Grano Salis - Ko*****lce

POSUNY V ŘÁDU DUCHOVNĚ NÁBOŽENSKÉM

Stádia:

I Nejprimitivnější stupeň, kde lidé budí zdání, že jsou náboženského či světského založení, ale ať je to jakkoliv, jejich systém víry je VÝRAZNĚ POVRCHNÍ. Tento stav lze označit za bezzákonost (anarchii)...

II Formální institucionalisté pod vládou litery zákona, systémů věrouk, doktrín, dogmatiky. Lze se zde setkat převážně s fundamentalisty (mám na mysli VĚTŠINU POBOŽNÝCH LIDÍ).

III Zde se soustředí většina sekularistů - lidí exaktně založených, racionálních, morálních, lidských. Jejich pohled na svět je převážně materialistický. Mají sklony být skeptičtí vůči všemu duchovnímu, ale i neprojevovat zájem o cokoli, co nejde dokázat...

IV Nejvyzrálejší forma náboženského rozvoje, lze zde hovořit o duchu zákona, kde racionální lidé nečiní ze svého rozumu fetiš, pochybujíce i o svých vlastních pochybách. Cítí se hluboce spjati s neviditelným řádem věcí, třebaže jej nedokáží plně definovat.

Cítí se dobře s vědomím tajemství posvátna.

Prosím však, NEZJEDNODUŠUJMEŽ!
Černobílé uvažování nutně vede k odsuzování!
Přijměme princip hybridních variant, jakož i formy čistokrevné...

Na první pohled by se mohla celá lidí jevit v pokročilejším stádiu, než ve kterém skutečně je...
Nejenže zde existuje stupňování, jsou i lidé co přechází - mutují - oscilují tu i onde ( např. mladý muž vstoupí do duchovního stavu a záhy začne pochybovat o samé podstatě Boha. Má pravidelně kázat o božstvu, o němž si není již zcela jist, zda v něj ještě věří...)
U jedněch je zřejmý růst, jiní z různých příčin jsou uvězněni či fixováni tam kde ustrnuli...

Nicméně - v podstatě VŠE JE V POHYBU. Například lidé III jsou ve skutečnosti duchovně vyvinutější než většina zbožných lidí. Mnozí lidé ve fázi II vášnivě kritizuje lidi III, aby bylo záhodno, že oni jsou ti lepší...
Největší potíž je to, že lidé na kterékoli úrovni si myslí, že právě jejich názor je nadřazený všem ostatním...
Toto je snad mírnější v konečné fázi, kde lidé nahlíží na svůj život jako na putování a sami sebe vidí jako poutníčky na cestě mající ještě její řádný kus před sebou...

Lidé II a III si však myslí, že cíle už dosáhli. To je nejpalčivěji vidět na příkladu náboženských fundamentalistů II, kteří cítí, že mají Boha v malíčku, že vlastní celou pravdu a že ti ubožáci myslící na něco jiného, jsou prachsprostí pohané - ti psi - stojící mimo lůno jejich církve výhradně spasitelné...
Sekularisté III jsou nenápadnější, ale i oni si myslí, že dosáhli cíle... Na zbožné pohlíží jako na nutně iracionální, pokud ne primitivní... Mají pocit, že rozvoj není nutný. Postrádají vědomí cesty ducha a, na rozdíl od zbožných, často i vědomí vlastní jsoucnosti neboli božského příbuzenství...

	Hledej
	Je a svátek má Jiří. Vytvoření registrace