..."Netušila jsem, oko, že tě Bůh ustanovil strážcem izraelského domu."...

Křesťanství není jen o soukromé cestě každého jednotlivce ke spáse - ke spáse kráčíme společně a navzájem si pomáháme, povzbuzujeme se ke konání dobra.

Máme odpovědnost za druhé - zvláště za naše nejbližší. Modlíme se za ně, žehnáme jim?

Každý z nás se ve křtu stal křesťanem (oblékl Krista) - stal se potomkem Abrahámovým nikoli podle krve, ale podle zaslíbení.

My jsme Izraelský dům!

Reagovala jsem na toto:

Vytrhl jsi naprosto nevhodně. Jsou to slova určená Ezechielovi, kterého si Bůh vybral a jednal s ním osobně.

...""...

Milko,

Já ale nikoho nesoudím, jen připomínám Boží vůli, připomínám (v ovzduší zmatků z herezí)  skutečné Kristovo učení. Vysvětluji, v čem zásadním se zde někteří lidé pletou (např. Toník).

Každý z nás křesťanů má v tomto pozemském životě svoji osobní úlohu obecného kněžství, osobní úlohu prorockou (oznamovat lidem Boží vůli) i osobní roli královskou.

(1 P 2,5)

I vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista.

(1 P 2,9)

Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky ‘ toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

Nezbývá mi, než zopakovat:

Psal jsi, že : 

..."Hodně oponuješ těm, co svědčí o Boží lásce, znovuzrození. Těm jejich nový život v Kristu vyvracíš."...

Správně.

Pokud totiž svědčí v rozporu s křesťanským učením, svědčí mylně. A na to já poukazuji  a také ale hned konkrétně dokládám těmi místy Písma, které je usvědčují z omylů. 

Hlásat - oznamovat lidem Boží vůli je práce proroka.

Jestliže např. Kristus říká, že se člověk musí narodit znovu z vody a z Ducha (J 3,5) - jak zde může někdo tvrdit, že se narodil znovu jiným způsobem? Bez vody? 

Činí v důsledku tímto z Krista lháře!

K tomu mlčet nikdy nemohu!

...""...

Jestliže se zde mám něčím chlubit, budu se chlubit svou slabostí a nedokonalostí - a tím, jak mi Bůh v mé slabosti přesto pomáhá. ...

Takže tady nejsi proto, že bys měl zvláštní poslání proroka od Boha jako Ezechiel. 

Ale nelíbí se ti svědectví těch, co píšou o svém uvěření evangeliu, své zkušenosti.

Často popisuješ svou námahu, nedostatky, ale málo (či skoro nikdy) toto:

Evangelium není o tom, co uděláš ty, ale o Bohu, co udělal on. O Kristu a životě, který nám daroval on. 

..."Takže tady nejsi proto, že bys měl zvláštní poslání proroka od Boha jako Ezechiel. "...

Každý z nás křesťanů má zvláštní poslání od Boha, jako měl Ezechiel.

Kristus je dokonce víc, než Ezechiel - a já jsem údem Kristova těla. Ve starém zákoně jsou tři základní linie mesianismu: Mesianismus královský, prorocký a kněžský a mesianismus trpícího služebníka.

V osobě Ježíše Krista se setkaly všechny tři.

Křtem jsme my křesťané byli  POUHÝM  BOŽÍM  VYVOLENÍM  (bez našich zásluh) včleněni do Krista - každý z nás má tedy svoji nezastupitelnou úlohu spolupracovat na Božím díle spásy světa - a každý z nás se stal také králem (zástupcem Boha na zemi, prorokem, knězem) a zároveň i trpícím služebníkem.

Žít evangelium je právě i o tom, co uděláme (či neuděláme) my.

Ezechiel měl své vlastní Bohem určené poslání.

Nemáš stejné jako měl on.

Každý z nás má vlastní, originální, Bohem předurčené poslání.

Jako měl Ezechiel, jako mám já - a jako máš i ty.

Nejsou na světě dva lidi, kteří by měli od Boha úplně stejné poslání.

 

Ani tvoje poslání není v Božích očích o nic méně důležité, že poslání Ezechielovo.

Spíš tu jde o to, nakolik se každému z nás daří naplňovat ony naděje, které do nás náš Bůh vkládá.

Toto jsou moje slova:

Protože jsi nahoře , Milko, napsala:

Mám s Ezechielem společné právě to, že jsme byli (každý z nás)  Bohem posláni právě do své doby, abychom zde naplnili Boží plán spasení světa.

Bůh v tomto plánu počítá totiž úplně s každým z nás - každý z nás má v tomto jeho plánu svoje místo.

A na každém z nás záleží, nakolik se tohoto svého úkolu zhostíme.

Ty si tedy myslíš, že k tomu jsi byl poslán Bohem? Že to je tvoje místo? 

Každý křesťan má  toto právo i povinnost  (plynoucí mu z podílu na Kristu, z Kristova úřadu kněžského, prorockého i královského)  hlásat správně evangelium a vyvracet omyly, snižující kvalitu života křesťanů.

Viz. Dokument II. Vatikánského koncilu o úloze laiků v církvi, bod 3.

A jak ti jde to hlásání mezi lidmi u vás, co jsou členy ŘKC, ale nevěří, ani do kostela nechodí. Jestlipak vědí, co jim na II.Vatikánském koncilu uložili? 

Každý si je svého štěstí strůjcem, Milko.

A Bůh má všechno pevně ve svých rukou.

/Každý z nás křesťanů má v tomto pozemském životě svoji osobní úlohu obecného kněžství, osobní úlohu prorockou (oznamovat lidem Boží vůli) i osobní roli královskou.

(1 P 2,5)

I vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista.

(1 P 2,9)

Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky ‘ toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. /

TO SE TĚ ALE OKO NETÝKÁ.

Ty nemáš osobní úlohu obecného kněžství. Pokud si to myslíš, tak jsi na hlubokém omylu.

Verše z Petrova listu nevytrhávej z kontextu, nepoužívej svévolně a nepřevracej jejich význam.

Úlohu obecného kněžství dle slov apoštola Petra mají pouze ti, kteří jsou královským kněžstvem. 

A královským svatým kněžstvem , budovaným jako živé kameny jsou ti, KTEŘÍ SE NARODILI Z NEPOMÍJITELNÉHO SEMENE, SKRZE ŽIVÉ BOŽÍ SLOVO, které bylo těmto lidem zvěstováno. Ti okusili, že je Pán dobrý, mají s Ním společenství a přicházejí k Němu jako ke kameni živému. A proto se mohou budovat jako živé kameny ve svaté kněžstvo.

Což ty nejsi a naopak vehementně proti tomu bojuješ.  Bojuješ proti těm, kteří o sobě svědčí, že se narodili skrze živé Boží slovo. Ty ses skrze živé Boží slovo nenarodil, jak o tom svědčíš. A bojuješ proti těm, kteří jsou královským kněžstvem.

Takže si nedělej iluze o tom, že jsi královské kněžstvo. Nejsi. 

"Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží.  24 [www.obohu.cz]Neboť ‚každé tělo je jako tráva a všecka jeho sláva jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne,  25 [www.obohu.cz]ale Pánovo slovo zůstává na věčnost‘ — to je to slovo, které vám bylo zvěstováno. Odložte tedy každou špatnost a každou lest, pokrytectví, závist a každou pomluvu  2 [www.obohu.cz]a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím vyrostli k záchraně,  3 [www.obohu.cz]jestliže jste vskutku okusili, že Pán je dobrý.  4 [www.obohu.cz]Když přicházíte k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný,  5 [www.obohu.cz]i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo..."

Úlohu obecného kněžství dle slov apoštola Petra mají pouze ti, kteří jsou královským kněžstvem.

"...

Královským kněžstvem se stane každý, který byl spolu s Kristem ponořen ve křtu do jeho smrti a spolu s Kristem vzkříšen do života v novosti (Ř 6,3-4).

Takto, z vody (křtu) a z Ducha svatého se rodí noví Kristovi učedníci a stávají se údy jeho tajemného těla - církve.

Kristus je král - a každý, kdo byl ve křtu včleněn do jeho těla, získává pochopitelně i svůj podíl na jeho královském ( i kněžském a prorockém) stavu.

Asi nerozumíš psanému textu nebo co.

Královským kněžstvem se stávají ti, kteří se znovunarodili z nepomíjitelného semene, z živého Božího slova. To jsou ti, kteří poznali Pána, poznali že je Pán dobrý. A když přicházejí k němu, živému kameni, budují se jako živé kameny ve svaté kněžstvo. 

A to vy katolíci nejste.

Nevěříte ve znovuzrození z živého Božího slova a nemáte tuto zkušenost. Naopak se ji posmíváte a zpochybňujete. Královským svatým kněžstvem se nikdo nestává politím hlavičky vodou jako nemluvně. 

"Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží. Neboť ‚každé tělo je jako tráva a všecka jeho sláva jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne, ale Pánovo slovo zůstává na věčnost‘ — to je to slovo, které vám bylo zvěstováno. Odložte tedy každou špatnost a každou lest, pokrytectví, závist a každou pomluvu a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím vyrostli k záchraně, jestliže jste vskutku okusili, že Pán je dobrý. Když přicházíte k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný, i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo..."

"...

Zde už soudíš - a to ti vůbec nepřísluší.....

Jeden z nás opravdu nerozumí psanému textu - ale já to asi nebudu.

Písmu třeba rozumět v celém jeho kontextu učení, nikoli stavět nějakou svoji víru na vytrhnutém verši. To nutně vede k nepochopení, k posunutí původního smyslu, jak to sám svatopisec mínil...

..." ale Pánovo slovo zůstává na věčnost ."...

Ano.

Když už dáváš takové rady, tak se jich také drž.

Protože přesně toto děláš.

Stavíš na vytrhnutém verši. To nutně vede k nepochopení, posunutí původního smyslu....

/Petr tato slova adresoval dospělým křesťanům v tehdejší "Malé Asii". kteří se stali křesťany až v dospělosti. A to tím způsobem, že uslyšeli slova evangelia, uvěřili této zvěsti a tato jejich víra je pak přivedla skrze křest do lůna církve. /

Ano, jistě.  A to je jediný způsob, jak se lidé stávají křesťany. Že se lidé znovuzrodí skrze nepomíjitelné semeno slova Božího. Jiné semeno nového života neexistuje.

To už jsou ovšem tvé spekulace a fabulace.

To tvé pokřikování o tom, že "nejdříve musí náš "starý člověk" zemřít ve křtu spolu s Kristem" je trochu out, když stejně v mnoha příspěvcích svědčíš o tom, že starý člověk u tebe ve křtu nezemřel (i když údajně "musí" ).

/Podle křesťanského učení však  NOVÝ ŽIVOT  ČLOVĚKA  NASTÁVÁ  VE  KŘTU /

To je ovšem falešné učení.

Písmo o tom hovoří něco jiného.

Ty verše které uvádíš jako důkazy žádné důkazy nejsou.

/Rosmano říká:

Pokud se odvoláváš na Písmo, musíš ho ocitovat naprosto přesně, nevkládat do slov významy, které v něm původně nebyly.

Např.

..."Královským kněžstvem se stávají ti, kteří se znovunarodili z nepomíjitelného semene, z živého Božího slova."...

Nic takového v Písmu ovšem není:

Ono "Nepomíjitelné semeno" není Boží slovo (evangelia), ale je jím sám Kristus.

Osoba Krista je oním nepomíjitelným semenem!  (srovnej s Gn 3,15!)

Z osoby Krista se rodí noví křesťané - a to ve křtu.

U mentálně zralých pohanů k tomu dochází ze slyšení Božího slova, ze kterého přichází víra v Krista. Proto apoštol píše, že u těchto lidí k takovému znovuzrození dochází  SKRZE SLYŠENÍ  BOŽÍHO  SLOVA.

Z tohoto slyšení se rodí víra (jako dar Ducha svatého člověku) a tato víra pak přivede uvěřivšího pohana ke křtu - a skrze křest do církve.

Bez víry nelze křtít!  Mentálně neschopné lidi (rozumově neschopné vlastní osobní víry - a ani ti totiž nejsou nijak Bohem diskriminování - vyloučeni z díla spasení)  přivádí ke křtu víra jejich opatrovníků.

Apoštol nikde nepíše, že se člověk narodí znovu ze slyšení evangelia - ale skrze toto slyšení evangelia nastává proces uvěření, na jehož konci pak stojí křesťan, obléknutý ve křtu do Krista. (Gal 3,27).

Ale křesťanem se člověk stává až ve křtu - i kdyby měl už předtím víru jako trám, údem církve Kristovy pořád ještě není!

Kristus vysvětluje Nikodémovi dvě hlavní podmínky, aby se člověk mohl narodit znovu - jako Bohem uznané, Bohem přijaté dítě -  člověk se takto rodí z vody a z Ducha svatého!.

srovnej: (J 3,5)

A tohle už je vrcholem sektářské zabedněnosti - zatvrzelosti před pravdivými důkazy. (Na takovou nehoráznou ignoraci už nemám slov!) :

...""...

Píšeš něco o   naprosto přesném ocitování Písma, o nevkládání do slov významů, které v něm původně nebyly.

A vzápětí napíšeš takovou kravinu :

/.."Královským kněžstvem se stávají ti, kteří se znovunarodili z nepomíjitelného semene, z živého Božího slova."...

I když křesťan žije v novosti života, jako Boží dítě - realitou pozemského života je skutečnost, že s vlastními hříchy, se svým sklonem hřešit,  se budeme potýkat až do své smrti.

To je skutečnost - namlouvat si cokoli jiného je jenom sebeohlupování.

..."Podle křesťanského učení nový život nastává vyklíčením nepomíjitelného semene Božího slova, které člověk uslyší, uvěří v něj a přijme."...

Tímto ovšem automaticky vylučuješ z díla Božího spasení lidstva všechny lidi, kteří nejsou mentálně schopni osobního uvěření (včetně všech miminek).

...""...

Jak jinak???

Podle křesťanského učení, do  NOVOSTI  ŽIVOTA  se vstupuje právě křtem!

Nikoli nadarmo je toto napsáno v jediné větě!  A přesto to ve své zatvrzelosti i tak mnozí z vás stále odmítají!

To je skutečnost - namlouvat si cokoli jiného je jenom sebeohlupování./

No to je ta tvoje klasika tzv. "NOVÉHO ŽIVOTA" ze křtu miminka.

A to říkáš ty, který zde pořád dokola omíláš boldem Pavlova slova:

Jak můžeš žít v hříchu, když jsi hříchu (údajně) zemřel ?

Jak je vidět - můžeš (a ani nemůžeš jinak),  protože jsi hříchu nezemřel.

I když tady pořád dokola omíláš slova Písma o tom, jak jsme byli ve křtu s Kristem pohřbeni v jeho smrt, abychom i my žili NOVÝM ŽIVOTEM.

Jak můžeš tato slova pořád boldem omílat dokola a přitom závěrem říct, že žít NOVÝM ŽIVOTEM je vlastně sebeohlupování ??

/..."

No např. tak:

"Ve křtu jsme byli znovuzrozeni k novému životu."

/ Podle křesťanského učení, do  NOVOSTI  ŽIVOTA  se vstupuje právě křtem! /

Ne oko.

To není podle křesťanského učení, ale podle římskokatolického učení.

S křesťanským učením by ses měl seznámit. Co k tématu hovoří ap. Petr, Pavel, Jakub, Jan.  Co je o tom psáno ve Skutcích,...

Jinak to převrácení smyslu Božího slova z Petrova listu na mě nemá žádný vliv, ta tvá snaha je dost úsměvná a zbytečná.

Co sis to zase vymyslel za teorie s "texty Písma" je fakt směšné.

/V Písmu jsou i texty Písma nazvány "semenem". V podobenství o rozsévači./

Ne oko, texty Písma nejsou nazvány semenem. Luk 8: „Toto podobenství znamená: Semeno je Boží slovo. "

Ef 1:13 [www.obohu.cz]:V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým,

..."Jak můžeš tato slova pořád boldem omílat dokola a přitom závěrem říct, že žít NOVÝM ŽIVOTEM je vlastně sebeohlupování ??"...

Jestliže si sám sobě odmítáš přiznat, že stále ještě hřešíš - že stále děláš nové hříchy - pak je to sebeohlupování!

Nový život není o tom, že bychom byli úplně bezhříšní, ale o tom, že si svoji hříšnost uvědomujeme (bolestně) a že s ní bojujeme, že činíme znovu a znovu pokání a své hříchy vyznáváme Bohu i církvi.

Stálým životem s Bohem závažnost našich hříchů neustále klesá (zlo hříchů námi spáchaných je menší a menší), ale naše svědomí se stává citlivější na každý hřích a objevujeme na sobě i nové hříchy, které jsme si dříve ani neuvědomovali, že by byly hříchem. O tomto je život v novosti . o neustálém boji o křesťanskou dokonalost - o neustálém boji člověka (člověka ve spolupráci s Bohem) s jeho vlastní lidskou náklonností ke zlému. Protože bez Boha bychom se vlastními lidskými silami lepším člověkem stát ani nemohli.

"Tvůj lepší člověk" zůstává stále jen obyčejným člověkem narozeným z Adama s adamovskou přirozeností, který je Bohu k ničemu. Kdežto znovuzrozený člověk, člověka narozený z Boha, z Ducha skrze Krista a v Kristu, mající Božský věčný život a Božskou přirozenost, je člověk, který je součástí jednoho nového souhrnného člověka, kterého Bůh touží získat, aby v něm, s ním a skrze něho žil navěky - je to vzájemné - Bůh a člověk se stávají jednou entitou, jedním novým univerzálním manželským párem navěky - dva v jednom. 

Nový život je v tom, že si své hříchy uvědomujeme (bolestně) !  

No to je opravdu perla !!!  :-)))

Je vidět, že nový život nemáš a ani nevíš a netušíš, co to vlastně je.

Když stále hřešíš - stále děláš nové hříchy - a přitom tvrdíš, že jsi zemřel hříchu a byl ve křtu zrozen do nového života a jako důkaz tu vesele omíláš pořád dokola Ř 6,3

-  pak je to super sebeohlupování!

  Jinak jsi velmi výstižně popsal to, čemu říkáme "starý život", nebo také "život podle těla" či "soběstředný život". Jinak také "otroctví hříchu".

  Čím to je, že si neuvědomuješ, že pomluva, lež, křivé svědectví či urážka ženy je závažný hřích? 

  Nebo si myslíš, že ve tvém stavu pomlouvání a urážení lidí není závažné?

  Čím to je, že naprosto běžná praxe římských katolíků (či těch neživotných, co se tak tváří) je to, že do diskuze vstoupí s nějakým osobním útokem, pomluvou, urážkou...? Málo snad litují? Málo chodí ke zpovědi? Málo činí to "pokání"?

  Toník

  Nebo se takto chováš k lidem i v reálném světě?

Snažím se v každém člověku vidět Krista a proto se chovám ke každému s úctou.

Jsem ale jen slabý člověk a ne vždycky se mi to i dokonale podaří.

Někdy to už opravdu nejde - míra nehorázností je už neúnosná -  a člověk musí říci druhému pravdu do očí i úplně "natvrdo".

Když totiž vytrvale a zatvrzele  setrvává v omylech ...

  V reálu bys ty tvoje "pravdy"  ve stylu "v hlavách tobě podobných zmatených heretiků." taky říkal do očí? Nebo by ses alespoň v reálu trochu styděl za tvé hulvátství, neomalenost, nadávky a urážky, za lži a pomluvy, co šíříš?

  Nebo bys i v reálu řekl lidem do očí "hříchů nelituješ" a "ze hříchů si nic neděláš" či co ještě vše za sprosté pomluvy sis tu vymyslel o lidech? V reálu bys taky řekl ženě do očí "Vyjadřuješ se opravdu jako nevzdělaná káča"?

  Toník

Za hulvátství to, Toníku,  považuješ ty ve svém pokřiveném vidění světa.

Když totiž nevěřím člověku, že jej unesli mimozemšťani a že na něm konali pokusy - že mu to docela změnilo život - není to hulvátství, i když to ten člověk třeba zrovna tak vnímá.

  Každý zde může přidat své názory - a svobodně. 

  Ovšem např.:  "Toto všechno se ale odehrává jenom virtuálně ve tvých představách a v hlavách tobě podobných zmatených heretiků." či "Vyjadřuješ se opravdu jako nevzdělaná káča." není názor, který by se týkal věcně daného tématu, ale je to spíš snaha toho druhého dehonestovat, urazit. 

  To dělají někteří lidé ze zoufalství, když jim dojdou argumenty a oni se i tak vzpírají souhlasit s oponentem.

  Ale jinak máš pravdu: "Diskuze" ve stylu "Vyjadřuješ se opravdu jako nevzdělaná káča." či "to se odehrává jen v hlavách tobě podobných zmatených heretiků." je skutečně "v mém vidění světa" docela hulvátství. 

  V našem vidění světa je urážení lidí a pomluvy místo diskuze hulvátství. 

  Pokud mé vidění světa v této věci považuješ za pokřivené, opět to jen vypovídá o tvém charakteru, o tvém stavu, ve kterém se nacházíš.

  Toník

Oko, to samé hulvátství kterým ty dehonestuješ oponenta užité vůči tobě ti vadí!

Oko, mentoruješ zde o pravidlech slušnosti, které se ty sám nedodržuješ!

Oko, na tvé hulvátské výroky a věrolomnost tvých tvrzení zde již nikdo pobouřeně nereaguje, jelikož jsi v tomto dost profláknutý. 

Oko, konfrontační reakce složené ze TVÝCH VLASTNÍCH VÝROKŮ mají za účel poukázat TOBĚ čeho se zde dopouštíš.

Viz příklad i argument složený ze TVÝCH VLASTNÍCH slov, aneb jak Oko sám sebe diskreditoval.

  S námi je to Stando mnohem horší, než kdyby nás 𝓳𝓮𝓷𝓸𝓶 unesli mimozemšťani!

   My jsme ti mimozemšťani, Stando [obohu.cz]. 

   A může za to jeden mimozemšťan, co přišel sem na tento svět [obohu.cz].

  A jednou, Stando, jednou ten mimozemšťan přijde a opravdu nás unese [obohu.cz].

  Toník

Oba jsme se takto ve svém křtu miminkovském stali Boží mocí, Božím dílem bez našich zásluh, těmito mimozemšťany. Naše skutečná vlast je v nebi, protože Bůh nás v tomto křtu přijal za své děti.

Snad se tam jednou my dva i sejdeme.

Já ale hovořil o jiných "mimozemšťanech, o těch virtuálních v hlavách pomatenců - o mimozemšťanech, co prý dělají pokusy na lidech.

A tito pomatenci tak živě věří ve svou virtuální realitu jako skutečnou, že je hrubě uráží všechny projevy nedůvěry v jejich "svědectví " o tom, co oni prý "zažili".

Kvůli tomuto jevu jsem byl já od tebe opakovaně nazýván lhářem o tobě, hrubiánem a já už ani nevím, co ještě ...

Myslivec:

Oko, a není to náhodou tak, že ti "pomatenci" kteří fanaticky věří v něco co nefunguje a nikdy nefungovalo, se uráží, a hrubě uráží kvůli žitému a živému křesťanskému svědectví které je usvědčuje v jejich omylu?

Opřít se můžeš o Boha

  Já určitě ne, Stando.

  Ode mne jsi nazýván lhářem právě proto, že si takto systematicky vymýšlíš, lžeš, pomlouváš a převracíš - a to i po upozornění na tvé lži.

  Toník

Oko, despoticky stanovuješ pravidla slušného chování podle sebe!

 O něco jsi mne požádal, a já ti vyhověl i přesto že jsme v anonymní diskusi. Slušnost je univerzální pojem a nezůstává stát přede dveřmi anonymity. A pokud zůstává stát, tak se na tom ukazuje pravý charakter osobnosti. Netahej sem proto ty tvoje neslušné hulvátské móresy "o čemsi jiném"! 

 Pokud tě Oko někdo požádá o vykání, tak pokud slušný člověk jsi, tak vždy a všude jsi přímo povinný mu vyhovět, a pokud mu nevyhovíš, tak nejsi slušný člověk!

 Žádost o vykání není  a nemůže být virtuální, je a vždy bude osobní, jelikož tykáním či vykáním se vždy vyjadřuješ k osobě někoho. To ti doma nevysvětlili?

Oko, uvědomuješ si, že již jenom že tak reaguješ je hodně o tobě vypovídající?

  O tom píše od počátku Jan: "Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh.  To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlo lidí. Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha."

  Jan pak píše důrazně: "Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života." a jinde vydává svědectví o Ježíši "Kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost." Celé evangelium Jana je o tom.

  Pochopil to i Petr, ještě před vzkříšením, říkal Ježíši: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života  a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Svatý Boží. “

  O tom  jasně svědčí i Skutky: "Ti, kteří radostně přijali jeho slovo, byli pokřtěni", "Jděte, postavte se v chrámě a mluvte k lidu všechna slova tohoto života.", "Samaří přijalo slovo Boží", "pohané přijali slovo Boží", "A slovo Boží rostlo a rozmáhalo se", desítky a desítky jasných svědectví o tom, jak to fungovalo a co konkrétně přinášelo život.

  O stejném svědčí Pavel: "Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme" a pak píše o záchraně. Svědčí o tom, že "Boží slovo mocně působilo v lidech", že když "uslyšeli slovo pravdy a uvěřili, v něm byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým"

 

  O tom jasně svědčí Jakub: "On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy" i Petr: "Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží."

  A o tom svědčí křesťané až dodnes, když svědčí o znovuzrození, o novém životě, o přechodu ze smrti do života, o tom, jak a čím získali život. A budou i nadále.

  Toník

  O tom píše od počátku Jan:  "Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. "...

Toníku, teď jsi tomu tedy nasadil korunu! 

A já Rosmanovi po celou tu dobu vysvětluji, že přímo z osoby Ježíše Krista pochází nové narození - a to společným ponořením křtěnce spolu s Kristem do jeho smrti a vzkříšení - ve křtu!

Rosmano tvrdí cosi jiného - že jeho "nové narození" pochází ze zvěsti evangelia (z textů Písma), z jeho uvěření.  V tom případě by to ovšem už logicky  nebylo spasení z milosti a bez vlastních zásluh, ale spasení za zásluhu člověka, že uvěřil!

A to už je osobní zásluha!  (Jiný, co četl ty samé texty, třeba neuvěřil).

  Já vím. A proto tak často píšeš o omylech, když takovýhle tvůj omyl napíšeš tučně a ještě podtrženě.

  K tomuto tvému omylu by ti mohl pomoci tento článek na webu pastoračního střediska pražského arcibiskupství.

  

  To děláš ale docela zbytečnou práci. Rosmano určitě tvoje výmysly o tom, co osobně neznáš a s čím nemáš vlastní, osobní zkušenost, docela jistě chápe. Je tedy zbytečné, abys mu tvoje výmysly vysvětloval.

  Samozřejmě. Rosmano má s tématem osobní zkušenost, dobře tedy popisuje realitu evangelia. Píše vlastní svědectví z vlastního života, ví, o čem mluví. 

  Stejně tak, když to svědectví vydával docela jasně apoštol Petr [obohu.cz] nebo apoštol Jakub [obohu.cz]. 

  Narodil jsem se znovu z toho docela stejného, jako Petra jako Jakub, Stando. 

  A je srandovní, když si myslíš, že víra evangeliu je "vlastní zásluha" - tvoje nápady na "vlastní zásluhy" opět nic nevypovídají ani o evangeliu, ani o křesťanech, vypovídají jen a jen o vašem stavu v ŘKC a o vaší nezkušenosti i s tak základním tématem, jako je víra Slovu.

  Toník

..."A je srandovní, když si myslíš, že víra evangeliu je "vlastní zásluha" "...

Víra je darem od Boha - darem, který Bůh mnoha různými cestami a způsoby nabízí v životě každému člověku - nikoli každý však tento Bohem nabídnutý dar i přijme.

Takže osobní uvěření - otevření svého srdce dalšímu Božímu působení - to je docela jistě už i zásluhou člověka (za vydatné pomoci Ducha svatého) - je to už společným dílem Boha a člověka. Tedy je to už i lidská zásluha.

Ovšem dar nového narození (dar spasení) je výhradně jenom darem od Boha - je výhradně jenom dílem Božím (a to ve křtu a pro zásluhy Krista) - to aby se nikdo z lidí nemohl chlubit.

  Víra je stejným darem, jako je nový život v Ježíši Kristu dar, jako je dar Ducha svatého, jako je uzdravení těla, duše, jako je vzkříšení člověka dar od Boha.

  Když člověk přijme dar od Boha, za "zásluhu" to považuje leda tak popletený skutkařský sektář, v jehož "realitě" unáší lidi mimozemšťané.

  Toník

Dar víry není vůbec stejným darem, jako je ve křtu dar spasení v Kristu. Dar spasení v Kristu skrze křest je dán člověku bez jeho vlastních zásluh - jen pro zásluhy Krista a jen těm lidem, které si Bůh sám vyvolil. Ve křtu koná dílo nového narození jenom sám Bůh - člověk k tomu nepřidává ze svého absolutně nic!

Dar víry je pak nabízen Bohem mnoha různými způsoby úplně každému člověku - jen někteří jej však přijmou a uvěří.

Vlastní uvěření je už akt spolupráce Boha s člověkem - a je tedy už i lidskou zásluhou.

Člověk zde přidává ze svého svůj   VZTAH srdce k Bohu a k ostatním lidem. Opětuje tím Boží lásku,kterou poznal.

/ Ve křtu koná dílo nového narození jenom sám Bůh  /

Přestaň už s těmi bláboly.

Bůh ve křtu nedělá žádné nové narození.

Nové narození dělá Bůh svým živým slovem. To je to nepomíjitelné semeno nového života.

..."Nové narození dělá Bůh svým živým slovem. To je to nepomíjitelné semeno nového života."...

"Živé Slovo" je Boží Syn, skrze kterého nebeský Otec všechno stvořil.

(J 1,1-4)

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlo lidí. A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. ...

(J 3,5)

Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království. ...

Boží Syn není ten pramínek vody polévající miminko.

  Toník

  Ale přeci jen by vám mohl trochu pomoci článek "Bible, Boží slovo" z dílny pražského arcibiskupství.

  Toník

Nakonec popře i boží slovo v Písmu. Modláři nemají žádný vztah k božímu slovu. Modlář očekává "kouzelné" projevy z modloslužebných úkonů. Dostane oplatek a náhle je plný emocionálních prožitků, ale bez božího slova. Super krásná euforie, ale oplatek stále mlčí a mlčí.. a na niterně kladené otázky přichází zase jenom nával super krásných euforií.

Tímto způsobem se modláři doptávají "krista". Niterně položí otázku, a pokud přijde nával super příjemné emoce, tak to považují za odpověď ano. A přitom se jedná o přímou komunikaci s duchem zla, který svou oběť vede euforickými pocity do záhuby, jak vidno na tomto konkretním případu.

Proč o tom píšu Cizinče.

Přestal se řídit racionálním rozumem, nereaguje na logické argumenty, vyjadřuje se nelogicky, a reaguje podle jeho emocionálních prožitků které ho ovládají. Viz jeho postoje k urážkám, pomluvám a lžím. On prostě necítí že to je to co to je. A vzhledem k tomu, že píše aby se uražená strana nad "výchovnými" urážkami ještě zamýšlela, považuje urážky za výchovné. A to již je velká zvrácenost poukazující na absenci sebekritiky.

Každý sebekritický a racionálně uvažující člověk by se styděl za to kdyby se vyjadřoval tak jako se vyjadřuje on. Jenomže on si to neuvědomuje. Je pod emocionálním vlivem modloslužby. Je to velmi podobné jako u lidí ovládaných nějakou návykovou látkou, kteří lžou sobě, lžou jiným a lžou o jiných a všechno ve svém životě směřují ke zhoubnému zdroji opojných euforických prožitků.

  Dar víry je totiž docela reálný, skutečný dar - na rozdíl od "daru" spasení ve svátosti křtu miminek pro tento svět, který je docela virtuální, neskutečný.

  Zato je dar víry docela stejný dar, jako dar spasení v Ježíši Kristu, jako uzdravení nebo vysvobození v tom samém jménu, jako dar ducha svatého, jako dar pokání a další reálné, skutečné dary od Boha, které mění život lidí a skutečně zvyšují kvalitu života lidí. 

  Přijetí daru pak není zásluha. Alespoň u sociálně normálních lidí není přijetí daru zásluha.

  Zkus si to představit jako s dětmi - když jsi dítěti dal nějaký dar. Byla zásluha dítěte, že dar přijalo? Chovaly se tvoje děti tak, že by si dělaly zásluhy za to, že přijaly nějaký dar, ať už od tebe, nebo někoho jiného?

  Pokud ne, tak si zkus vzít z dětí příklad a nedělat si zásluhy z toho, když přijmeš dar. 

  Toník

Toník říká:  ---"Víra je stejným darem, jako je nový život v Ježíši Kristu dar, jako je dar Ducha svatého, jako je uzdravení těla, duše, jako je vzkříšení člověka dar od Boha."---

..."  Přijetí daru pak není zásluha."...

Víš ty, co to je skutečné přijetí daru?

Dáš dítěti darem housle.

Přijetím tohoto daru se rozumí léta pravidelného cvičení na ty housle, až ve výsledku zde bude muzikant, šířící krásu hudby mezi lidmi.

Oko, v tomto případě se jedná o přijatý a zahozený dar. Ale to bys měl dávno vědět, to, že když někdo dar přijme, tak to ještě neznamená, že si ho nechá, nebo že ho použije.

A když jsem tak u toho přijímání darů. Co myslíš?

Přijalo mimino při "křtu" boží dar? Mělo takové mimino vůbec co zahodit?

Všechno co mám, co vlastním, mám od Boha.

Kromě svého hříchu .....

  Dar spasení ve svátosti křtu je docela něco jiného, než víra a pokání od Boha, či než dar uzdravení, vzkříšení či dar Ducha svatého nebo spasení v Ježíši.

..."Dar spasení ve svátosti křtu je docela něco jiného, než víra a pokání od Boha, či než dar uzdravení, vzkříšení či dar Ducha svatého nebo spasení v Ježíši."...

Toníku, ještě jeden pokus ti otevřít oči. Možná už poslední: Soustřeďme  se na to slovo "  DAR  VZKŘÍŠENÍ "!

(kOL 2,12)

... když jste byli spolu s ním ve křtu  pohřbeni a  v něm jste byli spolu i  vzkříšeni  skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.

Pořád nic?

  Nevím - to bys musel napsat ty. U tebe pořád nic?

  U mně něco už skoro před třiceti lety, Stando.

  Toník

  Ne, Stando - určitě nebyl. 

..."Ani jsem ve křtu neumřel."...

(Ř 6,3-8)

Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?  Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.  Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.

A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili.  Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.  Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.

...""...

(Kol 2,9-13)

Vždyť v něm tělesně přebývá veškerá Plnost Božství,i vy jste v něm přidruženi k jeho plnosti, v něm, jenž je Hlavou každého Knížectva i každé Mocnosti.

V něm jste byli obřezáni obřízkou, která nepochází z ruky člověka, úplným svlečením své tělesnosti;

Kristova obřízka je toto:

když jste byli spolu s ním při křtu pohřbeni, byli jste tím rovněž spolu s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v sílu Boha, jenž ho vzkřísil z mrtvých.

Vám, kteří jste byli mrtví kvůli svým proviněním a svému neobřezanému tělu, vám on dal opět žít spolu s ním! On nám odpustil veškerá naše provinění. ...

  Je to podobné, jako když si tihle "překladatelé" do Žd 9,27 domysleli "pouze jednou".

..."ale je to v překladech popletených sekt, kdy si do písma doplňují to, co v něm není."...

Překlad tohoto místa z Bible kralické:

..." V němžto i obřezáni jste obřezáním ne rukou učiněným, svlékše tělo hříchů v obřezání Kristovu, 

A vás, ještě mrtvé v hříších a v neobřízce těla vašeho, spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky hříchy,"...

KRAKLICKÝ PŘEKLAD JE PODLE TEBE TAKÉ PŘEKLADEM "POPLETENÉ SEKTY"?  POKUD JSI VZPOMÍNÁM, JINDE JSI JEJ VYZDVIHOVAL.

Bible králická (2006):

"Když jste přijali Krista Ježíše jako Pána, pak v něm také žijte:zapusťte v něm kořeny a budujte se na něm. Utvrzujte se ve víře, jak jste se naučili, a s vděčností v ní rosťte.Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl prázdným klamem filosofie založené na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu.V něm je tělesně přítomná veškerá plnost Božství,a tak jste naplněni v Tom, který je hlavou každé vlády a mocnosti.V něm jste také obřezáni, a to obřízkou, již nelze vykonat ručně; jde o odstranění hříšného těla, o obřízku Kristovu.  Křtem jste spolu s ním pohřbeni; vírou v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých, jste spolu s ním vzkříšeni."

Celý ten oddíl je o Ježíši Kristu. O víře v Něho, o přijetí Jeho .

Není to primárně o křtu. Není to zdaleka výčet toho, co "ve křtu.."

Křest je pouze dílčí aspekt v tomto oddíle, spojený s pohřbem ve smrt Ježíše našeho starého, přirozeného člověka.

..."Pohřbeni jsouce s ním ve  KŘTU,  skrze kterýžto i spolu s ním z mrtvých vstali jste "...

Vidím, že v r. 2006 jim už z toho vypadlo to  podstatné: "ve křtu, skrze kterýžto "  -  hereze jsou evidentně na postupu a dostávají se už i do překladů ....

ČEP

Slovenský ekumenický překlad

Slovenský evangelický překlad

Překlad Roháčka

Biblia Poznańska

..."keď ste s ním boli v krste pochovaní. Spolu s ním ste boli aj vzkriesení vierou v moc Boha, ktorý ho vzkriesil z mŕtvych."...

A to vzkříšení spolu s Kristem se už nemělo udát ve křtu?

Uvědom si, že celý odstavec Kol 2,8-14 hovoří pořád jenom a jenom  o křtu!

Všechno v souvislosti s Kristem je o víře, a tom je celý NZ. 

  Dokonce na dvou místech písma: Totéž je napsané v Římanům 6 kapitole [obohu.cz].

Kol 2. kapitola popisuje křest jako "obřízku Kristovu", jako obřízku úplně celého člověka.

Ve křtu jsme byli spolu s Kristem nejenom pohřbeni, ale ve křtu spolu s Kristem hned také vzkříšeni - jako kvalitativně noví lidé - Boží děti, křesťané.

  Ne, Stando, není - kralický překlad je dobrý v rámci znalostí tehdejší doby. Ale není bezchybý - například v knize Job se v kralickém překladu píše [obohu.cz] "Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?" což není moc přesný překlad ( ale jde to použít v satiře [www.cizinec.com])

  Původní kralický překlad z roku 1579 prodělal dost oprav, a nejznámější je revize a vydání z roku 1913, kde se píše [obohu.cz]: "Pohřbeni jsouce s ním skrze křest, skrze nějž i spolu s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, kteráž jest mocné dílo Boží, kterýž vzkřísil jej z mrtvých."

  Vzkříšeni jsme Stando byli "jím", "skrze něj" (zájmeno osobní). Ježíšem, skrze Ježíše. 

   Celá 2 kapitola Koloským je o Něm [obohu.cz] (zájmeno osobní). 

  Vzkříšeni jsme nebyli křtem - křtem jsme byli pohřbeni. A na daném místě písma je o křtu jen jedna zmíňka - tak jako o je křtu jen malá zmíňka na mnoha místech písma, kdežto o Kristu je celé písmo.

  Toník

..."Vzkříšeni jsme Stando byli "jím", "skrze něj" (zájmeno osobní). Ježíšem, skrze Ježíše."...

Ovšem tam se pořád píše o události křtu -  vzkříšeni do  NOVOSTI ŽIVOTA  jsme byli ve křtu spolu s Kristem.

- VE KŘTU JSME BYLI SPOLU S  KRISTEM POHŘBENI  A VE KŘTU JSME BYLI SPOLU S KRISTEM I VZKŘÍŠENÍ DO NOVÉ KVALITY ŽIVOTA BOŽÍCH DĚTÍ.

  To je pravda, Stando - to je dané tím, že jste se nedali pokřtít, že vás vaše víra nedovedla k tomu, abyste se dali pokřtít a nikdy vás vaše víra nedovede k tomu, abyste se dali pokřtít.

  „Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého.  Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“  říkal Petr. 

  A to zaslíbení platí i pro vás, když vás Bůh povolá.

  Toník

..."STEJNĚ TAK KŘTEM JSME NEBYLI POHŘBENI"...

Ve křtu jsme byli nikoli "pohřbeni", ale spolu s Kristem pohřbeni - ty z toho Krista vynecháváš a na to jsem tě já jenom upozornil.

Ty jsi si z toho zase zvráceně vyvodil cosi úplně jiného....

..."to je dané tím, že jste se nedali pokřtít ..."...

Proč bychom se dávali pokřtít my, co už jsme byli pokřtění? Které Bůh povolal k věčnému životu už jako miminka?  Ale  i mezi námi jsou tací, kteří se dali pokřtít až v dospělosti.

Snad hloupým vyjadřováním se v neživotném rodě?

Nebo žerykovským poštěkáváním?

Či snad kolegiální obhajobou hulvátských výroků?

To samé u křtu - to děcko nemá právo na křest, nic neví.

Je to takové potratářství, co tu propaguješ ty a odpůrci křtu dětí. Je to hnus.

Mě naprosto nevadí dlouhé komentáře Myslivce. Vždyť je nemusím číst - pokud se tedy nechci pobavit místním klaunem.

Vadí mi na nich cosi jiného; jasně jsem mu sdělil, že s ním žádné dialogy nepovedu, ať to respektuje a ve svých komentářích ať mi nepokládá otázky, ani mě nijak neoslovuje.

Ví, že mu nebudu odpovídat.

Přesto skoro v každém komentáři toto ignoruje a neustále se chová, jako bychom my dva byli v družném hovoru. Snaží se tím vzbuzovat dojem fundovaného "odborníka", kterého tu druzí berou vážně.

U mě to ale fungovat nebude, pro mě je to jen  "Brouk Pytlík", který všude byl a všechno viděl a má navzdory svému omezenému horizontu neodbytnou potřebu se ke všemu vyjadřovat, žvanivý Kokoška, kterého nikdo neposlouchá.

Jsem - li tedy neustále oslovován "Kokoškou", Obtěžován, pod sprškou jeho neustálých dotazů - reaguji občas adekvátně - posílám ho slušně "někam".

Ví, že dialog s ním nepovedu, tak k čemu mě oslovuje, k čemu mi pokládá otázky?  Ať se vyjadřuje přímo k meritu probíraných věcí a pak se mnou nebude žádný problém.

Oko, jsi ve veřejné diskusi, nevedu s tebou dialog, ale povětšinou konfrontuji TVOJE vlastní výroky s TVÝMI vlastními výroky.

Oko, znovu a znovu ti opakuji, že to že mi většinou neodpovídáš mi vyhovuje, nemusím alespoň marnit čas tak jako Cizinec, který většinu diskusního času promarní ohrazováním se vůči tvým sprostotám, lžím a pomluvám vůči jeho osobě.

Oko, nebráním se dialogu s nikým, ale tak jak se zde snažíš diskusní pravidla nastavovat ty, tak to nefunguje nikde. 

Oko, otázky které ti pokládám slouží jako varování každému kdo nezaujatě čte.

Oko, k meritu věci se vyjadřuji vždy a fundovaně, jelikož jsem si bludy katolicismu prošel.

..."Hele Oko, dělám přesně to co vyžaduješ ve článku. Vyjadřuji se slušně a vyjadřuji se ke TVÝM názorům a často TVOJE výroky konfrontuji s TVÝMI výroky a někdy přitom poukazuji na moje zkušenosti."...

"

Kde jsou ty mé "názory"?

Jo.

Díky Toníku za ty uvedené verše ze Skutků.

Tam to až bodá do očí.

Proto také apoštolové po Letnicích viděli jako svou jednoznačnou prioritu a poslání zvěstovat slovo.

 

A horlivý, vroucího ducha Apoštol Pavel říká např:

1K 9:16 [www.obohu.cz]:Když hlásám evangelium, není to má chlouba; je to pro mne nutnost, a běda mi, kdybych ho nehlásal.

Ř 1:16 [www.obohu.cz]:Nestydím se za evangelium, neboť je to Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale i pro Řeka.

Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží.

neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slovu, ale i v moci a v Duchu Svatém a v plné přesvědčivosti; vždyť sami víte, jací jsme byli mezi vámi kvůli vám. A vy jste se stali těmi, kdo napodobují nás i Pána, když jste přijali Slovo v mnohém soužení s radostí Ducha Svatého.

a spousty dalších.

Ze slyšení Božího slova přichází ke člověku od Boha dar víry - člověk pak tento dar přijme ( a toto uvěření Bohu je už společným dílem Boha a člověka)toto uvěření Bohu pak člověka přivádí ke křtu.

Lidé, kteří rozumově schopni vlastního uvěření nejsou, nejsou ovšem Bohem za tento svůj stav nijak diskriminováni a snad vyloučeni z díla spásy - ty pak přivádí ke křtu víra těch lidí, kteří je opatrují.

Apoštol Pavel by určitě nedělal takovou zbytečnost, aby hlásal evangelium lidem mentálně neschopným vlastní osobní víry nebo třeba miminkům, zatím nechápajícím smysl slov. Jemu bylo jasné, že o tyto lidi se pak postarají ti křesťané,kteří se díky jeho zvěstování křesťany stali.

(Sk 2,38-39)

Petr jim řekl: „ Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého.  Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“

A protože děti křesťanů jsou svaté a vztahuje se na ně stejné zaslíbení jako na jejich rodiče, kteří uvěřili třeba až v dospělosti, tak je správné křtít už i miminka křesťanů, jakož i lidi mentálně postižené (kteří jsou rozumem "daleko"), které si však také povolal Bůh skrze jejich křesťanské opatrovníky.

Petr jim řekl: „ Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého.  Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“

Zaslíbení není uvěření ani jistotou křtu!

Není žádné uvěření AŽ v dospělosti, je uvěření jenom v mentální dospělosti, kdy je k tomu rozum jedince disponovaný. U někoho to může být ve 13 letech pokud je k individualitě výchovně správně vedený, a někdoko kvůli nábožensko fanatickým betonů v hlavě k uvěření není rozumově disponovaný ani v 70 letech!

Mentálně postižené si Bůh povolal skrze jejich křesťanské opatrovníky?

To je další úlet z mnoha a mnoha kvůli kterým mám podezření na počínající stařeckou demenci.

Jenom abys věděl Oko, je to naopak. Opatrovníci jsou Bohem povoláni ke službě

Toníku, s tebou ej to těžké. 

Jsou lidé, kteří zase tvrdí, že je unesli mimozemšťané a konali na nich své pokusy - svědčí nám o tom, svědčí o tom, jak jim to změnilo život.

A každého, kdo jim nevěří - protože z pohledu zdravého rozumu je všechno jinak -  tak označí za lháře, za pomlouvače - a uráží je to!

Podobně ty zde "svědčíš" o svém novém narození (bez vody, mimo křest) - ačkoli křesťanské učení říká, že člověk se rodí znovu z vody  a z Ducha svatého tím, že ve křtu oblékne Krista.

Takže to, o čem svědčíš, je pravdivé asi tak stejně, jako ti mimozemšťané, konající pokusy na lidech.

Jsi absolutně kdesi mimo realitu.

  Když si takto vymýšlíš a lžeš o lidech v diskuzi (a to pravidelně, bez omluvy, bez projevené lítosti), ukazuje to na tvůj charakter, na tvou morálku. Dává pak smysl, proč píšeš "hříchů nelituješ" - tomu se říká "projekce", kdy píšeš tvůj stav ve druhé osobě.

  Pokud navíc na křesťanském portále znovu přirovnáváš svědectví o vydání života Ježíši Kristu a o znovuzrození k lidem, které unesli mimozemšťané, vypovídá to jen o tobě a tvém stavu.

  Když uzavřeš tvůj příspěvek klasickou projekcí, jen to opět ukazuje na tvůj stav.

  Toník

Toníku,  tvé komentáře zase vypovídají docela výmluvně o tvém aktuálním duševním stavu.

Stačí si jich přečíst pár a jsou jak přes kopírák. Myslíš totiž evidentně u zavřených smyčkách - neschopen z nich jakkoli vybřednout.

Jestliže ty zde podáváš svědectví o svém novém narození mimo křest, zatímco křesťanské učení říká, že ve křtu je člověk vzkříšen  (Kol 2,8-14) spolu s Kristem do života v novosti

a že náš starý člověk byl spolu s Kristem ve křtu ukřižován a spolu s Kristem zemřel - teprve nyní  SKRZE KŘEST  se může narodit člověk  NOVÝ - do  NOVOSTI ŽIVOTA.

Ř 6,3-8)

A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.  Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.

Jestliže ty, Toníku,

zde podáváš jakési svoje svědectví o tvém  "novém narození"  (z vody a z Ducha bez vody) mimo křest, pak má tvoje "svědectví" úplně stejnou vypovídající hodnotu, jako svědectví  oněch  údajně  "unesených" mimozemšťany.

Je to dokonce ještě  horší - protože křesťanské učení o novém narození skrze křest je úplně  jasné....

nevzdělaný v křesťanské víře - zmatený.

  Toník

Toníku,

neútočím, nelžu, nepomlouvám.

Není mým úmyslem se jakkoli navážet do tvé osoby.

Nakonec, co v životě skutečně děláš, jak žiješ, ani vědět nemohu. Nemohu tedy logicky o tobě ani nijak lhát.

Já se zde pouze ohrazuji proti tvým věroučným omylům, které zde (prokazatelně) ty šíříš - a uvádím je na pravou míru.

Dokazuji, že takto, jak to ty zde předkládáš, to být ve skutečnosti nemůže, protože to odporuje křesťanskému učení.

Nikdo se pro další pozemský život Božího dítěte nenarodí znovu bez účasti vody (křtu)! 

Ber v tomto prosím Ježíše Krista (J 3,5) naprosto vážně!

Nešiř zde náboženské nesmysly a pak nebudeme v rozporu.

  To je mi zase "logika". 

  K té vaší "logice" už jsem psal článek Životní motivace a taky  Zákon hříchu a smrti a zákon ducha života [www.cizinec.com].

  Stando, a proč nemůžeš vědět, co žiju, co skutečně dělám? Někdo ti to zakázal vědět?

  To se ale ohrazuješ zbytečně - žádné věroučné omyly jsem zde nešířil.

  K mojí víře ses navíc vůbec nevyjádřil.

  Vedle v diskuzi jsi psal "Máš - li Toníku odvahu konfrontovat pravost tvé víry s rozumem, ukážu ti, na jak chatrných rozumových základech je postavena." Tak jsem ti popsal mojí víru - už je to skoro čtrnáct dnů a nic - žádné tvé "chatrné rozumové konstrukce" k mojí víře jsi nepředvedl.

  Toník

..."Stando, a proč nemůžeš vědět, co žiju, co skutečně dělám? Někdo ti to zakázal vědět?"...

A jak bych to asi měl vědět?  Cožpak se dá věřit člověku, který o sobě prohlašuje, že ho unesli mimozemšťani (- že se narodil znovu z vody a z Ducha svatého , ale vlastně  bez vody - ), že je to pravda?

To už spíš mohou být opravdovější ti mimozemšťani!

..."Vedle v diskuzi jsi psal "Máš - li Toníku odvahu konfrontovat pravost tvé víry s rozumem, ukážu ti, na jak chatrných rozumových základech je postavena." Tak jsem ti popsal mojí víru - už je to skoro čtrnáct dnů a nic - žádné tvé "chatrné rozumové konstrukce" k mojí víře jsi nepředvedl."....

Ale předvedl. Ono to chce jen dál sledovat tehdejší vlákno diskuse:

např..:

Apoštol Pavel v 6. kapitole vůbec nehovoří a nevyučuje o znovuzrození, natož o znovuzrození skrze křest.  Jak tady falešně oko sugeruješ.

Tématem Pavlova učení zde je vítězství nad mocí hříchu.

Vítězný život v Ježíši Kristu.

Nerozumíš snad smyslu psaného textu?

Pavel Píše souvislý list, kde kontinuálně vysvětluje problém člověka, lidstva.

Od začátku listu.

A o spasení, o ospravedlnění z víry, tedy o znovuzrození, hovoří již v kapitole čtvrté a páté.

Pak v kapitole 6. hovoří o tom, jak se po ospravedlnění z víry a záchraně stavět k hříchu, jak nad ním vítězit.

Je to smutné, když ignoruješ samotnou podstatu napsaného textu - jasně napsaného a jednoznačně -  beze všech nejasností:

Je smutné, že nevidíš a nechápeš, o čem apoštol Pavel mluví a o čem vyučuje v celé své kontinuitě listu Římanům.

A jak kolovrátek cituješ jeden vytrhnutý z kontextu verš.

Jsme zachráněni, spaseni z milosti skrze víru.  Toto je základ. 

O tom Pavel hovoří v kapitole 3. Římanům.

A pokračuje v kapitole 4.

A dále v kap. 5.

"Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy. A nejen to, chlubíme se také souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost, vytrvalost osvědčenost a osvědčenost naději. A naděje nezahanbuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán."

KDE TAM MÁŠ V TĚCH KAPITOLÁCH O NAŠI ZÁCHRANĚ, OSPRAVEDLNĚNÍ, SPASENÍ JAKOUKOLIV ZMÍNKU O KŘTU ?? NIKDE. Křest přichází až později. Až potom, co je člověk spasen a ospravedlněn skrze víru.

Vše, o čem je zde řeč, je o působení Ducha svatého, o vypůsobení v člověku záchranné, ospravedlňující víry.

A víra je ze slyšení Kristova Evangelia (není z polití hlavičky vodou).

A je to vše v souladu s tím, co říká o záchraně, o novém narození ap. Petr (1 Petr 1,23)"

"Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží. ....— to je to slovo, které vám bylo zvěstováno."

dále Jakub 1,18

"On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření."

V souladu s tím, co říká ap. Pavel např. v listu Efeským 1, 13:

"V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým,"

V souladu s tím, co říká ap. Pavel Římanům 10. kap :

"Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně,"

V souladu s tím, co říká ap. Jan v Evangeliu, 1, kapitola :

"Těm však, kteří ho přijali, (ne těm, kteří byli politi jako miminka pramínkem vody) dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha."

A až od 6. kapitoly ap. Pavel vyučuje, co tedy s hříchem, když jsme byli ospravedlnění z milosti a byly nám hříchy odpuštěny. Co s naší hříšností, s naší hříšnou přirozeností ? Máme zůstávat v hříchu, aby se milost rozhojnila ? Určitě ne.

A až tady je řeč o křtu, jaký má význam a jak jej máme chápat. Až potom, co je člověk skrze víru ospravedlněn a zachráněn. A není to o nějakém magickém účinku křtu, nějakém ex opere operato. Ale je to o naší změně smýšlení, o vnímání sami sebe, o "výměně mozku". Je to výzva, abychom věděli a pamatovali si, že ve křtu byl starý náš přirozený hříšný člověk pohřben, a výzva abychom žili v novotě života. Ve svobodě od hříchu, jako zemřelí hříchu.

Jinak  co se týká Ježíšova slova o narození z vody a z Ducha.

Jak víš, že ve slovu o znovuzrození, o kterém mluví Ježíš, se jedná o vodu H2O ?

Já bych si tak úplně jistý tím nebyl. Vnímám jako velmi pravděpodobný výklad, že se jedná o vodu Božího slova. 

Jako např. zde:

A tedy že ke znovuzrození dochází působením Božího slova (viz kontext Písma - ostatní místa hovořící o novém narození) a Ducha svatého.

Dalším velmi nezanedbatelným argumentem je skutečnost, že miliony lidí prožilo znovuzrození, obdrželo nový život z Ducha svatého, před křtem.  Včetně mě. Včetně Kornelia, atd.....

..."A víra je ze slyšení Kristova Evangelia (není z polití hlavičky vodou)."...

Skrze toto slyšení evangelia člověk dostává od Ducha svatého dar víry - ale až tato víra člověka přivádí ke křtu. Ve křtu (společným ponořením do Kristovy smrtí a vzkříšení) se narodí z osoby Krista člověk nový - křesťan.

Miminka, či mentálně postižení lidé (rozumově neschopní vlastního vztahu víry v Boha), nejsou tímto vyloučeni z díla Božího spasení, protože je zastupuje víra těch jejich opatrovníků, kteří je ke křtu přivádějí.

..." Ef 5:26 [www.obohu.cz] [www.obohu.cz]:aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu,"...

Na "pravděpodobné výklady" tu nikdo není zvědavý. Ty jsou možná tak "vodou na tvůj mlýn".

Ve skutečnosti text Písma zde říká toto:

(Ef 5,25-27)

on ji totiž před sebe chtěl předvést jako zcela zářící, bez úhony i bez vrásky, a bez čehokoli podobného, ale svatou a neposkrvněnou.

(Koupel ve vodě křtu zbavuje člověka úplně zcela všech hříchů).- (Sk 2,38).

Ježíš Kristus je snoubenec, církev je jeho snoubenka. Sám si ji k sňatku připravil.. Všechno, co církev má, je od něho. Vzal si ji ne proto, že už byla bohatá, svatá a čistá, ale proto, aby ji svatou učinil a zahrnul svými dary.

Zbavil ji všeho, co by  kazilo její duchovní krásu.

"Koupelí ve vodě" -  Pavel tu naráží na zvyk ve starém Orientě, že se nevěsta před svatbou vykoupala.

Apoštol to uvádí jako obraz křtu, protože ten zase očišťuje od každé poskvrny duchovní, takže se pak církev - i jednotlivé duše  - líbí svému nebeskému ženichovi.

Tento zvyk je obrazem křtu; k jeho platnému (skutečnému, nikoli jen virtuálnímu) udělení je naprosto nutný obojí prvek:

1.) lití vody na hlavu křtěnce či ponoření do vody.

2.) pronášení formule: "Já tě křtím ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého (" = slovem").

..."nezanedbatelným argumentem je skutečnost, že miliony lidí prožilo znovuzrození, obdrželo nový život z Ducha svatého, před křtem.  Včetně mě. Včetně Kornelia, atd....."...

Kornélius byl pokřtěn - byl pokřtěn právě proto, aby oblékl ve křtu Krista, aby se stal údem Kristovy církve, křesťanem.  To bez křtu prostě nejde. Život v Novosti, život božího dítěte, je u člověka možný až po křtu - až se ve křtu člověk tímto Božím dítětem skutečně stane. Až se narodí znovu z vody a z Ducha svatého.

Spousta lidí už "prožila" únos mimozemšťany a zásadně jim to změnilo životy. A svědčí o tom!

Politím vodou se nikdo znovu nenarodí. 

Ani ty ne.

A přesvědčivě tady o tomto podáváš důkazy.

"...

Zjevně tu lžeš!

Když Ježíš hovořil o vodě v duchovním slova smyslu - hovořil přímo o osobě Ducha svatého (o "ŽIVÉ VODĚ") - ale už o ničem jiném.

Není jediného místa v Písmu, kde by Ježíš přirovnával Boží slovo k vodě!

Zkus mi to vyvrátit!

..."A vyloučili správné chápání sousloví "vodní koupel ve slovu". ...."...

Co to je - "vodní koupel ve slovu? "

Co je to za kostrbatý nesrozumitelný překlad? Takto se u nás mluví? Opravdu?

Je zde tedy přítomna voda, nebo není?  Proč vlastně to přídavné jméno "vodní" - jestliže se podle tebe  vůbec nejedná o koupel ve vodě?

Koupat se můžeš (obrazně) třeba i v záplavě slov. Ale proč to slovo  "vodní", které mnohé další novodobé heretické překlady už úplně vynechaly?

Kraličtí ještě psali:  "Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu ..."

Ve křtu "vodu" (H2O) doprovází i slovo: "Já tě křtím ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého...."

  V písmu je zaznamenané toto [obohu.cz]: 

  To Ježíšovo slovo se pak stalo, mnohokrát a mnohokrát. Záznam o tom je ve skutcích apoštolů na více místech, a to, co říkal Ježíš, se děje v realitě i dodnes.

  Ve skutcích apoštolů například:

  Zkus si dát si jedna a jedna dohromady a odpovědět si na jednoduchou otázku:

  𝓒𝓸 to plynulo z nitra lidí, kteří přijali Ducha svatého? 

  Pokud si ve skutcích přečteš, c𝓸 to plynulo z nitra lidí, kteří přijali Ducha svatého, tak budeš i vědět, c𝓸 je to ta "živá voda". 

  A nebudeš si pak omylem myslet, že "Živá voda" je Duch svatý.

  Toník

  

  A nebudeš si pak omylem myslet, že "Živá voda" je Duch svatý.

"...

Dárcem života je Bůh. Bůh tvořil skrze Syna (Slovo), mocí Ducha svatého.

Voda je nezbytnou podmínkou pro každý život na Zemi.  Není lepšího přirovnání směrem k duchovnímu světu než:

"živá voda" = Duch svatý.

  Jen se zbytečně dohaduješ - normálně si přečti, co je zaznamenané v písmu svatém o těchto lidech, co to plynulo z jejich nitra:

  Z jejich nitra neplynul Duch svatý, Stando, ale slova. Konkrétní slova. Boží slova. 

  Slova, po kterých byli lidé zasaženi v srdci a ptali se, co mají dělat [obohu.cz]. Slova, po kterých lidé dostali život, dostali Ducha svatého.

  A o tom Ježíš mluvil.

  Toník

To, že lidé mluví jazyky či prorokují, je jen vnějším projevem působení Ducha svatého v jejich srdci.

Děje se tak proto, aby se dál budovala Boží církev, aby rostla a další lidé přijímali dar spasení v Kristu. Skrze křest přijímali, a skrze pokání a obrácení se obnovovali. Toto všechno je dílem působení Ducha svatého. nikoli dílem samotného prorokování, nikoli dílem samotného "mluvení jazyky".

"Vodou života" je sám Bůh, vodou života není prorokování, vodou života není mluvení jazyky. To jsou jen vnější příznaky působení "vody života".

Živá voda - to je sám Bůh a už nikdo a vůbec nic jiného!

Jen Bůh je dárcem života!

Prorokování není zdrojem života, prorokování nedává život - ani mluvení jazyky nedává život. To všechno slouží k budování už živého člověka.

Lidé (i já) se takto modlí soukromě. Žádné davy tam nejsou.

Ano, modlí se. Duch se modlí.

Může být, že se modlí desítky, i stovky lidí v jazycích. Ale primárně je to modlitba do soukromí.

A co se jako modlí? Jaká slova, abys mohl říci, že je to vůbec modlitba?

Rozumíš tomu mumlání, které vychází z Tvých vlastních úst?

A jak Tě taková modlitba vzdělává?

A hlavně, prosím, upřímně, nekecat :)

Když je to modlitba soukromá, proč tedy stovky lidí? 

Jeden přes druhého a ani si nerozumí. Nebo to někdo vykládá? 

V takovém množství asi těžko. 

Najednou, společně.

Ty modlitby jeden po druhém sice umožňují poslouchat, co se kdo modlí a případně říct na závěr vědomě amen, ale i z naší praxe to vnímám jako dost problematické, protože mnoho lidí se nemodlí dostatečně hlasitě, takže ti vzdálenější jim stejně dost dobře nerozumí. 

A pasivně stojí a čekají, až se bude modlit někdo dostatečně nahlas.

A při spolčných modlitbách a chválách se modlí všichni, třeba polohlasem.

Jak můžeš vědět, jestli se vůbec modlíš, když nerozumíš sám tomu, co mumláš, jestli je to vůbec řeč, ta sekadence dosti opakovaných jakýchsi výrazů. A jak můžeš vědět, že velebíš B-ha a neproklínáš? Jen z jakéhosi postoje?

Je to hloupé, nerozumné, a směšné. Je to davová psychóza, a to i když bys mumlal v naprostém soukromí. Prostě bez rozumu děláš to, co nevzdělává a čeho není účastna mysl.

Jak to máš Ty, rosmano? Přizpůsobil ses?

Tak jak o tom píše ap. Pavel v 1 listu Korintským 14. kapitola.

Nemám to jinak než jak je to napsáno.

Jestli chceš vědět jak to mám já, tak si to přečti v 1. Kor. 14.

https://www.youtube.com/watch?v=XR-e7AQVChU

Voto, nezlob se, fakt ti k tomu nebudu nic říkat. Nejsi pro mě partnerem k takovýmto rozhovorům, vzhledem k tomu jak se ke křesťanství a křesťanům stavíš a vyjadřuješ.

https://www.youtube.com/watch?v=EVxyru3-z3c&list=RDnEW5S0w7rcw&index=8