Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Budu vám vyprávět příběh otce, syna a jejich vztahu. Na úvod musím něco podstatného vysvětlit. Je to neobyčejný příběh, protože nejde o obyčejného otce a syna.

Otce nikdo nikdy neviděl a ani nemůže vidět přímo, jen zprostředkovaně. Pro lepší pochopení použiji příklad. Máme-li žárovku v tmavé místnosti a prochází-li žhavicím drátem elektrický proud, vidíme jako výsledek procházejícího proudu elektronů intenzívní světlo. Známe-li zákony tohoto jevu, víme, že světlo je důkazem procházejícího proudu. Jde o dva projevy jedné skutečnosti, neviditelný proud elektronu a viditelné světlo. V uvažovaném příběhu je proudem elektronu otec a jeho viditelným projevem světla syn. Takže o přítomnosti otce – proudu elektronů nám svědčí přítomnost syna – světla.

Jan 1,1-5:

Na počátku bylo slovo, a to slovo bylo u Boha, a to slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. V něm život byl, a život byl světlo lidí. A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neosáhly.

A jen tak můžete vědět o otci. Tak tomu je a není jinak. Tento obraz proudu elektronů a světla nám připadají jako dva projevy jedné skutečnosti. A když jsou dva spolu a komunikují, je mezi nimi vztah. A protože jsou oba stejné podstaty, stejného záměru a ve všem se shodují, je mezi nimi vztah plného souladu, pro tuto chvíli ho nazvu duch lásky.

A protože je otec, syn a duch lásky, a vše pochází z otce, je pramenem všeho. A ti tři jedno jsou.

1 Jan 5,7:

Nebo tři jsou, kteří svědectví vydávají na nebi: Otec, Slovo a Duch Svatý, a ti tři jedno jsou.

Otec chce, aby syna viděli a ctili i další. A proto si vymyslel a skrze syna stvořil bytostí. Ovšem jeho plán jejich stvořením neskončil. Neboť nechce, aby syn byl sám, ale aby měl vhodnou pomoc jemu rovnou – ženu.

Není dobré, aby člověk byl sám.

Ty první bytosti dal k ruce synovi, jako pomocníky, ke stvoření skutečné pomoci jemu rovné – ženy. Již těm prvním služebným bytostem dal velkou moc a svobodu.

Věděl, co se může stát i co se stane, a jak to vše dokončí.

A jestli vás napadlo, jak to ví, tak je to prosté. Všechny ty stvořené bytosti uzavřel do prostoru a času. A dal tomuto uzavřenému prostoru název vesmír, i počátek a konec. A čas mu ukazuje, jak to vše probíhá. Je mimo čas, a tak vidí vše najednou.
Několik základních informací o tom, jak se stane jeho záměr. Skrze syna stvořil první buňku. Někoho třeba napadlo ji dát název Adam. Aby se mohla množit, tak ji rozdělil na dvě části a dal schopnost plození potomstva. A opět někoho napadlo dát té druhé buňce název Eva.

A tak se ty dvě buňky již od počátku mohou učit mít vztah, jaký má otec se synem. Aby se od počátku naučili žít v souladu, a měli i podobného ducha lásky.

Záměr dokonalý, ale i těmto buňkám dal svobodu, znajíce úskalí této svobody.

Jen si zkuste uvědomit obtížnost tak složitého plánu, chcete-li dosáhnout vědomého souladu více jedinců, jimž jste dali svobodu se rozhodnout v rozporu s vaším záměrem. A proto tento nesmírně složitý a obtížný plán potřebuje i nesmírně perfektní provedení do všech detailů.

Ještě několik informací. Většina z vás by mohla vědět, že každé lidské tělo se skládá zhruba z 25 x 10 na 15 buněk. A než se ty dvě buňky rozmnoží na takový počet a vytvoří dospělého jedince, tak to bude asi chvíli trvat. Syn potřebuje plnohodnotnou a dospělou ženu.

Až ta žena dospěje do plnosti věku a zbaví se všech nečistot způsobených růstem, bude připravena vzít si jeho syna za muže.

Jednou bude svatba jeho syna, to znamená jeho viditelného projevu s dospělou a připravenou ženou. Že bych to napsal nepřesně? Ona ta svatba už byla? Nebo je? Záleží jen na tom, kdo se dívá, jestli vy, nebo On.

Otec už ví jak to je, vy ještě ne, neboť jste zatím uvěznění v prostoru a času vesmíru. Ne vždy tak bude.

1 Jan 5,8-12:

A tři jsou, kteří svědectví vydávají na zemi: Duch, a voda, a krev, a ti tři jedno jsou. Poněvadž svědectví lidské přijímáme, svědectví Boží větší jest. Neboť toto svědectví jest Boží, které vysvědčil Bůh o svém Synu. Kdo věří v Syna Božího, má svědectví sám v sobě. Kdo nevěří Bohu, lhářem jej učinil: nebo neuvěřil tomu svědectví, které vysvědčil Bůh o Synu svém. A toto je svědectví to, že život věčný dál nám Bůh, a ten život v Synu jeho jest. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, život nemá.     

Viděli jste již, jak jeho syn vypadá? Jak je krásný?

Kolikrát se musí ty první dvě buňky rozmnožit, než doroste celé ženské tělo? A přitom by stačilo jen přemýšlet, já vím, ještě jste nedospělí a moc neovládáte své myšlení.

Mějte trpělivost, dočkáte se.

Až bude syn se ženou (církví) jednoho ducha lásky, bude otec přebývat skrze syna ve všech.

A ty odpadní produkty, které vznikaly při růstu těla, budou spáleny jako každý odpad, odstraněny z očí a zapomenuty. Co bude dál? Co myslíte?

Co lidské oči neviděly, a lidské uši neslyšely, a na lidskou mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo milují to příští JEHO.