Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o kříži...? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2015 @ 10:44:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | ..."Třeba můj výrok že to, co Bůh zakázal Bůh nedovolil?"...
1.) Moje logika uznává, že Bůh je vládcem nade vším děním ve stvoření, má absolutní moc vstupovat do děje a prosazovat svou vůli.
2.) Moje logika také uznává, že Bůh hřích zakázal.
3.) Moje logika dále uznává, že lidé přesto stále hřeší. ---------------------------------------------------------------------
Pokud by platilo pouze 1.) a 2.) - znamenalo by to, že lidé nehřeší, protože zhřešit nemohou. Bůh by jim svým rozhodnutím zhřešit nedovolil. To ovšem odporuje skutečné realitě světa.
Pokud ovšem platí 1.) a 3.) nebo 2.) a 3.) - znamená to, že Bůh i ve své moci lidem hřešit dovoluje. Přestože nechce, aby lidé hřešili, respektuje svobodu lidské volby, která v sobě obsahuje jak variantu hřích odmítnout, tak i variantu se pro hřích rozhodnout.
Tohle jsou tedy tři "axiomy", pro které má moje logika pouze jedno přijatelné logické řešení:
Bůh sice s hříchem nesouhlasí, ale dovoluje lidem hřešit - omezuje sám svoji všemohoucnost na úkor lidské svobody mít možnost si vybrat a zvolit zhřešit či nezhřešit.
Bůh je totiž natolik mocný ve stvoření, že bez jeho vůle se vůbec nic stát nemůže, každou událost musí On dovolit, musí dopustit, aby proběhla. Včetně zla hříchu, válek či nemocí.
..."Když tě pak tvůh bůh místo normální výchovy sešvihá bičem nemoci aby tě vychoval,"...
Ano, můj Bůh mě i švihá. Je to součástí nesení mého kříže.
A divím se tobě, že ve své zaslepenosti se takto cynicky vysmíváš Božímu slovu, že jako úlitbu svému cukerínovému bohu ironizuješ skutečné Boží slovo:
(Žd 12,5-6) A zapomněli jste na napomenutí, které vám praví jako synům: ‚Můj synu, nepodceňuj Pánovu výchovu, ani neochabuj, když jsi od něho kárán; neboť koho Pán miluje,toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna.‘
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o kříži... (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 04. květen 2015 @ 07:48:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Moje logika také uznává, že Bůh hřích zakázal. ... Bůh i ve své moci lidem hřešit dovoluje.
Chápu.
Svojí "logickou" konstrukcí sis vymyslel, že tvůj bůh lidem hřešit dovoluje a dovoluje tedy to, co zakázal a hřích lidem schvaluje. Už jsem tvé "logické" pochody viděl v historii vícekrát, těžko tedy očekávat, že by ses zamyslel, jestli při takovémhle výsledku tvé "logiky" není někde v té tvé "logice" chyba.
Chápu, že tvůj bůh schvaluje potraty, vraždy, znásilnění a všechno zlo, že je to jeho vůle. Váš bůh dovoluje to, co zakázal a schvaluje to, s čím nesouhlasí. A určitě je to ve vašem světě "logické".
A divím se tobě, že ve své zaslepenosti se takto cynicky vysmíváš Božímu slovu, že jako úlitbu svému cukerínovému bohu ironizuješ skutečné Boží slovo
Stando, takže jsem se opět místo odpovědí na pár jednoduchých otázek o tvém životě dostal od tebe zase nějakou lež ze tvé hlavy o mne. Nic jiného bych už asi neměl od tebe čekat?
To, že máš od svého boha svobodu lhát, že ti tvůj bůh dovoluje lhát, mne nemusíš znovu a znovu prakticky další a další lží přesvědčovat, to už jsem pochopil.
Ale můžeš něco napsat o tobě. Klidně pravdivého, pokud to dokážeš při své "svobodě" hřešit.
Zpět tedy k otázkám. Snad sis jich nevšiml?
Zajímalo mne, co jsi vlastně žil, z čeho vychází ta hrůza, co tu píšeš, jestli jsi ochoten něco napsat. Odpověděl bys na ty otázky o tvém životě, o tom, co vy žijete?
Jak jsi vychovával ty svoje děti? Dovoloval hřešit, schvaloval jim hřích, jako to dělá tvůj bůh tobě? Pokud ano, dovoloval jsi jim každý hřích, nebo jsi jim dovoloval jen některé vybrané hříchy? Vychovával jsi je pak tak, že jsi je šlehal nemocemi, jako to dělá váš bůh? Měla ta výchova nějaký efekt?
Co tvoji rodiče: Také ti dovolovali hřešit? (Asi ano, podle toho, jak se chováš zde v diskuzi). Když jsi udělal nějaký hřích, tak ti ho schválili, jako to dělá tobě tvůj bůh? Které všechny hříchy ti schvalovali, jen lež, nebo ti dovolili a schválili i další hříchy?
Co tvůj bůh a je ho Matka?
Když ti tvůh bůh dovoluje hřešit a schvaluje ti každý hřích, protože je to jeho vůle, tak to stejné dělá i vaše Nebeská Matka, Panna Maria? Také ti dovoluje hřešit a schvaluje ti pak každý hřích?
Když tě pak tvůh bůh místo normální výchovy sešvihá bičem nemoci aby tě vychoval, dovolí mu to jeho Nebeská matka?
Nenapadne jednoho nebo druhého, že by vás vychovávali normálně, jako to dělají lidi v normálním světě, tedy slovem, tím, že se svými dětmi mluví, komunikují s nimi, zakazují jim špatné věci a slovem je vedou k dobru? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o kříž (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 04. květen 2015 @ 10:23:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Toníku, nezlob se, ale s takto manipulativně položenými otázkami se zabývat nebudu, připadají mi jako výplod choré hlavy.
V tomto světě skutečném ale děti slovo rodičů někdy stejně neposlechnou a i přes všechna slova udělají pravý opak - jak to pak v takovém případě děláš ty se tvými dětmi? Jak je vychováváš?
Bůh neschvaluje žádný hřích. Tolik by ti mělo být jasné. Přesto dovolí lidem každou volbu - tedy dovolí lidem i zhřešit. Kdyby Bůh chtěl, nedovolí lidem zhřešit a lidé by nehřešili. Ale nebyli by pak ani schopni plnohodnotného vztahu lásky, protože k němu je potřeba svoboda rozhodnutí srdce.
Bůh tedy neschvaluje hřích, přesto dovolí lidem zhřešit. Bůh neschvaluje válku, přesto dovolí lidem válčit. Bůh neschvaluje potraty, přesto dovolí lidem potraty vykonávat. Bůh neschvaluje vraždu, přesto umožňuje vrahům příležitosti a situace, aby mohli vraždit.
Dovoluje to kvůli té stejné svobodě rozhodnutí lidského srdce, které se tak může i svobodně rozhodnout milovat Boha a bližní ... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 07. květen 2015 @ 06:53:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku, nezlob se, ale
s takto manipulativně položenými otázkami se zabývat nebudu, připadají mi jako
výplod choré hlavy.
Chápu, Stando, že se asi za to, co
žiješ a co jsi žil stydíš a nechceš odpovídat, a ani není divu z těch náznaků
co jsi o vás psal. Proto si asi tolik vymýšlíš nesmysly o druhých, abys odvedl
řeč a o tobě a o vás nemusel psát.
Nevadí.
I tak jsem vděčný, že občas něco
málo o vás napíšeš a malinko se sdílíš: Jsi tu jeden z mála ŘK, co to dělá, jsi
v tomto vyjímka.
V tomto světě skutečném ale děti slovo
rodičů někdy stejně neposlechnou a i přes všechna slova udělají pravý opak
- jak to pak v takovém případě děláš ty se tvými dětmi? Jak je
vychováváš?
To je pravda. A není to jen
"někdy", jak si to asi představuješ, je to velmi často. Dokonce
bych řekl že děti v některých věcech „zpravidla“ neposlechnou. Na jedno
„poslechnutí“ v nějaké problematické věci kterou je třeba řešit výchovou
zpravidla bývá i desítky nebo stovky neuposlechnutí, které tomu poslechnutí
předchází. Pokud si vezmu život, po
který rodiče žijí s dětmi, je to neposlechnutí u jednoho dítěte každý den i několikrát x třeba dvacet let, to je jen u jednoho dítěte i 50 000
neuposlechnutí, u pěti dětí je to asi 250 000 jednotlivých případů
neuposlechnutí za život rodičů.
A to je optimistický
odhad.
V našem (pro nás) normálním světě
dal náš Bůh lidem trpělivost.
Trpělivost je pak opak
násilí.
Pro výchovu dětí je trpělivost
naprosto nezbytně nutná podmínka. Trpělivost je součást Božího daru (daru
našeho Boha), kterému se říká "Láska".
V našem učení se o lásce píše:
Láska je trpělivá,
dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná
nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo. Neraduje se z
nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší, všemu věří, ve vše
doufá, všechno vydrží.
Láska nikdy nezanikne.
To "trpělivá" je tam na
prvním místě. V normálním životě je totiž trpělivost nutně potřeba.
Trpělivost také nikdy nezaninde. (stejně jako naše Boží víra, o tom jsme se
bavili nedávno).
Trpělivost je také součást nápravy
Božích věcí, když člověk žije jako otrok hříchu a přijde naše evangelium, ta
Boží moc, která ho z otroctví hříchu vysvobodí, zbaví ho hříchu (a promění
život už první generace). Když takovému člověku schází trpělivost (to se stává
v naší instantní společnosti velmi často), Bůh ho vychovává a ovocem té Boží
výchovy je právě trpělivost. Opět je o tom v našem učení zmíňka:
Ovocem Ducha je však láska, radost,
pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost,
sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon.
"Duch" to je pak ten, co nás vychovává. Vychovává nás tak, jak je to normální v našem světě: Slovem. Mluví k nám. Trpělivě.
"Ovoce" totiž není jako granko, aby se nasypalo do mlíka a zamíchalo, ale nějakou dobu trvá, než vyroste. Proto nás taky Bůh vychovává
vytrvale. Zachází s námi jako (pro nás) normální rodiče.
Tolik úvod, abys měl trochu
představu jak to v našem životě chodí.
Teď ke tvé otázce.
"...jak to pak v takovém případě
děláš ty se tvými dětmi? Jak je vychováváš?"
Dělám stále a stále to stejné, jako
to dělá Bůh s námi: Komunikuju se svými dětmi. Slovem.
Trpělivě a jednoznačně jim znovu a znovu hřích neschvaluji a zakazuji, znovu a
znovu jim slovem jasně říkám co mají udělat, znovu a znovu je
vedu ke změně v tom, co není v pořádku a co je potřeba změnit, znovu a znovu jim pomáhám pochopit, kde je chyba a co a jak mají změnit, co dělat.
Bůh neschvaluje žádný hřích. Tolik by ti mělo být jasné.
Teď mluvíš o našem Bohu, který
žádný hřích neschvaluje? To je mi samozřejmě jasné celou dobu a mnohokrát jsem ti to psal, že náš Bůh hříchy neschvaluje, nedovoluje, nesouhlasí s nimi, zakazuje je a to naprosto jasně, otevřeně, přímočaře.
Já tu nejsem
ten, kdo by psal: "Nic se na světě, žádná událost, se nemůže
udát bez toho, aby to Bůh schválil (dovolil, dopustil)."
Pokud už rozumíš tomu, že Bůh, ten
skutečný Bůh, neschvaluje žádný hřích, tak je to jen dobře. To je pokrok.
Teď ještě abys pochopil, že to není
Bůh, ten skutečný Bůh, který lidem dovoluje
hřešit.
Ten, kdo lidem "dovoluje
hřešit" a dává "svobodu" hřešit, to je odpůrce našeho Boha. Jeho
nepřítel. Říkáme mu Satan. On překrucuje Boží slovo a mluví hodně podobně, jako ty a jako další bezbožníci ve světě, co mu slouží, samou lež ve stylu: "Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů? Ale to není žádná svoboda! Svoboda je jen když si vybíráte dobro a zlo! Jistě nezemřete!"
|
]
|
|
