Grano Salis - První kázání Petera van den Berga na Konferenci ohně

poslal Krispus

Moje poznámky z kázání Petera van den Berga v sobotu dopoledne na „Konferenci ohně“ v Brně 24.10.2011 .
Bylo na text….

Pojďme se bavit,co dalo vám. Oslovilo vás to nebo ne ?

Ezechiel 37:1-10 „Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým duchem vyvedl a postavil doprostřed pláně, na níž bylo plno kostí, a provedl mě kolem nich. A hle, na té pláni bylo velice mnoho kostí a byly velice suché. I otázal se mne: "Lidský synu, mohou tyto kosti ožít?" Odpověděl jsem: "Panovníku Hospodine, ty to víš." Tu mi řekl: "Prorokuj nad těmi kostmi a řekni jim: "Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo! Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete. Dám na vás šlachy, pokryji vás svalstvem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha a oživnete. I poznáte, že já jsem Hospodin." Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno. A zatímco jsem prorokoval, ozval se hluk, nastalo dunění a kosti se přibližovaly jedna ke druhé. Viděl jsem, jak je najednou pokryly šlachy a svaly a navrch se potáhly kůží, avšak duch v nich ještě nebyl. Tu mi řekl: "Prorokuj o duchu, lidský synu, prorokuj a řekni mu: Toto praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí!". Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vešel do nich duch a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převelmi veliké vojsko“

a) Vyzbrojení a uschopnění pro službu

Na začátku vidění bezvýchodná situace – všude kolem „velmi suché kosti“. Ale na konci je z nich „převelmi veliké vojsko“ . Hned na začátku na něm spočinula „ruka Hospodinova“ (v.1) . Tím byl prorok vyzbrojen Jeho mocí, přítomností, prostě sílou a uschopněním něco udělat. Proč ? Aby do situace šel v Boží síle a ne ve své malosti a slabosti. Byl uschopněn k postoji a činu podle příkazu Hospodina, svého Boha

b) Měl promlouvat do bezvýchodné situace Boží slovo

Viděl všude kolem sebe beznaděj a zmar. Jak můžou suché kosti ožít ? No tím, že se naplní vyřčené Boží slovo ! Hospodin se ho ptá jestli mohou kosti ožít. V hlediska rozumu a lidské zkušenosti nemůžou. Ezechiel se přímé odpovědi vyhýbá a říká „ Panovníku Hospodine, ty to víš“ . Určitě je to lepší než kdyby řekl : „Nezlob se, ale tohle je největší nesmysl, jaký jsem kdy slyšel !“ Dostal tedy příkaz prorokovat ( rozuměj promlouvat ) nad těmi kostmi. Co měl promlouvat ? Své názory na problematiku vzniku života z neživé hmoty ? Ne ! Měl jim říct :“ "Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo! Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete. Dám na vás šlachy, pokryji vás svalstvem, potáhnu vás kůží a vložím do vás ducha a oživnete. I poznáte, že já jsem Hospodin."

c) Krize víry

Prorok začal vyhlašovat to co měl ( rozuměj Boží slovo) a najednou kouká jak puk . Začal zázrak. Kosti se začaly obalovat šlachami , masem a kůží. Jenže „duch v nich ještě nebyl“ . Všude kolem ležela těla, ale bez pohybu, bez života. Co se stane s těly, když se nechají ležet na horkém písku ? Za chvíli se začnou rozkládat a s*****ět. U proroka začala krize víry : Promlouval Boží slovo nad kostmi, něco se začalo dít ….a že toho nebylo málo, ale pak se proces zastavil. Vznikla těla, ale bez života ! Jak to ? Prorok kouká a prožívá krizi víry. Promlouval jsem co mi Panovník Hospodin řekl a nestalo se vše, co bylo zaslíbeno. Vždyť na počátku bylo zaslíbení, že oživnou. Místo toho tady všude kolem leží mrtvá těla.

Hospodin mu neřekl : Hele, koukej vypadnout z toho problému, já si vyvolím jiného, který bude promlouvat moje slovo pořád dokola než se zcela naplní. Ty máš málo víry a já dobře vím, co si ve skutečnosti o celé akci myslíš „

d) Hospodin mu dal další slovo, aby krizi víry překonal
Ezechiel měl volat : „Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto povražděné, ať ožijí“ (v.9). Poslechl a „vešel do nich duch a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převelmi veliké vojsko“ (v.10).

Bůh proroka nezatratil, neodvolal z akce, ale posílil jeho víru dalším Božím slovem. Měl volat „přijď duchu“ a pořádně zafoukej na ta ležící těla ….a oni ožívají, stavějí se na nohy a je z nich „ převelmi velké vojsko“.

Bratr Berg zdůraznil, že je potřeba promlouvat Boží slovo do našich životů a situací, které prožíváme nebo do kterých vstupujeme.

Použil alegorický výklad aby také ukázal na duchovní úroveň dnešních sborů. Pokud do lidských srdcí nepřijde Duch sv. a Boží přítomná moc, pak tam nebude ani víra na zázraky. Rozum a zkušenost nepustí křesťana dál, k větší a větší víře a zkušenosti s tím, že i dnes se dějí mocné činy, kterými je Bůh oslaven a lidé konfrontování se živým Bohem a tím také přiváděni ke Kristu

Když jsem se podíval do Bičovy konkordance, tak ve verši devátém a desátém je použito hebrejské slovo „rúach“, které znamená oživujícího ducha jako „princip života“. Znamená také „dech“, který odlišuje živou, dýchající bytost od mrtvoly. Zde tedy nejde přímo o Ducha Hospodinova resp. Duch sv. Když se podíváme dál, na výklad vidění, tak ve verši 14 je napsáno „ Vložím do vás svého ducha a oživnete …… „ Podle Biče tady již jde o Duch sv. V celém příběhu jde o zaslíbení pro Izrael, že jednou bude přiveden do zaslíbené země a zavládne v něm Boží Duch, který je uschopní natolik, že z nich bude jeden národ, nerozdělený na Judu a Izrael. To, co budou Židé prožívat v budoucím věku ( těsně před a ve Velkém soužení) můžeme prožívat už teď. Ale to jde jen pokud do nás vstoupí Duch sv. a převezme vládu nad naší osobností !

Vrátím se ještě k příspěvku br.Berga. Uvedl tam příklad poutníka na poušti, který po mnohých strastech přijde k polozasypané pumpě na vodu. Odhrabe jí a pumpuje. Marně. Pumpa skřípe nasucho ! Pak poblíž vidí láhev s litrem vody a napsaný vzkaz : „Poutníku, nalij vodu do pumpy, pumpuj a ona nasaje vodu a budeš jí mít dostatek. Nezapomeň nechat zas ten litr v láhvi pro dalšího žíznivého, který sem dorazí „! Poutník váhá zda vypít láhev a neriskovat nejistý podnik. Když tam vodu nalije a nenasaje, nezachrání se a zemře žízní. Když jí vypije, má naději, že dorazí na oázu. Prožívá krizi víry ! Nakonec jí tam nalije, pumpuje a zas nic. Pumpuje dál v zoufalé víře, že voda poteče. Po dlouhé době se ozvalo bublání vody a nakonec začala téct voda, kterou se bohatě napil . S radostí nezapomněl naplnit láhev pro dalšího poutníka. Krize víry ukončená odvahou ve víře vypůsobila zkušenost víry a povede k nové víře. Příště se už nebude bát důvěřovat té lahvi s vodou a bez váhání jí do pumpy nalije

Já nevím jak vy, kteří jste na té konferenci byli, ale mě tohle slovo povzbudilo ….

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace