Když navštěvujeme školu základní, střední nebo když studujeme školu vysokou a nemáme žádné významné zdravotní potíže (vzpomeňte, že i chřipka, angína, odřenina nebo dokonce zlomenina jsou nepříjemné), nedovedeme si většinou představit, že by tomu mohlo být jinak a našeho zdraví si nijak nevšímáme, protože považujeme za samozřejmé, že nám vydrží navždy. Ona to ale není tak úplně pravda.

Již od útlého mládí jsme ovlivňováni svým okolím. V tomto období získáváme různé návyky hygienické, výživové, ale také názor na život a na řebříček hodnot. Hodně při tom záleží i na tom, jaké osobnosti v tomto věku potkáme a co nám na nich nejvíce imponuje. Někdy se je snažíme napodobovat cíleně, jindy podvědomě. Mezi takovými osobnostmi může být někdo z rodiny, učitel, významný spisovatel, muzikant, sportovci, malíři, politici a vůbec lidé, kteří svým zaujetím pro svoji práci něco pěkného vytvořili. Zcela určitě ale obdivně hledíme i k některým silným jedincům, od kterých se sice nedozvíme mnoho povznášejícího, ale zato se od nich dozvíme, jak si dobře užívat. K zábavnému životu patří většinou i návštěva akcí, na kterých se pije alkohol a kouří cigarety.

Někteří kouření nikdy nezkusí, někteří se spokojí s první nepříjemnou zkušeností a více kouřit nezkouší. Podle nejnovějších údajů kouří v současné době v České republice 29 % populace starší 15 let, tj. přibližně 2,5 milionu osob. V 57 % rodin kouří oba nebo alespoň jeden rodič. Celkově kouří každý třetí muž a každá pátá žena. Mezi šestnáctiletými kouří každý čtvrtý.
V roce 1996 byla v ČR spotřeba 2 165 cigaret na osobu. Ve spotřebě cigaret na jednoho člověka se řadíme v Evropě na jedno z předních míst.
V současné době přestávají kouřit spíše starší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Stále však začíná kouřit více mladých lidí, hlavně žen.

Více než 80 % současných kuřáků začalo kouřit dříve, než jim bylo 18 let. Protože je kouření velmi návykové, vytváří se na něj velmi brzy závislost, často na celý život. I když začínající kuřák má pocit, že kouření zvyšuje jeho pracovní výkonnost, později je tomu naopak.
Cigaretový kouř obsahuje několik tisíc škodlivých látek. Nejznámější z nich je nikotin, který je odpovědný za závislost na kouření a dehet, který se ukládá v dýchacích cestách a způsobuje rakovinu.

Kouření způsobuje i mnoho jiných onemocnění a v jeho důsledku umírá ročně v České republice 22 tisíc osob. Kuřáci si zkracují průměrný věk života o 10 - 15 let. Ten, kdo začal kouřit v 15 letech, se vystavuje trojnásobnému riziku úmrtí na rakovinné onemocnění než ten, kdo začal kouřit později, po 25. roku života.
Kouření je příčinou 30 % všech nádorových onemocnění. Kromě rakoviny plic jsou to např. rakovina dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, ale i ledvin, močového měchýře, žaludku, pankreatu atd.
Kouření je u nás také příčinou každého pátého úmrtí na kardiovaskulární choroby, což ročně představuje 15 000 úmrtí.
Kouření je příčinou mnoha jiných onemocnění. S nutností řešit důsledky kouření se setkávají lékaři všech medicínských oborů.

Kouření způsobuje:

20 krát vyšší úmrtnost než dopravní nehody,
34 krát vyšší úmrtnost než selhání ledvin,
33 krát vyšší úmrtnost než tvrdnutí jater (jaterní alkoholická cirhosa).

Je prokázanou skutečností, že škodí i pasivní kouření. Osoby, které žijí ve stejném prostředí jako kuřáci a vdechují tabákový kouř z prostředí, mohou onemocnět stejně, jako aktivní kuřáci, tzn., že se jim nevyhýbá onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulárního systému, ani rakovina. Je třeba si uvědomit, že kouřící rodiče tak ohrožují zdraví svých dětí, kuřáci na pracovišti a na veřejnosti ohrožují zdraví osob ve svém okolí. Těhotné ženy ohrožují kouřením zdravý vývoj svého potomka.

Je závažné onemocnění, které je způsobeno zhoubným nádorem, pro který je charakteristický nekontrolovaný růst a ničení okolních tkání, zakládání metastáz a celkové působení na organismus. U člověka je nejčastějším zhoubným nádorem "karcinom" a jeho různé druhy, např. jako karcinom plic postihující hlavně muže, karcinom prsu žen a další.

Rakovina plic je onemocnění těsně spojené s kouřením. 90 % onemocnění rakovinou plic u mužů a 52 % rakoviny plic u žen je způsobeno kouřením. V roce 1998 zemřelo v České republice na rakovinu plic 4 298 mužů a 1 135 žen.
Zatímco závislost na kouření se získá velmi brzy, rakovina se vyskytuje přibližně za 15 - 20 let. Doba a pravděpodobnost výskytu rakoviny plic závisí i na množství denně vykouřených cigaret.

Doposud nejsou známy žádné vhodné metody, které by umožnily dopředu vyhledávat osoby s vyšším rizikem rakoviny plic. Byly zkoušeny různé rentgenové techniky, analýzy hlenů z průdušek, ale prozatím bezúspěšně. Nemoc je zákeřná i tím, že prvních stadiích, kdy lze nádor včas vyoperovat, je většinou bez typických příznaků. Je proto důležité věnovat pozornost příznakům, jako jsou: několik týdnů neustupující kašel, chrapot, zvětšení mízních uzlin, teploty. V takových případech je vhodné bez prodlení navštívit lékaře.
V současné době jsou k dispozici moderní zobrazovací metody, které mohou objevit včasné stádium nemoci a tím zvýšit šanci na včasné a úplné uzdravení.

Kašel, vykašlávání nepatrného množství krve, bolest na hrudi, malátnost, zvýšená teplota.
S lékařem by se měli poradit i lidé, kteří přestali kouřit, ale stále mají vleklý kašel a zadýchávají se.

Léčba je komplikovaná a odvíjí se hlavně od typu a stadia onemocnění. Většinou je nutno počítat s kombinovanou terapií, a to chirurgickou, ozařovací a chemoterapeutickou (pomocí léků) v několika cyklech.

Pro děti a mládež jsou nejlepší pravidelné mimoškolní aktivity, hlavně na čerstvém vzduchu.
Rodiče mohou přispět vlastním příkladem nekouření. Návyk na nikotin činí kuřáka trvalým otrokem a zbavuje ho osobní svobody. Kouření nepatří k modernímu stylu života a je spíše důkazem osobní slabosti. Počet kuřáků klesá s rostoucí úrovní vzdělání.
Přestat kouřit se vyplácí v každém věku. Rozhodnutí přestat kouřit Vám posílí vlastní sebevědomí.

Nechceme tvrdit, že přestat kouřit je snadné. Jedním ze základních předpokladů je skutečné odhodlání přestat. Prakticky na každé hygienické stanici v rámci okresů a krajů jsou poradny proti kouření, kde s tímto rozhodnutím kvalifikovaně pomohou.
Obecně platí, že pomáhá změna životního stylu a zájmů. K tomu patří častější vyhledávání prostředí, ve kterém se nekouří, více se pohybovat (procházky, jízda na kole) atd.
Uvědomit si, kolik kouření stojí a co by se dalo za ušetřené peníze pořídit. Že to nejsou malé částky, dokazuje fakt, že kouřící manželský pár vydá za cigarety 8 - 15 % svých příjmů.