Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jak jsem již naznačil v předcházejícím článku, prvních 8 kapitol listu do Říma hovoří o hříchu a lze je rozdělit na dvě části. V první části až do verše 5,11 je hlavní předmět hřích v množném čísle, a probírá se otázka hříchů, jichž jsme se dopustili před Bohem a kterých je tolik, že je člověk nespočítá. Druhá část hovoří o hříchu, který je ve mne a působí všechny tyto jednotlivé hříchy před Bohem. Nezáleží na počtu hříchů, které jsem způsobil, neboť jejich činitelem je hřích ve mne, který je všechny působí.

A proto potřebují odpuštění hříchů, ale i osvobození od moci hříchu. První se týká mého svědomí a druhé mého života. Mohu obdržet odpuštění všech svých hříchů, a přesto nemusím mít kvůli hříchu ve mně pokoj v duši.

Popíšu teď obecně platné zkušenosti křesťanů na základě svých vlastních prožitků, a jenž jsou plně v souladu s tím, jak to Pavel popisuje v prvních 8 kapitolách. Pro pořádek uvedu, že se tak nestalo v okamžiku, kdy jsem uvěřil v Ježíše Krista a přijal jej, ale až později. A to až v okamžiku, kdy do mého srdce zasvítilo Boží světlo a obživilo mé svědomí. Prosil jsem o odpuštění, neboť jsem se svými hříchy provinil vůči Bohu. Dosáhl jsem odpuštění, jenže opět a velmi brzy jsem spáchal další hříchy. Opět jsem volal k Bohu a obdržel odpuštění. A tak podobně to šlo stále dokola. Hřešil jsem a zase dosahoval odpuštění. Vážil jsem si tohoto Božího odpuštění, ale objevil jsem jinou nepříjemnou věc, hřešil jsem a dosahoval odpuštění, a přesto jsem nedosahoval úplného pokoje. Kdykoliv jsem dosáhl odpuštění od Boha, měl jsem pokoj s Bohem (Řím. 5,1). Ale stále mi ještě chyběl Boží pokoj (). A tak jsem pochopil, že je sice hezké dosáhnout odpuštění hříchu, které jsem činil, ale potřebují i osvobození od toho, jaký jsem. Objevil jsem hřích v sobě. Nejen páchám hříchy, ale vidím, že v mém nitru je něco nesprávného. Objevil jsem, že jsem hříšník. Mám v sobě něco, nějakou sílu, která mne pudí stále znovu hřešit, a to přesto, že nechci. Jakmile se tato síla projeví, hřeším, i když nechci. Přestože vždy můžu hledat odpuštění a nalézám, přece opět hřeším.

Objevil jsem, že ta druhá část od 5,12 do 8,39 hovoří o tom hříchu ve mne, o té síle, která mne stále nutí hřešit proti mé vůli a jak dosáhnout vysvobození z moci té síly hříchu v mém nitru.

Tady musím uvést, že toto období hledání řešení mého problému netrvalo déle, než dva roky.

A teď můžeme přejít k dalšímu ponaučení z uvedených 8 kapitol listu do Říma, a všimnout si dalších rozdílů.

V první části epištoly, od 1 do 8 kapitoly máme dvakrát zmínku o krvi Pána Ježíše (3,25 a 5,9). V druhé části (6,6) je uvedená jiná myšlenka, je řečeno, že jsme s Kristem ukřižování. A tak můžeme vidět, jak se první část zabývá jednou stránkou díla
Ježíše Krista, to je krvi prolitou za naše ospravedlnění na odpuštění hříchů. Kdežto v druhé části není tato myšlenka obsažena, tam se vše soustřeďuje na dílo vykonané skrze kříž. To znamená naším spojením s Kristem v Jeho smrti, pohřbení a zmrtvýchvstání. Všimněte si dobře tohoto rozdílu, neboť rozlišení, které tady činí apoštol Pavel je pro nás a náš život velice cenné. Můžeme vidět, že Jeho krev má co činit s tím, co jsme spáchali, s našimi hříchy, kdežto Jeho kříž jedná s námi takovými, jací jsme. Krev umožňuje řešit problém našich hříchů, a kříž umožňuje řešit kořen naši schopnosti hřešit. Ale toto již nechci rozvíjet v této úvaze.