Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Kněžské bratrstvo sv. Pia X. (FSSPX) slaví na svátek Krista krále, který letos připadá na neděli 30. října, 20. výročí působení v České republice. Otec Tomáš Stritzko v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysvětlil důvody vzniku a úkol tohoto uskupení v Katolické církvi, které se snaží uchovávat poklad církevní tradice a vystupuje kriticky proti modernistickým trendům.

Podle tradičních katolíků, kteří se často soustřeďují kolem francouzským arcibiskupem Marcelem Lefébvrem založeného Bratrstva Pia X., se Katolická církev po II. vatikánském koncilu a principů na něm přijatých nachází v těžké krizi. Podle tradičních katolíků do církve po Druhém Vatikánu pronikl duch modernismu, relativismu a synkretistického pojetí ekumenismu, kdy se představitelé církve mnohdy odklánějí od věčných pravd, které mají hájit.

Rudé vlajky nad semináři

„Bratrstvo vzniklo, protože několik bohoslovců v římském semináři bylo nespokojeno s vývojem po II. vatikánském koncilu, když na francouzském semináři zavlály rudé vlajky. Biskup Tissier de Malleraise to může dosvědčit. Kolem roku ´68 se skupina bohoslovců obrátila na monsignora Lefébvra, aby něco udělal, aby dostali katolickou výchovu," řekl ParlamentnímListům.cz páter Stritzko.

Bratrstvo vzniklo jako reakce na II. vatikánský koncil, opuštění tradiční tridentské latinské mše a její nahrazení Novus Ordo Pavla VI. „Příčina II. Vatikánu je v podstatě i jeho důsledkem, a tím je ztráta bázně Boží. Protože pro katolíka je na prvním místě Bůh, jeho velikost a jeho svatost, jsme zde kvůli bohopoctě a abychom dosáhli věčného života. Ostatní lidské ohledy závisí na vztahu k Bohu. Pokud se začne dělat politika, která se klade vedle víry, místo toho, aby byla závislá na víře, tak důsledkem je liberalismus a postupně ztráta víry a odklon od pojetí Církve, která hlásá Evangelium a pro kterou je na prvním místě Království Kristovo a poté vše ostatní. Církev se pak stává jenom jakýmsi zájmovým spolkem," míní Stritzko.

Sektářství II. Vatikánu a bohyně Kálí

Katolická integrita je podle něho poměřitelná zachováváním pokladu zjevení a tradice. „Pak lze hovořit o koncilním sektářství II. Vatikánu, neboť vše, co nás odvádí od integrity, je v podstatě sektářství. Tím neříkám, že mi Bratrstvo sv. Pia X. neexistuje žádný katolík, ale ztrácí integritu do té míry, do jaké podléhá koncilnímu sektářství," vysvětluje katolický kněz.

Ten míní, že moderní pojetí ekumenismu, které nehlásá, že by se všichni lidé měli obrátit Bohu a jeho jediné Církvi a pravé víře, je právě důsledkem ztráty bázně Boží. „Pak se tvrdí, že každé náboženství od animistů po hinduisty s bohyní Kálí má jakousi legitimitu a vede to k relativizmu a opuštění Pravdy a pravého Zjevení. Bludná náboženství je sice nutné tolerovat, to říká již Pius XII., to je nauka Církve, protože Církev hlásá dobrovolné přijetí víry. Nelze ale říkat, že bludná a falešná náboženství mají jakousi hodnotu vedle pravého náboženství. Protože jediná plnost pravdy je v Katolické církvi," míní Stritzko.

Protestantská Nová mše

Bratrstvo podporuje tradiční mši všech věků a kritizuje Novus Ordo. „Plnost víry je vyjádřena v katolickém ritu. Pokud ten ritus deformujeme, ztrácím plnost výraz katolické víry. Pak je zde nebezpečí postupného odpadu od víry, protože se opouští to, čím Mše svatá je. Tedy nekrvavou obětí Ježíše Krista. Novus Ordo je oslabením církevního dogmatu a pravd. Do té míry, do které člověk poznává škodlivost nového mešního řádu, má povinnost držet se tradičního řádu. Poznání zavazuje.  Navíc praxe je dnes mnohem horší, než to, co původně schválil Pavel VI. Viz například podávání na ruku a jiné chování k Nejsvětější svátosti. Pokud katolík ví, že dochází ke svatokrádežné praxi, má povinnost se takové mše nezúčastnit. Čím nechci říct, že nejsou kněží, kteří se snaží novou mši proti její podstatě sloužit zbožně," říká otec Stritzko.

Podle něho oltář ve tvaru stolu sugeruje mši jako hostinu. Mše je ale obětí, nikoli hostinou. Hostinou je pouze přijímání. Pojímání bohoslužby jako hostiny je podle něho protestantský koncept. Stritzko upozornil, že sám faktický tvůrce nového mešního řádu Annibale Bugnini přiznává ve svých pamětech, že jeho úkolem bylo, aby nová mše byla přijatelná pro protestanty či židy. „Každý, ať si paměti přečte. On jednoznačně přiznává, že nová mše má být přijatelná pro protestanty," zdůrazňuje Stritzko.

Kdy je papež neomylný?

Kardinál Miloslav Vlk či Tomáš Halík označují Bratrstvo Pia X. za schismatiky, neboť arcibiskup Marcel Lefébvre vysvětil platně, ale nedovoleně, několik biskupů bez dovolení ze strany papeže Jana Pavla II. Lefébvre argumentoval, že se jednalo o stav nouze, neboť podle něho Jan Pavel II. záměrně oddaloval možnost svěcení dalších biskupů. Tím se podle Jana Pavla II. on i vysvěcení biskupové sami dostali do stavu exkomunikace.

„My uznáváme autoritu církevních představitelů i papeže, nejsme schismatiky, ale neuznáváme ji tam, kde ji zneužívají proti věčným pravdám a dogmatu. Papež nemá vymýšlet nic nového, ale jeho úkolem je poklad víry zachovávat. Pokud vymýšlí něco nového v rozporu s pokladem víry, je nejenom právem, ale i povinností katolíka se proti tomu postavit. Navíc papež je neomylný pouze v přesně vymezené oblasti. Známe z historie i řadu špatných papežů. Nesmí převážit kult osobnosti nad pontifikátem a tím je předat dál, to co papež obdržel, tedy poklad víry," upozorňuje Stritzko.

Benedikt XVI. sňal exkomunikaci z biskupů Bratrstva, ale páter Stritzko se ptá, jak se snímá neplatná exkomunikace. „Je to spíše jakýsi politický akt, neboť ta exkomunikace je od počátku neplatná, a to proto, že monsignor Lefébvre jednal pro uchování katolické víry ve stavu nouze, a to je i důvod, proč je i naše působení legitimní. Církevní právo není pozitivistické a jeho smyslem je spása duší. Co je tedy učiněno k zachování katolické víry, je legitimní. Pokud někdo používá kodex kanonického práva, aby zabraňoval v uchování katolické víry, tak je to nelegitimní. Aby byla exkomunikace platná, musí být spojena s hříchem. Toho se arcibiskup Lefébvre nedopustil. Nutné je také dodat, že ani Vatikán nás nepovažuje za schismatiky," vysvětluje Stritzko.

Rouhání v Assisi, klanění se k Mekce a líbání Koránu

Stritzko je velmi kritický k minulému papeži, bl. Janu Pavlu II. Jeho pontifikát a setkání v Assisi byly motivovány snahou vytvořit novou archu různých světových náboženství, kdy katolická církev má určitou autenticitu, ale ostatní náboženství také. To podle něho popírá misijní charakter církve jako ochránce jediného pravého náboženství. Podle něho v tom pokračuje i Benedikt XVI. Jan Pavel II. zde dal k dispozici ostatním náboženstvím katolické kostely k jejich modloslužbám. Dokonce byl v jednom chrámu z oltáře odstraněn krucifix a byla na něm umístěna soška Buddhy.

„Jestliže Jan Pavel II. políbil Korán a Benedikt XVI. se v mešitě v Turecku klaní směrem k Mekce, tak je to podobné. Navíc klanění se směrem k Mekce je autentickým výrazem islámu. V obou případech se jedná o blasfémii a je to v podstatě na úrovni modloslužby. Dříve by takový akt vedl k okamžitému výslechu před patřičnou kongregací a uložením pokání, pokud by ho daný jedinec přijal, pokud ne, tak k vyloučení z Církve. U nich to nebylo výrazem víry v islám, ale vytváření archy různých náboženství," říká Stritzko.

Stritzko upozorňuje, že akt blahořečení, tedy blahořečení ani Jana Pavla II. není neomylný a pravděpodobně není neomylný ani akt svatořečení, o to se však vedou teologické spory a není to jednoznačné. Podle něho se nároky na svatořečení značně rozvolnily. Byla nutná pravověrnost, existovalo i přísnější posuzování zázraků.  

Halík hlásá nekřesťanské názory

Pokud by směr srovnat působení Miloslava Vlka a Dominika Duky na svatovojtěšském stolci, tak vidí Stritzko rozdíl možná ve formě, nikoli v obsahu. „Páter Halík mě osobně nijak moc nezajímá. Ta novinářská bublina a to, co se kolem něj vytváří, je v podstatě pouze jeho osobní zviditelnění. Jsou tu i další, kteří se o to pokouší s menším úspěchem. Problémem církve je, pokud hlásá nekřesťanské názory a zaštiťuje se katolickou církví," komentoval stručně Halíka Stritzko.

Co se týče přístupu k přirozeným hodnotám, tak si myslí, že jim je blíže současný prezident Václav Klaus než exprezident Václav Havel. „Pozitivně lze hodnotit vyjádření současného pana prezidenta k elementárně morálním hodnotám. Láska k rodině, láska k vlasti, to jsou věci, které na rozdíl od svého předchůdce hájí," říká Stritzko.

Křesťanská Evropa nezávislých států

Pokud jde o evropskou integraci, tak si katolík Stritzko myslí, že by měla být organizací nezávislých států. „Současná Evropská unie je výrazem levicového liberalismu. Levicová internacionála chce znásilnit evropské národy a přirozené morální hodnoty, nejenom křesťanství. Koncil otevřel brány tomu, aby se likvidovala katolická politika a tím pádem i katolické hodnoty. Autodestrukce církve má vliv na destrukci křesťanské Evropy a dnes vidíme výsledky a to vidíme i v postojích křesťansko-demokratických stran, které již katolické a tradiční hodnoty nehájí, " tvrdí Stritzko.

„Ve středověku zde existovala nadnárodní moc papeže a císaře, ale země fungovaly velice samostatně a suverénně. České království bylo na Říši v podstatě nezávislá. Evropa dosáhla vrcholu v křesťanské civilizaci i v rozvoji osobnosti. Dnes je snaha z lidí udělat otroky a idioty ovládané televizí a internetem, aby stali masou, kterou ovládá několik mocných," varuje otec Stritzko.   

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz