|
Právě je 436 návštěvník(ů) a 4 uživatel(ů) online: oko ivanp rosmano Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116504937 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Hledání dnešních apoštolů
Vloženo Čtvrtek, 11. srpen 2011 @ 13:59:36 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený závěrečná část publikace Lukáše Targosze "Hledání dnešních apoštolů"
Apoštol je vedoucím vedoucích
Nejdůležitějším
posláním apoštoůu je ovšem něco více než pastorace, starostlivost,
dokonce něco více než kázání či vyučování. Je to vůdcovství.
Církev
dnes strádá právě v oblasti vedení, a to na úrovni sboru, kde se
většina pastorů nepovažuje za vedoucí, nýbrž za kazatele. Vůdcovství,
vytváření strategie, vize a struktury, rozvoj nových vedoucích,
vytváření týmu a ustanovování základů vidí jako svou “nezbytnou, ale
vedlejší” činnost. Církev má i nedostatek vedoucích v nadsborových
strukturách, ať už je nazýváme jakkoliv. Církev je velice často vedena v
nadsborových dimenzích správci.
Již jsme si řekli něco málo o
rozdílu mezi apoštolem a správcem. Apoštol je vůdcovský typ, ne
správcovský. Co tím myslím? Správce je pomocníkem vedoucího. Vedoucí
může mít dar správcovství a správce může mít dar vedení. Problémem a
překážkou v rozvoji církve je, když je správce ve vůdcovském postavení
bez daru a úřadu vedoucího.
Vůdcovství je klíčem k růstu sboru.
Věřím, že v každém sboru existují tři druhy vedoucích, z nichž se každý
podílí na autoritě a zodpovědnosti. Náš model vychází z Exodu, z popisu
Mojžíšova způsobu vedení poté, co reorganizoval národ podle rady svého
tchána Jetra.
Nazýváme je vizionáři, zprostředkovateli a udržovateli.
Mojžíš − vizionář, který přijímal vizi od Boha a úzký kruh vedoucích −
jako Jozue, Áron, Hur − zprostředkovatelé, kteří tuto vizi předávali dál
a měli na ní také svůj podíl (Jozue zůstával v Boží přítomnosti ještě
déle než Mojžíš sám).
Udržovatelé naproti tomu byli lidmi, kteří
byli vedoucími nad určitou oblastí, jako levité, soudci, vůdcové
jednotlivých kmenů. Jejich úkolem nebylo vytvářet vizi, nýbrž ji
udržovat a naplňovat ve svěřeném úseku. Jejich autorita a zodpovědnost
byla přímo úměrná jejich postavení.
Všechny tři složky byly Bohem
povolané a nezbytné k tomu, aby se Jeho vize stala realitou (Ex 3,1−12 −
přijmutí vize skrze hořící ker, 18,13−26 − Jetro radí Mojžíšovi jak
uspořádat naplnění vize, 31,1−11 − Besaleel měl za úkol vést řemeslníky k
naplnění dílčí části velké vize, a to tak, že svému umění učil druhé −
35,34).
V praxi dnešního zdravého sboru to znamená, že vizionář
(pastor) a zprostředkovatelé (starší sboru a pomocní pastoři) se
podílejí na vizi a jako nositelé vize ji předávají dalším vedoucím
(udržovatelům), jako jsou vedoucí jednotlivých služeb ve sboru, vedoucí
skupinek, mládeže a dětí, kteří pak na svých úsecích vizi udržují při
živote.
Pokud bychom přijali tento model vůdcovství se skupinou
třech druhu vedoucích také do nadsborové služby, apoštol by byl zcela
jistě vizionářem.
Vliv vůdcovství na církev
Jak
můžeme definovat vůdcovství, pokud je apoštol vedoucím? Podívejme se na
několik možností, které obsahuje práce a služba vedoucího.
- Vůdcovství je vliv.
Vůdcovství je především schopnost získat následovníky. Někdo řekl:
“Pokud si myslíš, že jsi vedoucí a nikdo tě nenásleduje, pak jsi jen na
procházce.” Vůdcovství není primárně o titulech před či za jménem.
Vůdcovství je o vlivu a následovnictví.
- Vůdcovství je zodpovědnost.
Vůdcovství je založeno na zodpovědnosti za následovníky. Vedoucí má
nejen vliv a autoritu, ale také zodpovědnost. Čím vetší je autorita
vedoucího, tím vetší je také jeho zodpovědnost. Bible upozorňuje, že
vedoucí budou přísněji souzeni, protože se Bůh rozhodl mít dvojí
standard, a to pro vedoucí přísnější.
- Vůdcovství přináší ovoce.
Vůdcové povzbuzují k nesení ovoce svým příkladem a motivací. Vedoucí,
který po svých následovnících žádá něco, co by sám neudělal, ničí svým
příkladem svou hodnověrnost. Ta má pak za následek, že vedoucího nikdo
nenásleduje a vedoucí přestává být vedoucím. Zdravý vůdce rozumí také
rozdílu mezi motivací a manipulací. Rozdíl spočívá pouze v jeho motivech.
Hranice mezi nimi je velmi úzká a vedoucí si dává pozor na to, aby vždy
lidi motivoval pozitivním způsobem a nemanipuloval je k pocitu viny.
- Vůdcovství přináší výsledky.
Vůdcové jsou zaměřeni na vítězství. Zdravý vedoucí není nikdy zaměřený
na porážku. To neznamená, že vedoucí nikdy neprohraje, nesplete se či
nemůže mít depresi. Uvědomuje si však svou zodpovědnost za vítězství
lidí, kteří mu jsou svěřeni. Proto se bude snažit vždy posunout církev k
vítězství.
- Vůdcovství je zaměřené na cíle.
Vůdcové jsou zaměřeni na naplnění Boží vůle. Snaží se rozpoznat Boží
vlnu a směrují svůj sbor k naplnění vize od Boha. Zdraví vedoucí chtějí
naplnění Božích záměrů více než cokoliv jiného a nic je v jejich
naplňování nezastaví.
- Vůdcovství je užitečné.
Vůdcovství přináší následovníkům požehnání. Již ve starozákonním Izraeli
vidíme, jaký vliv měl vedoucí (král) na svůj lid. Zbožný král vždy
přivedl celý národ k Bohu, bezbožný je od Boha odvedl. Co bylo rozdílem
mezi národem v době probuzení a porobení? To, jaký byl vedoucí.
- Vůdcovství je často nepochopené.
Vůdcové vidí celý obraz, a proto jsou často nepochopeni. Přesto se
snaží v pozitivním postoji a v Boží moci vést své následovníky k Božímu
cíli, protože to je náplní jejich života.
Charakteristiky třech skupin vedoucích
Je
mnohem méně vizionářů než zprostředkovatelů a mnohem méně
zprostředkovatelů než udržovatelů. To neříká nic o jejich lidské a
křesťanské hodnotě. Hovoří to pouze o Božím povolání a pomazání. Každý
by měl sloužit na tom místě, kde ho Bůh povolal. Jinak to vždy bude
neštěstí.
(1) Charakteristika vizionáře
Vizionářští
vedoucí jsou inspirovaní lidé, kteří inspirují jiné. Potřebují se
setkávat s Bohem, aby mohli dostat od něho jeho vhled a mohli tak mít
vůdcovskou předvídavost. Jsou také schopni jasně a srozumitelně předávat
vizi. Vizionář proto musí rozumět vizi a jejím požadavkům.
Jejich
autorita pramení z Božího pomazání. Nemají−li pomazání, ztrácí i vizi.
Vizionáři jsou odpovědni za naplnění Bohem dané vize.
(2) Charakteristika zprostředkovatele
Zprostředkovatelé
jsou schopni vizi vedoucích přijmout a sdílet. Jsou rozhodní, tzn. jsou
schopni činit rozhodnutí v souladu s vizí. Zprostředkovatelé berou vizi
za svou a pracují na ní, dokud se nenaplní.
Jsou plní motivace,
zasévají vizi, učí a motivují jiné k jejímu naplnění. Zprostředkovatelé
jsou tedy vedoucími jiných vedoucích.
(3) Charakteristika udržovatele
Udržovatelé
přijímají celou vizi, ale pracují pouze na její části. Jsou vydáni a
jsou rozhodnuti co nejlépe dokončit dílo pomocí daru od Boha.
Udržovatelé jsou ochotni naplnit Boží záměr a chtějí svůj úkol dokončit
dobře za jakoukoliv cenu.
Udržovatelé si uvědomují, že mají všechny potřebné dary k naplnění své části vize.
Apoštolové
patří do skupiny vizionářů. Pravý úřad apoštola je charakterizován
počtem zralých vedoucích, kteří se ho rozhodli následovat.
Reformace
přinesla uznání úřadu učitele a pastora (a později přišlo uznání úřadu
evangelisty), ale díky tomu, že neobnovila biblický model vůdcovství
skrze apoštoly a proroky, církev byla a je vedena zejména úřednickými
typy (dar správcovství). Ty jsou pro zdravý sbor rovněž nezbytné, ale
jsou pomocnými dary k vůdcovství apoštolu. (Jsou na úrovni
zprostředkovatelů..)
Hledání dnešních apoštolů
Řekli
jsme si některé důvody podporující dnešní službu apoštolu a definovali
jsme službu apoštola jako vedoucího vedoucích. Dostáváme se k poslední,
nejpraktičtější části tohoto spisku. Jak jsem napsal v úvodu, není možné
zde vměstnat vše o apoštolech a jejich službě, a ani mi jejich úplné
hodnocení nepřísluší, když sám ve službě apoštola postaven nejsem. Jsem
ale přesvědčen, že výzkum v této oblasti bude pokračovat a někdy v
budoucnu se k tomuto tématu vrátíme na stránkách Překročit hranice.
Jistě také vyjdou některé dobré knihy na toto stále frekventovanější
téma. Nicméně bych se o službě apoštolu rád zmínil alespoň krátce.
Základní druhy apoštolů
Jako
základní dvě skupiny apoštolu bychom mohli označit apoštoly, které C.
Peter Wagner označuje termíny horizontální a vertikální apoštolové. Kdo
to je?
Vertikální apoštol vede pastory, jak o tom čteme v listu Tit 1,5, kde Pavel říká svému apoštolskému nástupci Titovi: "Proto
jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a
ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal." Apoštolové jsou ve většině případů právě vertikální.
Mnohdy
jsou oficiálně rozpoznaní v nějaké denominační funkci jako oblastní
vedoucí, či vedoucí celé sítě sboru, jindy jsou spíše skryti a toto
označení by pro sebe nepoužili. Často to jsou pastoři významných
světových megacírkví, kteří při svém sboru mají organizaci sdružující
stovky sboru po celém světě. Příkladem muže být sbor Billa Hybelse
Willow Creek z amerického Chicaga, či sbor Phila Pringla City Christian
Church ze Sydney v Austrálii. Jindy jsou to přímo sítě sboru jako Vinice
či hnutí Calvary Chapels.
Některé sítě se transformovaly do
existujících denominací s pevnou a zavedenou strukturou. Jestli je to
dobře či špatně si netroufám na takto omezeném prostoru tohoto spisku
hodnotit.
Horizontální apoštol vede jiné vertikální apoštoly, ne v
opravdové struktuře, ale spíše svým osobním vlivem. Precedent takového
apoštola vidíme ve Sk 15,6 a 13, kde je napsáno, že apoštolové a starší se shromáždili, aby tu věc (církevní koncil o spasení pohanů) prozkoumali.
Pak ve 13. verši vidíme neobvyklou autoritu Jakuba, bratra Páně, o
kterém jsme si již na začátku řekli, že v době Ježíšova působení na zemi
v něho nevěřil. Nyní to však vypadá, že právě on má neobvyklou
autoritu. Jakub říká: “Muži bratři, poslyšte mne!”
Církev
se zařídila podle jeho úsudku, i když předtím mluvili téměř všichni
ostatní. Přesto však vidíme, že služebnost Jakuba nešla proti jiným
apoštolům, kteří hovořili před ním. Naopak se zdá, jako by se apoštolové
Petr, Pavel, Barnabáš a Jakub podporovali navzájem svými slovy a
plynuli ve stejném duchu. Petr, který vždy v evangeliích i ve Skutcích
byl jmenován jako první mezi apoštoly, udal jasný směr diskusi. Pavel a
Barnabáš ho podepřeli a jeho směr rozvedli do detailu a Jakub to
zakončil s Boží moudrostí. Vidíme tak krásný příklad souladu apoštolů, z
nichž jeden nakonec svou autoritou diskusi ukončil v souladu s Boží
vůlí.
I dnes jsou takoví apoštolové, i když jich není mnoho. Jsou
to většinou lidé, jejichž vliv a služba překračují hranice jejich
vlastních denominací či církví. Presto však jednají v souladu s dalšími
apoštoly a vedoucími v těchto církvích a svým vlivem nerozdělují, ale
stmelují. Příkladem by mohl být pastor Brian Houston z australského
Hillsongu, který je superintendentem australské Assemblies of God, ale
jeho vliv je uznáván na mnohem větším prostoru, a to v jakémsi
“apoštolském deštníku” letničních církví pod názvem Australian Christian
Churches.
Služba otevírání dveří a prolamování nových území
Osobně
věřím tomu, že služba prolamování nových území a nových služeb patří
spolu s vůdcovstvím mezi nejdůležitější práci apoštolu. Pavel v 2K
10,14−16 píše o území, které mu Bůh svěřil, a to může platit jak o území
geografickém, tak i duchovním. Píše tam: „Neboť se nevypínáme pres
míru, jako bychom k vám nedosahovali, vždyť až i k vám jsme přišli s
evangeliem Kristovým. Nechlubíme se bez míry cizí prací, ale máme naději
− poroste−li vaše víra − že se mnohem hojněji mezi vámi rozšíříme po
naší oblasti, abychom vyhlásili evangelium v krajinách za vámi, a
nebudeme se chlubit tím, co je hotovo v oblasti druhých.“
Co muže apoštol prolamovat? Myslím si, že to muže být mnoho oblastí, my si však uvedeme pouze některé z nich:
- Apoštol otevírá nové doktríny,
jak to vidíme u reformace, kdy lidé jako Luther či Hus “objevili” pro
církev učení, které v Bibli bylo vždy, ale křesťané na něho zapomněli.
Mohli bychom tedy spíše říci, že apoštol “objevuje” staronové doktríny,
protože k Božímu slovu již nemůžeme nic přidat ani ubrat.
- Apoštol otevírá nové služby,
jako například evangelizaci či službu znamení a divu, jak to vidíme
například u Smitha Wiglesswortha (říkáme mu “apoštol víry”) a dalších
evangelistů a vedoucích.
- Apoštol otevírá nové organizace a sbory,
a to jak zakládáním sborů, tak vytvářením celých nových sítí. Mohli
bychom tam zařadit lidi, jako byl John Wesley, zakladatel metodismu,
nebo různé organizace a sbory, které jsem již zmiňoval.
- Apoštol otevírá nové geografické oblasti
tak, jako William Carey ovlivnil Čínu či Cyril a Metoděj slovanské
země. O některých lidech mnohdy říkáme, že jsou apoštolové některé země a
myslím si, že to říkáme naprosto správně, protože určití lidé byli
Bohem povoláni získat pro evangelium celé národy.
Závěr
Věřím,
že apoštolové vskutku existují i dnes a mají se dobře. Přesto nejen
jim, ale celé církvi pomůže, když je rozpoznáme a vytvoříme jim prostor
pro růst a působení. Vše to ale musí začít s rozpoznáním daru
apoštolství u jednotlivců pomazaných Bohem. Pokud si myslíš, že Bůh dal
tobě tento dar, tak důležitý pro církev, je potřeba, abys toto povolání
zhodnotil dříve, než začneš cokoliv v této oblasti dělat. Mezi toto
zhodnocení patří:
- Zkoumej možnosti, kde bys mohl ve sboru sloužit, v čem ti tví vedoucí dávají prostor.
- Zkoušej dar tím, že budeš pozorovat, jaké výsledky tvá služba nese.
- Zajímej se o své pocity
při službě ve svém obdarování. Jestliže tě Bůh do něčeho povolal, pak
ti dal vše pro naplnění této služby a ty se nemusíš cítit zastrašen.
- Zhodnoť svou efektivitu ve Službě.. Není−li ve tvé službě ovoce, které by domnělý dar měl přinést, pak ses možná v jeho hodnocení spletl.
- Získej potvrzení ve službě od Kristova těla.
Pokud máš duchovní dar, pak to jasně uvidí nejen tvůj sbor, ale také
tví vedoucí. Nebudeš muset nikoho přesvědčovat, že jsi apoštolem a
nebudeš se muset sám doporučovat. Jsi−li apoštol, lidé to poznají.
Nepoznávají−li to, zkus se raději poohlédnout po něčem jiném. Nevěř
tomu, že se všichni pletou a jen ty máš pravdu. Svědectví církve je
nesmírně důležitým hodnocením tvé služby a tvých daru.
Pokud již
jsi rozpoznán jako apoštol, či tvá církev v tobě vidí obdarování
apoštola, spoj se s jinými apoštoly, jak to udělali Pavel a Barnabáš.
Pomůže to nejen tvému růstu, ale také růstu celé církve. Partnerství
mezi apoštoly pomůže lépe pokrýt naši zemi vydanými a silnými místními
sbory.
Apoštol okolo sebe vytváří apoštolský tým, stejně jako
Pavel sloužil s pomocí týmu. Apoštolové jsou vedoucí, kteří přitahují
jiné vedoucí. Právě z těchto je v apoštolské a nadsborové službě tvořen
tým vizionářů a zprostředkovatelů. Nepodceň tuto oblast, protože samotný
apoštol je vždy číslem jedna na satanově seznamu obětí.
Apoštol
je rovněž vykazatelným služebníkem a to především (1) Bohu (Pavlovo
hodnocení o svém dobrém boji), (2) svým kolegům apoštolům (Pavel se
nebál povzbudit Petra, když udělal chybu) a (3) apoštolům a svému
vysílajícímu sboru (Pavel vždy podal ve svém vysílajícím sboru v
Antiochii hlášení o svých cestách, stejně jak to učinil také apoštolům v
Jeruzaléme).
Jsem přesvědčen, že stojíme na prahu něčeho velkého
a skvělého, totiž na prahu průlomu evangelia, radikálního zakládání
sboru, plnohodnotné evangelizace a Božího působení v moci Božího Ducha.
Ať to nazýváme probuzením, růstem sboru nebo Boží řekou, chceme to,
stojíme za tím a jdeme tím směrem.
Apoštolové nám k tomu vydatně pomohou. A to proto, že i dnes je Bůh povolá do své služby. Najdeme je?
Celou publikaci si lze přečíst na www.juda.ic.cz/vyuc/hledani_dnesnich_apostolu.pdf
|
Re: Hledání dnešních apoštolů (Skóre: 1) Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 11. srpen 2011 @ 14:20:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Vůdcovství, vytváření strategie, vize a struktury, rozvoj nových vedoucích, vytváření týmu a ustanovování základů vidí jako svou “nezbytnou, ale vedlejší” činnost.
Podobná hesla jsem slyšel ve své firmě, pro kterou jsem řadu let pracoval. Vložila potenciál do hledání nadšených, silných vůdců, kteří byli kreativní, měli tah na branku, měli být dostatečně sebevědomí, draví, uvolnění a hlavně cool. Když je konečně našla, záhy na to zkrachovala... :-( |
Re: Re: Hledání dnešních apoštolů (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Čtvrtek, 11. srpen 2011 @ 15:04:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | :-))) |
]
]
|
|
Re: Hledání dnešních apoštolů (Skóre: 1) Vložil: martino v Čtvrtek, 11. srpen 2011 @ 18:46:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Fakt, dobrá pohádka o vůdcovství. Ale Církev je o službě a nikoliv o vůdcovství. Apoštol bez apoštolské posloupnosti, je jako nahý v trní. Takže si to nejprve srovnejte v hlavě a pak vkládejte svůj příspěvek, ať nemáme pocit, že žertujete nebo že jste zdravotně nezpůsobilý. |
|
|
|
|