Spolehlivost Bible (Zpracováno podle seminární práce J. Jíchové) Úvod A. V této práci se snažím o potvrzení historické spolehlivosti Bible, nikoliv o její inspiraci. Cílem toho je dokázat, že když čteme Bibli, můžeme si být jisti, nejen že to co čteme, bylo původně napsáno, ale také, že tyto události popisované v Bibli se opravdu udály.  

• B. Tento test je proveden podle stejných měřítek používaných na historické dokumenty. To znamená tři základní zkoušky: bibliografická, vnitřní a vnější. 1. Bibliografický test - Nový zákon (dále jen NZ)  
• A. Bibliografický test je zkouška přepisů, kterými se k nám tyto dokumenty dostaly. Jinak řečeno, pokud nemáme původní dokumenty, jak spolehlivé jsou ty, které máme dnes? Tento test je důležitý, protože nám ukazuje zda to, co máme dnes, bylo napsáno před několika tisíci lety. Takže tento test je udělán tak, aby ukázal na rukopisy a dobu mezi jejich napsáním a napsáním jejich opisů.  
• B. Doklad rukopisů Nového Zákona. Dnes existuje: 5 300 řeckých rukopisů
  10 000 latinských rukopisů
  9 300 dalších různých verzí
  24 000 kopií Nového Zákona Žádný jiný starověký dokument se zdaleka nepřibližuje tomuto číslu. Pro srovnání: Homérovy Iliady, druhé v pořadí, existuje dnes pouze 643 rukopisů. Dílo Doba napsání Nejranější opis Časové rozpětí Počet opisů Iliada 900 př.n.l. 400 př.n.l. 500 let 643 NZ 40 - 100 n.l. 125 n.l. 25 let 24 000+ Díky malému časovému rozpětí mezi původním napsáním NZ a nejrannějším opisem můžeme věřit tomu, že to co bylo reprodukováno, bylo původně napsáno. Text NZ byl přepsán přesně. Nejen, že NZ má mnohem lepší doklady než klasická literatura, ale také je v lepším stavu něž 37 Shakespearovských her, které byly napsány v 17. století po vynalezení knihtisku. V každé ze Shakespearovských her jsou jisté mezery v tištěném textu, kde nemáme ponětí, co bylo původně řečeno. To nutilo textové učence k vytvoření určitých dobrých odhadů, aby byla zaplněna prázdná místa. Ve více něž 24 000 opisech NZ nebylo nikdy během přepisů nic ztraceno. Jestliže je někdo ochoten věřit klasické literatuře, pak musí také věřit NZ alespoň pokud jde o přepis textu. - Starý zákon (SZ)  
• A. V případě SZ nemáme hojnost věrných svědectví rukopisů jako máme v NZ. Až do nedávného objevení svitků od Mrtvého moře byl nejstarším úplným hebrejským rukopisem spisek z roku okolo 900 našeho letopočtu. SZ byl dokončen okolo roku 400 př.n.l. To zanechalo časovou mezeru okolo 1300 let . Což by znamenalo, že SZ je asi tak spolehlivý jako každá jiná starověká literatura.  
• B. Co jsou svitky od Mrtvého moře? Svitky od Mrtvého moře jsou tvořeny asi 40 000 zlomky. Z těchto zlomků bylo vytvořeno více něž 500 knih. Svitky byly nalezeny v březnu 1947 bedujínským pastýřem asi 12 km jižně od Jericha na útesech Mrtvého moře.  
• C. Jak ovlivňuje objevení svitků Mrtvého moře SZ . Před tím, než byly objeveny svitky Mrtvého moře se mnoho učenců dohadovalo, zda je tu doklad toho, že SZ je důvěryhodný, kvůli velkému časovému rozpětí mezi napsáním původních spisů a jejich opisy, které tehdy měli. A když byly svitky nalezeny bylo známo, že obsahují úplný opis knihy Izajáše stejně tak i části dalších starozákonních knih. Mnoho kritiků Bible očekávalo, že svitky konečně dokáží, že SZ byl nepravdivý. Kniha Izájáše, která byla nalezena v jeskyni, pocházela z roku 125 před n. l. Důležité bylo, že obsahovala přesně to samé jako opis z roku 900 n. l. Nejen, že objev svitků přiblížil vzdálenost v čase, ale také dokázaly, že židovští písaři uchovávali a starali se o své rukopisy, tak jak hlásali. Neúplný svitek knihy Izajáše nalezený v jeskyni, který učenci nazývají Izajáš B, je také přesný. Takže tento objev přinesl důkaz, že jsme měli spolehlivou opis toho, co bylo původně napsáno.  
• D. Jak toto ovlivňuje zbytek SZ? Svitky od Mrtvého moře pomohly dokázat, co mnozí lidé věděli už od začátku. Že Židé uchovávali své spisy s péčí a dokonalostí. Nebot nejen, že tyto spisy považovali za svaté, ale také to byly jejich dějiny. Židé měli velice přísná kritéria na úřad písaře. Jejich práce byla vždy považována za vysoce postavené zaměstnání. Pro představu několik pravidel:
  1. Písaři při přepisování museli dodržet přesný počet písmen, slabik a slov na každé opsané stránce jako na originálu.
  2. Nebylo jim dovoleno opisovat z paměti, najednou opsali pouze jedno písmeno.
  3. Mezi jednotlivými písmeny musela být mezera pouze jednoho vlasu. Ne míň, ne víc.
  4. A když opisovali svaté pasáže, nezvedli oči od papíru, ani když je volal král.
  5. Před tím než vzali pero do ruky museli vykonat očistný obřad obmytím a mít úplné židovské oblečení.
  Toto je pouze několik příkladů přísných židovských pravidel, které byly požadovány na židovských písařích. Jestliže bylo jedno jediné písmeno nesprávné, celý svitek byl spálen a jeho popel pohřben. Můžeme si být jisti, že máme spolehlivou kopii SZ. Svitky od Mrtvého moře prokázaly, že prohlášení židů je pravdivé v tom, že rukopisy jsou autentické. 2. Vnitřní test  
• A. Bibliografický test určil, že text, který máme teď je nezbytně to, co bylo původně zaznamenáno. Stále musíme určit zda to, co je napsáno je věrohodné a do jaké míry. V tomto testu uvidíme, co Bible prohlašuje sama o sobě a zda je to realistické.  
• B. Jestliže chcete zjistit, zda se jistá událost stala nebo ne, zeptáte se někoho, kdo tuto událost viděl a nebo někoho, kdo to ví s určitostí. Toto je jedna z věcí, kterou učenci při zkoumání dokumentu sledují. NZ zprávy o životě Ježíše byli zaznamenáváni očitými svědky událostí nebo lidmi, kteří byli blízko těchto očitých svědků. Např.: Lukášovo evangelium 1.1-3 I když se již mnozí pokusili sestavit vyprávění o událostech, které se mezi námi naplnily, jak nám je předali ti, kteří se od počátku stali očitými svědky a služebníky Slova, rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu pečlivě prozkoumal, že ti to po pořádku vypíši, vznešený Theofile. 2. list Petrův 1.16 Vždyť jsme nenásledovali vymyšlené báje, když jsme vás seznámili s mocí a příchodem našeho pána Ježíše Krista, ale sami jste se stali očitými svědky jeho velebnosti. 1. list Janův 1.3 Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste také vy měli společenství s námi. Naše společenství je s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. Janovo evangelium 19.35 A ten, který to viděl, vydal svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. Lukášovo evangelium 3.1 V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius pilát vládl v Judsku a v Galileji byl tetrarchou Herodes, jeho bratr Filip byl tetrarchou na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias byl tetrarcha v Abiléně. Toto jsou neobyčejně dobrá svědectví, nebot muži, kteří psali o těchto událostech, byli s nimi blízce nebo přímo spojeni. Ale přichází nám na mysl otázka: Říkají pravdu? Během této doby byly tyto události a učení Ježíše Krista rozšiřovány do celého světa. A každý Žid a pohan věděl, že se udály. Takže by lidé mohli snadno potvrdit nebo popřít správnost těchto zpráv. V šíření zprávy evangelia se apoštolové odvolávali na běžné znalosti o Ježíši. I když mluvili s protivníky, neřekli pouze: Podívejte, my jsme viděli to, nebo Slyšeli ono, ale řekli: Vy sami o tom víte. A když řeknete někomu, kdo je proti vašemu názoru: Ty to víš, tak byste si měli být jisti touto skutečností. Zde jsou dva příklady: Skutky 2.22 Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, muže od Boha vám dosvědčeného mocnými činy a znameními, které Bůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte. Skutky 26.24-28 Když toto mluvil na svou obranu, Festus hlasitě zvolal: Blázníš, Pavle, mnoho vědomostí tě přivádí k šílenství! A Pavel řekl: neblázním, vznešený Feste, nýbrž jasně vyjevuji slova pravdy a zdravého úsudku. Vždyť král o těch věcech ví, a proto také k němu mluvím otevřeně. Nevěřím, že mu něco z toho uniklo. Vždyť se to nedálo někde v ústraní. Věříš králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš. Agrippa na to Pavlovi: málem bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem. Takže tyto události nebyly tehdy známy pouze věřícím, ale každému. Později uvidíme ještě nějaké příklady.  
• C. SZ je dějinami a zákonem pro židovský lid. Nejen křesťané věří v jeho zprávu, ale také ti, kteří nikdy nepřijali Ježíše jako Mesiáše. Novozákonní křesťané se často odvolávají na starozákonní smlouvu jako na Zákon nebo na proroky. např.: Jan 1.45 Filip nalezl Natanaele a řekl mu: Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta Skutky 26.22-23 Bůh mi však až do dnešního dne pomáhal, takže tu stojím a svědčím malému i velkému. Neříkám nic mimo to, co Proroci i Mojžíš pověděli, že se má dít. Skutky 28.23 Určili mu tedy den a přišli k němu do jeho bytu ve větším počtu. Vykládal jim a dosvědčoval království Boží a od rána do večera je přesvědčoval o Ježíšovi z Mojžíšova zákona i z Proroků. Římanům 3.21-22 Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez Zákona, dosvědčovaná Zákonem i Proroky, Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všechny a na všechny ty kdo věří. Ježíš také svědčil o sobě tím, že používal verše ze SZ. Matouš 22.34-40 Když farizejové uslyšeli, že umlčel saduceje, sešli se spolu a jeden z nich, učitel Zákona, ho chtěl zkoušet a zeptal se: Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší? On mu řekl: Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci. Lukáš 24.44 Řekl jim: To jsou má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se o mě musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Zákoně Mojžíšově, v prorocích a Žalmech. Takže NZ neruší SZ, ale spíše naplňuje to, co SZ zaslíbil. Matouš 5.17 Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.  
• D. Další věc, na kterou se učenci dívají v historických knihách jsou rozpory, které by mohly zpochybnit pravdy, jenž byly řečeny. Bible si nikdy neodporuje, od první knihy do poslední má jeden hlavní cíl: Boží plán pro spasení člověka. Na první pohled se Bible jeví, že se popírá. Ale po bližším zkoumání zjistíme, že zde opravdu nejsou rozpory, jenom rozdíly. Např.: Ježíšův původ je uveden rozdílně v Matoušově a Lukášově evangeliu . to se na první pohled zdá jasným popřením. Ale po bližším pohledu zjistíme, že Matouš udává rod Josefův, nebot to byla židovská tradice. Zatímco Lukáš nebyl Žid, takže se nedrží tradice, ale z pohledu lékaře spíše faktů. Jelikož se narodil panně a Josef nebyl jeho pravým otcem, popisuje tedy rod Marie. Bible je ojedinělá v tom, že byla psána přes 1500 let více něž 40 autory různých živností a v různých prostředích (od pastýřů a rybářů až po krále a učence). Ve třech různých jazycích (hebrejštině, aramějštině a řečtině). Námět častokrát zahrnuje stovky sporných témat a přesto jsou spolu v harmonii a nikdy se nepopírají. 3. Vnější test  
• A. Dostali jsme se k závěrečnému testu, vnějšího důkazu. Viděli jsme, co Bible říká sama o sobě, ted se podíváme, co ostatní spisovatelé říkají o Bibli. Učenci používají tento test, aby určili jestli to, co bylo prohlášeno ve zkoumané knize může být dokázáno z jiných zdrojů jakými jsou: spisovatelé, historická fakta a archeologie. My se podíváme na dva subjekty: archeologie a další dokumenty.  
• B. Archeologie - Starý zákon William F. Allbright známý pro svoji reputaci jako jeden z největších archeologů tvrdí: Není pochyb, že archeologie potvrdila historickou spolehlivost SZ. Genesis popisuje původ Izraelců z Mezopotámie. Archeologické nálezy potvrzují právě tuto skutečnost. Allbright říká, že je to mimo veškerou pochybnost, že židovská tradice byla správná ve sledování patriarchů pocházejících z Údolí Balikh v severozápadní Mezopotámii. Tento důkaz je založen na biblických a archeologických nalezištích popisujících stěhování těchto lidí z Mezopotámie. Během vykopávek v Jerichu v letech 1930 - 1936 Garstang, který vedl tyto vykopávky, našel něco tak překvapujícího, že spolu se dvěma členy jeho týmu připravil prohlášení: Celkem vzato, nejsou už žádné pochyby: zdi spadly zcela směrem ven a to tak, že útočníci mohli po nich přelézt do města. Proč je to tak zvláštní? Protože městské hradby totiž nepadají směrem ven, ale dovnitř. A Jozue 6.20 čteme: Hradby se zhroutily a lid vstoupil do města, každý tam, kde právě byl. A tak dobyli město. - Nový Zákon William Ramsay je rovněž považován za jednoho z největších archeologů, kteří kdy žili. Rozhodl se vyvrátit tvrzení té doby, v které byla napsána kniha Skutků. Ale po bližších studiích a podrobném prozkoumání informací usoudil, že kniha Skutků by měla být považována za historickou autoritu pro společnost tamější asijské menšiny. A o Lukášovi píše: Lukáš je historik první třídy, jeho tvrzení jsou důvěryhodná ... tento autor by měl být považován za jednoho z deseti nejlepších historiků všech dob! Kniha skutků pomohla mnoha historikům a archeologům porozumět životu prvního století Jsou zde také archeologické důkazy, které pomáhají podepřít autentičnost spisů apoštola Pavla. V epištole Římanům 16.23, napsané ve městě Korint, Pavel zmiňuje městského pokladníka Erasta: Pozdravuje vás Erastos, správce městské pokladny. Během vykopávek v Korintu v r. 1929 byl nalezen kousek dlažby, kde bylo napsáno: Erastus, kurátor veřejných budov, položil tuto dlažbu na svoje vlastní náklady. Podle archeologů je tato dlažba z prvního století. Další kamenný nápis nalezený v Korintu říká: Židovská synagoga, který s největší pravděpodobností visel nade dveřmi v synagoze, ke které se obrací Pavel ve Skutcích 18.4-7. Díky dalším archeologům bylo mnoho měst, o kterých mluvil Pavel ve spisech, identifikováno. Také byl v Jeruzalémě nalezen kamenný nápis, který říká: Žádný cizinec nesmí vstoupit dovnitř hradeb okolo chrámu. Každý, kdo bude chycen, že tak činí, bude osobně zodpovědný za svou následnou smrt. To mohlo být použito také k potvrzení Lukášovo zprávy ve Skutcích 21.28, kde vypukl povyk, nebot Pavel byl v podezření, že přivedl do chrámu pohana. Opět bylo dokázáno, že Lukáš byl ve svých spisech přesný.  
• C. Další dokumenty Existuje mnoho spisů, které potvrzují to, co bylo napsáno v Bibli. Nejznámějším je spis od židovského dějepisce Josefa. Kromě samotné Bible, jsou jeho knihy daleko tím nejlepším historickým zdrojem k úplnému objasnění biblických dob a osobností nového zákona. Narodil se v roce 37 n.l. a byl synem kněze jménem Matouš. Nejen, že poskytuje hluboký vhled do NZ, ale také podává zprávu o dějinách židovského lidu. Tím potvrzuje to, co je napsáno v Písmu. Josef podává zprávu o hlavních biblických postavách. Včetně zprávy o Herodově manželství s ženou svého bratra a o tom, jak dal zavraždit Jana Křtitele. V Bibli o tom čteme v evangeliích Matouše, Marka a Lukáše. Ale také nám dává popis Ježíše. Josef říká: V té době žil moudrý člověk jménem Ježíš, jestliže se vůbec dá nazývat člověkem. Nebot se prokazoval mnoha velkými skutky a byl učitelem těch, kteří byli ochotni přijmout pravdu. Získal si mnoho Židů i pohanů. Pilát a další přední mužové mezi námi ho odsoudili k smrti na kříži. Ale ti, kteří se stali jeho učedníky se jeho učení nezřekli. Zvěstovali, že se jim zjevil tři dny po jeho ukřižovaní a že byl živý. Podle toho to mohl být ten mesiáš, o kterém psali proroci. Takže skupina lidí nazývaná Křesťané do dnešního dne nevymizela. Toto je jedna z nejdůležitějších pasáží v Josefovo pracích a to kvůli době kdy byla napsána - okolo r. 93-94 n.l. To nám dává další potvrzení proto, že co bylo napsáno v Bibli je správné. Takže v tomto krátkém úryvku Josef potvrzuje:
  1. Ježíš existoval
  2. Ježíš nebyl obyčejný člověk pokud jde o jeho skutky
  3. Měl následovníky z Židů i pohanů, které sám učil
  4. Pilátem a dalšími předními muži byl vydán na smrt
  5. Jeho učedníci zvěstovali, že vstal z mrtvých
  6. Diskuse o tom, že mohl být mesiáš
  7. Potvrzení proroctví týkající se mesiáše
  8. V letech 93-94 křesťané nadále pokračovali v jeho díle
  Důležité je, že Josef byl Žid a ne následovník Ježíše. Závěr Tyto tři testy, které byly provedeny, zahrnují pouze část důkazu o spolehlivosti Bible. Odhalení některých těchto informací by mělo pomoci k větší důvěře k Bibli. Mnoho lidí během dějin se pokoušelo Bibli zničit nebo vyvrátit. Nikdo neuspěl! V 1. Petrově listu 1.24-25 čteme.: Nebot, každé tělo je jako tráva a všecka jeho sláva jako květ trávy. Uschne tráva, květ odpadne, ale Pánovo slovo zůstává na věčnost - to je slovo, které vám bylo zvěstováno. Mnoho důležitých lidí, náboženství, papežů přišlo a zase odešlo. Jediná věc, která přečkala zkoušku času, je Boží Slovo. Použitá literatura:
  1. McDowell, Josh A Ready Defense
  2. McDowell, Josh Evidence That Demands A Verdict
  3. Josef Podstatné spisy (The Essential Writings)
  4. Bible - ekumenické vydání
  5. Nová smlouva - nový překlad Bible