Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 08. červen 2018 @ 14:03:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | | Stando, když píšeš upřímně věci z vašeho života (byť nemáš odvahu psát je přímo a projektuješ si vaše jednání do druhých), je znát, že tématu rozumíš.
Nikdo není schopen přijat Boží odpuštění svých hříchů bez vnitřního obrácení, bez pokání a z toho pramenící lítosti nad vším zlem, které jsem způsobil i lítostí nad nevykonaným dobrem, které jsem mohl učinit a neučinil.
Přesně tak. Po letech konečně rozumná myšlenka z tvé strany. Je vidět, že když popisuješ reálně vaši situaci, píšeš pravdu.
I když Bůh i lidé normálně odpouštějí druhým bez lítosti a bez pokání, tak přijmout Boží odpuštění člověk nedokáže bez daru pokání.
Nedokáže to člověk pyšný. Nedokáže to modlář zabředlý do herezí. Nedokáže to ani lhář, pomlouvač. Nedokáže to Boží odpuštění ani hrubiján, závistivec.
Na to, aby člověk mohl přijmout Boží odpuštění, potřebuje se před Bohem pokořit, přijmout dar pokání. Pak je schopen přijmout i Boží odpuštění, litovat svých hříchů a zla, které způsobil.
Dokud jsi lhářem, Boží odpuštění přijmout nejsi schopen a dál lžeš bez lítosti. Proto sice píšeš stále dokola o lítosti, ale tvoje příspěvky jsou jen teoretické - prázdný virtuální svět, jak často popisuješ. Lží bezpočet, kdežto skutečné lítosti je ve tvých příspěvcích nula.
V zacyklenosti bludného kruhu omezujících herezí, v zajetí samolibé pýchy, jsou naopak všichni ti, kteří popírají nezbytnou úlohu této lítosti v pokání člověka.
To ti věřím. Když píšeš upřímně tvůj stav z tvého života, je vidět, že to máš zažité.
Kdyby existovalo jediné odpuštění hříchů hříšníkovi, aniž by tento litoval způsobeného zla, aniž by projevil jakoukoli snahu po obrácení, po změně smýšlení a jednání - pak by spravedlivý Bůh musel odpustit úplně všem lidem úplně všechny jejich hříchy - ať už je jejich vnitřní postoj ke zlu jakýkoliv - ať činí pokání nebo nečiní.
Konečně jedna logická, rozumná myšlenka po všem tom tvém bloudění.
Toník |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 10. červen 2018 @ 13:25:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud člověk zhřeší, hřích ho tíží jako nějaký balvan. Snižuje kvalitu jeho života, zatemňuje rozumový úsudek. Bez ohledu na to, že Kristus zemřel za hříchy celého světa - takový hřích ještě není vyřešen - není odpuštěn. Vina hříšníkova stále trvá.
Bůh neodpustil nijak "generálně" hříchy všem lidem, ale pouze těm hříchy odpustí, kteří z nich činí pokání.
Pokud tedy má dojíte k odpuštění hříchů, ke smazání vin, třeba hříšníkovi učinit pokání, litovat hříchem způsobeného zla a chtít se od hříšných skutků odvrátit, vyznat své hříchy a svou upřímnost pokání osvědčit dalším životem ve svatosti.
..."I když Bůh i lidé normálně odpouštějí druhým bez lítosti a bez pokání..."...
O čem to zase mluvíš? Hovoříme přece o hříšníkovi a o potřebě lítosti ze spáchaného zla v hříšníkově pokání.
Co má společného Bůh s lítostí ze způsobeného zla? Cožpak Bůh snad hřeší, aby pak hříchů litoval?
A co má společného s lítostí odpuštění cizích hříchů jinému člověku?
Je mi tě opravdu líto! Takové zkraty v myšlení se jen tak nevidí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 10. červen 2018 @ 16:26:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
O čem to zase mluvíš?
Píšu o běžné realitě našeho života. Hodně se liší od vašeho světa, ve kterém "není odpuštění bez lítosti". Píšu ti tedy o něčem, co neznáš - o Božím odpuštění, které přišlo, když jsme byli ještě mrtví ve svých hříších. O odpuštění, které Bůh dává lidem, aby měli moc odpouštět dále stejně, jako to udělal on.
Je mi tě opravdu líto! Takové zkraty v myšlení se jen tak nevidí.
Stando, to je po dlouhé době, co jsi ty projevil lítost. A to ještě jen slovně ne nad zlem a hříchem, co děláš ty...
To opravdu nesvědčí o tvé osobní znalosti tématu.
Co má společného Bůh s lítostí ze způsobeného zla? Cožpak Bůh snad hřeší, aby pak hříchů litoval? -
No, Bůh nemá nic společného s lítostí ze způsobeného zla. Ani Bůh nepotřebuje lítost ze způsobeného zla.
Chápeš po letech, že Boží odpuštění nemá nic společného s lidskou lítostí?
Že Bůh nepotřebuje lidskou lítost, aby mohl odpustit?
Že ani člověk nepotřebuje lidskou lítost, aby mohl odpustit?
A co má společného s lítostí odpuštění cizích hříchů jinému člověku?
Nevím, to už ses nějak zamotal. Nerozumím otázce a souvislosti s tématem. Na co se ptáš?
Lidé někdy neumějí odpouštět druhým sami, bezpodmínečně. Pokud nemají Boží milost a Boží moc k odpuštění, tak ani nedokáží odpustit, zvláště těžké věci, zlo-činy. Lítost člověka, který spáchal zlo, hřích, může napomoci k tomu, aby oběť hříchu odpustila. Ale ne moc, jenom malinko, lítost je v tomto jen drobounká nápomoc. Jestliže někomu bylo ublíženo tak, že nechce odpustit, pak ani lítost pachatele nemá šanci věci napravit. Tam už má místo jen Boží moc k odpuštění.
Pokud člověk zhřeší, hřích ho tíží jako nějaký balvan. Snižuje kvalitu jeho života, zatemňuje rozumový úsudek.
Určitě. Píšeš správně, procítěně.
To se děje i lhářům, co se zamotají do lží o druhých lidech.
Bez ohledu na to, že Kristus zemřel za hříchy celého světa - takový hřích ještě není vyřešen - není odpuštěn. Vina hříšníkova stále trvá.
To je ale pouze pohled toho hříšníka pod vlivem otroctví hříchu.
Není Boží pohled.
Boží pohled říká prorok: Byly naše nemoci, které Ježíš snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen. Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni. My všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili na svou cestu, a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech.
Pokud hříšník žije pod hříchem, není to problém ani Boha, ani Božího odpuštění, ale hříšníka a jeho stavu.
Toho, že nepřijal Boží oběť, nepřijal milost, nevěří Bohu v tom, co On udělal.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 10. červen 2018 @ 23:13:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Pokud člověk zhřeší, hřích ho tíží jako nějaký balvan. Snižuje kvalitu jeho života, zatemňuje rozumový úsudek. Bez ohledu na to, že Kristus zemřel za hříchy celého světa - takový hřích ještě není vyřešen - není odpuštěn. Vina hříšníkova stále trvá.
Myslivec: Cizinče, toto je popis vlastní zkušenosti Oka o tom, jak na něho doléhá hřích, jak bezohledně se staví k oběti Krista- vlastním řešením hříchu.
Dobře to Oko popisuje, tak tomu skutečně u dlouhodobých řk je. Většinou stále stejné opakující se hřīchy na nich leží jako balvan, a jejich mentální úsudky jsou proto zatemněné. Pak se nedivme co tady Oko se svým mentálně potemněným úsudkem předvádí neb je psáno, že i spravedlivý 7x denně zhřeší, tak kolikrát za den se pak asi potom zatemní nespravedlivému a prolhanému Oku?!
Hele Pinokio, to jak se my kristovci žijící v Kristu stavíme ke hříchu, to jak se okamžitě obracíme na Krista, to, že jho Krista netlqčí, to, že v čem jsme slabý v tom jsme v Kristu silní, to, že i když jsme stále hříšní,
pltak ohavných hříchů se tak jako ty už nedopouštíme, tak o tom ti tady psalo a svědčilo mnoho kristovců, ty balvane se zatemněným rozumem! Následky hříchů které tady popisuješ Oko, jsou typické u před Bohem ohavných hříchů- modloslužba, lež a pomluva. Toto jsou nejčastější hříchy u řk! Tíží jako balvan, rozbíjí společenské vztahy a zatemňují rozum. Pomlouvační lháři vždy přijdou o zdravý rozum, to je přirozená obranná reakce společnosti ve které žijí. Časem je nikdo nebere vážně, a tak aby se z toho nezbláznili, ventilují své pomluvy a lži na netu.
Tak Oko, a nyní na tebe použiji tvoji vlastní mast!
Ty máš Oko sníženou kvalitu života a zatemněný rozum!
Nebo snad nemáš?? To jako už nehřešíš??
Takže pokud hřešíš, máš dle tvých vlastních slov potemnělý rozum!!
Takže není už na čase aby ti ten tvůj potemnělý rozum někdo osvítil??
Co nám tady chceš vysvětlovat Oko, ty hříchem potemnělý rozume s nekvalitním žitím?!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 12. červen 2018 @ 10:47:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Že ani člověk nepotřebuje lidskou lítost, aby mohl odpustit? -
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 12. červen 2018 @ 18:41:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
V mém reálném světě je odpuštění tomu člověku, který spáchal zlo a hřích, přímo k věci. Je to realita našeho života, přímo se to týká věci, obou: Jak toho, kdo spáchal hřích, tak toho, kdo je obětí. A to odpuštění je důležité, zásadní.
Chápu, že při praxi vašich svátostí je to pro vás svět jen virtuální - což tu prakticky předvádíš dnes a denně. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 15. červen 2018 @ 20:16:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Odpuštění hříšníkovi člověkem poškozeným tím hříchem je úplně o čemsi jiném (eliminuje zlo hříchu, aby se nešířilo na další lidi, osvobozuje poškozeného od cizího zla), než pokání toho hříšníka, ve kterém on dojde odpuštění svých hříchů, svého vlastního zla - službou církve, pro zásluhy Kristovy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 15. červen 2018 @ 22:18:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Stando, mám pro tebe takový oříšek. Zlých skutků, které člověk pozná a uzná jako zlé zřejmě litovat může a bude. Ale co dobré skutky, které nebyly podle Boží vůle a neměly svůj zdroj v Bohu, tj. Bůh nechtěl, aby byly vykonány? Viz tento konkrétní hromadný případ, kdy se svými dobrými skutky dokonce před Pánem chlubí a přesto jsou činiteli nepravosti - Mt 7:22-23 Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů? ‘ A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.‘“ |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 18. červen 2018 @ 07:04:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Odpuštění hříšníkovi člověkem poškozeným tím hříchem je úplně o čemsi jiném (eliminuje zlo hříchu, aby se nešířilo na další lidi, osvobozuje poškozeného od cizího zla), než pokání toho hříšníka, ve kterém on dojde odpuštění svých hříchů, svého vlastního zla - službou církve, pro zásluhy Kristovy.
To je dobře, že to víš. Vaše nápady okolo svátosti smíření jsou o něčem zcela jiném, jsou mimo realitu hříchu.
Nepsal jsi tady při tvých různých poznámkách o tom, že než jdeš ke svátosti smíření, měl bys napravit zlo, které jsi udělal? Tedy i smířit se s tím, komu jsi ublížil?
Platí to ještě?
Neměla by tedy být součástí svátosti smíření i právě ta část odpuštění hříšníkovi člověkem poškozeným tím hříchem?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 19. červen 2018 @ 11:11:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Neměla by tedy být součástí svátosti smíření i právě ta část odpuštění hříšníkovi člověkem poškozeným tím hříchem?"...
Upřesněme si realitu skutečného stavu:Když se hříšník kaje ze svých vin, má napravit podle svých lidským možností všechno to, co hříchem pokazil a co napravit zvládne.
Stále to ale nesouvisí s odpuštěním hříchů hříšníkovi od člověka, kterému bylo tím hříchem ublíženo! To je úplně jiná kapitola.
Odpuštění cizího člověka, poškozeného mým hříchem, je především k užitku toho člověka - k eliminaci zla mého hříchu, které by se jinak mohlo šířit dál mezi lidi řetězovou reakcí jako infekce. Nesouvisí nijak zásadně s mým odpuštěním hříchů Bohem skrze mé pokání. I v případě, že by mi poškozený člověk mnou způsobené zlo neodpustil a i přes mou veškerou snahu o smír zůstal proti mě nadále zatvrzelým a ublíženým (a já činím pokání ze hříchů - vyznávám, že jsem zhřešil a chci nápravu života) - Bůh mi i tak odpustí mé hříchy.
Takový člověk, neochotný odpouštět křivdy na sobě od jiných, je pak na tom hůře - blokuje si Boží odpuštění hříchů vlastních.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění bez lítosti (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 20. červen 2018 @ 07:15:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nesouvisí nijak zásadně s mým odpuštěním hříchů Bohem skrze mé pokání.
Chápu tvou realitu. Podobnou zkušenost má myslivec. Podobnou zkušenost jsem měl i já, kdy "odpuštění" ve zpovědnici (po kterém byl hřích pořád se mnou) nijak nesouviselo s odpuštěním člověku, který hřích udělal. To je jednoduše římskokatolická realita, vaše známá praxe. Rozumím tomu, že to tak máš a nijak ti vaši praxi neberu - pokud vám vyhovuje, mějte si jí, žijte si to, co vám vyhovuje.
Naši praxi a naši realitu jsem ti popisoval: Bůh nám všem odpustil v Pánu Ježíši Kristu, vzal na sebe náš hřích a vynesl ho na kříž. Odpustil jako první, šel příkladem, v době, kdy jsme my byli mrtví v hříchu. Neschopní cokoliv dělat. On první vykročil, udělal ten první krok k nám.
Jsou lidé, co se pokoří a Boží odpuštění přijmou, dále ho nesou do světa.
To Boží odpuštění, Boží milost, Boží dobrota, je zdrojem pokání - změny života, která je nápravou života člověka. Především nápravou vztahů člověka. Boží odpuštění se tedy přímo týká odpuštění lidí, přímo s ním souvisí. Boží odpuštění je o tomtéž, o čem je odpuštění lidí. Bůh nás vede k tomu, abychom odpouštěli tak, jako odpustil on v Pánu Ježíši nám. Boží odpuštění je zdrojem odpuštění pro lidi.
Bůh pak nikomu nestraní - pomáhá v odpuštění všem, kteří o to stojí, kteří chtějí jeho odpuštění přijmout a dávat dál. Dává k tomu lidem moc, požehnání, komukoliv, kdo za ním přijde.
Toník |
]
|
|
