Ale možná to bylo i dřív, jen se o tom nemluvilo

A pokud věříš na svého boha a věříš tomu, že on, cituji tvá slova: " tyto částice vytváří a formuje a je věčný", no tak to je jeho problém. Jaké si to udělal, takové to má. 

Já na tvého boha nevěřím, ale kdybych v rámci diskuse připustil, abych tě pochopil, tak je logické, že za všechno, co se děje na světě, může ten, co to tak nastavil a nemůže se na nic vymlouvat. Ty s tím jeho diletantstvím přece nemáš nic společného. 

Hnus. 

Přijde mi, že ještě hnusnější než Satan je Hospodin. Páč Satan se aspoň netváří jako dobrák, ale je to grázlík celou dobu. Ale Hospodin se tváří, jakože on nic, on je chudáček, to ostatní to spískali, přitom to ten šmejd všecko řídí a ostatní dělají jen to, na co má On, pokrytecký šmejd zrovna ten den náladu. 

Hele, pak jsem to už nečetl nikdy. A filmy jsem viděl párkrát opakování dejme tomu před 10 lety naposledy. Tím, jak to za komunistů i po převratu opakovali, to mělo na mě formativní vliv. Už jako děcko mě to formovalo. Co je statečnost, odvaha atd. A dnešní mladí jsou rozplizlí, páč jim podobné vzory chybí. Ty moderní příběhy a filmy jsou o h... Já se na to ani nemůžu dívat. Samé blbosti. 

Byl li satan dobrý a sám od sebe bez Boha se stal zlý je to evoluční krok ;-)

Nedá se přesně určit, co udělaly geny a co výchova. Zrovna tohle téma řeším jinde. Když přebírám třídu po někom, tak během pár dnů poznám, jak které děcko na tom je. 

Z pohledu učitele:V kolektivu žáků máš děti egoistické, průbojné, ale i děti zakřiknuté, nebo poddajné. A myslící na ostatní. Vymyslíš nějakou hru, dáš jim míč a během chvíle víš, jak kdo na tom je. Proto říkám, že děcka a jejich povahy poznáš mnohem lépe v tělocviku, než když sedí v lavici v hodině dějepisu.Pokud má v sobě někdo příliš mnoho egoismu a dravosti, má současně i nutkání brát míče ostatním, porušovat pravidla hry. Dítě ze zbytnělým egem má stále konflikty s učitelem i svými vrstevníky. A později v dospělém životě taky. Takže to bůhvíjak výhodné není. Na druhé straně málo dravosti a ega je taky špatně, v přírodě se nenají, chcípne. Je to i kulturně podmíněné, i geneticky. Jsou rozdíly mezi národy. Asiaté jsou více kolektivističtí, Američani více egoističtí. Ale taky se dívej, že Američani mají konflikty s každou druhou zemí na světě a vojenské základny mají snad všude.Pro mě je nejlepším pokusným pracovištěm třída a žáci. Vidím, že kdo má v sobě málo ega, málo průbojnosti, tak trpí, může být i šikanovaný. Kdo má v sobě hodně ega a průbojnosti, taky trpí – je v častém konfliktu se svým okolím. Nejlepší je opět zlatá střední cesta. Lidi, co dokáží být kolektivističtí, altruističtí, při hře dokáží přihrávat, dokáži i střílet. Ti, co si chtějí brát míče jen pro sebe, jen kopat, střílet, nikdy nepřihrají – nejsou tak dobří. Nemají takové výsledky. Sociální cítění je třeba. Na druhé straně málo průbojné děti si nikdy nezahrají. Vedl jsem třídu vždycky tak, že ty málo průbojné jsem povzbuzoval, ty příliš průbojné klidnil a dával do latě. Aby si zahráli všichni. A to nejsou jen míčové hry. To je všecko. Máš třeba šplh o tyči. A kdybys to nehlídal, tak to průbojné děcko vyšplhá 10 x za hodinu, to málo průbojné si to ani nezkusí. Ti se zbytnělým egem i předbíhají ve frontě atd. Něco dělají geny, něco špatná výchova. Výjimečně se mi stalo, že jsem dostal jako třídní učitel třídu, kde byli všichni v rámci normy. To bylo v letech 2003- 2007. To byla pro mě balada. Hele, to jsem do práce chodil si odpočinout. Pokecat s děckama, které byly vychované a altruistické. To byl ráj. Ale všude jinde to byl zápas a konflikty.

Asi bych z Vašeho komentáře vypíchl toto: 》Nejlepší je opět zlatá střední cesta.《

Jinak je Vaše zkušenost v souladu s tím, co učí Židé (odpusťte tu poznámku) o dvou puzeních, tzv. jecer ha-ra a jecer ha-tov, tedy ke zlému a dobrému, sebe záchovném a sebe vydávajícím, obětujícím druhé za sebe a obětujícím sebe pro druhé, egoistickém a alturistickém, zvířecím a božském atpod. Dost zde o tom píší třeba pan zeryk a pan Melissokomos.

Jen bych k tomu ještě podotkl, že jde o povznesení člověka nad úroveň zvířeckosti, tedy o obětování, tj. darování tzv. přirozené duše přebývající v lidské krvi na oltář k povznesení k Bohu jako Jemu příjemnou vůni. Jde o obrazné vyjádření tradice, jako vše co konají Židé ve své tradici. Člověk patří ve Stvoření do zvířecí říše, ale převyšuje ho dary rozumu, řeči, tvořivosti.

Přesto bych upozornil, že přestože je výchova naprosto zásadní při rozvíjení člověka, ptal jsem se na to, jak se vlastně může ze spravedlivého člověka, tedy charakterně morálního a vizionářsky lidstvu prospěšného, stát člověk zlý, tedy tzv. bezcharakterní, člověk se zbytnělým egem.

Můj dotaz však mířil k tomu, jak dochází k degeneraci lidské charakternosti.

Ale je fakt, že zeryk si se slovy hraje tak účelově, že to nějak rozumově rozebírat stejně moc smysl a cenu nemá. Zde jsem si s tím jenom trochu pohrál.

Váš dotaz jsem nijak neřešil, ale samozřejmě zde jsou různé důvody - a především by si to chtělo ujasnit, jaký člověk je spravedlivý, jaký zlý, atd. Osobně věřím, že spravedlivý a dobrý v absolutním smyslu není nikdo, nikdo by před Bohem sám od sebe neobstál. Přesto jsou však mezi lidmi poměrně obrovské rozdíly, a také se někteří lidé během svého života vyvíjí - reálně se však nejčastějí pouze mění jejich myšlení a priority, často na základě předchozích životních zkušeností. Ale úplně zevšeobecňovat zde myslím nelze. S evolucí ve smyslu evoluční teorie to však nijak nesouvisí. Přesto některé předpoklady evoluční teorie fungují a vidíme je v praxi. Např. přírodní výběr, dědičnost nebo tzv. mikroevoluce.

A dal tam smajlíka. 

Satan není Bůh,  asi tak jako jim není ani Ježíš,  a přesto je satan bohem, stejně jako Ježíš... 

Svádět to na satana je úsměvné :-)

PS: Vyjadřovat k tvým "volně" pojatým slovním spojením nějak věcně a fakticky snad ani nemá smysl. Není k čemu. Snad jen bys mohl napsat na jakém principu tvé komentáře vznikají a čí autoritou svá "volná" tvrzení zaštiťuješ.

A ty otázky jsem myslel vážně - uměl bys na ně odpovědět? Nejvíce mne zajímalo však to, co je bez otazníku, spíše jako přání či prosba, tak to raději zopakuji:

To jsem tam našel, ale to neodpovídá na to, co mne skutečně zajímalo. 

Já si to totiž 'přeložil' asi takto: 

A: "Vznikají na principu vzdoru vůči křesťanům, kdy tomu, čemu věří a co o ni vyznávají, dávám úmyslně jiné významy, abych je provokoval a popuzoval, a mohl jejich reakce případně dále použít proti nim. A činím to ryze ze své autority, neboť nade mnou není žádná další moc, o kterou bych své názory mohl opřít. A je vlastně jedno, zda se pletu a že zdrojem mých informací jsou jen mé výmysly a představy o životě a lidech okolo, vždyť účel to splnilo".

Tož, žery, co ty na to? Proč to neodpovíš přímo, když jsem se tě ptal? Píšeš jako básník a podívej se na to, jak jsem si to vyložil... :(.

                   To je dáno tím (asi) jak musíš mít vše zaškatulkované, 

v harmonii ;-)

Ty tím (asi) vytváříš harmonii vesmíru, jin a jang. 

Proč by se vůbec člověk měl nebo musel (něčím, někým) zaštitovat ? 

              Stejně to má nulovou vypovídací hodnotu. 

Mám otázky a sem tam i nějakou odpověď,  kdo se neptá nic se nedoví. 

Ps: šalom

Kéž by...

Naprostou většinu věcí na světě určitě zaškatulkovanou nijak nemám. A ani mne většina věcí patrně nezajímá. Jak jsi k tomu dospěl?

Ono i ze způsobu položení otázky lze mnohdy poznat, co tím tazatel sleduje. Provokace otázkami je docela učinný a méně snadno napadnutelný (po formální stránce) způsob, jak být úspěšným provokatérem.

Ne, nemusí člověk obhajovat někým neb něčím co uznal v sobě za fakta, 

A proto tolik otázek, a zdánlivě protichůdných odpovědi. 

Opravdu? A tušíš proč tak na 'někoho' působím? 

Ano, působím na některé lidi jinak, než jaký skutečně jsem. Zdá se mi, že to souvisí s tím, jak moc sami mají rádi pravdu, jak moc jim je příjemná nebo ne. A taky, jak moc rádi tvoří předsudky, dají na své dojmy. A taky jak moc rádi žijí v iluzích. A zbytek mi můžeš pomoci doplnit sám.

Ono by to bylo podstatně jednodušší, pokud by sis ujasnil některé základní 'věci'. Např. co je to faktum, a jak se dá změnit - pokud vůbec změnit lze... a bylo by toho mnohem více.

Člověk nebyl stvořen dokonalý či dokonalým, dokonce se člověku nenašla pomoc jemu rovná ;-)

Je li někdo dokonalý nevybírá si nedokonalost, v tom tkví dokonalost ;-)

A co si jinak pod pojmem dokonalý představuješ?

máš skvělý talent, jak si převykládat slova Písma a interpretovat je po svém. Když jsi ještě byl věřící, tak jsi jim rozuměl stejně, nebo jsi k podobným závěrům dospěl, až během studií?

Přiznám, že význam slova BAAL neznám, ale taky se trochu umím podívat na kontext a porozumět tomu, jak je to myšleno - i kdyby tam bylo alovo MAJETEK. V jistém smyslu slova je manžel majetkem manželky, a naopak. Žena je obecně slabší stvoření, proto je třeba ji více bránit, proto zde manžel zaštiťuje svou manželku před zlovolným zlým mužem z vnějšku. Je to podobné, jako bys otrocky doslovně chtěl chápat Ježíšovo nenávidět svou matku i otce.  Pokud slovům Bible nerozumíš, lépe, kdybys je raději ani nevykládal.

Podobně citace z desatera nic nehovoří po pořadí důležitosti, jak sis do toho ze záhadného důvodu vložil sám. Nic o umísťování na prvním a druhém místě tam nečteme. Naopak někdy se říká, to nejlepší nakonec. Nicméně tady opravdu šlo o něco jiného.

Sám se pojmu dokonalý raději vyhýbám, protože je celkem bezobsažný a příliš emotivní pro nějaká technická, či věcná vyjádření. Jisté však je, že bez ženy by se muž ani nemohl rozmnožovat a tedy přežít, což je samo o sobě snad dostatečným důvodem předpokládat, že je pomocí muži rovná, ovšem ne identická - tedy dalo by se říci, že je mu protějškem.

Jinak buď opatrný na vytahování různých nařízení ze Starého Zákona. Je velký rozdíl mezi tím, co byl původní Boží záměr, a co se mnohdy stalo realitou až jako následek hříchu a nesposlušnosti vůči Bohu. Pán Ježíš sám na to upozorňoval. A snad si nemyslíš, že v původní nepadlém Božím stvoření měli existovat otroci a otrokyně, že by někdo měl mít několik žen, a v případě, že by nemohl mít se svou manželkou dítě, tak by ho zastoupil jeho bratr, jinde zase otrokyně.

Nepovažuji vůbec za moudré tímto způsobem pracovat s Písmem. Ostatně nejeden Tvůj vstup podobného ražení, to zde už mnohokrát ukázal. Zajímá-li Tě vztah mezi mužem a ženou, skutečně podle Písma, tak by sis musel víceméně vypsat všechny pasáže, pochopitelně přihlédnout k jejich kontextu, a pak začít hledat průnik, případně hledat nějaké bezesporné závěry. Mně se to jeví tak, že Písmo ve své čisté podobě má vztah mezi mužem a ženou vyvážený. Tak, jak by to asi v reálném světě mělo být. Ani nesmyslná pseudorovnost poslední doby, ani vyložené potlačení lidskosti a rovnosti ženy, jakožto slabšího pohlaví lidského rodu.