V každém ze tří těchto světových náboženství zde máme dva různé pohledy na Boha. Z různých úhlů pohledu. Objektivně (shora) a subjektivně (zdola).

Např válec (sloup) se ti při pohledu zepředu bude jevit jako obdélník - při pohledu shora pak zase jako kruh.

Nejinak je tomu s náboženstvími.

Křesťanství vyrostlo ze židovství - máme tedy s židy stejného Boha?  Z jednoho úhlu pohledu jistě ano: Je to Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův.

Podle Židů je ovšem Bůh svrchovaný vládce, ke kterému oni přistupují se strachem jako k mocné autoritě schopné trestat. Neznají pojmy Otec, Syn a Duch svatý. Přistupují k Bohu jako služebníci, zasluhující za své viny trest.

.

Pro křesťany je Bůh především milující Otec - my přistupujeme k Bohu jako jeho děti. My křesťané jsme si vědomi toho, že žádný z nás není schopen Bohu splatit urážky ze svých hříchů.
  Zásadní rozdíl mezi služebníkem a dítětem je v tom, že služebník musí své dluhy platit - zatímco dítě má "kreditní kartu". Dluhy za dítě zaplatí Otec.

Křesťané znají tedy Boha lépe než židé, protože znají to, co o Bohu zjevil Kristus.

Poznání Boha je u židů a u křesťanů tedy diametrálně odlišné. Jakoby to ani nebyl jeden a ten samý Bůh.

Nejinak je tomu s muslimy:

Muslimové vyznávají, že věří ve stejného Boha, jako židé a křesťané. Odvolávají se na Tóru a na evangelium. Uznávají starozákonní pariarchy a proroky. Objektivní pohled na jediného Boha je tedy u Muslimů shodný, jako u židů a křesťanů. Pořád je to jediný Bůh - Hospodin - Bůh Abrahamův, Izákův a Jakubův.. Je to jediný Bůh (Stvořitel nebe i země), kterému sloužil už starozákonní pohanský kněz Melchisedech.

Subjektivně ovšem poznání tohoto Boha je v islámu  malé, nedostatečné.

Muslimové nevěří, že Bůh má Syna, nevěří, že miluje všechny lidi, celé tvorstvo bez rozdílu stejně. Domnívají se např., že Bůh miluje jenom muslimy a jinověrce nenávidí. Poznání Boha - podoba boha, ve kterého věří muslimové, je tedy nejvíce pokřivenou podobou  v těchto tří světových náboženstvích.