Ty tu opakovaně tvrdíš, že vy katolíci vyznáváte neomylnost kolektivní, my ostatní pak individuální. Je to zajímavá myšlenka a celkem mě láká otevřít debatu nějakým článkem. Pro mě je evangelium prosté. Bůh je svatý a já jsem šmejd. Jsem slabý a tak se nemohu k Bohu přiblížit tím, že se sám od sebe stanu svatým. To podle mě platí o každém z nás. A tak Bůh udělal mnoho kroků, z nichž hlavním bylo vyslání svého Syna, který nám svým životem, slovy, smrtí a vzkříšením ukázal cestu a otevřel dveře k Bohu. Každý člověk dříve či později dojde k poznání, že bez Krista je ztracený a Boží nataženou ruku přijme. Hřích je nemoc, Bůh je lékař a Kristus je lék. Vše ostatní je jen omáčka. Působení Ducha vidím právě v tom, že právě popsanou podstatu evangelia známe i po 2000 letech. Křesťan je ten, kdo se po ruce Boží natáhl, kdo začal brát lék-Krista. Příbalový leták je prostý:"Miluj Boha a miluj lidi." Pro tebe je součástí plnění tohoto návodu třeba poslušnost papeži, pro mě ne. Jeden z nás se plete, ale to není podstatné. Pokud papežství pomáhá k tomu, že lidé jdou za Kristem, pak je dobré, i když ho já sám neuznávám. Pro mě je součástí návodu přesvědčení o správnosti církevního žehnání svazků (nemusíme mluvit o manželství) homosexuálů, pro tebe jako katolíka je něco takového nepřípustné. Mám-li pravdu já, pak ty nemáš dostatek lásky a nejsi schopen osvobodit se od předsudků. Máš-li pravdu ty, pak já jednoduše deformuju Boží pokyny pro život. Až se potkám s Bohem, možná mě "pochválí" za to, že jsem homosexuály dokázal milovat a nebál se stát v opozici většině křesťanů, nebo mi řekne, že jsem to stejně jako mnoho dalšího nepochopil a zvoral. No a tobě možná řekne, že jsi měl tvrdé srdce, poslouchal hloupé předsudky a stejně jako mnoho dalšího nepochopil a zvoral, nebo tě "poplácá" po ramenou s tím, že jsi v této otázce věrně stál na jeho Slovu. Kdo ví? Jenže tváří tvář té svatosti nebude mít ani jeden z nás chuť a odvahu holedbat se, protože naprosto brutálně uvidí svůj život z jeho pohledu.