jeden, který nedokáže rozlišit ani křest Janův od křtu do Pánova jména.

Nedivu, že se pak sám stydí pod takové názory podepsat, s těmito názory se identifikovat a tak raději zůstává v anonymitě.


..."O křtu se dnes mluví jako o svátosti"...

Nikoli jenom dnes! Křest (do Pánova jména Mt 28,19) byl "vstupenkou" do řad křesťanů, do náruče církve už od jejího počátku (např. Sk 2,38; Sk 10,48; Sk 22,16;).
Podle historických záznamů se katechumeni sice účastnili shromáždění církve při hlásání Božího slova, ale při zpřítomnění Kristovy oběti (eucharistii) museli odejít - neměli ještě právo sedět u Pánova stolu. Ještě nebyli údy církve. To se změnilo až křtem.


Bez víry nelze křtít!
Toto platí vždy a bez výhrad. U slaboduchých, nezvyklých přemýšlet, to svádí ke generalizování, že proto miminka nelze křtít. Není pravdou! Už ve Skutcích je naznačena praxe církve, že pokud uvěřil dospělý, byl pokřtěn on i "jeho dům." 
Zděné stavení to ale asi nebylo, že? Byli pokřtěni všichni obyvatelé domu, včetně nemluvňat. Protože víra v tomto domě už byla! Za rozumově nevyzrálé děti nastoupila víra rodičů, víra společenství, která nadále tyto děti už formovala v Boží lásce až do dospělosti, kdy se samy musely rozhodnout pro Boha, sami prožít svou vlastní konverzi.


Křest vůbec není jen jakýmsi "svědectvím."

Křest je podstatná změna v člověku, znovuzrození do dítěte Božího, do novosti života (Ř 6,4). Je to Kristova obřízka srdce, obléknutí Krista - člověk dostává jako dědictví dar věčného života. To všechno jen z milosti Boha, bez vlastních zásluh. Proto je možno křtít i miminka, která pak už jako děti Boha vyrůstají přirozeně "na klíně svého nebeského Otce."

A až takové dítě začne rozum brát, přijde na řadu i jeho osobní konverze, jeho vlastní svobodné rozhodnutí dávat Bohu svůj život. Pro takové dítě je to už ta nejpřirozenější věc na světě.

Pokud by bylo podmínkou křtu vlastní rozhodnutí lidské vůle, jednak už by to nebylo tak úplně z milosti, jednak by byli vyřazeni ze spásy všichni těžce mentálně postižení lidé, kteří ani v dospělosti nejsou schopni se svobodně z vlastní vůle pro Boha rozhodnout. Někteří nejsou ani vůbec schopni pochopit kdo je to Bůh, nejsou schopni vlastní víry. Přesto i je Bůh miluje stejně a i oni skrze víru církve se mohou stát Božími dětmi. Vždyť co my víme o všech možnostech komunikace mezi člověkem a Bohem!

Snad tisíckrát jsem to tu už vysvětloval, dokládal Písmem.
Ale někteří jsou tak zabedněni ve vlastních omylech, že všechno vysvětlování je marné.





Re: Proslov ke křtu (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2012 @ 07:43:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Por všechny, kteří jste byli jako miminka pokřtěni!

Vaše rozhodnutí se nechat znovu pokřtít je v rovině vlastní obnovy křestního slibu. Samo o sobě na něm není tedy nic špatného.

Naopak, špatným je, když někdo popírá svůj první křest (miminka). Je to projevem nevíry
,
že Bůh bez vašeho vlasního rozhodnutí a vysloveného souhlasu nemůže obřezat lidské srdce a "adoptovat" si vás už jako miminka.



Protože ve křtu jde skutečně o Boží adopci člověka!



Kdy je lépe dítě adoprovat, jako miminko, nebo jako teenagera?







Re: Proslov ke křtu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 07. únor 2012 @ 09:54:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ďábel je zásadně proti křtům malých dětí a není nic snazšího než si to ověřit. Stačí se zeptat kteréhokoliv satanisty, co si o tom myslí. Nebo militantního ateisty. Na netu nebo v reálu. Pochybuji že by se k tomu emotivně nevyjádřil. Jednoho jsem kdysi znal. Jednou za mnou přiběhl celý rozzuřený a tvrdil že polévat dítě studenou vodou bez jeho souhlasu je ten nejstrašnější zločin, přirovnával ho ke genocidě.

Obřízka jako znamení 1. smlouvy se provádí do 8. dne po narození a obřezán byl i Ježíš.  Pokáral apoštoly když od něho odháněli děti, neřekl jim ať je zaženou dokud nedostanou rozum, neuvěří a nepřestanou křičet. Řekl jim naopak že když nebudou jako děti že nevejdou do Království.




Re: Proslov ke křtu (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Úterý, 07. únor 2012 @ 15:45:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš se nechal pokřít v Jordánu, ale sám nikoho vodou nekřtil.

Pavel jednoznačně hovoří o tom, že musíme být pokřeni do Krista. To považuje za nejdůležitější. I když také píše, že sám několik lidí pokřtil, rozumí se ve vodě.

Ve výkladu kazatele Watchmana Nee je křest ve vodě velmi zdůrazněn. Ponoření do vody symbolizuje naše usmrcení s Kristem a vynoření jako akt znovuzrození a oživení v Kristu a přechod do věčného života. Ve vodě se současně obmyjeme od našich hříchů. I přes tuto velkou symboliku kazatel nabádá, že křestem máme především symbolizovat naše odvrácení od tohoto světa a přechod do nového života s Kristem. Křest proto má být veřejný a známý všem v našem okolí.

Co však dělat, když byl člověk pokřtěn jako mimino? Projít znovu symbolikou v dospělosti, nebo to je jen formální záležitost?

Nevím, avšak nemyslím, že by křest vodou znamenal něco důležitého, co by mohlo nahradit nebo předčit křest ponořením do Krista. A že jsme pokřtěni Kristem, poznáme podle přítomnosti Ducha svatého.



Stránka vygenerována za: 0.22 sekundy