poslal Jaela Betlémská hvězda a Giotto
Astronomická a astrologická obtíž?
(Grygar Jiří)
z knihy "Jiří Grygar - věda a víra"
Ve 2. kapitole Matoušova evangelia v Bibli je zmíněn příběh tří mudrců ("králů"), kteří na základě pozorování Hvězdy přišli do Betléma poklonit se právě narozenému Ježíši. Z pohledu na kterýkoliv betlém vystavený v našich kostelích či muzeích si automaticky vybavíme, že nad jeslemi svítí hvězda s dlouhým zářivým chvostem - tedy nepochybně kometa.
Pokud by betlémskou hvězdou byla vskutku kometa, nebylo by pro astronomy nesnadné čas Kristova narození spolehlivě ověřit. V době kolem počátku našeho letopočtu byla již značně rozvinuta astronomie na Dálném východě a podrobné záznamy o pozorování komet z té doby se dobře dochovaly - žádná z tehdy zaznamenaných komet však termínově nevyhovuje. Vždyť i slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Navíc tu byla i jistá "astrologická" obtíž. Podle dobových výkladů byly komety nešťastným znamením na nebi, takže se stěží hodily pro ohlášení radostné zvěsti o narození Vykupitele lidstva. Ve skutečnosti je však zobrazení komety nad Betlémem historicky doloženo teprve z italských jesliček počínaje 15. stoletím, odkud se tato zvyklost nejpozději v druhé polovině 16. stol. dostala i k nám. Teprve v druhé polovině 20. století se podařilo odhalit tvůrce, který použil kometární symboliky pro biblickou zprávu o klanění tří králů jako první.
Byl to proslulý italský malíř Giotto di Bondone (1267-1337), který r. 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorování návratu Halleyovy komety (ta se tak ovšem ještě nejmenovala; o zjištění, že jde o kometu opakovaně se vracející ke Slunci, se zasloužil znamenitý anglický astronom Edmond Halley až počátkem 18. stol.) v září 1301 a až návrat komety r. 1910 poprvé zaznamenaný fotograficky prokázal, že Giottův portrét komety byl neobyčejně přesný - rozhodně nejlepší v celých nefotografických dějinách astronomie! Když při posledním návratu Halleyovy komety ke Slunci v polovině osmdesátých let našeho století chystala Evropská kosmická agentura ESA kosmickou sondu směřující k Halleyově kometě, pojmenovala ji proto zcela případně GIOTTO.
Tím jsme však nevyřešili problém, co tedy vlastně mohla být ona hvězda na východě, o níž hovoří Matoušovo evangelium. Správný výklad našel patrně již počátkem 17. stol. proslulý německý astronom Johannes Kepler, který 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupiteru a Saturnu. Napadlo ho proto propočítat, kdy ke stejné konjunkci obou planet došlo v období kolem počátku křesťanského letopočtu a zjistil, že se tak stalo v r. 7 př. n. l. dokonce třikrát po sobě: koncem května a září jakož i počátkem prosince, a to v souhvězdí Ryb. Takový úkaz nemohl zajisté uniknout babylónským hvězdopravcům (mudrcům?), kteří o tom dokonce zanechali zprávu na hliněné tabulce, objevené r. 1925 archeology. Podle těchto nezávislých údajů lze odhadnout, že se Kristus narodil nejspíše někdy v září r. 7. př. n. l., což vypadá na první pohled podivně, když přece křesťanský letopočet má mít za svůj počátek datum Kristova narození. Ve skutečnosti však historici vědí už dávno, že se Kristus musel narodit před počátkem letopočtu. Počátek letopočtu se totiž určoval až mnohem později, teprve v 6. století. R. 532 n. l. se o výpočet data Kristova narození pokusil opat římského kláštera Dionysius Exiguus, ale dopustil se přitom několika chyb při navazování tehdy existujících kalendářů zpět do dosti vzdálené minulosti. Na základě srovnání rozličných historických událostí je velmi pravděpodobné, že úhrn těchto chyb dává právě zmíněný sedmiletý rozdíl.
Nakonec lze proto s jistým překvapením konstatovat, že astronomická i historická data o Kristově narození spolu navzájem až nečekaně dobře souhlasí. To fakticky znamená, že dvě tisíciletí od Kristova narození uplynula již koncem r. 1994!
Jiří Grygar
Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. ... Narodí se nám dítě.
(Iz 9,1-3.5-6)
***
Vánoce na internetu:
www.vira.cz/vanoce
Výpis všech kapitol z této knihy: Proč věřím v Boha? / Betlémská hvězda a Giotto / Odhalila družice Cobe / Věda a víra - jednota nebo boj protikladů? / Velký třesk - krize teorie ? / Kosmické katastrofy / Existuje život mimo planetu Zemi? / Trampoty s počítáním letopočtu, / Astronomie ve Vatikánu / Vatikánská astronomie míří do XXI. století / Astronomie a data biblických událostí / Rozhovor s astrofyzikem Jiřím Grygarem /Záznam online rozhovoru ze 3.11.2003 / Bibliografická poznámka: Seznam textů k tématu věda a víra /
(Související) texty k tématu:
Vánoce - vanoce.vira.cz.
Přehledný a rozsáhlý rozcestník, kde naleznete:
- koledy s notovým zápisem i k poslechu,
- zajímavé informace o Vánocích,
- materiály pro děti: vyprávění, omalovánky...,
- texty k reflexi,
- biblické texty, modlitby, kázání,
- odkazy na některé jiné vánoční stránky,
- odkazy na vánoční e-přání z www.ECARDS.cz
a mnoho dalšího...
- Heslo Vánoce v iEncyklopedie.cz
Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde
