|
Právě je 529 návštěvník(ů) a 3 uživatel(ů) online: ivanp rosmano Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116480120 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: Židovské chápání Boha kontra pohansko-platónské chápání Boha
|
poslal rosmano Ukázka myšlení a chápání Boha a Jeho projevů Židy:
L 7:11: A stalo se, že hned nato šel do města zvaného Naim. A šli s ním mnozí jeho učedníci a veliký zástup. 12 Když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého, jediného syna jeho matky, a ta byla vdova; byl s ní velký zástup z města. 13 Když ji Pán uviděl, byl nad ní hluboce pohnut a řekl jí: „Neplač!“ 14 Pak přistoupil a dotkl se már. Ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, probuď se!“ 15 Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce. 16 Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a „ Bůh navštívil svůj lid.“
Židé reagovali velmi správně. Židé, s odvěkou vírou otců a praotců dobře věděli, kdo je Bůh. Že je nesmrtelný, nikdo z lidi Ho neviděl a nemůže vidět, přebývá v nepřístupném světle. A také věděli, že Bůh používá své nástroje, své vyslance, služebníky, a skrze ně činí mocné činy, zázraky, skrze ně projevuje svou moc a slávu. A i v této situaci si Boha s nikým nepletli a správně oslavovali Boha v nebi za ten úžasný zázrak, který skrze svého služebníka, svého Syna, vykonal, a jehož byli právě svědky. A správně chápali, že skrze Ježíše působí Bůh, že skrze Ježíše, jako svůj nástroj, Bůh navštěvuje svůj lid.
|
Teologie: Stalo se toto skutečně?
|
poslal Nepřihlášený Skutky apoštolské 6
7 I rostlo jest slovo Boží, a rozmáhal se počet učedlníků v Jeruzalémě velmi. Mnohý také zástup kněží poslouchal víry. 8 Štěpán pak, jsa plný víry a moci, činil divy a zázraky veliké v lidu.
|
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 21. březen 2024 @ 08:47:07 CET (642 čtenářů)
Více... | 12850 bytů | 2 komentáře | Skóre: 0
|
Teologie: Užitečný idiot. Ježíš to věděl. MC.
|
poslal Nepřihlášený Ale někteří z vás nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. (Jan6,64)
Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.“ (Jan7,70)
Vyvstává otázka. Proč když od počátku Ježíš věděl, že Jidáš je ďábel, proč si ho vyvolil za učedníka a nechal ho působit svou božskou uzdravující mocí?
|
Teologie: Takto by se taky mohly řešit konflity...
|
poslal Nepřihlášený
2 Královská 6 8 Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi, a vešel v radu s služebníky svými, řka: Na tom a na tom místě položí se vojsko mé: 9 Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému, řka: Viz, abys netáhl přes to místo, nebo tam Syrští jsou v zálohách. 10 Protož posílal král Izraelský na to místo, o kterémž mu byl řekl muž Boží, a vystříhal ho, aby se ho šetřil a to nejednou ani dvakrát. 11 A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu věc, a svolav služebníky své, řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich králi Izraelskému donáší? 12 Jemuž řekl jeden z služebníků jeho: Nikoli, pane můj králi, ale Elizeus prorok, kterýž jest v Izraeli, oznamuje králi Izraelskému slova, kteráž ty mluvíš v nejtajnějším pokoji svém. 13 Kterýž řekl: Jděte a vizte, kde jest, abych poslal a jal jej. I oznámeno jemu těmito slovy: Hle, jest v Dotain. 14 Protož poslal tam koně a vozy a vojsko veliké. Kteříž přitáhše v noci, oblehli město. 15 Vstav pak ráno služebník muže Božího, vyšel, a aj, vojsko obklíčilo město, koni i vozové. I řekl služebník ten jeho k němu: Ach, pane můj, což budeme dělati? 16 Kterýž odpověděl: Neboj se, nebo mnohem více jich s námi jest, než s nimi. 17 I modlil se Elizeus a řekl: Ó Hospodine, otevři, prosím, oči jeho, aby viděl. A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho, a viděl, a aj, hora ta plná koňů, a vozové ohniví okolo Elizea. 18 A když nepřátelé táhli k němu, modlil se Elizeus Hospodinu a řekl: Poraz, prosím, národ tento slepotou. I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy. 19 V tom řekl jim Elizeus: Neníť to ta cesta, ani to město. Poďte za mnou, a dovedu vás k muži, kteréhož hledáte. Takž je vedl do Samaří. 20 I stalo se, když vešli do Samaří, že řekl Elizeus: Ó Hospodine, otevři oči těchto, ať vidí. Tedy otevřel Hospodin oči jejich, a viděli, že jsou u prostřed Samaří. 21 Řekl pak král Izraelský Elizeovi, když je uzřel: Mám-liž je zmordovati, otče můj? 22 Odpověděl on: Nemorduj. Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým, abys je zmordoval? Dej jim chleba a vody, ať jedí a pijí, a navrátí se ku pánu svému. 23 A tak připravil jim hojnost velikou, a když pojedli a napili se, propustil je. Oni pak navrátili se ku pánu svému, aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské.
|
Teologie: Kdo je svatý Duch.
|
poslal Nepřihlášený KDO JE SVATÝ
DUCH.
Cílem
tohoto pojednání o svatém Duchu je poznat, co nám o svatém Duchu
sděluje Boží
slovo.
Nenechme se ovlivňovat teologickými úvahami, které tvrdí, že
přinášejí hlubší poznání o Bohu, ale opak je pravdou. Když
ničím neovlivněni přistoupíme ke studiu Božího slova budeme
překvapeni, jaké nepravdy nám jsou předkládány. Musíme si dát
odpověď na základní otázku. Je naší touhou mít hodnotný
vztah s Bohem, nebo jsme spokojeni v křesťanském společenství,
které upřednostňuje různá dogmata a učení, která nemají
základ v Božím slově?
Podle trinitářů
je svatý Duch třetí osoba jednoho Boha se stejnou mocí a jedná
samostatně. Osoba má vlastní jméno. Bůh Otec - Jehova,Jahve,
Boží Syn - Ježíš a
Duch svatý
vlastní jméno nemá.
Každá duchovní
osoba má své místo přebývání. V
Božím slově není nikde uvedeno, že Duch svatý má své místo
přebývání. Písmo hovoří pouze o trůnu Boha a Beránka.
Svatý
Duch je v jednom okamžiku na nekonečném počtu míst. Celý vesmír
je svatým Duchem prostoupen.
Žalm
11:4
Hospodin
je ve svém svatém chrámu, Hospodin je v nebesích na svém trůnu,
jeho oči vidí, jeho pohled zkoumá lidské syny
Př.15:3
Hospodinovy
oči jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré
Zj.22:1,3
I
ukázal mi řeku vody života, čirou jako křišťál, která
vycházela z trůnu Božího a Beránkova. Nic
prokletého již nebude. V tom městě bude Boží a Beránkův trůn
a jeho otroci mu budou sloužit.
Židům
12: 2
“Nespouštějme oči z Ježíše, původce a završitele
naší víry, který pro radost, ležící před ním, nedbal na
hanbu, podstoupil kříž a usedl po pravici Božího trůnu.”
Zj.2:13
Vím,
kde bydlíš: tam, kde je trůn Satanův; avšak pevně držíš mé
jméno a nezapřel jsi mou víru ani ve dnech, v nichž můj věrný
svědek Antipas byl zabit u vás, kde bydlí Satan
Další
významné svědectví nám poskytují následující verše. Žehnají
pouze dvě osoby, Bůh Otec a Syn Ježíš.
Svatý
Duch nikdy nežehná.
Tit.1:4
Titovi, vlastnímu synu podle
společné víry: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a
Krista Ježíše, našeho Zachránce
2 Jana 1:3
Bude s námi milost, milosrdenství
a pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista, Syna Otcova, v
pravdě a lásce.
Ef.1:2
Milost vám a pokoj od Boha Otce
našeho a Pána Ježíše Krista.
1 Tim.1:2
Timoteovi, vlastnímu synu ve víře:
Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce našeho a Krista Ježíše,
Pána našeho
Jehova
posílá svého Ducha svatého a Božího Ducha, Ježíš také
posílá svého Ducha a Ducha svatého. Nikde v Písmu není zjeveno,
že „osoba“ Duch svatý posílá svého Ducha.
Každá
duchovní osoba má svého ducha.
Jan
15:26
„ Až
přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch Pravdy, jenž
vychází od Otce, ten o mně vydá svědectví.
1
Petra 1:11
zkoumali,
na který nebo na jaký čas ukazoval Duch Kristův v nich, když
předem svědčil o utrpeních určených Kristu a o velké slávě,
která přijde po nich.
1
Tes.4:8
Proto
kdo toto odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který také do
vás dává svého Svatého Ducha.
Gal.4:6
A
protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich
srdcí, ducha, který volá: ‚Abba, Otče.‘
Tit.3:5,6
zachránil
nás ne na základě skutků, které jsme my učinili ve
spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství skrze koupel
znovuzrození a obnovou Ducha Svatého, kterého na nás vylil hojně
skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce,
Sk.2:17
‚ I
stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha
na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši
mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny.
Svatý
Duch je Boží moc a ne osoba. Následující verš tuto pravdu zcela
zjevuje. Duch svatý je moc Nejvyššího. Jako Nejvyšší je v
Božím slově představena pouze jedna osoba,
Bůh
Otec Jehova,Jahve.
uk.1:35
A
anděl jí odpověděl: „Duch Svatý přijde na tebe a moc
Nejvyššího tě zastíní; proto také to Svaté, co se z tebe
narodí, bude nazváno Syn Boží.
Sk.1:8
ale
přijmete moc Ducha Svatého, který na vás přijde, a budete mi
svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší
konec země.“
Soudců
14:6
Tu
jej uchvátil Duch Hospodinův a on ho roztrhl, jako by roztrhl
kůzle, ačkoliv neměl nic v ruce. Svému otci ani matce nepověděl,
co udělal.
Mich.3:8
Avšak
já jsem plný moci Ducha Hospodinova, práva a udatnosti, abych
oznámil Jákobovi jeho přestoupení a Izraeli jeho hřích.
2
Kor.4:7
Tento
poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci
byla z Boha, a ne z nás
2
Tim.1:7
Neboť
Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha moci a lásky a
rozvahy.
Luk.8:28
Když
uviděl Ježíše, vykřikl, vrhl se mu k nohám a řekl mocným
hlasem: "Co mi chceš, Ježíši, synu Nejvyššího Boha?
Prosím tě, netrap mě."
Žalm
97:9
Neboť
ty, Hospodine, jsi nejvyšší nade vší zemí, velmi převyšuješ
všechny božské bytosti.
Svatý
Duch je Boží Duch. Svatý
je přídavné jméno a přídavná jména označují vlastnosti
podstatných jmen. Vyjádření určitých stejných stavů je, jak
Božím Duchem, tak svatým Duchem. Zcela vypovídající je Ef.4:30.
1
Kor.3:16
Nevíte,
že jste Boží chrám a že ve vás bydlí Boží Duch?
2
Tim.1:14
Ten
drahocenný svěřený poklad opatruj skrze Ducha svatého, který v
nás bydlí
1
Kor.2:13,14
O
tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská
moudrost, ale těmi, jimž vyučuje Duch svatý; duchovní věci
vysvětlujeme duchovními slovy. Duševní člověk však nepřijímá
věci Ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je
poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
Ef.4:30
Nedělejte
zármutek svatému
Božímu Duchu,
který na vás vtiskl svou pečeť pro den vykoupení.
Projevy
Ducha Božího jsou různé, jak spatřujeme ve výše uvedených
textech a také textech následujících.
1
Kor.12:4
Jsou
rozdíly v darech milosti, ale tentýž Duch;
1 Kor.12:8-11
Neboť
jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož
Ducha slovo poznání; dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary
uzdravování v témž Duchu; jinému působení mocných činů,
jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy
jazyků, jinému pak výklad jazyků. Avšak to všechno působí
jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám
chce.
Jan 14:16,17
A
já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi
na věčnost. Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože
ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve
vás bude.
Iz.11:2
A
spočine na něm Duch Hospodinův: Duch moudrosti a rozumnosti, Duch
rady a udatnosti, Duch poznání a bázně před Hospodinem.
K
poznání pravdy vede pouze jedna cesta, cesta, která není založena
na náboženských
tradicích
a dogmatech.
Pravda k nám přichází skrze Boží slovo a jeho neovlivněné
přijetí. Poznání pravdy a láska k pravdě je základem pro náš
současný a budoucí život.
1
Tim.2:3-5
To
je dobré a milé před Bohem, naším Zachráncem, který chce, aby
byli všichni lidé zachráněni a přišli k poznání pravdy.
2.Tim.3:16,17
Veškeré
Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování,
k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk
byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému
dobrému skutku.
|
Teologie: Jaká je však plná pravda o Marii, pokud vycházíme jen z evangelií ?
|
poslal Frantisek100 19Přišla za
ním jeho matka a bratři, ale nemohli se k němu dostat pro zástup.
· 20Lidé mu
oznámili: „Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat.“
· 21On jim
odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho
jednají.
|
Teologie: Čtu tento žalm a je mi z něho hrozně
|
poslal Frantisek100 Čtu tento žalm a je mi z něho hrozně.
·
8Záhubě propadlá
babylónská dcero, blaze tomu, kdo ti odplatí za skutky spáchané na nás.
·
9Blaze tomu, kdo
tvá nemluvňata uchopí a roztříští o skálu.
Pro koho je to vzor? A proč je v Bibli? Má nás
inspirovat?
Bohužel už inspiroval a mnohokrát a inspiruje i dnes.
Krutost na všech stranách byla vždy
obrovská.
Změnilo na tom něco křesťanství?
Tento žalm vnikl v době, když Židé
prohráli z Babyloňany a měli tedy důvod se mstít. A jak je tomu dnes?
Kdo komu se dnes mstí?
Má nás inspirovat tento verš z Bible anebo Pán Ježíš?
Anebo jsou tyto verše i další z Bible jen důkazem o zkaženosti lidstva?
Beznaděj!!!???
|
Teologie: Omyly ve víře, korigované zdravým úsudkem.
|
poslal oko "Logo" - to není jenom Slovo, je jej také možno přeložit jako Rozum.
Znamená
to, že cokoli Bůh dělá, je vysoce rozumné, logické- a co je pro nás
zvlášť důležité, Bůh nikdy nic nedělá proti zdravému rozumu. Znamená to,
že také my, lidé, můžeme svým rozumem hodně věcí posoudit a rozpoznat pak
jejich správnost či nesprávnost.
|
poslal rosmano Moudří muži, poraďte mi .
Obracím se na vás, moudré muže od katolíků, protestantů, kristovců, odpadlíků, apod.
V Písmu svatém máme mezi jinými zaznamenán tento příběh:
Sk 18:24: Do Efesu přišel Žid jménem Apollos, původem z Alexandrie, muž výmluvný, zběhlý v Písmech. 25 Ten byl vyučen Pánově cestě, mluvil s vroucím duchem a učil přesně o Ježíšovi, ale znal jenom křest Janův. 26 Začal směle mluvit v synagoze. Uslyšeli jej Priscilla a Akvila, vzali ho k sobě a ještě přesněji mu vyložili Boží cestu. 27 A když chtěl projít do Achaje, bratři ho v tom povzbudili a napsali učedníkům, aby ho přijali. Když tam přišel, velmi prospěl těm, kteří uvěřili skrze milost Boží, 28 neboť rázně na veřejnosti vyvracel argumenty Židů a ukazoval z Písma, že Ježíš je Mesiáš.
|
Teologie: Směrnice ohledně žen při pobožnostech
|
poslal gregorios777
Nezměrná pýcha, arogance a vzpoura se staví proti přikázání Pána.
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 27. listopad 2023 @ 21:22:55 CET (329 čtenářů)
Více... | 4792 bytů | 1 komentář | Skóre: 0
|
poslal oko Bůh se stal člověkem, aby mohl plakat nad lidstvem.
Je to paradox. Sám Bůh žije v dokonalosti nebeské blaženosti a přesto - trápí se nad člověkem.
|
Teologie: Jan Křtitel a jeho odkaz dnešku
|
poslal Frantisek100 3I začal
procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na
odpuštění hříchů,“ 4jak je psáno v
knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně,
vyrovnejte mu stezky!
· 5Každá propast
bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté
cesty budou rovné;
· 6a každý tvor
uzří spasení Boží.‘
Jan
začal svoje působení v okolí Jordánu. Jordán je v této oblasti
největší řeka, která pramení na rozhraní Libanonu a Sýrie na úpatí hory
Hebronu. Vzniká spojením tří menších řek a teče do galilejského jezera, které
je 210 metrů pod úrovní moře a teče dál na jih, kde končí v Mrtvém moři.
Jan Křtitel tudy prochází a káže o tom, že je třeba činit pokání a nechat
se pokřtít na odpuštění hříchů. Možná si položíme otázku, z čeho se kát
a o jaké hříchy se jedná. Ale ono je to v tom nejširším smyslu uvědomění si,
že mezi mnou a Bohem je nějaká překážka. A to je právě ten hřích čili stav, že
se chovám tak, že je moje chování nedobré v Boží v očích. Jan Křtitel
upozorňuje na to, že tohle si lidé mají uvědomit. Když si to uvědomí, tak toho
litují, tíží je to, což znamená, že se kají. Vnějším projevem tohoto uvědomění
je křest, kdy toužím se toho stavu hříchu zbavit ponořením ve vodě od člověka,
který má k tomuto výkonu od Boha pověření. A to byl tehdy jedině Jan Křtitel.
Proč zrovna na tohle Jan Křtitel upozorňuje?
Je to totiž příprava na uvěření a přijetí Ježíše. Cituje proroka Izaiáše,
který prorokoval o Janovi, že je to hlas na poušti. Nemyslí tím poušť jako
zeměpisnou oblast, ale poušť duchovní, v níž v té době se nacházel
Izrael. A připravit cestu Zachránci, králi je možné tak, že mu přicházíme
vstříc, obrazně řečeno na cestu dáváme koberce, zarovnáváme hrboly, aby se mu
dobře kráčelo, aby ta cesta byla rovná a
ne křivolaká. To vše jsou symboly přístupu k Pánu Ježíši. Chovejme se k
němu tak, jak se lidé chovají ke králi.
· 7Zástupům, které
vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám
ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
·
8Neste tedy
ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest
Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
· 9Sekera už je na
kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do
ohně.“
· 10Zástupy se
Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“
Proč se Jan Křtitel chová tak tvrdě. Co ho asi rozčílilo?
Dovedu představit, že to byla přetvářka mnoha lidi, kteří sem přišli se
pokřtít v domnění, že tím něco získají.
Plemeno zmijí ukazuje na vlastnost, kterou je vychytralost. Nechám se pokřtít
a nehrozí mi pak Boží hněv. Jak jednoduché? Pokání lze sice přetvařovat, ale do
duše vidí jen Bůh. A Jan tuší, že mnozí nejsou schopni opravdového pokání.
Spoléhají na židovský původ a mají židovskou hrdost. Ale tady Jan Křtitel
varuje, že Bůh má svoje děti i z jiných národů, z pohanů. Židé si mysleli , že
jen oni jsou vyvolení Ale oni nenesou
ovoce jako vyvolený národ. Přirovnává je ke stromu, který je k ničemu a je
třeba ho porazit a spálit. To je upozornění na to, že bude i Boží soud, kdy se oddělí
Boží lid od ostatních. Někteří lidé, kteří slyšeli slova Jana Křtitele si
uvědomovali svůj stav a že k pokání ještě něco patří. Ptají se, co máme dělat?
·
11On jim
odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k
jídlu, udělej také tak.“
· 12Přišli i
celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře, co máme dělat?“
· 13On jim řekl:
„Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“
· 14Tázali se ho
i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho
nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“
· 15Lidé byli
plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad
Mesiáš.
Jan Křtitel apeluje na sociální city, tedy rozdělit se s chudými,
jednat poctivě, nečinit násilí. Pokání musí být vidět na člověku v jeho
jednání. To bude důkazem, že jsme pochopili pokání upřímně.
Lidé byli plni očekávání. Na co čekali? Očekávali Mesiáše,
Zachránce, i když představu o něm měli zkreslenou. Kam zařadit na Jana Křtitele?
Že by tohle byl Mesiáš?
·
16Na to Jan
všem řekl: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani
hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a
ohněm.
· 17Lopata je v
jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy
spálí ohněm neuhasitelným.“
· 18A ještě
mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
Jan vnímal poznámky lidí a upozornil, že on rozhodně Mesiášem
není. Ten teprve přijde a bude je křtít Duchem Svatám a ohněm.
Tento křest Duchem Svatým nastal o letnicích, kdy apoštolové začali křtít,
protož obdrželi Božího Ducha. Jejich křest působil na pokřtěné tak, že získali
sílu k činění Boží vůle. Vždyť tito lidé byli z různých koutů země, kteří
přišli do Jeruzaléma na slavnost letnic a odešli zpět do svých krajin, aby tam
šířili evangelium. Proto později Pavel, když cestoval, nacházel všude už křesťany.
Nebyl to formální obřad, protože lidé se změnili, získali sílu, moudrost i
odvahu. Jen si vzpomeňme jakou odvahu měl Štěpán a jiní! Zatímco křest Duchem
dává sílu k Božímu činění, tak oheň poukazuje na budoucí Boží soud.
S těmi, kteří nepřijmou Krista, neuvěří, to dopadne jako s tím
mlatem, kde se odděluje pšenice, čili věřící od plév čili od nevěřících.
Pšenici si bere Bůh k sobě do sýpky, obrazně řečeno a plévy spálí. Proto se
často hovoří o konci světa a soudu ohněm, kdy věřící už tu nebudou.
Lukáš tak čtenářů přiblížil to, co sděloval Jan Křtitel lidem a co bylo přípravou, aby
později pochopili Krista. Člověk, který věří sobě a svým schopnostem a tomu, že
on není hříšný, nikomu nic špatného přece neudělal, nikdy nemůže bohužel
pochopit, co učinil Kristus. Že svoji smrtí a obětí usmířil člověka s Bohem a
Bůh za to lidem daroval věčný život.
Jan 3
· 16Neboť Bůh
tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,
nezahynul, ale měl život věčný.
· 19Ale když
káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co
činil,
· 20Herodes
všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
· 21Když se
všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se
nebe
· 22a Duch svatý
sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi
můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Ježíš se přichází pokřtít, ale proč? On do této doby žije
jako ostatní, nepíše se nic o jeho výjimečnosti či zázracích. On ale je Boží Syn a má polovinu genů od Boha a polovinu lidskou
z Marie. On se nepotřebuje kát a není v něm hřích, protože má jiný
původ a není jako ostatní lidé. Přesto se nechá pokřtít. Zdá se, že to nedává
logiku? Naopak. Tím dává najevo, že je stejný jak ostatní
lidé, že se od nich neliší. Jan Křtitel si uvědomuje něco jiného a odmítá ho pokřtít. Přece
nemá smysl křtít na odpuštění hříchu toho, v němž hřích není. Nakonec na přání
Ježíše Jan křest provede. Ježíš chce být jako ostatní lidé, ale sám Bůh dá
najevo, že je to Boží Syn a on slyší ujištění, kým vlastně je.
Lukáš se na závěr třetí kapitoly píše, že ve třiceti letech
začíná Ježíš plnit to, čím ho Bůh pověřil. Lidí ho považují za syna Josefa a
asi neví nic o jeho početí a pravém otci. 23Když Ježíš
začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa,
jehož předkové byli: Heli,
· 24Mathat,
Levi, Melchi, Janai, Josef,
· 25Matathias,
Amos, Nahum, Esli, Nagai,
· 26Mahat,
Matathias, Semei, Josech, Joda,
· 27Johanan,
Resa, Zorobabel, Salatiel, Neri,
· 28Melchi,
Addi, Kosan, Elamadam, Er,
· 29Jesus,
Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
· 30Simeon,
Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
· 31Melea,
Menna, Mattath, Natham, David,
· 32Isaj, Obéd,
Bóaz, Sala, Naason,
· 33Amínadab,
Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda,
·
34Jákob, Izák,
Abraham, Tare, Náchor,
· 35Seruch,
Ragau, Falek, Heber, Sala,
· 36Kainan,
Arfaxad, Sem, Noe, Lámech,
· 37Matusalem,
Henoch, Jared, Maleleel, Kainan,
· 38Enóš, Šét a
Adam, který byl od Boha.
Kde získal Řek Lukáš takové informace o Ježíšově rodokmenu
z matčiny strany.? Jsou tak podrobné, že vedou až k samotnému prvnímu
člověku. Cenné je to, že jde o biologickou stopu na rozdíl od rodokmenu Josefa
uvedeného u Matouše, který postupuje od Abrahama k Josefovi a není to
biologická stopa. Ježíš je záchrance celého lidstva a nejen Židů.
Kdo to dnes pochopí ? Kolik lidí toto zneužije? Co zůstalo? Chápou
dnes lidé pokání? A pokud nechápou, pak nedokážou pochopit ani Pána Ježíše. Proto
je tak obrovské množství falešných křestanů a falešných církví.
|
poslal Willy Tento článek jsem dal i na Katedrálu GS a jsem docela zvědav, jak se budou lišit případné reakce.
|
poslal milan333
DOGMA O TROJICI.
Boží Slovo je
základem pro porozumění o tom, zda trojiční dogma má zásadní
podporu v Písmu. Hledaní pravdy mimo Písmo přineslo nepravdivý
obraz o Bohu.
2.Petr.1:21
Neboť proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž
unášeni Duchem
Svatým mluvili lidé poslaní od Boha.
2.Tim.3:16,
Veškeré Písmo je
vdechnuté Bohem
a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k
výchově ve spravedlnosti,
Bůh
dal člověku schopnost pochopit Boží Slovo bez hlubokých
teologických úvah a Boží Slovo je předloženo zcela
srozumitelně.
Některá
vyznání o trojici:
„Písmo
jasně učí, že je jeden Bůh, který je nekonečný a který
existuje ve třech osobách: Otec, Syn a Duch svatý.
Každá
z těchto osob je cele Bohem,
všechny jsou stejně věčné, jsou si rovny v moci a slávě a ve
stejné míře sdílejí tytéž atributy a dokonalosti. Ačkoliv
jsou nerozdělené v přirozenosti a bytí, každá z osob Boží
trojice má v dokonalé harmonii skrze celou věčnost odlišnou roli
a funkci.“
253
Trojice je jedna. Nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho Boha ve
třech osobách: "soupodstatnou Trojici".61 Božské osoby
se nedělí o jediné božství, nýbrž každá z nich je úplně
celý Bůh: "Otec je všechno to, co je Syn, Syn všechno to, co
je Otec, Otec a Syn všechno to, co je Duch svatý, totiž jediný
Bůh, podle své přirozenosti."62 "Každá ze tří osob
je onou skutečností, totiž podstatou, bytností nebo božskou
přirozeností."
Svatý
Duch je zde představen jako osoba, která je Bohem a ne jako Boží
moc.
I
katolická církev připouští, že svatý Duch je Boží moc!
-
katolický
teolog Edmund Fortman v Trojjediném Bohu (angl.): „Ačkoli je
tento Duch často popisován v osobních pojmech, zdá se zcela
jasné, že posvátní pisatelé (Hebrejských písem) tohoto Ducha
nikdy nechápali ani nepředstavovali jako zřetelnou osobu.““
-
dále
říká: „Židé nikdy nepovažovali Ducha za osobu a není to ani
ve Starém zákoně. Duch svatý je běžně chápán v Novém
zákoně jako Boží moc a síla.“
-
Dílo
The
New Catholic Encyclopedia o
tom říká: „„Starý zákon nevnímá Ducha jako osobu Boží
Duch je jednoduše Boží moc. Nový zákon pojímá Ducha jako
„něco“, ne jako „někoho“: je paralela mezi Duchem a Boží
mocí.“(sv.13)
Katolická
encyklopedie: „Nikde ve Starém zákoně nenajdeme jasnou indikací
o „třetí osobě“.(sv.15)
Katolický slovník: „Jak
St. tak i N.zákon hovoří o Duchu jako Boží energii a moci v
srdci člověka.“ (str.810)
České
katolické biblické dílo:
Boží Duch není ještě ve Starém zákoně zjeven jako osoba,
ale jako Boží síla, která proměňuje lidskou osobnost tak, že
je schopna výjimečných činů. Ty sloužily k upevnění lidu ve
věrnosti Hospodinu. Duch vychází z Boha, vede k němu, a proto je
nazýván Duchem Božím, nebo také Duchem svatým.
Zastánci
trojičního učení se odvolávají na Mat.28:19
„ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“.
Toto
znění není v žádném manuskriptu a původní znění je toto:
Proto
jdouce, učte všecky národy, křtíce
je ve jméno Mé (onto onomati mou),
učíce je zachovávati všecko, cokoli jsem přikázal vám.“
Odkaz
na „Novum Testamentum Graece et Germanice“ od Nestle–Aland ve
vydání z roku 1973 potvrzeno.
Mat.28:19
„ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého“.
Kdybychom
tuto formulaci považovali za původní, stejně by to nebyla podpora
trojičního dogmatu. Není tam žádný náznak toho, že tato
formulace nám sděluje, že se jedná o Boha ve třech osobách a
každá z nich je zároveň Bohem.
Zde
dochází k velmi vážnému jednání, kdy jiným výkladem tohoto
textu se přímo rouháme Bohu a považujeme jej za neschopného
sdělit potřebnou pravdu o něm jako Bohu Otci, Ježíši a o tom,
kdo nebo co je Svatý Duch.
Katolická
církev přiznává, že upravila původní znění Mat.28:19
The
Catholic Encyclopedia, vydání z roku 1913, svazek II, strana 263:
"Křestní formule změnila katolická církev ve druhém
století ze jména Ježíš Kristus na slova Otec, Syn a Duch svatý."
The
Catholic Encyclopedia, vydání z roku 1913, svazek II, strana 265:
"Původní formule pro křest byla ve jménu Ježíš, ale papež
ji změnil."
V
katolickém katechismu výše uvidíte následující odstavec. „Do
Krista. Bible nám říká, že křesťané byli pokřtěni do Krista
(č. 6). Patří Kristu. Skutky apoštolů (2:38; 8:16; 10:48; 19:5)
nám říkají o křtu „ve jménu (osobě) Ježíše. -- lepší
překlad by byl „do jména (osoby) Ježíše. Teprve ve 4. století
se stala vžitá formulace „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“.
— (Biblický katechismus, Rev. John C Kersten, S.V.D., Catholic
Book Publishing Co., N.Y., N.Y.; l973, str. 164)
Také
v Novém zákoně nenajdeme text, který by potvrdil tvrzení, že
Svatý Duch je osoba a zároveň Bůh. Existuje mnoho textů, které
toto dogma zcela vyvrací.
Mat.
28:19 Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte
je
ve jméno Otce /JHVH/ i Syna /Ježíš/ i Ducha Svatého /..?../
Každá
osoba má jméno a Duch Svatý ne, není osobou, ale zjevuje nám
osobnost Otce. Navíc nikde není v Písmu Svatý Duch označen jako
Bůh Duch Svatý!
Ježíš
je Bůh /Jan1:1/, ale není nejvyšší, nejvyšší je pouze jeden.
Luk.8:28
Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl
silným hlasem: „Co je ti po mně, Ježíši,
Synu Boha Nejvyššího?
Prosím tě, abys mne netrýznil.“
Luk.1:32
Ten bude veliký a bude nazván synem
Nejvyššího
a
Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. /Nejvyššího jednotné
číslo/
Jan
17:3 A toto je život věčný: Aby poznávali tebe,
jediného pravého Boha,
a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.
Jan
20:17 Ježíš jí řekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem
nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že
vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k
Bohu svému
i Bohu vašemu.“
Žid.
1:3,8,9 On
je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým
mocným slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich
hříchů, posadil
se po pravici
Majestátu na výsostech. O
Synovi však: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo
práva je žezlem tvého království. Miluješ spravedlnost a
nenávidíš nepravost, proto pomazal
tě, Bože, Bůh tvůj olejem
radosti nad všechny tvé druhy.
Zj.3:12
Kdo
vítězí, toho učiním sloupem ve svatyni svého
Boha
a již nikdy nevyjde ven. Napíšu na něj jméno svého
Boha
a jméno města svého
Boha,
nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od
mého Boha,
i své nové jméno.
Podle
trojičního dogmatu je jeden Bůh existující ve třech osobách a
každá z nich je Bůh. Jsou rovni si svou velikostí, nikdo není
vyšší než druhý. Výše uvedené texty toto dogma zcela zřetelně
vyvrací. Představují nám Boha Otce jako nejvyššího Boha
a
Ježíše jako Boha, který je Bohu Otci vždy podřízen. Ježíš o
tom podává zcela zřetelné a silné svědectví a po svém
oslavení v nebi opakovaně uvádí: „svého Boha“. I další
texty o tom vydávají svědectví.
Klíčový
je text:
Žalm 83:19
ať poznají, že ty
jediný,
jenž
Hospodin /Jehovah, Jehova,Jahve/ máš
jméno, jsi
ten nejvyšší
nad celou zemí!
וידעו
כי־אתה
שמך
יהוה
לבדך
עליון
על־כל־הארץ׃
hebrejsky
JHVH
Ježíš
a ani Svatý Duch, nikde není označen tímto jménem!
Luk.1:35 A anděl jí odpověděl: „Duch
Svatý přijde na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní;
proto také to Svaté, co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží.
Řecky
moc - δύναμις, εως, ἡ [dynamis]
(G1411):
1. síla, moc;
schopnost; moc
uzdravovat 2. mocný
čin, zázrak - to jsou činy Svatého Ducha
Svatý
Duch je zde označen jako moc Nejvyššího a ne jako Bůh Duch
Svatý. Kdybychom dále použili vyznání o Trojici, kde každá
osoba jedná samostatně museli bychom za Otce Ježíše považovat
Svatého Ducha!
Zj.22:3
A nebude tam nic proklatého. Bude
tam trůn Boží a Beránkův;
jeho služebníci mu budou sloužit.
Zjevení
podrobně popisuje nebeské uspořádání a o Duchu Svatém, zde
není zmínka.
Sof.3:9,
Tehdy změním národům rty v čisté, všichni budou
vzývat Hospodinovo jméno a
budou mu svorně sloužit.
Žalm
105:1 Vzdávejte
chválu Hospodinu! Vzývejte
jeho jméno! Oznamujte
mezi národy jeho činy!
Řím.10:13
neboť ‚každý, kdo by vzýval
Pánovo jméno,
bude zachráněn.
1
Kor.1:2 církvi Boží,
která je v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným
svatým, spolu se všemi, kteří na kterémkoliv místě vzývají
jméno našeho Pána Ježíše Krista, Pána
jejich i našeho:
Sk.7:59,
A kamenovali Štěpána, který vzýval
Pána
a říkal: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“
Vzývat
mají pouze Boha Otce a Ježíše. Výzva k vzývání Svatého Ducha
se v Písmu nevyskytuje.
Mar.13:11,
Až
vás budou vodit, aby vás vydávali, nestarejte se, co budete
mluvit, ale, co vám bude dáno v té hodině, mluvte; neboť
nemluvíte vy,
nýbrž Duch svatý.
Mar.12:36
Sám
David
řekl v Duchu Svatém:
‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé
nepřátele za podnož tvých nohou. ‘
Když
v těchto textech mluví Duch Svatý není to osoba.
Sk.2:2-4
Náhle
se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil
celý dům, kde seděli. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně,
které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden. Všichni
byli naplněni Duchem Svatým
a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
Řím.8:9
Vy však nejste v
těle, ale v Duchu, pokud
ve vás vskutku
Duch Boží přebývá.
Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho.
Každý
obdržel Ducha Svatého. Kolik Duchů Svatých je? Může se osoba
rozdělit na více osob? Může osoba Bůh Duch Svatý přebývat v
těle člověka?
Iz.63:11,
Ale jeho lid si
připomenul dávné dny Mojžíše: Kde je ten, kdo je vyvedl z moře
s pastýři svého stáda? Kde je ten, kdo do
jeho středu umístil svého svatého Ducha
Iz.42:5,
Toto praví Bůh, Hospodin, jenž stvořil nebesa a roztahuje je,
rozprostírá zemi i to, co na ní vzchází, který dává
dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí:
Neh.9:20,
Dával jsi jim
svého dobrého ducha, aby je přiváděl k porozumění.
Jejich ústům jsi neodepřel svou manu a na jejich žízeň jsi jim
dával vodu.
1.Kor.2:11,
Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka,
který je v něm? Tak ani
Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
Řím.5:5 A naděje nezahanbuje, neboť
Boží láska je vylita v
našich srdcích skrze Ducha svatého,
který nám byl dán.
1.Jana5:6 To je ten, který přišel
skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze ve vodě, ale ve vodě
a v krvi. A Duch je ten, který to dosvědčuje, neboť Duch
je pravda.
Jan
15:26, Až přijde Zastánce, kterého vám pošlu od Otce, Duch
Pravdy, jenž
vychází od Otce,
ten o mně vydá svědectví.
Jan
14:16,17 A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby
byl s vámi na věčnost — Ducha
pravdy,
jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy
jej znáte, neboť u
vás zůstává a ve vás bude.
Gal.5:22,23
Ovocem Ducha je
však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota,
věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný
zákon.
Je
více textů, které dosvědčují co je a jak se projevuje Svatý
Duch. Boží Duch je nám představován jako Boží moc, tvůrčí
síla, Duch stvořitelský, Duch prorocký. Boží Duch přináší
do života člověka, který obdrží Ducha Svatého naplnění
skutečného lidství.
Dogma
o Trojici má svůj původ v mytologii a pohanských náboženstvích.
Filozofie také měla na formování tohoto dogmatu určitý vliv.
Židé byli monoteisté i přesto,že byli obklopeni božstvy jiných
národů, které vyznávaly triády nebo tři bohy. Byly to například
triády
kanánské, babylonské, asyrské, egyptské nebo římské.
Definice
Trojice se objevila až v roce 381 n.l. v Konstantinopoli. Ježíš,
apoštolové a ani prvotní křesťané tomuto dogmatu nevěřili.
Přišli teologové a Boží inspirované Slovo bylo znehodnoceno
teologií ovlivněnou filozofií, tradicí a na pomoc přišlo ještě
tajemství.
Existuje
ještě více argumentů proti trojičnímu dogmatu. Člověk by se
měl navrátit k původnímu inspirovanému biblickému učení.
|
Teologie: Trojice nebo trojjedinost - špatné dědictví křesťanství
|
poslal Mikim
|
Teologie: Důkaz, že Ježíš a původní aramejští křesťané byli vegetariáni,
|
poslal mikim Už jsem tady odkaz na tento článek jednou dával a jsou tam zajímavé informace, tak ho zde dávám přeložený ještě jednou celý: Je to trošku delší čtení (cca 20 stran ve Wordu), autor se věnuje důkazům z biblických a nebiblických zdrojů, apokryfů apod., občas se v závěru opakuje nebo na chvíli zavítá s důkazy i do Indie (vegetarián se nezapře) dává tam i odkazy odkud čerpal, ale jinak tam jsou zajímavé informace podporující vegetariántsví Ježíše i apoštolů, kteří chodili s ním.
Takže, pokud jste masožrouti tak raději nečtěte .
|
Teologie: Dal nám Bůh zvířata pro potravu…Opravdu?
|
poslal mikim Dal nám Bůh zvířata pro potravu…Opravdu? http://ekoista.cz/dal-nam-buh-zvirata-pro-potravu-opravdu/
Věděli jste, že Ježíš nejedl na velikonoce ani beránka jako maso?
Takže přidávám všem zdejším masožravcům slovo do velikonoční pranice :)
|
Teologie: Ježíšova preexistence
|
poslal milan333 Ježíšova
preexistence.
Preexistence
Ježíše je jeho dřívější život v nebi u svého Otce předtím,
než byl Otcem
poslán
na zem jako člověk. Jeho preexistence má počátek a není od
věčnosti.
|
Teologie: Duchovní péče o Boží lid 12, pá 24. 3. 2023, br. Boháček - Galatským 4.1-11
|
poslal Mikim CEP Ekumenický překlad, 1979 Gal 4:1-11: "Chci říci: Pokud je dědic nezletilý, ničím se neliší od otroka, ač je pánem všeho. Je podřízen poručníkům a správcům až do doby, kterou otec předem stanovil. Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí. Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic. Dříve jste však neznali Boha a byli jste otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou. Nyní jste však Boha poznali; lépe řečeno: byli jste od Boha poznáni. Jak to, že se zase navracíte k těm bezmocným a ubohým mocnostem a chcete se jim dát znovu do otroctví? Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky! Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo."
Poznámka: Zdroj kázání: https://www.youtube.com/watch?v=D95HAyQGgJw
|
poslal Nepřihlášený Dogma o Trojici a
Bible
Boží Slovo je základem pro
porozumění o tom, zda trojiční dogma má zásadní podporu v
Písmu. Je také obecným jevem, že Písmu se vzala nejvyšší
autorita.
2.Petr.1:21 Neboť
proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž unášeni
Duchem Svatým mluvili lidé poslaní od Boha.
2.Tim.3:16, Veškeré
Písmo je vdechnuté Bohem a
je užitečné k učeni, k usvědčovaní, k napravovaní, k výchově
ve spravedlnosti, Poznámka: Zdroj: https://antytrynitarianie.pl/dogma-o-trojici/
|
|
|