Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Pojem kontemplace je tak široký, že v sobě obsáhne celý život.

Slovo KONTEMPLACE v sobě pro mnohé skrývá tajemný a nejasný význam (vybráno z internetu pro ty, kdo zatím neví, co kontemplace vlastně je)..
A není divu, vždyť každá duchovní škola či spiritualita podává svou vlastní definici kontemplace a nabízí k ní vlastní přístupovou cestu nebo metodu. Navíc v mnohých příručkách duchovního života se o kontemplaci mluví jen tak letmo na posledních stranách, jako o něčem, co se prostého smrtelníka, neobklopeného aurou svatosti, snad ani týkat nemůže. A tak jsou naše představy často unášeny vlastní fantazií a ponechány úsudku o vlastní hodnosti či nehodnosti přivlastnit svému duchovnímu životu titul „kontemplativní“, či ještě ne.
Přitom prostý pohled na etymologický základ slova nám může v mnohém projasnit zrak a vzbudit chuť okoušet něco z těchto, již o něco zřetelnějších, tajemství.

Pojem KONTEMPLACE z latinského slova contemplatio se skládá ze dvou částí: předpony COM (ve významu být s, být spolu, společně) a kořene TEMPLUM. 
Již v době antického Říma se ho užívalo především v sakrálním prostředí ve významu pozorovat, co se děje v pozorovacím obzoru (templum), aby pak podle pozorování byla správně vyložena pozorovaná znamení.V pozdějším vývoji se význam slova rozšířil i na pozorné patření, nazírání, zkoumání a to nejen smysly, ale i mentálně a duchovně: tedy na uvažování, nahlížení a rozvažování. 

Křesťanství pak mnohé tradiční antické pojmy obohatilo o nové významy; a tak se z augurského pozorovacího prostoru (templum) stal křesťanský chrám (templum).
Kontemplace byla opět posvátným děním ve významu přebývání ve svatyni spolu s Tím, který je Svatý; s tím, co je svaté; a v posledním důsledku také sám se stávat svatyní – místem, kde přebývá Svatý. 

Zde je třeba zmínit, že latinské contemplatio je překladem řeckého theoría. Ponechme stranou analýzu antického významu a podívejme se rovnou do Nového zákona. Vyskytuje se tam jen jedenkrát. Uvádí ho svatý Lukáš ve 23.kapitole verš 48. "A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou."

Na tomto základě je tedy možné kontemplaci definovat jako posvátné dění, ve kterém jde o vytvoření společenství mezi Tím, který je Svatý, a námi na základě nazírání, nahlížení a uchopení, smysly vnějšími i vnitřními, tajemství Kříže.
Proto můžeme slovy svatého Františka říci, že kontemplovat znamená zcela se odevzdat tomu, který se celý daroval nám a pro nás.“
Jak z uvedeného vysvítá, ukazuje se, že obsah křesťanské kontemplace odpovídá povolání každého křesťana. Křtem jsme byli povoláni do společenství s Otcem v tajemství Kristova Kříže. A proto ke kontemplaci v tomto širokém smyslu jsou na základě křtu povoláni všichni křesťané. Kontemplace není vyhrazena jen „vzorným“, „vyvoleným“ a „svatým“, protože všichni jsme byli od počátku předurčeni, abychom byli svatí a neposkvrnění v lásce – kontemplativní: schopní tuto skutečnost přijmout a prožít. Protože se však termín kontemplace užívá v různých významech je třeba ještě některé z nich nastínit, abychom zabránili případnému nedorozumění nebo nepochopení. 

Kontemplace má význam užší i širší.
Ve svém širokém smyslu slova jsme o ní hovořili výše.
V užším smyslu slovo kontemplace označuje určitý způsob modlitby. Kontemplativní modlitba je součástí kontemplativního života a je jeho vnitřní tváří. Jako taková má svou charakteristiku i podobu. Pro tuto chvíli nám postačí klasické rozdělení na kontemplativní modlitbu získanou a kontemplativní modlitbu vlitou. 
Kontemplace získaná má podobu tichého prodlévání před Bohem, kde jakoby všechno již bylo řečeno a sjednoceno v jediné touze být s Tím, kterého miluje mé srdce a jehož jediná láska mi stačí. Získaná se jí říká proto, že je možné ji získat přirozenými prostředky, především věrnou a poctivou vnitřní modlitbou.
Kontemplace vlitá je čistým Božím darem, kterým On sám otvírá bránu svého srdce a zve k přebývání s Ním v jeho vnitřních tajemstvích. Kontemplaci vlitou mohou doprovázet mimořádné mystické dary (vytržení, extáze, levitace...) nebo prožitky. Cíl kontemplativní modlitby je však v obou případech stejný: společenství s Otcem – kontemplativní život.