Grano Salis - Bůh je křesťan

Myšlenka, že Bůh není křesťan, poměrně zneklidňuje ty z nás, kdo podvědomě až neskrývaně předpokládají, že naše víra, lidsky definovaná "křesťanská cesta", je cesta nejlepší, cesta, po níž se mají ostatní vydat. Uvědomujete si, že Bůh není ani muslim, ani buddhista, ateista, animista, zkrátka nepatří do žádné další kategorie, které jsme my lidé zavedli, abychom si v pomyslné účetní knize převedli Boha a jeho "požehnání" na svou stranu. Proč to děláme? Proč musíme umanutě vymýšlet způsob, jak se vymezit vůči druhým? Proč pak na základě tohoto rozdělení budujeme říše a ospravedlňujeme svojí nadřazenost a brutalitu? Chováme se, jako by Bůh naše říše schvaloval a podporoval. Bible říká, že všechny věci byly stvořeny v Ježíši, skrze něho a jím. Zdůrazňuje, že ani jedna jediná věc nezačala existovat odděleně od něj. Naše náboženské systémy však předpokládají oddělenost - oddělenou existenci. Když tedy uslyšíme slovo křesťan, představíme si někoho, kdo byl na začátku venku, mimo systém, ale pak se pomodlil určitou modlitbu nebo provedl nějaký zvláštní úkon a přesunul se z venku dovnitř. Ježíš jako Stvořitel, vykupitel a udržovatel všech věcí (tedy každé jednotlivé lidské bytosti) vzdoruje všem náboženským kategoriím. Bereme-li Ježíše vážně, pak nejednáme s outsidery a zasvěcenci, ale s těmi, kdo vidí a nevidí, důvěřují nebo nedůvěřují. Je tedy Bůh křesťan? Pokud se ptáte, zda Bůh separuje a jedná s lidmi různých denominací, věr a způsobů myšlení jako s outsidery až do chvíle, kdy vysloví zvláštní modlitbu a "dostanou se dovnitř", pak určitě není. Znamená-li vaše otázka, jestli nás Bůh všechny považuje za milované insidery nacházející se ve zcela nevědomém a zbědovaném stavu, miluje nás a stále hledá způsob, jak nám ukázat Ježíše jako svoji jedinou cestu, pravdu a život..., pak samozřejmě ano. Nový zákon byl původně napsán běžnou řečtinou - řečtinou koine (většina textu). Hádejte, jak se řecky řekne žalovat ve smyslu sdělení "satan je žalobce" (viz Zjevení 12,10)? Kategoro, což zaznívá v našem výrazu rozdělovat do kategorii. Znamená to slučovat věci nebo osoby do skupin a tak je třídit. Děláme to neustále, někdy právem. Když však takové kategorie obsahuje skrytý odsudek hodnoty a ceny, přidáváme se na stranu odpůrce našeho lidství, satana. Rozdělující obvinění snižují, ne-li přímo rozkládají jednotu našeho společného lidství, a z nás se stávají zabijáci těla Kristova. Víte kdy mi bývá nejvíce smutno? Když se bratři ve víře odděluji od těch, kteří se k jejich víře nehlásí, nepřipojí nebo jsou někde na cestě mezi nevírou a vírou. Víra jakožto důvěra by se měla vždy projevovat aktivně, ne jako kategorie oddělující věřící od nevěřících. Pravda je taková, že každá lidská bytost se nachází někde na cestě mezi vírou a nevírou.
Křesťanství není náboženství. Je to proklamace o konci náboženství, nikoli o náboženství novém, či dokonce nejlepším ze všech náboženství. Je-li kříž znamením něčeho, pak toho, že Bůh z náboženství odešel a vyřešil všechny světové problémy, aniž po jediném člověku žádal jedinou náboženskou věc. Kříž je ve skutečnosti znamením skutečnosti, že náboženství nemůže s problémy světa udělat vůbec nic - nikdy to nešlo a niky nepůjde. Citát z knihy The Mystery of Christ - and Why Don´t It, kterou napsal Robert F. Capon. Křesťanství není "tou cesto". Tou je Ježíš. Další úryvek z knihy Lži o Bohu, kterým věříme.

	Hledej
	Je a svátek má Jiří. Vytvoření registrace